Vodítkem pro digitální transformaci Evropy je politický program Digitální dekáda s konkrétními úkoly a cíli na období do roku 2030:
Specialisté v oboru IKT: 20 milionů + rovnost žen a mužů
Základní digitální dovednosti: minimálně 80 % populace
Zavádění technologií: 75 % společností v EU bude využívat cloud / umělou inteligenci / data velkého objemu
Inovátoři: růst rychle se rozvíjejících podniků a financování k zdvojnásobení počtu podniků třídy „unicorn“ v EU
Ti, co se připojí v pozdější fázi: více než 90 % malých a středních podniků dosáhne alespoň základní úrovně digitální intenzity
Konektivita: Gigabit pro všechny
Špičkové polovodiče: zdvojnásobení podílu EU na celosvětové produkci
Data - Edge a Cloud: 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených okrajových uzlů
Výpočetní technika: první počítač s kvantovým zrychlením
Klíčové veřejné služby: 100 % online
Elektronické zdravotnictví: Přístup k lékařským záznamům bude mít 100 % občanů
Digitální identita: Digitální identifikaci bude mít 100 % občanů
Cesta k digitální dekádě:
Politický program Digitální dekáda 2030 obsahuje roční cyklus spolupráce, jehož účelem je pomoci splnit společné cíle a úkoly. Tento rámec je založen na každoročním mechanismu spolupráce, do něhož je zapojena Komise a členské státy.
Mechanismus spolupráce tvoří:
- strukturovaný, transparentní a společný monitorovací systém, který bude vycházet z indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) a který bude měřit pokrok v plnění jednotlivých cílů pro rok 2030
- každoroční zpráva, ve které Komise vyhodnocuje pokrok a doporučuje další opatření. První výroční zpráva o stavu digitální dekády byla přijata v září 2023.
- přizpůsobené strategické plány pro digitální dekádu (každé dva roky), v nichž každý členský stát uvede přijatá nebo naplánovaná opatření na podporu cílů 2030
- mechanismus na podporu realizace projektů zahrnujících více zemí, Konsorcium evropské digitální infrastruktury
Komise vypracovala trajektorie pro vývoj na úrovni EU. Základní trajektorie udávají směr, kterým se bude situace v EU vyvíjet soudě podle současných trendů, a předpokládané trajektorie nastiňují cestu, kudy by se měl ubírat pokrok při dosahování cílů do roku 2030. Rozdíl mezi odhadovaným reálným a optimálním vývojem umožní Komisi určit, kde je třeba vyvinout větší úsilí.
Do roku 2026 Komise vytyčené cíle přezkoumá, aby bylo možné zohlednit technologické, hospodářské a společenské změny.
Projekty se zapojením více zemí
V zájmu dosažení cílů v digitální oblasti Evropská komise urychlí a usnadní zahájení rozsáhlých projektů, do nichž bude zapojeno více zemí a které by žádný členský stát nemohl realizovat sám.
Tyto projekty by mohly
- kombinovat investice z rozpočtu EU, včetně investic z Nástroje pro oživení a odolnost, od členských států a ze soukromého sektoru
- řešit nedostatky ve zjištěných kritických kapacitách EU
- podpořit propojení, interoperabilitu a bezpečnost jednotného digitálního trhu
Komise sestavila počáteční seznam těchto projektů (projektů, do nichž bude zapojeni více zemí). Obsahuje investiční oblasti, jako je např. datová infrastruktura, nízkopříkonové procesory, 5G komunikace, vysoce výkonná výpočetní technika, zabezpečená kvantová komunikace, veřejná správa, blockchain, centra digitálních inovací, digitální dovednosti a kybernetická bezpečnost.
První zpráva o stavu projektů pro více zemí byla zveřejněna v září 2023.
Digitální práva a zásady
15. prosince 2022 podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolovou a českým premiérem Petrem Fialou za předsednictví ČR v Radě Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách.
Prohlášení, které Komise navrhla v lednu 2022, představuje závazek EU k bezpečné a udržitelné digitální transformaci, jejímž středobodem jsou občané, v souladu s ústředními hodnotami a základními právy EU.
Digitální technologie by měly dbát na ochranu lidských práv, podporovat demokracii a zajišťovat, aby všichni aktéři jednali odpovědně a bezpečně. Evropská unie tyto hodnoty prosazuje po celém světě.
Lidem by mělo být zaručeno spravedlivé online prostředí, kde jsou chráněni před ilegálním a škodlivým obsahem a kde mají silnou pozici při interakci s novými a vyvíjejícími se technologiemi, jako je např. umělá inteligence.
Digitální prostředí by mělo být bezpečné. Všichni uživatelé bez ohledu na věk by se zde měli cítit chráněni a měli by mít pocit kontroly nad situací.
Technologie by měla lidi spojovat, ne rozdělovat. Každý by měl mít přístup k internetu, rozvoji digitálních dovedností, digitální veřejné službě a také ke spravedlivým pracovním podmínkám.
Občané by měli mít možnost zapojit se na všech úrovních demokratické diskuse a zachovat si kontrolu nad vlastními údaji.
Digitální zařízení by měla podporovat udržitelnost i ekologickou transformaci. Lidé musí vědět, jaké má jejich digitální zařízení dopad na životní prostředí a jaká je jeho spotřeba.
Digitální práva a zásady uvedené v prohlášení doplní stávající práva, tj. práva zakotvená v Listině základních práv EU a v právních předpisech o ochraně údajů a soukromí. Pro oblast digitálních práv poskytnou široké veřejnosti referenční rámec a dále též základní pokyny pro členské státy EU a podniky při jejich zacházení s novými technologiemi. Cílem je pomoci všem v EU co nejlépe využít digitální transformace.
První posouzení implementace digitálních zásad je obsaženo ve zprávě o stavu digitální dekády v roce 2023.
Komise rovněž provádí prostřednictvím Eurobarometru každoroční průzkum, který monitoruje následná opatření v členských státech. První takový průzkum Eurobarometru byl zveřejněn v červnu 2023.