Za organizaci a poskytování zdravotních služeb a zdravotní péče odpovídají jednotlivé země EU samy. Politika EU v oblasti veřejného zdraví doplňuje vnitrostátní politiky s cílem zajistit pokrok na cestě k silnější evropské zdravotní unii, z níž budou mít prospěch všichni Evropané.
Bezpečné a účinné očkování
Komise a členské státy zaujaly společný přístup EU k zabezpečení dodávek proticovidových očkovacích látek a usnadnění jejich distribuce, což pomohlo zajistit včasný přístup a dostupnost v celé EU. Bezpečné a účinné očkovací látky začaly být v EU distribuovány koncem roku 2020, a to v souladu s přísnými schvalovacími postupy a nejvyššími bezpečnostními normami. Od té doby Evropská komise zajistila až 4,2 miliardy dávek očkovacích látek proti covidu-19. K srpnu 2023 bylo proti viru očkováno celkem 84,8 % dospělé populace. V rámci týmu Evropa bylo poskytnuto více než 530 milionů dávek zemím po celém světě.
Léčba a testování na covid-19
I když očkování bylo nejlepším způsobem, jak ukončit pandemii a vrátit se k normálnímu životu, Komise je nyní i nadále odhodlána zajistit, aby byla pro léčbu nakažených osob k dispozici terapeutika proti covidu-19. Strategie Evropské komise pro terapeutické prostředky proti covidu-19 podporuje vývoj a dostupnost těchto velice potřebných terapeutických prostředků, včetně těch pro léčbu tzv. dlouhého covidu, a doplňuje tak v rámci evropské zdravotní unie Strategii EU pro očkovací látky. Evropská agentura pro léčivé přípravky potvrdila bezpečnost a účinnost devíti z patnácti terapeutik ze seznamů možných způsobů léčby covidu-19 z roku 2021 a zajistila léčbu pacientům v celé EU. Komise uzavřela smlouvy o veřejných zakázkách na dodávky dvou léčebných prostředků.
Evropská komise vydala doporučení týkající se společného přístupu k testování a monitorování šíření viru a podpořila rozvoj monitorovací kapacity.
Ochrana zdraví Evropanů
Evropská komise předložila iniciativy na ochranu zdraví Evropanů zlepšením připravenosti a reakce na krize, jakož i dlouhodobé odolnosti systémů zdravotní péče v EU.
Na základě prvních zkušeností získaných v průběhu covidové navrhla Komise v listopadu 2020 vybudovat evropskou zdravotní unii. Evropa díky ní získá všechny společenské a hospodářské přínosy, aby mohla předcházet zdravotním krizím, připravit se na ně a zvládat je jak na unijní, tak na celosvětové úrovni. Silná Evropská zdravotní unie bude chránit náš životní styl, naše ekonomiky i společnost.
V důsledku toho byla posílena koordinovaná reakce na úrovni EU. Dne 23. listopadu 2022 bylo přijato nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách. Tento právní akt v rámci EU má klíčový význam pro zdravotní bezpečnost. Rozšiřuje již existující unijní mechanismy pro připravenost, včasné varování a reakci v oblasti zdraví spolu se silnějšími mandáty dvou klíčových zdravotnických agentur EU – Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropské agentury pro léčivé přípravky.
Program EU v oblasti zdraví na období 2021–2027, EU4Health, který byl přijat v březnu 2021 z podnětu Komise a podpořen finančními prostředky ve výši 5,1 miliardy eur, posílí odolnost systémů zdravotní péče a podpoří inovace ve zdravotnictví. Coby součást budoucí silné evropské zdravotní unie program významným způsobem přispívá k obnově po pandemii covidu-19 tím, že se zaměří na zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva EU, podporu boje proti přeshraničním zdravotním hrozbám a zvyšování připravenosti a schopnosti EU účinně reagovat na budoucí zdravotní krize.
Ve Farmaceutické strategii pro Evropu z listopadu 2020 bylo navrženo vytvoření stálého regulačního rámce s cílem podporovat farmaceutický průmysl v oblasti výzkumu a technologií, které zlepší léčbu pacientů a zároveň budou řešit selhání trhu. Řešila nedostatky, které odhalila pandemie covidu-19, a navrhla opatření k posílení systému. Evropská komise přijala v dubnu 2023 návrh nové směrnice a nového nařízení, které revidují a nahrazují stávající obecné právní předpisy v oblasti léčivých přípravků.
V souvislosti s covidovou pandemií zahájila Komise v únoru 2021 „inkubátor HERA“. Cílem tohoto evropského plánu připravenosti v oblasti biologické obrany bylo odhalit a analyzovat nové varianty viru, vyvinout očkovací látky proti novým variantám, proti nimž stávající očkovací látky nemusely být dostatečně účinné, a vyrábět očkovací látky přizpůsobené novým variantám dostatečně rychle a v náležitém objemu.
Na základě tohoto plánu zřídila Komise v září 2021 Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví – HERA, jeden z klíčových pilířů evropské zdravotní unie, jehož cílem je přispět k odolnosti Evropy vůči budoucím mimořádným situacím v oblasti zdraví a dalším rizikům.
Úřad HERA shromažďováním informací a budováním nezbytných kapacit anticipuje hrozby a potenciální zdravotní krize. Zajišťuje vývoj, výrobu a distribuci léčivých přípravků, očkovacích látek a dalších lékařských protiopatření v případě mimořádných situací. V prvním roce po zahájení svého provozu zřídil úřad HERA odbornou skupinu pro varianty covidu-19, která má monitorovat mutace.
Během pandemie covidu-19 poskytovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), klíčový subjekt posuzující riziko virového šíření a dopad na veřejné zdraví, pravidelná posouzení rizik a epidemiologické aktualizace, jakož i technickou podporu. Středisko ECDC rovněž poskytlo veřejnosti informace o pandemii, šíření viru, symptomech, testování, léčbě a prevenci, které byly zveřejněny na stránce s otázkami a odpověďmi ohledně covidu-19.
Komise zřídila EU FAB, síť neustále připravených kapacit pro výrobu očkovacích látek a léčivých přípravků, které lze aktivovat v případě budoucích krizí, a zahájila vytváření zásob vybavení a léčiv proti chemickým a jaderným hrozbám.
V průběhu covidové pandemie Komise navrhla další konkrétní opatření, aby se zabránilo prudkému nárůstu případů (týkalo se např. podzimu/zimy 2022/2023). V té době byly členské státy vybízeny, aby zlepšily proočkovanost v rámci základního očkování, upřednostňovaly podávání posilovacích dávek, kombinovaly očkovací kampaně proti covidu-19 a proti chřipce a zajistily jasnou komunikaci s občany o přínosech očkování. V těchto opatřeních byl také zdůrazněn význam kvalitních systémů zdravotní péče a kapacit ve všech členských státech. Byla rovněž doporučena další opatření na podporu dobrého stavu duševního zdraví zdravotnických pracovníků a celkové populace.
Podpora systémů zdravotní péče
Mechanismus civilní ochrany EU a systém rescEU
Během pandemie covidu-19, a zejména prvních měsíců krize, EU prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU koordinovala a spolufinancovala dodávky více než 190 milionů zdravotnických a osobních ochranných prostředků a posílení zdravotnického personálu v nemocnicích a poskytla více než 10,5 milionu dávek očkovacích látek více než 55 zemím v Evropě a v ostatních částech světa.
Strategická kapacita zdravotnických rezerv rescEU, kterou Komise vytvořila v roce 2021 s cílem rychleji reagovat na potřeby způsobené zdravotními krizemi, jako je pandemie covidu-19, umožnila rychlé dodání více než 3 milionů kusů zdravotnického, ochranného a laboratorního vybavení do členských států, které čelí pandemii.
Přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotní péče
V tomto ohledu mělo klíčovou úlohu Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC), které v Evropě i mimo ni pomáhá nepřetržitě všem zemím.
Kromě toho Evropská komise v dubnu 2020 vydala pokyny pro přeshraniční spolupráci mezi celostátními, regionálními a místními orgány v oblasti zdravotní péče. Cílem bylo usnadnit spolupráci při převozu pacientů, poskytovat kvalifikovanou lékařskou pomoc, zajistit mobilitu pacientů, usnadnit proplácení nákladů na zdravotní péči a celkově zmírnit zátěž, kterou pandemie klade na vnitrostátní systémy zdravotní péče. Žádosti o přeshraniční zdravotní péči koordinoval Výbor pro zdravotní bezpečnost, kterému předsedala Komise, a systém včasného varování a reakce EU.
Fond solidarity EU
V rámci výjimečné reakce EU na koronavirovou pandemii byla v březnu 2020 rozšířena oblast působnosti Fondu solidarity EU, aby jej bylo možné uplatnit i na závažné mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. V březnu 2021 předložila Komise návrh balíčku finanční podpory ve výši téměř 530 milionů eur, který by měl členským státům Unie a přistupujícím zemím dále pomoci v boji proti koronavirové pandemii. Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU v souladu s tímto návrhem schválila Rada a Evropský parlament v květnu 2021.