Digitální řešení z období pandemie

V důsledku koronavirové krize nabyla Digitální strategie Evropské komise na významu, neboť digitální nástroje byly využívány k monitorování viru a zabránění jeho šíření, k podpoře výzkumu a vývoji diagnostických strategií, léčby a očkovacích látek a k celkovému zajištění toho, aby Evropané mohli zůstat v kontaktu díky dostatečně bezpečnému internetu. 

S tím, jak byly na celou společnost uplatňována různá omezení, přešly sociální a ekonomické aktivity do digitální sféry, takže občané i podniky se museli spoléhat na internet a kvalitní připojení. Díky širokopásmovým sítím a digitální infrastruktuře jsme mohly pokračovat ve studiu, zůstat v kontaktu a pracovat. Důvěryhodné služby pro podniky, elektronická veřejná správa a elektronické zdravotnictví zajistily kontinuitu a dostupnost veřejných služeb, přičemž důvěryhodné bezpečnostní systémy ochránily naši identitu online. 

Vnitrostátní aplikace pro trasování kontaktů a zasílání varování byly dány k dispozici každému, kdo si je přál nainstalovat a používat. Varovali uživatele, a to i přeshraničně, pokud se nacházeli v blízkosti osoby, u níž byl nahlášen pozitivní výsledek testu na koronavirus. Jakmile uživatel takové varování obdržel, aplikace mu poskytla užitečné informace od zdravotních orgánů, jako například na koho se má obrátit, kde se může nechat testovat, zda se má dobrovolně izolovat atp. V boji proti koronaviru zavedla většina členských států vnitrostátní aplikaci pro trasování kontaktů a zasílání varování. 

V rámci nástroje pro mimořádnou podporu bylo uvolněno přibližně 10 milionů eur na propojení těchto vnitrostátních aplikací, aby se přeťal řetězec nákazy koronavirem i v případě, že lidé vycestují za hranice. Díky tomu se podařilo zachránit řadu životů. 

Brána k zajištění interoperability byla celoevropským řešením založeným na decentralizované architektuře, které zajistilo bezpečnou výměnu informací mezi vnitrostátními aplikacemi při vysoké úrovni ochrany údajů. Po úspěšné pilotní fázi byl systém spuštěn 19. října 2020. 

Celkově bylo prostřednictvím této služby propojeno 19 vnitrostátních aplikací, které měly 74 milionů stažení.  

Mobilní aplikace pro trasování kontaktů zavedené členskými státy EU 

Analytický potenciál umělé inteligence a vysoce výkonná výpočetní technika byly při odhalování vzorců šíření koronaviru našimi hlavními aktivy. S jejich pomocí mohly zdravotnické orgány monitorovat šíření viru a rychle navrhnout účinné strategie reakce. 

V odvětví zdravotní péče umělá inteligence rovněž přispívá k využití robotů a dalších nástrojů při kontaktu s pacienty, neboť interakce s nakaženými by měla být omezena na minimum. 

Reakce na koronavirovou pandemii: data, umělá inteligence a superpočítače 

Na výzkumu a vývoji očkovacích látek, léčby a diagnóze koronaviru se podílela tři výkonná evropská superpočítačová střediska. 

Pomocí porovnání digitálních modelů struktury proteinů koronaviru a jejich porovnání s databází tisíců existujících léků jsme se pokoušeli zjistit, jaké kombinace aktivních molekul na virus reagují. Superpočítače tak doplnily klasická klinická hodnocení. Jedna farmaceutická společnost a několik velkých biologických a biochemických ústavů se na celém procesu podílelo tak, že umožnily přístup do svých databází léčivých přípravků. V rámci projektu Exscalate4CoV, který EU podpořila částkou 3 milionů eur, se prováděl výzkum za použití Unií podporované superpočítačové platformy k ověření možného dopadu známých molekul na strukturu koronaviru. Za pouhých šedesát hodin tento superpočítač zanalyzoval více než 71 miliard farmaceutických molekul (5 milionů simulací za sekundu), které vedly k objevení Raloxifenu jako účinného léku v boji proti šíření koronaviru. 

Evropská komise zahájila 5. června 2020 ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou pozorování Země v rámci rychlé reakce na koronavirovou krizi. Nástroj rychlé reakce využíval data získaná ze satelitů k měření dopadu opatření omezujících volný pohyb osob a sledování situace během uvolnění těchto opatření na místní, regionální i celosvětové úrovni. 

Díky více než 30 satelitům nabízel kosmický program Evropské unie, a především jeho segment určený k pozorování Země (Copernicus) a jeho družicový navigační systém Galileo, bezplatné a otevřené údaje/informace, které pomáhaly monitorovat a případně zmírňovat dopad šíření koronavirové nákazy.  

Od počátku krize monitorovaly družice EU dopravní přetížení na hraničních přechodech mezi členskými státy a mapovaly zdravotnická zařízení, nemocnice a další kritickou infrastrukturu. Údaje shromážděné ze satelitů a analyzované za pomoci umělé inteligence poskytly veřejným orgánům na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni modely umožňující jim lépe pochopit a účinněji řešit mimořádné situace. 

Aktivity EU v odvětví kosmu reagující na koronavirovou pandemii 

Nástroj pro rychlou reakci na koronavirus využívající data z pozorování Země

Vzhledem k tomu, že členské státy EU v boji proti koronavirové pandemii zavedly opatření k omezení fyzického kontaktu, přesunuly podniky, instituce i občané své aktivity na internet. Poptávka po kapacitě internetu dramaticky vzrostla – ať už pro účely práce z domova, e-learningu nebo zábavy. To vystavilo sítě značnému tlaku. 

Aby se přetížení sítí zabránilo a každý mohl dále využívat své oblíbené digitální služby, vyzvala Evropská komise telekomunikační operátory i samotné uživatele, aby na situaci reagovali. Zároveň jednala s řediteli streamovacích platforem, které byly vybízeny k tomu, aby obsah nabízely v běžném namísto vysokém rozlišení, telekomunikační operátoři měli přijmout zmírňující opatření, která umožní nepřetržitý provoz, a uživatelům bylo doporučeno, aby používali nastavení, která snižují spotřebu dat, včetně nastavení používání Wi-Fi. 

Komise a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) zavedly zvláštní mechanismus k podávání zpráv, který internetový provoz v každém členském státě sledoval, aby bylo možné reagovat na případné problémy. 

Zkušenosti s pandemií covidu-19 a omezením fyzického kontaktu změnily způsob, jakým zůstáváme v kontaktu, jakým provádíme výzkum a zavádíme inovace v rámci našich pracovních povinností. Komise zveřejnila 13. července 2020 nové pokyny týkající se digitálních kompetencí, aby pomohla zaměstnavatelům, náborovým a pedagogickým pracovníkům zajistit, že budou Evropané v pokoronavirové době vybaveni digitálními dovednostmi. Nové pokyny obsahovaly praktické kroky, zásadní opatření, tipy a online zdroje pro digitální uživatele. Občanům pomohly vytěžit co nejvíce z dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií pro zvyšování vlastní uplatnitelnosti na trhu práce – procesu zahrnujícího různé fáze: od vzdělávání po udržitelné zaměstnání a podnikání. Zlepšování těchto digitálních dovedností je rovněž součástí Evropské agendy dovedností, pětiletého plánu pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace evropských zaměstnanců, který byl přijat 1. července 2020. 

Vypuknutí koronaviru v celé EU významně narušilo aktivity v oblasti vzdělávání. Nové způsoby výuky a učení vyžadovaly řešení, která musela být skutečně inovativní a kreativní a musela mít inkluzivní charakter. 

Evropská komise přijala revizi pracovního programu Erasmus+ na rok 2020, která poskytla dodatečné finanční prostředky ve výši 200 milionů eur na projekty podporující digitální vzdělávání a odbornou přípravu, digitální práci s mládeží a tvůrčí dovednosti a sociální začleňování. 

Při zajišťování kontinuity vzdělávání a odborné přípravy bylo možné využít celou řadu učebních materiálů, které byly dány k dispozici online: 

• Online platformy 
• Vzdělávací materiály vyvinuté v rámci projektů financovaných z EU 
• Digitální sada pro pobyt v karanténě 
• SELFIE – bezplatný nástroj k sebehodnocení, který pomáhá školám využívat v maximální možné míře digitální technologie ve výuce. Na základě výsledků anonymního dotazníku o využívání digitálních technologií, který vyplní studenti, učitelé a vedoucí pracovníci školy, vygeneruje tento nástroj zprávu, v níž budou uvedeny silné a slabé stránky školy. SELFIE je k dispozici ve 31 jazycích. 
• Programování z domova – platforma se vzdělávacími zdroji pro rozvoj digitálních dovedností 

^{Upozornění: Tyto stránky byly naposledy aktualizovány v září 2023.}