Vlastní zdroje odvozené od hrubého národního důchodu (HND), rovněž označované jako příspěvky členských států, byly zavedeny jako „doplňkový pilíř systému vlastních zdrojů. Mělo se tím zajistit, aby byly všechny schválené výdaje v ročním rozpočtu dostatečně kryty celkovými příjmy do rozpočtu EU. Díky tomu je rozpočet EU vždy zpočátku (tj. ve fázi přijetí) vyrovnaný.
Tyto příspěvky jsou tak jakýmsi vyvažujícím zdrojem rozpočtu EU. Je to rovněž proto, že jejich výše se rok od roku liší v závislosti na celkových příjmech, které je třeba zajistit na pokrytí výdajů, a to po zohlednění částek pocházejících z cel, příspěvků založených na DPH a z jiných zdrojů (pokuty uvalené na podniky, které nedodržují pravidla EU, daně z platů zaměstnanců EU, bankovní úroky a příspěvky třetích zemí).
Během let se však příspěvky založené na HND staly hlavní složkou systému vlastních zdrojů a představují více než 70 % příjmů do rozpočtu EU.
Jak přesně to funguje?
Podíl příspěvků jednotlivých zemí (uplatňovaná sazba hrubého národního důchodu) se rok od roku liší a určuje se podle součtu všech ostatních příjmů do rozpočtu EU. HND každého členského státu v tržních cenách se stanoví podle Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA 2010), tj. mezinárodně slučitelného účetního rámce, který se používá k popisu „celkového hospodářství“ (daného regionu, země, skupiny zemí). Komise ověřuje zdroje a metody použité členskými státy pro výpočet HND.
V závislosti na celkových ročních příjmech potřebných k financování výdajů se pak na HND každého členského státu použije jednotná sazba. Celková výše vlastních zdrojů, kterou lze od členského státu požadovat, je omezena ve vztahu k HND EU – součtu HND všech členských zemí. Celková výše vlastních zdrojů přidělených EU na pokrytí ročních prostředků na platby v období 2021–2027 nesmí přesáhnout 1,40 % HND EU. Další informace viz Příjmové stropy pro vlastní zdroje.
Doplnění příspěvků založených na HND
Příspěvky založené na HND sice zajišťují stabilitu a dostatečnost rozpočtu EU, ale jejich převaha coby vlastního zdroje umocňuje dojem, že příspěvky členských států jsou pouze nákladovým faktorem. Nicméně členské státy, které do rozpočtu EU přispívají více, než z něho přímo dostávají, ve skutečnosti platí co do procentního podílu svého bohatství (tj. hrubého národního důchodu, HND) v průměru méně než ostatní členské státy. Patří však přitom k těm, kteří mají z jednotného trhu a integrace EU významný prospěch.
Z účasti na jednotném trhu plynou výhody každému, ať již jde o společné řešení migrace, terorismu či změny klimatu. Evropská unie díky svému rozpočtu vytváří přidanou hodnotu pro všechny – a tu nelze vyčíslit.
Nedávný hospodářský vývoj navíc představuje výzvu pro daňové i statistické orgány jednotlivých států co do přesného změření HND, který je prvním základním údajem pro hodnocení bohatství. K těmto výzvám patří především dematerializace mnoha služeb, rychlý rozvoj elektronického obchodu, rostoucí význam nehmotných aktiv a velké, rychlé výkyvy zahraničních kapitálových investic.
Z tohoto důvodu bude Komise usilovat o zavedení nových vlastních zdrojů rozpočtu EU, aby se zajistilo spravedlivé rozdělení zátěže mezi členské státy a aby bylo možné vrátit příspěvkům založeným na HND vyrovnávací funkci. Cílem je snížit finanční tlak na členské země. Nové vlastní zdroje tak doplní příspěvky založené na HND a zároveň přispějí k řešení uvedených výzev.