Krize na Blízkém východě v roce 2026 vede k prudkému růstu cen energií z fosilních paliv, což má dopad na hospodářství EU. Evropská komise proto přijímá okamžitá opatření, aby členským státům EU pomohla podpořit spotřebitele a podniky, včetně nejzranitelnějších skupin společnosti a odvětví, které se potýkají s největšími obtížemi.
Díky agendě EU v oblasti čisté energie, jejíž provádění urychlila opatření REPowerEU, nejsou v EU v současnosti důvody k bezprostředním obavám o bezpečnost dodávek. EU nadále posiluje odolnost svého energetického systému a snižuje svou závislost na fosilních palivech.
Odolnost v době globálních výzev
Díky společnému úsilí zůstal evropský energetický systém odolný i navzdory narušení světových trhů. Bezpečnost dodávek zajistily diverzifikované zdroje plynu a ropy, strategické zásoby a zvýšená kapacita pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Prudký růst cen na světových trzích však zůstává důvodem k obavám.
AccelerateEU: soubor opatření pro okamžitou pomoc evropským domácnostem a průmyslu
V reakci na tuto situaci navrhla Evropská komise v dubnu 2026 plán AccelerateEU, tedy soubor nových opatření, jejichž cílem je
posílit koordinaci v rámci EU, a to jak uvnitř Unie, tak s dodavateli energie a partnerskými zeměmi
podpořit členské státy EU při ochraně spotřebitelů a podniků před prudkými nárůsty cen
dále snižovat závislost na ropě a plynu
podporovat elektrifikaci a čistou energii z domácích zdrojů
podpořit veřejné a soukromé investice.
Na podporu těchto cílů se členské státy EU podílejí přibližně 20 % na uvolnění více než 400 milionů barelů nouzových zásob ropy, které koordinuje Mezinárodní energetická agentura (IEA).
Komise navíc pozorně sleduje energetické trhy prostřednictvím zvláštní Pracovní skupiny pro energetickou unii. Ta potvrdila, že pro zimu 2026–2027 neexistují bezprostřední obavy o bezpečnost dodávek. Cíle pro naplnění skladovacích zásobníků lze nadále splnit, takže je zajištěna odpovídající úroveň připravenosti.
AccelerateEU rovněž navrhuje zavést dočasná a cílená opatření, například státní podporu pro hospodářská odvětví, na něž prudké nárůsty cen dopadají nejvíce. Dočasný rámec státní podpory v souvislosti s krizí na Blízkém východě řeší dopady krize na některá z nejvíce zasažených odvětví hospodářství: zemědělství, rybolov, dopravu a energeticky náročná průmyslová odvětví. Rámec bude platit do 31. prosince 2026.
Nově bude zřízeno Středisko pro sledování paliv, které bude mapovat výrobu, dovoz, vývoz a stav zásob paliv pro dopravu v EU. To umožní rychle odhalovat možné nedostatky a v případě uvolňování nouzových zásob zajistit vyváženou distribuci paliva.
Na ochranu domácností a podniků před prudkým nárůstem cen by země EU mohly zavést režimy podpory příjmů, energetické poukázky a programy sociálního leasingu a snížit daně z elektřiny pro zranitelné domácnosti.
V EU v současnosti nejsou důvody k bezprostředním obavám o bezpečnost dodávek. Dodávky ropy a ropných produktů – včetně motorové nafty a leteckých paliv – i zemního plynu jsou diverzifikované a pocházejí ze světových trhů. EU se úspěšně odklonila od nadměrné závislosti na jediném dodavateli plynu a nyní využívá kombinaci dodávek plynovody a dodávek LNG z různých částí světa.
Investice do čisté energie a infrastruktury
V zájmu zajištění cenově dostupné energie a energetické nezávislosti urychluje EU rozvoj infrastruktury a technologií v oblasti čisté energie. Mezi hlavní iniciativy patří:
- balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy, který umožní účinnější přeshraniční tok elektřiny a usnadní začlenění levnější a čistší energie do soustavy
- podpora tzv. Energetických dálnic, tedy prioritních projektů zaměřených na infrastrukturní potřeby, jako je projekt Bornholm Energy Island
- Akční plán elektrifikace, představený v červenci 2026, který usnadní elektrifikaci průmyslu, dopravy a stavebnictví. Stanoví orientační cíl elektrifikace ve výši 46 % do roku 2040, což by mohlo do roku 2040 snížit náklady EU na dovoz fosilních paliv o 260 miliard eur ročně.
V letech 2025–2026 budou přeshraniční energetické projekty na posílení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti podpořeny granty ve výši téměř 2 miliard eur.
V zájmu urychlení transformace energetiky bude Komise pomáhat zemím EU co nejlépe využívat finanční prostředky EU a zároveň mobilizovat soukromé investice do této transformace.
EU rovněž provedla přezkum svého systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS), aby dále snížila závislost na fosilních palivech a podpořila investice do obnovitelných zdrojů a jaderné energie. Mezi klíčová opatření patří:
posílení rezervy tržní stability s cílem zvýšit předvídatelnost pro investory a omezit kolísání cen
mobilizace 100 miliard eur prostřednictvím nové Banky pro dekarbonizaci průmyslu, která pomůže průmyslu investovat do čistších technologií
podpora členských států EU s nižšími příjmy prostřednictvím zaručeného přístupu k financování
Poté, co Rusko vyvolalo v roce 2022 energetickou krizi, postupovala EU jednotně, aby zajistila dodávky energie, stabilizovala ceny a urychlila přechod na čistou energii. Od té doby Evropa snížila svou závislost na ruských fosilních palivech a pracuje na tom, aby byla energie pro domácnosti i podniky dostupnější a cenově přijatelnější.
Časté otázky
Odkud k nám proudí energetické dodávky?
Energie, kterou používáme v domácnostech v EU, pochází z různých zdrojů – jak z EU, tak ze zemí mimo ni.
Další informace o výrobě energie v EU a o energii, kterou EU dováží.
Proč se ceny zvyšují?
Pokračující konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny fosilních paliv a náklady na jejich dovoz. EU je stále do značné míry závislá na dovozu fosilních paliv, a proto se cenové otřesy na světových trzích bezprostředně promítají do vyšších nákladů v Evropě. V době kolísání světových trhů je EU dobře připravena, zároveň však posiluje svá krátkodobá i dlouhodobá opatření.
Existuje podpora EU pro občany, kteří čelí vysokým nákladům na energii?
V roce 2025 Komise přijala Akční plán pro cenově dostupnou energii, který obsahuje konkrétní krátkodobá i strukturální opatření ke snížení výdajů za elektřinu, omezení zranitelnosti vůči cenovým otřesům a ochraně spotřebitelů. Zásadní součástí tohoto akčního plánu je balíček opatření pro občany v oblasti energetiky. Ten stanoví konkrétní kroky ke snížení výdajů, ochraně spotřebitelů a boji proti energetické chudobě. Pomáhá například:
s přechodem k levnějšímu dodavateli energie – spotřebitelé by tak mohli ušetřit až 150 eur ročně.
se snížením daní a poplatků na účtech za elektřinu – to by mohlo domácnostem ušetřit v průměru 200 eur ročně.
s poskytováním jasnějších a transparentnějších informací na účtech za energii a ve smlouvách – to spotřebitelům pomáhá činit informovanější rozhodnutí.
Členské státy EU jsou vybízeny, aby zranitelným spotřebitelům pomáhaly prostřednictvím cílené podpory příjmů, energetických poukázek a snížení daní z energie. Měly by rovněž využívat již platná pravidla, která chrání zranitelné spotřebitele před odpojením od dodávek energie.
Jak chce EU chránit domácnosti a podniky před energetickou krizí?
Plánovaná opatření EU se zaměřují na:
důslednou koordinaci mezi členskými státy, například při plnění zásobníků plynu, aby několik zemí nenakupovalo na trhu současně, a při koordinovaném uvolňování zásob
opatření, která členským státům pomohou lépe chránit zranitelné domácnosti a odvětví před vysokými cenami energie, včetně nového dočasného rámce státní podpory
opatření ke snížení poptávky po energii, která plně respektují svobodnou volbu spotřebitelů, například renovace budov nebo obměna zařízení v průmyslových provozech.
Hrozí nedostatek energetických dodávek?
V EU v současnosti nejsou důvody k bezprostředním obavám o bezpečnost dodávek. Dodávky ropy a ropných produktů – včetně motorové nafty a leteckých paliv – i zemního plynu jsou diverzifikované a pocházejí ze světových trhů. EU se úspěšně odklonila od nadměrné závislosti na jediném dodavateli plynu a nyní využívá kombinaci dodávek plynovody a dodávek LNG z různých částí světa.
Jak investice EU do obnovitelných zdrojů pomáhají zmírňovat dopady globální energetické krize v Evropě?
Vysoké ceny energie v Evropě jsou výrazně ovlivněny závislostí na dovážených fosilních palivech. Zvyšování výroby z obnovitelných zdrojů a rozšiřování jejich skladby by pomohlo snížit náklady na dodávky energie i ceny energie pro průmysl a občany. Členské státy s vysokým podílem obnovitelných zdrojů a jaderné energie mají obecně ceny elektřiny pod průměrem EU. Od roku 2021 EU výrazně pokročila v rozšiřování své kapacity v oblasti obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů ve skladbě elektřiny vzrostl z 36 % na 48 % v roce 2025. Obnovitelné zdroje spolu s jadernou energií nyní zajišťují více než 70 % výroby elektřiny v EU.
Dělá EU něco pro to, aby energetické společnosti neúčtovaly nepřiměřeně vysoké ceny?
EU aktivně reguluje energetické trhy, aby předcházela nekalému stanovování cen, zneužívání trhu a praktikám, které by mohly vést k nepřiměřeně vysokým účtům pro spotřebitele. Nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, známé pod zkratkou REMIT, je klíčovým právním nástrojem EU, který chrání občany a podniky před zneužíváním trhu s energií. Pomáhá předcházet manipulaci s trhem tím, že ukládá povinnost oznamovat transakce, stanoví rámce pro sledování cen a umožňuje regulačním orgánům vyšetřovat a sankcionovat porušení pravidel, například obchodování zasvěcených osob.
Ve sdělení o plánu AccelerateEU Komise rovněž potvrdila, že členské státy mohou v zájmu sociální spravedlnosti přijímat opatření ke zdanění neočekávaných zisků. Komise bude rozhodnutí členských států respektovat, přičemž bude tato vnitrostátní opatření i jejich dopad na jednotný trh posuzovat.
Jaká mám práva, pokud je můj let nebo zájezd zrušen?
Pokud letecká společnost zruší nebo změní let, který jste si již rezervovali, například kvůli zvýšení cen paliva, jste chráněni předpisy EU.
- Pokud je váš let z EU nebo do EU zrušen, máte právo na změnu rezervace nebo vrácení peněz.
Pokud ke zrušení dojde méně než 14 dní před odletem, máte rovněž nárok na odškodnění.
Další informace o právech cestujících v letecké dopravě - U souborných služeb pro cesty mohou cestovní kanceláře po zaplacení zájezdu zvýšit jeho cenu až o 8 %, ale pouze tehdy, pokud je zvýšení odůvodněné a jste o něm informováni nejpozději 20 dní před odjezdem. Pokud je zvýšení ceny vyšší než 8 %, máte právo zájezd zrušit.
Další informace o souborných cestovních službách
Jak EU chrání cestující, pokud nedostatek leteckého paliva naruší jejich cestovní plány?
V současnosti nejsou v EU hlášeny žádné nedostatky leteckého paliva. Zajištění toho, aby letecké společnosti měly k dispozici potřebné palivo, je pro EU prioritou.
Pokud by byl let na poslední chvíli zrušen kvůli nedostatku leteckého paliva, mají dotčení cestující nárok na vrácení ceny letenky, přesměrování na jiný spoj nebo návrat do místa odletu. Musí jim být také poskytnuta odpovídající náhrada a pomoc na letišti. Letecké společnosti nemusí vyplatit finanční náhradu pouze tehdy, pokud prokážou, že zrušení letu bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, například místním nedostatkem paliva. Samotné vysoké ceny paliva však podle Komise mimořádnou okolnost nepředstavují.
Jak EU zajistí, aby letecké společnosti neúčtovaly cestujícím dodatečné náklady?
Podle nařízení o leteckých službách musí letecké společnosti uvádět konečnou cenu letenky již při jejím prodeji. Cestujícím proto nesmějí být zpětně účtovány dodatečné poplatky, například palivové příplatky. V případě souborných služeb (pobyty či zájezdy) je podle směrnice o souborných cestovních službách možné zvýšit cenu pouze tehdy, je-li to stanoveno ve smlouvě a za zvláštních okolností.
Jak EU podpoří letecké společnosti v případě výpadků dodávek paliva?
Aby se předešlo rušení některých leteckých spojení, mohou být letecké společnosti osvobozeny od povinnosti natankovat alespoň 90 % potřebného leteckého paliva na letištích v Unii (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU). Tato výjimka může připadat v úvahu zejména tehdy, pokud by dopravce musel z bezpečnostních důvodů nést dodatečné palivo kvůli nejistým dodávkám paliva na cílovém letišti, což by mohlo ohrozit provoz navazujících letů. Letecké společnosti mohou být rovněž osvobozeny od obvyklých povinností týkajících se letištních časů (slotů) pro přistání a vzlet a nejsou sankcionovány za jejich odůvodněné nevyužití, pokud je způsobeno problémy s dodávkami paliva.
Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 22 července 2026.