Boj proti dezinformacím o koronaviru

Archivovaný obsah
Internetové stránky uchovávané v tomto oddíle se již neaktualizují. Jejich obsah může být proto zastaralý a jeho hodnota je pouze historická.

Dezinformacím o koronaviru se v současné době velice daří. Nejnovější informace byste proto měli získávat pouze ze spolehlivých zdrojů.

Řiďte se doporučeními zdravotnických orgánů ve vaší zemi a sledujte informace na internetových stránkách příslušných orgánů EU a mezinárodních organizací: Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světové zdravotnické organizace (WHO). Pomoci můžete také tím, že nebudete dále šířit neověřené informace pocházející z pochybných zdrojů.

Do boje proti dezinformacím se společně zapojily všechny orgány Evropské unie. Úzce spolupracují s online platformami a vybízejí je k podpoře spolehlivých zdrojů, upozadění obsahu, který byl na základě ověření faktů označen za nepravdivý nebo zavádějící, a k odstraňování nezákonného obsahu nebo obsahu, který by mohl způsobit fyzickou újmu.

Veškeré naše úsilí v boji proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování bylo zintenzivněno a představeno ve společném sdělení Evropské komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Boj proti dezinformacím týkajícím se koronaviru může zachránit životy. Evropská komise proto za tím účelem připravuje řadu nástrojů a financuje související výzkum.

Koronavirus a dezinformace

Očkovací látky: mýty a fakta

Pochybujete o pravdivosti některých zpráv, které jste četli? Zde jsou fakta:

Vzhledem k naléhavosti současné krize podniká EU nezbytné kroky k zajištění toho, aby očkovací látky proti COVID-19, které splňují přísné normy EU ohledně bezpečnosti a účinnosti, byly co nejdříve zpřístupněny všem, kteří je potřebují.
Vakcinace patří k největším úspěchům v oblasti veřejného zdraví. V celosvětovém měřítku se díky očkování ročně zachrání život nejméně 2–3 milionům lidí – a ještě mnohem větší počet lidí ochrání vakcinace před celoživotním zmrzačením či vážnými chronickými chorobami. EU usiluje o to, aby veřejnost dostala pouze takové vakcíny, které budou splňovat přísné unijní normy bezpečnosti a účinnosti. Evropská komise uzavřela několik předběžných kupních smluv se subjekty zabývajícími se vývojem vakcín a zajistila dostatek dávek očkovacích látek pro všechny občany EU. Všechny očkovací látky registrované Evropskou komisí se po vyhodnocení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) objeví na internetových stránkách věnovaných bezpečným vakcínám proti covidu-19 pro obyvatele Evropy. Tam se rovněž dozvíte, u kterých očkovacích látek provádí EMA v současné době hodnocení nebo které jsou ještě ve vývoji.
Očkovací látky jednoznačně pomáhají chránit před nebezpečnými nemocemi. Během celé koronavirové pandemie se ale šíří i nevědecká tvrzení, která to popírají. Šiřitelé těchto teorií využívají strachu lidí a mohou způsobit značné škody na zdravotním stavu obyvatelstva. Zavádějící informace, vědecky neprokázané teorie a nepodložená tvrzení o očkovacích látkách – například ta, že mění DNA nebo že jsou toxické – veřejnost od očkování odrazují.
Nebývalá mobilizacevýzkumných kapacitpřináší slibné výsledky. Koronavirus je mimořádně nebezpečný a má velmi negativní dopad na náš způsob života. Celosvětová výzkumná obec se proto zaměřila na vývoj bezpečných a účinných očkovacích látek a vakcínu se jí podařilo zajistit v rekordním čase. Navzdory naléhavosti musejí očkovací látky ještě před distribucí veřejnosti projít důkladným hodnocením ze strany Evropské agentury pro léčivé přípravky, aby byla zajištěna jejich účinnost, bezpečnost a vysoká kvalita. Díky mobilizaci obrovských zdrojů a odborných znalostí ve všech fázích došlo k urychlení postupu vývoje, hodnocení i povolování.
Digitální certifikát EU COVID umožňuje všem občanům bezpečně cestovat po EU za prací nebo na dovolenou.
Evropská komise předložila legislativní návrh na vytvoření digitálního certifikátu EU COVID, který prokazuje, že daná osoba byla očkována proti covidu-19, obdržela negativní výsledek testu nebo že onemocnění prodělala. Účelem tohoto osvědčení je usnadnit bezpečný a volný pohyb občanů v členských státech EU. Certifikát obsahuje pouze minimálně informací, které potvrzují, že byl jeho držitel očkován, testován nebo se z nemoci zotavil. Osvědčení je bezplatné a vydává se v tištěné nebo digitální podobě jako QR kód.
QR kód obsahuje digitální podpis na ochranu certifikátu před paděláním. Při kontrole certifikátu se QR kód naskenuje a ověří se podpis. Evropská komise vytvořila ústřední bránu, která umožní ověřování podpisů na všech certifikátech v celé EU. Osobní údaje držitele certifikátu nebudou touto bránou procházet.
Okolo digitálního certifikátu EU COVID existuje řada mylných představ, od konspiračních teorií až po zavádějící informace o jinak oprávněných obavách a otázkách. Jedním z takových tvrzení je, že osvědčení omezí cestování osob, které nejsou očkovány, což však není pravda. Jedním z hlavních principů digitálního certifikátu EU COVID je nediskriminace. Členské státy, které vyžadují doklad o očkování, musí za stejných podmínek přijmout negativní výsledek testu nebo potvrzení o prodělání onemocnění COVID-19. Certifikát s sebou nepřináší žádné další omezení nebo zákaz cestování. Naopak cestování v rámci EU usnadňuje.
Nejdůležitější však je, že digitální certifikát EU COVID je pouze dočasným opatřením. Komise toto opatření zruší, jakmile Světová zdravotnická organizace vyhlásí, že pandemie covidu-19 skončila.
Případné nežádoucí účinky vakcín bývají většinou velmi mírné a dočasné.
Nežádoucí účinky nejsou jevem, který se týká pouze vakcín. Některé závažnější projevy se mohou vyskytnout i u potravin a jiných léčivých přípravků. Ve většině případů však žádné účinky nepociťujeme. Ve vzácných případech, kdy se nežádoucí účinky vyskytnou, mají téměř vždy mírný průběh a netrvají příliš dlouho. To platí i pro vakcíny proti covidu-19. Nejčastějšími nežádoucími projevy u jakéhokoli očkování jsou mírná a dočasná bolest nebo otok v místě vpichu injekce, únava, zimnice, nauzea, zvracení a horečka. U méně než 10 % osob se může v místě vpichu objevit vyrážka, kopřivka nebo zarudnutí. Velmi zřídka (méně než u 1 % osob) může místo vpichu trochu svědět. Úplný seznam možných nežádoucích účinků je veřejně dostupný pro vakcíny vyvinuté společnostmi BioNTech-Pfizer, Moderna, AstraZeneca a Janssen. Další informace vám může poskytnout váš ošetřující lékař.
Každý případ podezření na závažné nežádoucí účinky v reakci na očkování proti covidu-19 je třeba brát vážně. Zároveň byste však neměli vyvozovat předčasné závěry. I když se krátce po očkování objeví nějaký příznak, neznamená to automaticky, že byl způsoben samotným očkováním. Jeho příčiny nemusí s vakcínou vůbec souviset – může se jednat o nešťastnou náhodu. Jediným způsobem, jak se ujistit, zda byl nežádoucí účinek způsoben očkováním, je vyčkat, až zdravotničtí pracovníci pečlivě vyšetří všechny příjemce očkovací látky a oddělí skutečné případy nežádoucích účinků od nesouvisejících případů.
Pokud se u vás po naočkování vakcínou proti covidu-19 objeví nějaké nežádoucí účinky, oznamte to prosím ošetřujícímu lékaři.
Pacienti účastnící se klinických studií očkovacích látek proti covidu-19 reprezentují populaci, u které budou vakcíny po příslušné registraci použity.
Vysoké normy EU v oblasti bezpečnosti a účinnosti vyžadují, aby každá nová očkovací látka prošla přísnými klinickými zkouškami. Výrobce musí předložit údaje z těchto klinických hodnocení Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), která tyto údaje přezkoumá a rozhodne, zda doporučí použití příslušné vakcíny Evropské komisi. Jedním z faktorů, které EMA zkoumá, je skupina testovaných pacientů. Aby mohlo klinické hodnocení ověřit, zda je očkovací látka proti covidu-19 bezpečná a účinná, musí jeho účastníci reprezentovat populaci, která bude v případě schválení vakcíny proočkována. Proto se klinických hodnocení účastnila velmi různorodá skupina lidí (různé etnické skupiny, věk a pohlaví). Účastníci klinických hodnocení rovněž reprezentovali vysoce rizikové skupiny. Výsledky ukázaly, že ve všech skupinách je zachována vysoká úroveň bezpečnosti a účinnosti vakcín.
Mnoho dezinformací se týkalo podezření na nežádoucí účinky vakcín na těhotné ženy. Je sice pravda, že údaje o používání očkovacích látek proti covidu-19 během těhotenství jsou velmi omezené – tyto ženy se obvykle na těchto studiích nepodílejí, neboť těhotenství ovlivňuje imunitní systém těhotných žen. Studie na zvířatech však žádné škodlivé účinky během těhotenství nezjistily. Ani odborníci žádné nežádoucí účinky u této skupiny obyvatel neočekávají. Rozhodnutí o tom, zda těhotnou ženu očkovat, by se však mělo přijmout až po konzultaci s lékařem a po zvážení přínosů i rizik. Výrobci vakcín budou i nadále naočkované jedince pečlivě sledovat, aby se zajistila dlouhodobá účinnost a bezpečnost očkovacích látek.
- Další informace o nařízení EU o klinických hodnoceních
- Více o klinických testech na základě zápisu z veřejné schůze zúčastněných stran agentury EMA o bezpečných a účinných očkovacích látkách proti onemocnění COVID-19
- Pokyny agentury EMA určené výrobcům léčivých přípravků a dalším zúčastněným stranám
- Informace o účastnících klinického hodnocení očkovacích látek vyvinutých firmami BioNTech-Pfizer, Moderna, AstraZeneca a Janssen
Přirozená imunita vůči COVID-19 získaná po prodělané infekci je dočasného charakteru, a proto by se lidé, kteří se z onemocnění zotavili, měli i tak nechat očkovat, samozřejmě po konzultaci se svým lékařem.
Z dostupných vědeckých studií o přirozené imunitě vůči covidu-19 vyplývá, že po potvrzené infekci není člověk proti tomuto onemocnění imunní příliš dlouho. Podle většiny odhadů osoba, která byla koronavirem nakažena a zotavila se, má přirozenou imunitu po dobu přibližně 6-8 měsíců. Buďte opatrní při čtení neověřených tvrzení o přirozené imunitě vůči covidu-19 po prodělání této nemoci a nadále se řiďte opatřeními na ochranu před možnou opakovanou infekcí – udržujte dostatečnou vzdálenost od ostatních lidí, noste roušku a často si myjte ruce. Pokud jste v poslední době onemocnění COVID-19 prodělali, měli byste se poradit se svým lékařem ohledně toho, kdy byste se měli nechat naočkovat.
Očkování probíhá tak rychle, jak to umožňuje celosvětová výrobní kapacita.
Proočkovanost v zemích EU závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří výroba očkovacích látek a jejich distribuce od výrobců do zemí Unie. V počátečních fázích pandemie nabídla Evropská komise subjektům zabývajícím se vývojem vakcín finanční podporu, aby jim pomohla zvýšit jejich výrobní kapacity výměnou za jejich závazek dodat miliardy dávek očkovací látky. Komise schválila smlouvy s několika výrobci vakcín a objednala 2,3 miliardy dávek s cílem maximalizovat šance na získání těch nejlepších očkovacích látek. EU zakoupila tyto dávky v době, kdy je výrobci očkovacích látek nabídli.
První dávky očkovací látky byly zemím EU dodány před tzv. Evropskými dny očkování, které se konaly ve dnech 27.–29. prosince 2020. Od tohoto okamžiku však distribuce vakcín závisí na celostátních a regionálních organizacích a jejich úrovni připravenosti.
Zdravotní politiky jsou v rukou členských států. Komise koordinuje přeshraniční otázky a poskytuje podporu.
Evropská komise podporuje evropské země a pomáhá v době krize koordinovat úsilí. Zlepšením koordinace mezi evropskými zeměmi, posílením lékařských a vědeckých agentur a zahájením iniciativ, jako je Farmaceutická strategie pro Evropu, se Evropská komise připravuje na ty přeshraniční zdravotní krize, které přijdou v budoucnu. V oblasti veřejného zdraví budou primární pravomoci vždy připadat členským státům – které samy odpovídají za svou vnitrostátní politiku.
- Více informací o činnosti Evropské unie v oblasti veřejného zdraví
- Informace o rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy
Vakcíny proti covidu-19 procházejí před jejich schválením několika koly přísných testů a mechanismu vzájemného hodnocení.
Postup schvalování vakcíny je důkladný a transparentní. Očkovací látky proti COVID-19 musí projít třemi fázemi klinických hodnocení a musí splňovat přísné normy. Teprve poté může Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vydá kladné vědecké doporučení a Evropská komise je schválí k veřejnému použití, stejně jako jakoukoli jinou vakcínu. Farmaceutické společnosti provádějí tato klinická hodnocení v souladu s normami stanovenými agenturou EMA. Ověřuje se účinek zkoušených léčivých přípravků a chrání se tak zdraví a zájmy subjektů hodnocení. Kromě toho jsou všechna klinická hodnocení registrována v databázi EU klinických hodnocení (EudraCT), kde jsou informace o nich veřejně dostupné. Postup je transparentní, protože k údajům má přístup kdokoli.
Proces vývoje očkovacích látek se výrazně zefektivnil (bez dopadu na účinnost vakcín a zdravotní normy), a to díky tomu, že jsou klinická hodnocení prováděna souběžně, se zapojením více dobrovolníků, než je obvyklé, a že bylo výzkumným pracovníkům přiděleno větší množství zdrojů, . Tento proces byl rovněž zefektivněn tím, že se subjektům zabývajícím se vývojem očkovacích látek umožnilo předkládat výsledky hodnocení agentuře EMA průběžně ve fázi výzkumu a vývoje. Údaje z klinických hodnocení byly obvykle předloženy k přezkumu až po dokončení fáze výzkumu a vývoje. Poté, co výrobce požádá o registraci, tak může agentura EMA vydat stanovisko k vakcíně rychleji, protože většina hodnocení již proběhla. Prvořadá je tedy účelnost, ale nikoli na úkor kvality či bezpečnosti.
Vakcíny proti covidu-19, stejně jako jakýkoli jiný typ vakcíny, „učí“ imunitní systém rozpoznat vir, proti kterému má lidské tělo ochránit.
Vakcíny působí tak, že vpraví malou dávku mrtvých virů do našeho těla, aby mohlo vytvořit imunitu, aniž by způsobila infekci. Imunita nás tak v budoucnu ochrání před případnou infekcí tímto virem.
Buňky v našem těle „čtou“ genetický kód – naši DNA – a vytvářejí dočasné genetické pokyny ve formě RNA, které informují tělo o tom, jak produkovat bílkoviny, které tělo potřebuje k růstu a opravám tkání. Jakmile se takové bílkoviny vytvoří, RNA se rozloží. Vakcíny vyráběné společnostmi Pfizer-BioNTech a Moderna identifikují u koronaviru tu bílkovinu (S-protein), která mu umožňuje infikovat zdravé lidské buňky. Jejich vakcíny poskytují buňkám modifikovanou RNA (mRNA) sloužící k výrobě tohoto S-proteinu, ale bez zbytku viru. Naše těla jsou pak na S-protein schopna imunitně reagovat. Imunitní reakce může za běžných okolností trvat při prvním vystavení viru bez očkování poměrně dlouho. Pokud se naše tělo očkováním naučí, jak tuto zmíněnou bílkovinu identifikovat, může pak na základě toho produkovat protilátky, které potřebuje ke zničení viru v případě skutečné infekce, a to mnohem rychleji.
Nic nenasvědčuje tomu, že by tento proces mohl poškodit naše vlastní buňky.
Farmaceutické společnosti jsou odpovědné za vedlejší účinky očkovacích látek, které EU v rámci své strategie pořizuje
Odpovědnost za přípravek nese vždy společnost, která je držitelem rozhodnutí o registraci. Společnosti jsou odpovědné za bezpečnost svých výrobků a mají zvláštní povinnosti, jako je povinnost provádět úplný plán monitorování rizik, oznamovat jakékoli nepříznivé účinky přípravku a přijmout nezbytná následná opatření. Je pravda, že EU upravila některá pravidla týkající se očkovacích látek, aby mohly být bezpečné a účinné očkovací látky dodány v kratší lhůtě. Pravidla týkající se bezpečnostních norem jsou však stejně přísná jako vždy a směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky stále platí. Jinými slovy, tvrzení, že smlouvy, které Komise vyjednala, nečiní výrobce očkovacích látek odpovědnými za žádné vedlejší účinky, jsou jednoduše nepravdivá.
Bezpečnost a účinnost registrovaných vakcín proti onemocnění COVID-19 bude pečlivě sledována prostřednictvím zavedeného systému EU pro monitorování léčivých přípravků. Do jaké míry se nové vakcíně podaří vyvolat dlouhodobé účinky (tj. trvalou imunitu), nelze potvrdit, dokud neuplyne dostatek času. Při podání vakcíny se může časově náhodně dostavit neočekávané zhoršení zdravotního stavu, a lidé se tak často domnívají, že vakcína má vedlejší účinky. Nově schválené očkovací látky proti COVID-19 budou průběžně sledovány, abychom lépe porozuměli tomu, zda jsou taková podezření opodstatněná a vakcína skutečně nežádoucí účinky vyvolává. Sledovat se bude i dlouhodobá účinnost vakcín. Výrobci očkovacích látek budou i nadále odpovědní a očekává se od nich, že budou dlouhodobé účinky očkovacích látek dlouhodobě sledovat i dlouho po jejich podání.
Bude-li k dispozici dostatek spolehlivých důkazů o tom, že vakcína proti COVID-19 splňuje vysoké standardy EU ohledně bezpečnosti a účinnosti, doporučí EU její použití bez ohledu na to, kdo ji vyrobil.
Prokremelské dezinformační zdroje tvrdí, že EU narušuje úsilí jiných zemí. Uvádění očkovacích látek na vnitřní trh EU je podmíněno splněním přísných evropských norem bezpečnosti a účinnosti stanovených Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Ruská vakcína Sputnik V proti onemocnění COVID-19 je v současné době předmětem průběžného přezkumu Evropské agentury pro léčivé přípravky, která po finalizaci evaluace vydá doporučení, které určí, zda Evropská komise tuto očkovací látku k použití v EU zaregistruje, či nikoli.
Kromě toho v Evropě i v zahraničí existuje dlouhá historie dezinformačních kampaní podporovaných Kremlem, které dobře zdokumentovalo středisko EUvsDisinfo. Bylo například zjištěno, že prokremelské hlasy propagují vakcínu Sputnik V v Latinské Americe a zároveň se pokoušejí oslabit důvěru v jiné vakcíny.
Evropská unie je ve skutečnosti ochotna používat vakcínu pocházející z kterékoli země, ale musela by splnit přísné evropské normy bezpečnosti a účinnosti stanovené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

COVID-19: mýty a fakta

Pochybujete o pravdivosti některých zpráv, které jste četli? Zde jsou fakta:

Většina vědců a tvůrců politik souhlasí s tím, že omezení volného pohybu zachraňuje životy. Ale také s tím, že jimi reálně nelze dlouhodobě pandemii řešit.
EU a všechny její členské státy budou vždy klást důraz na zdraví a zájmy veřejnosti. Během pandemie byla většina zemí v Evropě nucena zavést opatření k dočasnému omezení volného pohybu osob, aby se tak podařilo omezit vzrůstající počet případů nákazy. Je v zájmu všech, aby omezení volného pohybu trvala co nejkratší dobu, ale to bude možné pouze tehdy, pokud budou mít kýžený účinek: tedy výrazné snížení počtu nových případů. Zastavení šíření koronaviru závisí také na tom, jak důsledně se lidé řídí pokyny – zde nosí na veřejnosti roušky a omezují fyzický kontakt.
Tvůrci politik i vědci si jsou vědomi toho, že omezení volného pohybu osob jsou nesmírně nákladná a nejsou dlouhodobě reálná, neboť neúměrně postihují sociálně slabé, rodiny s malými dětmi a ty, kteří nemohou pracovat z domova. Poškozují hospodářství i duševní zdraví lidí. V některých situacích jsou však omezující opatření nezbytná, aby zdravotnické služby měly dostatek času dostat situaci pod kontrolu a abychom se vyhnuli nejhoršímu možnému scénáři.
Vzhledem k tomu, že se koronavirus šíří kapénkami a přenosem aerosoly, tedy zejména při špatném větrání, je omezení fyzického kontaktu nejspolehlivějším způsobem, jak nepříznivý vývoj zvrátit. Pokud by se virus dále šířil nekontrolovaně, mohlo by to nakonec zdravotnictví drasticky přetížit, což by mohlo vést k vyšší úmrtnosti.
Zpozorněte, když vám někdo tvrdí, že našel „zázračný lék“
Lékařská doporučení z neznámých nebo nespolehlivých zdrojů by mohla vaše zdraví ohrozit. Očkovací látky schválené Evropskou komisí jsou uvedeny na internetových stránkách věnovaných bezpečným vakcínám proti covidu-19. Tyto látky byly schváleny po pečlivém hodnocení provedeném Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), která v současné době rovněž přezkoumává vakcíny dalších farmaceutických společností. Buďte velmi skeptičtí, pokud vám někdo bude tvrdit, že využívá léčbu, kterou Evropská agentura pro léčivé přípravky neschválila nebo kterou vám vnitrostátní zdravotnické orgány nedoporučily. Pokud byste takové léčbě nedůvěřovali za běžných okolností, tím méně ji důvěřujte teď!
Dobře zvažte, zda sdílet informace o léčebných postupech, na něž narazíte na sociálních sítích. Informace o pokroku ve vývoji léků a vakcín čerpejte z důvěryhodných zdrojů a ověřujte si je. Jako příklad můžeme uvést diskusi kolem hydroxychlorochinu (léku, jenž se používá k prevenci a léčbě malárie), kterému se v poslední době dostalo pozornosti i přesto, že důkazy pocházející z kontrolních studií dosud ukazují, že tento léčivý přípravek není proti koronaviru účinný. Nepoužívejte žádné takové léky ani jinou „zázračnou léčbu“. Informace o všech dostupných léčebných postupech a léčivých přípravcích proti onemocnění COVID-19 najdete na internetových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky.
Koronavirus se může šířit pouze tak, že již nakažená osoba při kýchání, kašli nebo výdechu prostřednictvím kapénkového přenosu infikuje jinou osobu. Nikoli tedy například pomocí mobilních sítí.
Jedním z běžně rozšířených mýtů, na které lze narazit na internetu, je, že koronavirus se šíří sítí 5G. To není pravda. Konspirační teorie lživě uvádějí 5G do souvislosti s koronavirovou pandemii možná proto, že se jedná o relativně nové jevy, oba pro lidské oko neviditelné. Je to však pouze další generace mobilních sítí a stejně jako stávající sítě 4G nijak s virem neinteraguje. Využívá k propojení různých zařízení rádiové vlny a nefunguje jako vektor pro koronavirus – ten může přežít pouze v kapénkách tekutiny. Ještě lépe proti tomuto vykonstruovanému mýtu svědčí fakt, že koronavirus se objevuje po celém světě, kdežto pokrytí sítí 5G zatím zdaleka celosvětové není. V řadě zemí, kde síť 5G zatím zavedena nebyla, byla zjištěna rozsáhlá ohniska nákazy. Mezi ohnisky koronaviru a zaváděním sítě 5G proto žádná souvislost neexistuje.
Ochrana občanů je pro EU nejvyšší prioritou a při stanovování expozičních limitů nechtějí orgány v EU zbytečně riskovat. Limity, které v EU platí pro veřejnost, a to i pro 5G, jsou 50krát nižší než míra záření, která může mít – podle dostupných vědeckých poznatků – na zdraví lidí nějaký dopad. A všechna zařízení využívající 5G musí před uvedením do provozu tyto velmi přísné normy splňovat. Pokud by nebylo možné síť 5G zavést bez toho, aby představovala nebezpečí pro zdraví či životní podmínky lidí v Evropě, EU by její používání nedoporučila a členské státy by ji zakázaly.
EU vytvořila koordinovaný plán oživení ekonomiky, který slouží k podpoře občanů a podniků a současně nadále řeší otázky veřejné zdraví.
EU zaměřuje své úsilí na oživení hospodářské činnosti a na budování spravedlivější, ekologičtější a digitálnější Evropy. Plán na podporu oživení – s celkovým rozpočtem 1,8 bilionu eur – pomůže Evropě zotavit se z krize a podpoří řadu evropských odvětví, která musela během karantény pozastavit svou činnost. Počítá s vytvořením velkých programů, jako je NextGenerationEU, které zajistí, aby bylo oživení udržitelné, inkluzivní a spravedlivé pro všechny – včetně občanů žijících ve venkovských oblastech a těch, kteří byli krizí těžce zasaženi. Nástroj NextGenerationEU, který vznikl za přispění všech členských států, má za cíl povzbudit ekonomickou aktivitu v celé Unii. Přidělení finančních prostředků bude podmíněno schválením hospodářských reforem, které však nebudou obnášet úsporná opatření.
Evropská unie je také odhodlána zajistit, aby občané mohli i nadále cestovat po Evropě, aniž by byli vystaveni riziku, že se koronavirem nakazí. Platforma Re-open EU, která byla původně spuštěna s cílem usnadnit Evropanům cestování během pandemie koronaviru, se stala centrálním místem ke zveřejňování informací o aktuálních zdravotních opatřeních, omezeních a podmínkách cestování v EU. Pro Evropskou unii a její členské státy zůstává prioritní bezpečnost a dobré životní podmínky lidí.
Celosvětové úsilí o zastavení pandemie není žádným spiknutím – vědci vyvíjejí očkovací látku pro všechny.
Teorie, které svalují vinu na konkrétního člověka či organizaci, jsou velmi pohodlné. Nezní však trochu nepravděpodobně? Měli bychom si vždy dobře rozmyslet, čemu uvěříme. „Kouzlo“ konspiračních teorií spočívá v tom, že na komplikované otázky nabízejí zjednodušující, přímočaré odpovědi. Využívají předvídatelný směr uvažovaní a vybírají si snadno identifikovatelného „nepřítele“. Z šablonovitých vzorců a klišé nakombinují scénáře, do kterých pak pouze dosazují různé osoby, jak potřebují. Koronavirová zdravotní krize má komplexní příčiny. Nenechte se proto oklamat teoriemi, které ji vykládají zjednodušujícím a falešným způsobem.
Jedna z takových teorií, která nenabízí naprosto žádné důkazy, tvrdí, že původcem koronaviru je Bill Gates a jakési spiknutí. To samozřejmě není pravda. Nadace Billa a Melindy Gatesových již dlouho po celém světě bojuje za vymýcení nebezpečných nemocí, například dětské obrny. Na pomoc společnému a nezávislému mezinárodnímu úsilí o vytvoření a zavedení diagnostiky a léčby koronaviru a vakcíny proti němu již nadace poskytla 125 milionů amerických dolarů. Aktivně také přispěla a podpořila dárcovský maratón Coronavirus Global Response organizovaný Evropskou komisí 4. května 2020, během něhož se podařilo získat příslib 15,9 miliardy eur od dárců z celého světa na podporu vývoje a globálníhozavedení diagnostiky,léčby a vakcíny proti koronaviru. Očkovací látka samozřejmě bude muset před svým schválením nejprve projít přísnými klinickými testy.
Pravidla EU pro ochranu údajů a soukromí patří k nejpřísnějším na světě. Na tom nic nezmění ani koronavirová pandemie.
Digitální technologie mohou chránit a zachraňovat životy. Například dobrovolné aplikace pro dohledávání kontaktů a varování před šířením koronaviru mohou sehrát důležitou úlohu ve všech fázích krize, ale zejména v okamžiku, kdy počet nových případů začne opět stoupat – vhodně totiž doplňují jiná opatření, jako je intenzivní testování. Takové aplikace mohou pomoci zastavit šíření viru, protože uživatele upozorní poté, co se dostane do blízkosti nakažené osoby. Veškeré aplikace pro sledování šíření koronaviru musí být dobrovolné, transparentní, bezpečné a přeshraničně interoperabilní a plně respektovat soukromí lidí.
V zájmu náležitého fungování těchto aplikací pro dohledávání kontaktů Komise nabízí online bránu pro zajištění interoperability: digitální infrastrukturu k zajištění toho, aby vnitrostátní servery aplikací mohly mezi sebou komunikovat. Tato infrastruktura, do níž je zapojena většina aplikací pro dohledávání kontaktů, bude sloužit k podpoře osob, které během pandemie cestují po Evropě, ať již služebně, nebo z osobních důvodů.
Roušky a masky jednoznačně pomáhají chránit zdraví. Jsou zcela bezpečné a je třeba je řádně používat a následně i likvidovat.
Každý z nás se chce před koronavirem chránit co nejúčinněji. Právě roušky nám mohou pomoci přestát tuto pandemii ve zdraví. Musí se však používat správným způsobem. Mohou výrazně omezit šíření koronaviru, zejména v uzavřených prostorách. Po nakažení nemusíte mít vůbec žádné příznaky – v takovém případě může právě rouška chránit ostatní.
Jedná se pouze o jeden z mnoha způsobů prevence, k nimž patří i mytí rukou nebo omezení fyzického kontaktu. Roušky nám jednoduše plnou ochranu nezaručí. Je třeba je náležitě používat a likvidovat, Pokud roušku používáte správně, nezpůsobí ani hypoxii (nedostatečné okysličení) ani hyperkapnii (otrava oxidem uhličitým). U roušek, které jsou distribuovány prostřednictvím podpůrných mechanismů EU, je zaručena kvalita prostřednictvím testů před jejich dodáním.
Koronavirem se může nakazit a na základě toho vážně onemocnět každý, i když se nenachází v rizikové skupině.
Každá generace Evropanů se musela poprat s nějakou velkou výzvou či hrozbou – pro naši generaci je to COVID-19. Důvodem, proč představuje takovou hrozbu, je jeho vysoká infekčnost. Koronavirem se může nakazit každý a během nemoci se mohou navíc objevit vážné komplikace, a to i u mladých a zdravých jedinců.
Zareagovala také EU – ochranu života a živobytí lidí označila za svou prioritu a začala úzce spolupracovat s členskými státy za účelem koordinace a sdílení informací. Využívá všechny nástroje, které má k dispozici, s cílem zpomalit šíření viru a najít řešení vzniklé situace. Jak se bude pandemie vyvíjet v budoucnu, zatím nevíme, ale musíme být připraveni na každou eventualitu.
Ohrožen je každý, kdo ignoruje oficiální pokyny – bez ohledu na to, zda je mladší nebo starší ročník. Kromě toho stále ještě neznáme dlouhodobé dopady koronaviru. Vědecký výzkum stále probíhá a o viru jednoduše nemáme dostatečné poznatky, abychom mohli posoudit, jak velké škody může způsobit. Jediné, co víme, je, že se může nakazit každý.
Zda nad tímto virem zvítězíme, záleží na každém z nás. Máte-li příznaky: myjte si důkladně ruce, pokud možno se nedotýkejte obličeje a respektujte omezení společenského kontaktu ve veřejných prostorách a karanténní opatření.
Opatření proti šíření nákazy zaváděná v celé Evropě jsou dočasná a nejsou předzvěstí konce demokracie ani evropských hodnot.
Dodržování opatření omezujících fyzický kontakt a pokynů k omezení šíření nákazy chránících životy nás všech je momentálně nejlepším způsobem, jak šíření koronaviru zastavit. Tato opatření vycházejí z nejnovějších vědeckých důkazů a dat, která mají rozhodovací orgány v jednotlivých členských zemích k dispozici. Vlády členských států i Komise si jsou rovněž vědomy, že tato omezení volného pohybu osob mají negativní dopad na duševní zdraví a hospodářství, a jsou odhodlány dostat virus pod kontrolu a co nejrychleji opatření v EU znovu uvolnit.
Základní evropské hodnoty, jako je svoboda pohybu a projevu, tvoří nezbytnou součást způsobu života v EU a jsou v tomto období krize důležitější než kdy jindy. Opatření omezující volný pohyb osob tyto hodnoty nijak neruší ani nezpochybňují. Jsou ale nezbytná k tomu, aby bylo možné vypořádat se s rychlým nárůstem nových případů koronaviru, k němuž během pandemie opakovaně došlo. Jakmile počet nových případů klesne na přijatelnou úroveň, dočasná omezení se zruší a Evropané budou mít opět možnost se volně pohybovat i cestovat jako dříve. K těmto opatřením totiž členské státy sahají pouze v reakci na mimořádně závažnou situaci. EU je odhodlána bránit naše hodnoty v celé Unii během tohoto obtížného období i poté, co skončí.
K potvrzení původu pandemie covidu-19 je zapotřebí dalších šetření.
Je zcela zásadní, aby se země celého světa chovaly solidárně a bojovaly proti koronavirové pandemii společně. Mezinárodní spolupráci a vzájemnou podporu mohou snadno ohrozit právě dezinformace a slepá obvinění ohledně původu koronaviru. To by mohlo mít dopad na mnoho lidských životů. Evropská unie podporuje celosvětové úsilí o zjištění původu pandemie, jako je například globální studie WHO o původu koronaviru.
Onemocnění COVID-19 je způsobováno koronavirovým kmenem Sars-CoV-2. Koronaviry představují jeden z typů virů. Šíření koronaviru v čínském Wu-chanu bylo Světové zdravotnické organizaci oznámeno 31. prosince 2019. Koronaviry způsobují respirační onemocnění a jsou přenosné ze zvířete na člověka. Odkud se virus vzal, nemůžeme říct se stoprocentní jistotou. Nicméně podle globální studie původu koronaviru, kterou vypracovala Světová zdravotnická organizace (WHO), je možné, či dokonce pravděpodobné, že ke vzniku covidu-19 došlo v důsledku přímého zoonotického přenosu. Na druhé straně bylo stanoveno, že na základě dostupných důkazů je velmi nepravděpodobné, že na Virologickém ústavu ve Wu-chanu došlo k laboratorní nehodě. Nicméně k potvrzení původu pandemie covidu-19 je zapotřebí dalších šetření. Zatím se tak nevyloučila žádná z možností.
Samozřejmě je třeba položit si otázky týkající se ohlášení epidemie a jejího zvládání. Avšak shazování viny za vypuknutí epidemie na druhé nám situaci nijak nezjednoduší. Pandemii můžeme zastavit pouze společným úsilím, jak v rámci EU, tak celosvětově. Zdraví celosvětové populace je odpovědností nás všech. Jakékoli opomenutí nebo zpoždění při sdílení důležitých informací o veřejném zdraví může mít katastrofické následky pro celý svět.
EU si vždy klade za cíl konstruktivně spolupracovat se svými sousedy. To však neznamená, že budeme přehlížet škodlivé dezinformace a jejich zdroje.
Zahlcují nás velkým množstvím protichůdných tvrzení, takže ztrácíme jistotu, čemu lze věřit, a nejsme pak schopni se dobře rozhodovat. Důsledky toho mohou být závažné – je mimo jiné ohrožena bezpečnost lidí a důvěra ve stát a sdělovací prostředky a podkopává to naši roli na celosvětové scéně. Náchylnější k tomu, aby nás dezinformace zasáhly, jsme zvláště v situacích stresu – a někteří lidé koronavirovou pandemii zneužívají a zaměřují se na nás, právě když jsme nejzranitelnější.
Analytici z platformy EUvsDisinfo zjistili, že jsou ve světě šířeny falešné informace a nepravdivá tvrzení s cílem rozsévat chaos a nedůvěru v souvislosti s reakcí Evropy na koronavirovou pandemii. Zahraniční aktéři, včetně některých třetích zemí, zejména Rusko a Čína, se zapojili do cíleného vyvíjení vlivu a dezinformačních kampaní v souvislosti s koronavirem v EU, v jejím sousedství i v celosvětovém měřítku a snaží se narušit demokratickou diskusi, prohloubit sociální polarizaci a zlepšit vlastní image v souvislosti pandemií. Nejlepší odpovědí je na tyto pokusy poukázat, označit, kdo je za ně zodpovědný, a včas a často informovat, co je skutečně pravda. Evropská komise, Evropský parlament a Evropská služba pro vnější činnost pracují na odhalování dezinformací a snaží se zlepšit informovanost o tom, jak se dezinformace o tomto viru šíří.
Viry nezajímá, z jaké země pocházíte. Nevyhýbají se žádnému etniku, ani státní příslušnosti.
V různých částech světa se lidé uchylují k tomu, že z nákazy viní jiné národnostní skupiny – mluví se tak o evropském viru, čínském, britském nebo americkém viru. Koronavirus se šíří tak, že již nakažená osoba při kýchání, kašli nebo výdechu prostřednictvím kapénkového přenosu infikuje osobu jinou. Přenašečem tedy není obyvatelstvo specifického státu nebo skupina lidí. Pokud se dočtete, že migranti nebo určité etnické skupiny záměrně virus šíří, ujišťujeme vás, že pro tato tvrzení neexistuje žádný vědecký základ. COVID-19 je celosvětovou krizí, která vyžaduje celosvětovou solidaritu.
EU podporuje investice členských států do zdravotnictví.
EU podporuje výrazné investice do veřejného zdraví. Fiskální pravidla EU v této oblasti nikdy nepředepisovala škrty. V Evropě jsou lidé a jejich zdraví prvořadou prioritou. Veřejné výdaje na zdravotní péči se v posledních deseti letech ve většině zemí EU zvýšily. Politika veřejného zdraví Evropské unie v celosvětovém kontextu trvale vyniká. EU nedávno přišla s plánem na podporu zemí v krizi a upravuje pravidla tak, aby země mohly vynakládat více prostředků na služby nezbytné v nouzové situaci a soustředit se na to, na čem záleží nejvíce – na ochranu obyvatel.
Tento přístup se neobjevil až nyní. Od finančního kolapsu v roce 2008 zavedla EU řadu finančních iniciativ na podporu všech členských států, a zejména těch, které byly krizí postiženy nejvíce, jako bylo Řecko, Španělsko a Itálie. Systémy zdravotní péče zemí, jako je Řecko, nebyly kvůli těmto reformám poškozeny – naopak program EU na podporu stability pomohl posílit poskytování všeobecné zdravotní péče a komplexní systém zdravotnictví. Vedle podpory malých podniků, výzkumu, inovací a projektů týkajících se klimatu pomohl investiční plán financovat velký počet projektů v oblasti zdravotnictví, jako je rozvoj nových onkologických terapií a rozšiřování a modernizace nemocnic. Komise také předložila návrh programu s názvem EU pro zdraví (EU4Health), který má posílit aktivity EU v boji proti pandemii. Program by měl disponovat rozpočtem ve výši 5,1 miliard EUR a bude poskytovat prostředky zemím EU, zdravotnickým a nevládním organizacím.
Evropská unie se stará o věci, za něž je odpovědná, a členské státy se tak mohou soustředit na to, co je pro ně nejdůležitější.
Schopnost přijímat vnitrostátní právní předpisy a přijímat rozhodnutí v boji proti koronaviru je zcela v rukou členských států a některých regionů v rámci členských států. Evropská komise nemá právo v oblastech, jako je veřejné zdraví, do vnitrostátních právních předpisů a rozhodnutí zasahovat. Na druhé straně může EU politiky přijaté v jednotlivých zemích propojit a koordinovat celoevropské iniciativy s cílem čelit této krizi spolu s členskými státy. Příklad: Rozhodnutí přejít na omezení volného pohybu osob (tzv. lockdown) a uzavřít hranice jednotlivých zemí se přijala na vnitrostátní úrovni. Kdežto rozhodnutí uvolnit více než 100 milionů eur z evropského programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 na hledání očkovací látky, nových způsobů léčby a diagnostických testů se provedlo na úrovni EU. Tato částka byla připočtena k již vyčleněným 1,4 miliardy eur, jež Komise přislíbila na iniciativu „Globální reakce na koronavirus“, kterou 4. května 2020 zahájila předsedkyně von der Leyenová.
- Přečtěte si více o reakci Komise na koronavirus
- Další informace o strategii EU týkající se očkovacích látek proti koronaviru

Nenechte se napálit botem

Internetové boty šíří v celé Evropě dezinformace o koronavirové krizi

Kvůli masivnímu nárůstu online dezinformací a falešných zpráv týkajících se koronaviru je velmi obtížné udržet si přehled to tom, co je pravda a co není. Některé zavádějící informace, které se masivně šíří prostřednictvím falešných účtů na sociálních médiích, včetně tzv. „botů“, jež na internetu a sociálních médiích provádějí automatizované úkoly, mohou být pro vás a vaše blízké velmi škodlivé. Falešné zprávy se spoléhají na to, že jsou vnímány jako uvěřitelné, a proto je dobré je sdílet, což je činí ještě nebezpečnějšími. Před sdílením obsahu na svých osobních platformách sociálních médií si dobře rozmyslete, co posíláte dál. Nezapomeňte, že informace je nutné čerpat pouze ze spolehlivých a důvěryhodných zdrojů: pokud máte o informaci nebo zdroji zprávy pochybnosti, nedůvěřujte jim a ani je nesdílejte!

Evropská unie spolupracuje s online platformami na řešení problému falešných účtů a botů – z nichž mnohé již byly odstraněny. V době krize, kdy na nás všechny doléhá enormní zátěž, mohou falešné účty a boty napáchat více škody, než kdy jindy. Falešné zprávy lze odhalit tak, že budete dávat pozor na následující tři aspekty.

Ověřte si zdroj informací. Nesnaží se vás někdo oklamat?
Ověřte si fakta. Publikoval obsah již také nějaký jiný důvěryhodný zdroj?
Ověřte si, z jakým záměrem byly informace zveřejněny. Nebyl vám text náhodou zaslán botem?

Oznamování dezinformací na platformách

Mylné a zavádějící informace o očkovacích látkách proti covidu-19 šířené online ohrožují naši schopnost zotavit se z této pandemie. Dezinformace o vakcínách snižují důvěru lidí v lékařskou vědu a zdravotnické pracovníky. Každý z nás by se proto měl naučit různá tvrzení ověřovat.

Šíření dezinformací můžete zabránit tak, že nahlásíte tvrzení, které považujete za nepravdivé nebo zavádějící. Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila za tím účelem internetové stránky, kde se dozvíte, jak nahlásit nepravdivý nebo zavádějící obsah na platformách sociálních médií.

Oznamování dezinformací

Jak rozpoznat konspirační teorii?

Po vypuknutí koronavirové pandemie se vyrojilo velké množství nebezpečných konspiračních teorií, které se šíří většinou po internetu. Tyto teorie nabízejí účelová, nerealistická vysvětlení vzniku koronaviru a toho, kdo za jeho šíření může. Evropská komise spolu s organizací UNESCO zveřejnila v rámci snahy o komplexní řešení negativního dopadu konspiračních teorií několik veřejně přístupných edukativních infografik, které mají občanům pomoci takové teorie rozpoznat a zastavit jejich šíření.

Další informace

Varování před online podvody

Pozor na podvodné online nabídky výrobků, které jsou údajně schopny covid-19 vyléčit nebo infekci zabránit. Nepoctiví obchodníci inzerují nebo se pokoušejí prodávat nejrůznější ochranné masky s pochybnou nebo žádnou účinností a dezinfekční prostředky, které jsou podle nich schopny infekci zabránit nebo ji vyléčit. Může se přitom jednat o padělky! Zde najdete tipy, jak nekalé jednání snáze odhalit a vyhnout se podvodníkům.

Dne 2. března 2021 zveřejnila Evropská komise výroční zprávu o systému Safety Gate, který je určen k rychlé výměně informací o nebezpečných spotřebitelských výrobcích a pomáhá stahovat nebezpečné nepotravinářské výrobky z trhu.

Zprávy o systému Safety Gate

Online zdroje

Podívejte se na online zdroje a materiály, které mohou využít žáci, studenti, učitelé a pedagogové v době pandemie covidu-19.

Přečtěte si náš příspěvek na stránkách medium.com, který se týká 5 věcí, které je dobré vědět o koronaviru.

Boj proti dezinformacím