Rusko musí být pohnáno k odpovědnosti

Porušení mezinárodního práva

EU je pevně odhodlána zajistit, aby všechny mezinárodní zločiny spáchané na Ukrajině a proti ní nezůstaly nepotrestány.

Zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, genocida a zločin agrese jsou považovány za nejzávažnější porušení mezinárodního práva a jsou také nazývány hlavní mezinárodní zločiny nebo zločiny krutého zacházení.

Ukrajina vyšetřuje více než 200 000 případů podezření ze spáchání mezinárodních zločinů a předpokládá se, že skutečný počet těchto zvěrstev je ještě vyšší.

Stíhání ruských zločinů na Ukrajině

V zájmu snazší koordinace shromažďování důkazů podpořila Komise zřízení Mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině (ICPA), které je začleněno do stávajícího společného vyšetřovacího týmu (SVT) Eurojustu. Středisko podporuje koordinaci vnitrostátních vyšetřování zločinu agrese proti Ukrajině.

Evropská komise i nadále podporuje stávající mechanismy tím, že:

• od začátku invaze přispěla na fungování Mezinárodního trestního soudu více než 10 mil. eur
• podpořila ukrajinskou generální prokuraturu, a to částkou více než 6 mil. eur na IT a vybavení, a v rámci poradní skupiny EU, USA a Spojeného království pro zločiny krutého zacházení vytvořila poradní misi EU
• přizpůsobila chod Eurojustu danému úkolu – díky pozměněnému nařízení o Eurojustu je tato agentura schopna bezpečně uchovávat a analyzovat důkazy týkající se mezinárodních zločinů, které ukládá do nové databáze
• podporuje koordinaci mezi Eurojustem a Europolem, které fungují jako koordinační centra pro vnitrostátní vyšetřování prováděná členskými státy EU
• koordinuje svou práci s mezinárodními partnery s cílem zajistit vyvozování odpovědnosti a globální reakci 

Stíhání zločinu agrese

Zločin agrese je obecně spáchán nejvyšším politickým a vojenským vedením země proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jiné země. Mezi trestné činy agrese patří invaze, vojenská okupace, anexe použitím síly, bombardování a vojenská blokáda přístavů. To vše bylo Ruskem spácháno.

Vzhledem k tomu, že Rusko není smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, nemá tento soud v dané situaci pravomoc rozhodovat o zločinu agrese. Komise a vysoká představitelka podporují jednání v rámci „hlavní skupiny“, které se týká zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině.

V květnu 2025 se mezinárodní koalice, včetně Komise, vysoké představitelky, Rady Evropy a Ukrajiny, dohodla na zřízení zvláštního tribunálu v rámci Rady Evropy.  

V červnu 2025 Ukrajina a Rada Evropy podepsaly dohodu o zřízení zvláštního tribunálu. Jakmile bude tribunál zřízen, povolá ruské politické a vojenské vůdce k odpovědnosti za zločin agrese. 

Úhrada způsobených škod

EU usiluje o to, aby Ukrajina a její obyvatelé obdrželi plnou náhradu škod způsobených ruskou agresí. Za tímto účelem se EU připojila k registru škod pro Ukrajinu – nejprve jako přidružený člen a od července 2024 jako plnohodnotný účastník. Jako účastnící se strana EU podporuje registr poskytováním ročního příspěvku a účastí na zasedáních konference účastníků.

Registr, vytvořený v rámci Rady Evropy, je určen k evidenci oprávněných nároků na náhradu škody, ztráty nebo újmy souvisejících s agresí Ruska na Ukrajině a proti ní. Kategorie škod zahrnují hmotné škody, fyzickou a duševní újmu, nucené vysídlení a ztrátu rodinných příslušníků.

Jako druhý krok bude zřízena Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny, která bude rozhodovat o nárocích zapsaných v registru a určovat výši odškodnění, které má Rusko zaplatit. 

Unie se spolu s více než 50 delegacemi zúčastnila jednání o návrhu úmluvy o zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny. Tato jednání byla úspěšně dokončena v září 2025. Úmluva byla Unií a zainteresovanými státy podepsána v prosinci 2025. 

Vymáhání sankcí

V březnu 2022, po začátku ruské agrese vůči Ukrajině, Komise zřídila pracovní skupinu nazvanou „Freeze and Seize“, Úkolem této pracovní skupiny je zajistit účinnější provádění omezujících opatření EU, především zmrazení majetku, a to hlavně prostřednictvím trestního práva.

Pracovní skupina umožňuje členským státům, jakož i agenturám a orgánům EU (Eurojust, Europol a EPPO) spolupracovat na zajištění účinného provádění omezujících opatření EU a bojovat proti jejich porušování.

Pracovní skupina úzce spolupracuje s mezinárodními partnery, včetně svých protějšků na Ukrajině a v zemích skupiny G7.

Svým mezioborovým přístupem pracovní skupina přispěla k navržení nových nástrojů prosazování práva, jako je dobrovolné vlastní přiznání k porušení sankcí, které bylo zahrnuto do 13. balíčku sankcí, a směrnice (EU) 2024/1226 o harmonizaci vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření, jež byla přijata v dubnu 2024.

V návaznosti na příspěvek pracovní skupiny pak Eurojust pravidelně provádí křížovou kontrolu seznamu osob a společností, na které se vztahují sankce EU, s údaji Eurojustu o existujících případech, zatímco Europol zahájil operaci OSCAR, jejímž cílem je křížová kontrola sankčních seznamů EU s dostupnými operativními údaji, identifikace vazeb na organizovaný zločin a praní peněz a podpora vyhledávání a zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti. Doposud byl zabaven majetek v hodnotě více než 2 miliardy eur.

Odstranění právních mezer

Vzhledem k tomu, že agrese Ruska vůči Ukrajině stále probíhá, je zajištění plného prosazování sankcí EU o to důležitější. Nikdo by neměl mít z porušování těchto omezujících opatření prospěch. Právní předpisy EU posilujeme takto:

• zpřísňujeme předpisy EU týkající se konfiskace a vymáhání majetku
• zajišťujeme harmonizaci trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření EU
• všem osobám zařazeným na seznam sankcí EU jsme uložili povinnost zveřejnit svůj majetek v Unii

Cílem je zintenzivnit odrazující účinek sankcí EU a zajistit, aby členské státy měly k dispozici nezbytné právní nástroje pro konfiskaci majetku v případech, kdy lze prokázat jasnou souvislost s trestným činem.

Použití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny

V EU jsou imobilizována aktiva ruské centrální banky v hodnotě více než 210 mld. eur.

EU podnikla několik kroků, aby využila mimořádné příjmy plynoucí ze správy ruských státních aktiv imobilizovaných v EU.

V roce 2024 přijala EU model mimořádných příspěvků, který umožňuje čerpat tyto příjmy na další podporu Ukrajiny.

Kromě toho po summitu lídrů skupiny G7 v červnu 2024 přijala EU příslušné právní akty k zavedení úvěrového modelu „Extraordinary Revenues Acceleration (ERA)“, podle kterého budou výše uvedené mimořádné příjmy použity na splácení půjčky ve výši 45 mld. eur, kterou Ukrajině poskytli partneři ze skupiny G7. EU přispěla na tento režim částkou 18,1 mld. eur. Ta byla Ukrajině poskytnuta v tranších prostřednictvím půjčky v rámci makrofinanční pomoci v roce 2025.

^{Poslední aktualizace: 19. prosince 2025}