Covid-19 znamenal pro evropské a světové ekonomiky velký otřes. Koronavirová pandemie postavila evropskou ekonomiku a živobytí občanů před výzvu. Během této zdravotní krize bylo nezbytné chránit základní odvětví naší ekonomiky, podniky a pracovníky.
Komise přijala okamžitá opatření ke zmírnění hospodářského dopadu pandemie, a to jak povolením rozhodných opatření ze strany členských států, tak prostřednictvím mimořádných ekonomických opatření a iniciativ na pomoc pracovníkům a zaměstnavatelům a na podporu ekonomiky během krize. Při řešení okamžitých potřeb Komise reagovala na ekonomický otřes bezprecedentním plánem na podporu oživení, investicemi a reformami – nástrojem NextGenerationEU, který byl přijat společně s víceletým rozpočtem EU na období 2021–2027.
Ochrana podniků a pracovních míst
Komise zavedla opatření a nástroje na ochranu pracovních míst a pracovníků postižených pandemií covidu-19.
Cílem evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) bylo zachovat příjmy pracovníků a udržet podniky.
Od roku 2020 byla podpora poskytnuta přibližně 31,5 milionu zaměstnanců a více než 2,5 milionu podniků v 19 přijímajících členských státech.
Cílem opatření EU na podporu zaměstnanosti mladých lidí bylo silnější postavení mladých lidí jako hnací síly digitální a zelené ekonomiky.
Výsledkem již jsou posílené záruky pro mladé lidi, modernizovaný evropský rámec pro odborné vzdělávání a přípravu a nový impuls pro učňovskou přípravu. Od roku 2014 pomohl systém záruk pro mladé lidi více než 36 milionům mladých lidí získat nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy a/nebo stáží.
Zásad pilíře bylo potřeba proměnit v konkrétní opatření pro občany.
Plán obsahuje hlavní cíle, jichž má EU dosáhnout do roku 2030: aby bylo zaměstnáno nejméně 78 % osob ve věku 20–64 let, aby bylo zajištěno, že se 60 % všech dospělých každoročně účastní odborné přípravy, a aby se snížil počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 15 milionů.
Ochrana malých a středních podniků
Hospodářské dopady koronavirové krize na evropskou ekonomiku se v jednotlivých odvětvích a podnicích lišily.
Na podporu malých a středních podniků, které jsou páteří unijní ekonomiky, vytvořila Komise společně se skupinou Evropské investiční banky komplexní balíček podporovaný z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Například 714 milionů eur z EFSI bylo přesměrováno na nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME. Díky tomu mohl Evropský investiční fond (EIF) motivovat banky k poskytování likvidity malým a středním podnikům postiženým koronavirovou krizí. Uživatelům nástroje byla poskytnuta větší flexibilita a míra záruky se zvýšila z 50 % na 80 %.
Ke konci prosince 2022 pomohla podpora poskytnout likviditu více než 180 000 malým a středním podnikům v celé Evropě tím, že místní banky motivovala k tomu, aby v rámci opatření COSME COVID poskytly finanční likviditu ve výši více než 10 miliard eur.
Podpora regionů a místních komunit prostřednictvím politiky soudržnosti a investic
Komunity na celostátní, regionální a místní úrovni byly v boji proti pandemii a jejím následkům v první linii. Komise během několika týdnů upravila pravidla politiky soudržnosti s cílem poskytnout členským státům dodatečnou flexibilitu, likviditu a zjednodušení prostřednictvím dvou investičních iniciativ pro reakci na koronavirus, investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus (CRII+). Členské státy mohly přerozdělit nevyužité finanční prostředky politiky soudržnosti do nejpotřebnějších odvětví – zdravotní péče, podpory podnikání a ochrany zranitelných skupin osob. Hodnota těchto opatření dosáhla za prvních 6 měsíců 13 miliard eur, k dnešku pak 24 miliard eur. Tato opatření přispěla k udržení podniků nad vodou během omezení volného pohybu osob, poskytla nemocnicím zdravotnické vybavení a zajistila, aby se lidem ve znevýhodněných situacích dostalo veškeré potřebné lékařské a sociální podpory.
Nástroj NextGenerationEU posílil politiku soudržnosti o dalších 50 miliard eur prostřednictvím nově zřízené iniciativy REACT-EU, jejíž prostředky měly být vynaloženy na oživení po pandemii, přičemž zvláštní pozornost se věnovala ekologickým a digitálním prioritám. Iniciativa REACT-EU přispěla k oživení podniků, k pokroku ve vědeckém výzkumu a vývoji a k poskytování dostupného vzdělávání, odborné přípravy a podpory pracovních míst pro ty, kteří ji potřebují. Během prvních tří měsíců již Komise schválila více než 80 % dostupných finančních prostředků na rok 2021.
Dlouhodobé iniciativy na podporu oživení
Souběžně se zavedením opatření ke zmírnění ekonomického dopadu pandemie navrhla Komise balíček NextGenerationEU – plán EU, jak vyjít z covidové krize silnější a odolnější.
Ústředním prvkem nástroje NextGenerationEU je dočasný Nástroj pro oživení a odolnost. Prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost získává Komise finanční prostředky výpůjčkami na kapitálových trzích (vydávání dluhopisů jménem EU). Tyto prostředky pak dává k dispozici členským státům, které díky nim mohou realizovat ambiciózní reformy a investice s cílem:
-
zajistit, aby byla jejich ekonomika a společnost obecně udržitelnější, odolnější a připravená na ekologickou a digitální transformaci v souladu s prioritami EU
-
řešit problémy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik
Nástroj pro oživení a odolnost sehrává rovněž důležitou úlohu při provádění plánu REPowerEU, kterým Komise reaguje na sociálně-ekonomické obtíže a narušení celosvětového trhu s energií, jež způsobila ruská invaze na Ukrajinu.
V prosinci 2020 byly přijaty jak víceletý rozpočet EU, tak nástroj NextGeneration EU podpořený Nástrojem pro oživení a odolnost. Do srpna 2023 bylo vyplaceno celkem 153 ze 723 miliard eur (v cenách roku 2022), které jsou k dispozici v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.
Projekty financované prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost přinášejí ekonomikám členských států a místním komunitám hmatatelné výsledky v celé řadě oblastí, včetně ekologické a digitální transformace, sociální a územní soudržnosti, udržitelného a inkluzivního růstu, odolnosti a politik pro příští generaci. Příklady projektů ve všech členských státech jsou uvedeny na internetových stránkách Nástroje pro oživení a odolnost.
Komise dne 19. března 2020 přijala dočasný rámec státní podpory v souvislosti s pandemií covidu-19, který členským státům umožnil využít plnou flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory a během šíření covidu-19 tak podpořit ekonomiku. Dočasný rámec umožnil nezbytnou a přiměřenou podporu ze strany členských států jinak životaschopným podnikům, které v důsledku pandemie skončily v situaci ohrožení. Od svého přijetí schválila Komise v rámci dočasného rámce více než 1020 vnitrostátních režimů, což podle odhadů představuje schválenou státní podporu ve výši 3 bilionů eur. V květnu 2022 bylo oznámeno, že dočasný rámec státní podpory v souvislosti s pandemií covidu-19 nebude s určitými výjimkami prodloužen po 30. červnu 2022. Těmito výjimkami jsou opatření na podporu investic a solventnosti, která zůstanou v platnosti do 31. prosince 2023.
Flexibilita fiskálních pravidel EU
Dne 20. března 2020 Evropská komise poprvé v historii aktivovala obecnou únikovou doložku v rámci Paktu o stabilitě a růstu jako součást své strategie pro rychlou a důraznou reakci na krizi způsobenou koronavirem. Tato doložka umožnila členským státům přijmout opatření k náležitému řešení krize a zároveň se odchýlit od rozpočtových požadavků, které by se v evropském fiskálním rámci jinak uplatňovaly.
Obecná úniková doložka bude deaktivována na konci roku 2023. Ve sdělení Komise o jarním balíčku evropského semestru 2022 z května 2022 se uvádí, že podmínky pro deaktivaci obecné únikové doložky budou považovány za splněné od roku 2024. Roční analýza udržitelného růstu z listopadu 2022 toto hodnocení potvrdila a konstatovala, že evropská ekonomika překonala období výrazného hospodářského poklesu. Zotavila se nad úroveň před pandemií a nyní překonala akutní fázi šoku způsobeného cenami energií vyvolaného ruskou útočnou válkou proti Ukrajině, přestože míra nejistoty je i nadále vysoká.