Přejít na hlavní obsah

Financované projekty zaměřené na boj proti dezinformacím

Stávající projekty

Z programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 byly mobilizovány značné zdroje na ověřování pravdivosti informací v médiích a na sociálních sítích. Sociální observatoř pro analýzu dezinformací a sociálních médií (SOMA) spolu s dalšími projekty financovanými z EU (PROVENANCE, SocialTruth, EUNOMIA, WeVerify) umožňuje sociálním médiím lépe porozumět jejich vlastní dynamice a způsobu, jak se vztahují k ostatním poskytovatelům informací.

Observatoř již shromáždila značné množství zdrojů a analýz týkajících se koronavirové „infodemie“ a dalších poznatků o dezinformacích. Navrhovaná řešení mají podobu různých projektů, včetně: platformy pro ověřování obsahu, nástrojů pro ověřování faktů, metodiky pro posouzení sociálně-ekonomického dopadu dezinformací, strategií a opatření ke zvýšení mediální gramotnosti a provádění analýz právních překážek a aspektů samoregulace v rámci komunit, úložiště poznatků o dezinformacích.

Například projekt HERoS má zvýšit účinnost reakce na virovou epidemii. Osobám, které se podílejí na řešení mimořádných událostí ohrožujících veřejné zdraví, má poskytovat pomoc tak, aby se mohly kvalifikovaně rozhodovat. V rámci projektu se proto připravuje nová metoda kategorizace a filtrování informací ze sociálních médií, jež má pomoci při potírání fám a mylných informací o koronaviru.

U některých dalších projektů v rámci programu Horizont 2020 (sekce Společenská výzva 6 a Věda se společností a pro společnost) došlo k úpravám činnosti, aby do jejich oblasti působnosti spadala i problematika dezinformací o koronaviru. Například projekt Co-Inform, který vyvíjí nástroje na podporu kritického uvažování a digitální gramotnosti, již zveřejnil zprávu o zavádějících informacích ohledně covidu-19. V rámci projektu QUEST, který se zabývá kvalitou a efektivností ve vědecké a technické komunikaci, byla přirozeně věnována pozornost různým aspektům kvalitní vědecké komunikace v souvislosti s koronavirovou krizí. Projekt TRESCA, který usiluje o prohloubení důvěry ve vědu a inovace prostřednictvím inovativních postupů komunikace mezi vědeckými pracovníky, novináři a politiky, analyzoval základní postupy tzv. digitální hygieny s cílem zastavit šíření zavádějících informací.

Cílem projektu FANDANGO financovaného z programu Horizont 2020 je shromáždit a ověřit různé typologie zpravodajských údajů, mediálních zdrojů, sociálních médií a veřejně přístupných dat, aby bylo možné odhalovat falešné zprávy a zajistit účinnější a spolehlivější komunikaci pro všechny evropské občany. Projekt se proto snaží prolomit bariéry interoperability mezi daty tím, že zajistí jednotné techniky a integrovanou platformu pro data velkého objemu a pomůže tak tradičním mediálním odvětvím čelit nové ekonomice „datových“ zpráv na základě zvýšené transparentnosti z hlediska odpovědného výzkumu a inovací.

Evropská rada pro výzkum (ERV) podporuje teoretická šetření, jako je například studie realizovaná Philem Howardem, ředitelem oxfordského Institutu pro výzkum internetu a příjemcem grantu ERV na projekt nazvaný COMPROP o „Počítačové propagandě: šetření dopadu algoritmů a botů na politický diskurz v Evropě“. Při hledání možných řešení použil nejlepší dostupné metody v oblasti sociální a počítačové vědy. O jeho výzkumu se již psalo na stránkách ERV a byl také představen v rámci tzv. ERCTalks. Spolu se svým týmem pořádá týdenní brífinky nazvané Coronavirus Misinformation Weekly Briefings a nedávno poskytl rozhovor o dezinformacích během pandemie koronaviru. Jason Reifler, profesor na Exeterské univerzitě a příjemce grantu ERV na projekt nazvaný DEBUNKER o „Mylných představách v politice, zdravotnictví a ve vědě: příčiny, důsledky a hledání řešení“, představil svůj výzkum v tomto článku

Projekt FARE bojuje proti šíření falešných zpráv tím, že nabízí teoretický rámec pro tvorbu testovatelných předpovědí. Využívá k tomu víceoborový výzkum, díky kterému bude možné lépe pochopit rozhodovací proces a chyby, kterých jsme se v souvislosti s falešnými zprávami dopustili, a to za použití experimentálních a počítačových technik (data velkého objemu a systémy složitosti).

Evropská rada pro výzkum rovněž podporuje projekty založené na ověřování koncepce, jako např. projekt GoodNews, který využívá technologie hlubokého učení pro odhalování falešných zpráv. Jeho cílem je vytvořit technologickou kapacitu pro algoritmické odhalování falešných zpráv v sociálních médiích pomocí nového paradigmatu. Místo použití tradičního přístupu spočívajícího v analýze obsahu zpráv bude projekt analyzovat šíření zpráv na sociálních sítích. Algoritmický základ tohoto projektu vychází z nové třídy geometrických algoritmů hlubokého učení vyvinutých v rámci projektu LEMAN (Learning on Manifolds and Graphs).

Evropská rada pro inovace (ERI) uspořádala v úzké spolupráci s členskými státy Unie hackathon #EUvsVirus. Jeho účelem bylo propojit občanskou společnost, inovátory, partnery a investory z celé Evropy a najít inovativní řešení problémů spojených s koronavirem. Předkladatelé návrhů v rámci výzev na téma „Jak omezit šíření falešných zpráv“ byli pozváni na „Matchathon“, který ve dnech 22.–25. května 2020 uspořádala Evropská rada pro inovace a jehož účelem bylo získat finanční prostředky. Evropská rada pro inovace v minulosti také podpořila společnosti vyvíjející poloautomatické systémy detekce falešných zpráv, a to například prostřednictvím akcí Truthcheck a Newtral.

Druhá výzva k vyjádření zájmu v rámci programu Horizont 2020 týkající se pandemie koronaviru se věnovala tématu „Behaviorální, sociální a ekonomické dopady opatření proti epidemii“. Z pěti vybraných projektů se dezinformacemi a mylnými informacemi souvisejícími s onemocněním COVID-19 zabývá projekt COVINFORM. Ten má za cíl určit a posoudit opatření, která se věnují prevenci mylných informací, dezinformací, malinformací (informací způsobujícím újmu), falešných zpráv a konspiračních teorií, a vypracovat doporučení k řešení této problematiky. Zároveň bude analyzovat dopad mylných informací a digitální komunikace na duševní zdraví a pohodu různých skupin s cílem zajistit lepší porozumění těmto otázkám.

V rámci posledních výzev programu Horizont 2020 byly počátkem roku 2021 zahájeny tři projekty týkající se transformace evropského mediálního prostředí. Navrhované opatření, jež bylo definováno ještě před vypuknutím koronavirové pandemie, se má mimo jiné zaměřit na posouzení úlohy sdělovacích prostředků, včetně sociálních médií, jazyka, generování zpráv a nových jevů, jako jsou falešné zprávy. Ačkoli uvedené projekty s pandemií přímo nesouvisejí, mají přispět k boji proti dezinformacím prostřednictvím analýzy klíčové sociokulturní a politické úlohy sdělovacích prostředků a jejího dopadu na vývoj evropského politického a kulturního prostoru.

Jiné v současné době používané nástroje

Platforma nazvaná Zpravodajské epidemiologické informace z otevřených zdrojů (EIOS), kterou společně vytvořily Světová zdravotnická organizace (WHO) a Společné výzkumné středisko (JRC), byla navržena tak, aby rychle zjistila potenciální hrozby pro veřejné zdraví, a to s využitím informací ze zpráv sdělovacích prostředků. Na konci prosince minulého roku pomohla WHO odhalit první ohnisko koronaviru v čínském Wu-chanu a od té doby se používá ke sledování šíření této choroby po celém světě. Platforma je založena na lékařském informačním systému pro monitorování evropských médií (MEDISYS), který denně shromáždí až 120 000 článků o koronavirové pandemii.

Většina falešných zpráv používá taková slova a styl, které mají záměrně vyvolat pocit strachu a úzkosti. Společné výzkumné středisko vyvinulo program strojového učení nazvaný Misinfo Classifier, který identifikuje vzorce v jazyce, zejména jeho agresivní náboj, a snaží se určit, zda se jedná o falešnou zprávu, či nikoli. Nástroj v současné době využívá Evropská komise a Evropský parlament a bude nabídnut renomovaným organizacím, které se zabývají ověřováním faktů.

Dalším softwarem, který Parlament a Komise používají, je Social Rumour. Identifikuje účty na Twitteru, které zveřejňují odkazy na známé pochybné zdroje. Poté sleduje další odkazy zveřejněné na těchto účtech a snaží se nalézt nové diskurzy, které se v sociálních médiích objevují. Tento software bude také nabídnut renomovaným organizacím, které se zabývají ověřováním faktů.

Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO) je projekt, který podporuje nezávislou komunitu věnující se boji proti dezinformacím. Umožňuje vytvářet přeshraniční a multidisciplinární komunity nezávislých ověřovatelů faktů a akademických výzkumných pracovníků, jež budou spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami na odhalování, analyzování a zveřejňování potenciálních dezinformačních hrozeb. Ve spolupráci s online platformami pak středisko EDMO vytvoří bezpečný rámec, který bude v souladu s pravidly pro ochranu soukromí a umožní akademickým výzkumným pracovníkům přístup k údajům online platforem.  EDMO bude také poskytovat technickou podporu a poradenství skupině evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA), a to při monitorování politik online platforem podle kodexu zásad boje proti dezinformacím, případně budoucích regulačních rámců. EDMO je v provozu od 1. června 2020. Smluvní konsorcium vede Evropský univerzitní institut (EUI).

Komise nedávno oznámila výsledek výzvy k předkládání návrhů na poskytnutí grantů v celkové výši 11 milionů eur na zřízení 8 regionálních center EDMO v různých členských státech a zajištění jejich propojení s centrální infrastrukturou. Centra začnou fungovat v létě 2021, a to v Irsku, Belgii, Česku, Dánsku, Finsku, Francii, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Polsku, Slovensku, Španělsku, Švédsku, a také v Norsku, které jsou součástí EHP.

Nadcházející výzvy a projekty

V příštím rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa se na základě prvních pracovních programů mobilizuje přibližně 60 milionů eur na výzkum v oblasti boje proti dezinformacím obecně, s některými konkrétními aspekty dezinformací souvisejících s pandemií. Klastr 2 „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ bude zahrnovat příslušná témata pro výzkum v oblasti dezinformací, rostoucího významu silného a nezávislého mediálního prostředí a boje proti šíření falešných zpráv v době postkoronavirové. Témata plánovaná na období 2021–2022 by mohla zahrnovat výzkum týkající se:

  • politické úlohy starších i nových sdělovacích prostředků, studium toho, jak prosazovat standardy novinářské práce a podporovat demokracii prostřednictvím kvalitních médií
  • dopadu sociálních sítí a nových médií na individuální a kolektivní chování, přesvědčení a hodnoty
  • dezinformací souvisejících s pandemií a mechanismů pro její zvládání, a to v kontextu politiky a správy v postkoronavirovém světě

Klastry 3 („Civilní bezpečnost pro společnost“) a 4 („Digitální oblast, průmysl a vesmír“), budou rovněž financovat výzkum v oblasti boje proti dezinformacím a falešným zprávám a zvyšování důvěry v digitální svět a také využití umělé inteligence v boji proti dezinformacím.