Co je systém EU ETS?
Systém EU pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) funguje jako celosvětový trh s uhlíkem. Jedná se o hlavní nástroj EU ke snížení emisí skleníkových plynů.
V rámci tohoto systému musí podniky za své emise skleníkových plynů platit. To je motivuje, aby znečištění omezovaly nákladově co nejefektivnějším způsobem. Získané výnosy pomáhají financovat přechod k čistším zdrojům energie a technologiím.
EU ETS je hlavním nástrojem EU, díky němuž se vyplácejí investice do čistých technologií. Odměňuje totiž podniky, jež jsou v této oblasti napřed, a podporuje hospodářskou transformaci. Přispívá tak ke konkurenceschopnosti a nezávislosti EU.
EU nyní u svého systému obchodování s emisemi provádí přezkum, aby ho přizpůsobila měnícím se potřebám Evropy. Systém ETS2 zároveň rozšíří stanovování cen uhlíku nad rámec stávajícího systému, aby zahrnoval budovy, silniční dopravu a další odvětví.
Jak systém EU ETS funguje?
Jak systém funguje?
Hlavním principem je cap-and-trade, tedy stanovení emisního stropu a obchodování s povolenkami:
Systém EU ETS se od roku 2005 vztahuje na výrobu elektřiny a energeticky náročná průmyslová odvětví. V roce 2012 byla jeho působnost rozšířena na leteckou dopravu a v roce 2024 na námořní dopravu. Funguje ve všech zemích EU a rovněž na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku. Od roku 2020 je rovněž propojen se švýcarským systémem obchodování s emisemi (Swiss ETS).
Přínosy systému EU ETS
Systém EU ETS přináší hmatatelné výsledky. Emise v odvětvích, na která se vztahuje, klesly od roku 2005 o více než 50 %.
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí
Od roku 2013 systém EU ETS vygeneroval výnosy přesahující 270 miliard eur, z nichž přibližně tři čtvrtiny připadly členským státům. Kromě toho přidělila EU na podporu transformace bezplatné povolenky v hodnotě 255 miliard eur.
- Inovační fond investovalvíce než (EUR)15.00mld. eurv oblasti čistých technologií a inovativních projektů od roku 2020
- Systém EU ETS vytvořilEUR270.00mld. eurv příjmech z dražeb od roku 2013
- Modernizační fond vyplatilvíce než (EUR)23.00mld. eurod roku 2021
- EU vyčlenilaEUR255.00mld. eurhodnota bezplatných povolenek v letech 2013 až 2025
Jak se systém EU ETS modernizuje?
Evropské hospodářské a globální výzvy se však mění, a proto se musí vyvíjet i systém EU ETS. Nové potřeby evropského průmyslu a složitá geopolitická situace si vyžadují reformu systému.
Ta posílí podporu investic do čistých technologií a podnikům nabídne jasnou a předvídatelnou cestu ke snižování emisí při zachování jejich konkurenceschopnosti.
Co se v systému EU ETS změní?
Přezkum posílí podporu, kterou systém EU ETS poskytuje evropskému průmyslu, a zároveň zachová jeho úlohu klíčového nástroje k dosažení evropských cílů v oblasti klimatu.
ETS2 – nový trh EU s uhlíkem pro budovy, silniční dopravu a další odvětví
ETS2 je nový trh EU s uhlíkem, jehož cílem je pomoci snížit emise z odvětví, na něž se dosavadní systém EU ETS nevztahoval. Jde především o silniční dopravu, budovy a některé další menší průmyslové provozy. Plně funkční bude od roku 2028 a předložené návrhy reformy se jej netýkají.
Stejně jako původní systém ETS bude fungovat na principu stanovení emisního stropu a obchodování s povolenkami („cap-and-trade“), emise však bude regulovat na začátku dodavatelského řetězce. Bude se tedy vztahovat na dodavatele paliv, nikoli přímo na domácnosti nebo jednotlivé spotřebitele.
Část získaných výnosů bude prostřednictvím Sociálního klimatického fondu použita na podporu zranitelných domácností a mikropodniků, například formou:
- pomoci s renovací budov za účelem zlepšení izolace a energetické účinnosti
- výměny zastaralých systémů vytápění, chlazení a vaření za čistší varianty
- instalace obnovitelných zdrojů energie, například solárních panelů
- zlepšení přístupu k bezemisní dopravě, například elektrické veřejné dopravě, a ke sdílené mobilitě
- dočasné přímé finanční pomoci těm, kteří ji potřebují nejvíce.
Časté otázky
Proč Komise systém EU ETS mění?
Systém se musí vyvíjet tak, aby odrážel měnící se evropskou ekonomiku a globální výzvy. Díky úpravě ročního snížení emisního stropu bude přechod pozvolnější a předvídatelnější, což podnikům poskytne více času na plánování, investice do čistých technologií a udržení konkurenceschopnosti, aniž by snižování emisí přestávalo být prioritou.
Jak výnosy ze stanovování cen uhlíku podporují zaměstnanost v EU?
Do roku 2030 by výnosy ze stanovování cen uhlíku mohly přispět k vytvoření více než 1 milionu nových pracovních míst v čistém průmyslu, energetické účinnosti a ekologické dopravě. Vznik těchto pracovních míst podpoří zpětné využívání výnosů, rekvalifikační programy a regionální investice v rámci systému EU ETS.
Jak stanovování cen uhlíku přispívá ke zdravějšímu životnímu prostředí?
Stanovování cen uhlíku přispívá k čistšímu ovzduší. Odrazuje od používání fosilních paliv, a omezuje tak emise škodlivých znečišťujících látek, jako jsou oxidy síry (SOx), oxidy dusíku (NOx) a jemné částice (PM2,5).
Snižování znečištění ovzduší může pomoci omezit riziko astmatu, respiračních a kardiovaskulárních onemocnění a předčasných úmrtí. Čistší ovzduší snižuje náklady na zdravotní péči a zlepšuje kvalitu života, zejména ve městech.
Jaké přínosy má systém EU ETS pro společnost?
Výnosy ze zpoplatnění emisí mají přímý přínos pro společnost, hospodářství a každodenní život občanů. Od zahájení dražeb v roce 2013 vygeneroval systém EU ETS zemím EU výnosy ve výši přibližně 270 miliard eur. Tyto prostředky byly znovu investovány do ekologičtější veřejné dopravy, energeticky úsporného bydlení a moderní infrastruktury, která zlepšuje každodenní život milionů lidí.
Z těchto výnosů byly podpořeny například nové ekologické autobusy v Maďarsku, řízení povodňových rizik v Estonsku nebo program poukázek na mobilitu v Itálii. V důsledku přezkumu bude větší část těchto výnosů znovu investována do průmyslových odvětví zahrnutých do systému EU ;ETS, aby se urychlila jejich dekarbonizace.
Je EU jediným regionem světa, kde se stanovují ceny uhlíku?
Stanovování cen uhlíku je osvědčeným přístupem, který využívá stále více zemí po celém světě. Systémy stanovování cen uhlíku již fungují například v Číně, Jižní Koreji, na Novém Zélandu, v Kanadě a v několika státech USA. Nové systémy vznikají mimo jiné v Brazílii, Turecku, Japonsku a Indii.
Mezi lety 2016 a 2026 se více než zdvojnásobil jak počet zavedených uhlíkových daní a systémů obchodování s emisemi, tak podíl celosvětových emisí skleníkových plynů, na který se tyto nástroje vztahují. Systémy stanovování cen uhlíku nyní pokrývají téměř 30 % celosvětových emisí.
Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 24 září 2026.