Podle nové zprávy učinila EU v oblasti právního státu pokrok, ale v úsilí je třeba pokračovat

Právní stát je základem našich demokratických systémů. Je však také nedílnou součástí budoucnosti našich ekonomik a bezpečnosti Evropy. Evropská komise ve své poslední výroční zprávě o právním státu analyzuje vývoj aspektů právního státu ve všech zemích EU a ve čtyřech zemích procesu rozšíření – Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku. Stejně jako v předchozích letech je zpráva výsledkem úzkého dialogu s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami s cílem posílit právní stát. Její zjištění jsou důležitou pobídkou k reformám.

Letošní zpráva o právním státu potvrzuje, že v mnoha zemích EU existuje pozitivní vývoj a byly provedeny důležité reformy ve čtyřech klíčových oblastech – spravedlnost, boj proti korupci, svoboda sdělovacích prostředků a institucionální systém brzd a protivah. Některé země EU se stále potýkají s problémy a v několika málo zemích je situace vážná. Celkově je však závazek posílit právní stát i nadále silný, přičemž značný počet doporučení obsažených ve zprávě z roku 2024 byl proveden. 

Vzhledem k tomu, že právní stát je důležitým hlediskem i pro přeshraničně působící firmy, letošní zpráva zdůrazňuje problémy, které mají přímou souvislost s řádným fungováním jednotného trhu, jako je řádná tvorba právních předpisů a pravidla pro zadávání veřejných zakázek. 

Hlavní zjištění

• Systémy soudnictví – mnoho zemí EU pokročilo v reformách soudnictví, včetně posílení nezávislosti rad soudní moci, dodatečných záruk pro jmenování soudců a autonomie státních zástupců. Zároveň však mnoho zemí vykazuje tlak na zdroje pro systémy soudnictví, což má dopad na kvalitu i účinnost soudnictví. V zemích procesu rozšíření je také třeba řešit nepatřičné ovlivňování a pokusy o oslabení nezávislosti soudců.
• Protikorupční rámce – několik členských států EU vypracovalo nové protikorupční strategie a posílilo svou institucionální kapacitu, mimo jiné navýšením zdrojů pro donucovací orgány, státní zastupitelství a soudnictví. K posílení preventivních rámců je však stále zapotřebí dalších opatření. Země procesu rozšíření dosáhly při posilování právních a institucionálních rámců pokroku, ale musí zlepšit vyšetřování a stíhání případů korupce.
• Svoboda sdělovacích prostředků a pluralita médií – v členských státech EU probíhají reformy s cílem sladit vnitrostátní právní předpisy s novými pravidly v rámci Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků. V souvislosti s přetrvávajícími hrozbami se zvýšená pozornost věnuje bezpečnosti a ochraně novinářů. Zároveň jsou zapotřebí další opatření k řešení obav týkajících se bezpečnosti novinářů, jakož i ke zlepšení záruk nezávislosti některých regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a veřejnoprávních sdělovacích prostředků, ke zvýšení transparentnosti vlastnictví a k zajištění větší spravedlnosti a transparentnosti při přidělování reklamy zadávané státem. V zemích procesu rozšíření panují rovněž obavy ohledně politizace regulačních orgánů pro oblast sdělovacích prostředků a jmenování vedení provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání.
• Institucionální systém brzd a protivah – v několika zemích EU probíhají reformy, jako je zapojení zúčastněných stran do legislativního procesu a zlepšování kvality právních předpisů. V několika zemích EU přetrvávají překážky související s požadavky na financování a registraci pro občanskou společnost. V některých členských státech EU čelí organizace občanské společnosti vážným problémům, neboť podléhají nadměrným finančním omezením nebo kontrolám či nedostatečné ochraně. Inkluzivní správu věcí veřejných omezují výzvy spojené s legislativními procesy a neúčinné veřejné konzultace v zemích procesu rozšíření.
• Rozměr jednotného trhu – letošní zpráva klade zvláštní důraz na otázky, které mohou ovlivnit řádné fungování jednotného trhu nebo utvářet podnikatelské prostředí, jako je řádná tvorba právních předpisů, pravidla pro zadávání veřejných zakázek a stabilita regulačního prostředí.

Evropská komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby na základě této zprávy pokračovaly ve všeobecné rozpravě i diskusích týkajících se jednotlivých zemí a mimo jiné využily příslušná doporučení k podrobnějšímu posouzení, jak by bylo možné dosáhnout konkrétního pokroku. Rovněž požádala vnitrostátní parlamenty, občanskou společnost a další zainteresované strany, aby pokračovaly v dialogu o právním státu na vnitrostátní i evropské úrovni a s větším zapojením občanů.

Další informace

Zpráva o právním státu 2025

Zpráva o právním státu 2025 – otázky a odpovědi

Ochrana naší demokracie, prosazování našich hodnot

Tisková zpráva: Zpráva o právním státu z roku 2025: význam právního státu pro evropskou demokracii, bezpečnost a hospodářství