Konzultace
V souladu s minimálními pravidly Evropské komise, která jsou stanovena v pokynech pro zlepšování právní úpravy a která se týkají zapojení zúčastněných stran a otevřenosti k jejich stanoviskům, byla vypracována rozsáhlá strategie konzultací, jež má zajistit širokou účast všech stran po dobu celého politického cyklu této iniciativy.
Tato strategie byla založena na kombinaci veřejných a cílených konzultací. Komise se snažila získat rozsáhlou a vyváženou škálu názorů na tuto otázku, a proto poskytla příležitost všem zúčastněným stranám (podnikům, spotřebitelům, vnitrostátním orgánům, právníkům a akademickým pracovníkům), aby vyjádřily svá stanoviska.
Rozsáhlý konzultační proces zahrnoval veřejnou konzultaci, zvláštní konzultaci cílenou na hlavní zúčastněné strany a členské státy EU a dále průzkumy mezi spotřebiteli a podniky.
1. Veřejná konzultace
2. Zvláštní konzultace s hlavními zúčastněnými stranami:
a) Na začátku roku 2015 byla vytvořena konzultační skupina zúčastněných stran pro předpisy na ochranu spotřebitele v oblasti nákupů digitálního obsahu a nákupů online (dále jen „konzultační skupina“), která se skládala z 22 organizací zastupujících široké spektrum zájmů, od zájmů spotřebitelů po zájmy malých a středních podniků, maloobchodníků, provozovatelů elektronických obchodů, online platforem, výrobců, právníků, marketérů, vývojářů a poskytovatelů obsahu. Úkolem konzultační skupiny bylo napomáhat Komisi při určení problematických oblastí, v nichž je třeba řešit smluvně právní překážky související s online nákupy digitální obsahu a hmotného zboží, a na základě toho poté projednat možná řešení. Od ledna do října 2015 skupina zasedala celkem 7krát.
b) Pracovní setkání se státy EU: celkem se uskutečnily 3 setkání. Na prvním (5. června 2015) se diskutovalo o obecném přístupu, který by měla Komise k této iniciativě zaujmout, a o hlavních problémech smluvně právního charakteru souvisejících s digitálním obsahem.
Druhé setkání (6. července 2015) se věnovalo otázkám souvisejícím s prodejem hmotného zboží online. Třetí setkání (6. října 2015) se podrobněji zaměřilo na návrh pravidel, který útvary Komise zvažují předložit. Příslušné otázky byly rovněž projednávány s vnitrostátními donucovacími orgány během zasedání Výboru pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (28. dubna 2015) a vnitrostátními orgány odpovědnými za spotřebitelskou politiku během zasedání sítě pro spotřebitelskou politiku (5.–6. května 2015).
c) Proběhlo několik bilaterálních zasedání se státy EU, které již zahájily přípravu svých vlastních právních předpisů týkajících se digitálního obsahu. S ostatními státy EU se uskutečnily bilaterální zasedání na technické úrovni.
d) Podskupina pro jednotný digitální trh Evropské poradní skupiny spotřebitelů (ECCG) složená z 12 zástupců organizací spotřebitelů jednotlivých států vypracovala doporučení, jak řešit smluvně právní překážky související s online nákupem digitálního obsahu a hmotného zboží. Skupina zejména doporučila revizi směrnice o prodeji spotřebního zboží a zárukách a směrnice o nepřiměřených smluvních podmínkách. Dále trvala na lepším vymáhání právních předpisů a zastávala názor, že by neměly existovat dva odlišné režimy pro transakce online a offline.
e) Od června do srpna 2015 byly pořádány intenzivní rozhovory s podniky z různých států EU, které již v přeshraničním elektronickém obchodu působí nebo o tom teprve uvažují.
3. Průzkumy mezi spotřebiteli a podniky
Spotřebitelé byli přímo konzultováni formou průzkumů, které prováděla Komise. V rámci strategie pro jednotný digitální trh byly v roce 2015 provedeny dva průzkumy, jejichž cílem bylo identifikovat hlavní přeshraniční překážky rozvoje jednotného digitálního trhu:
- Průzkumy mezi spotřebiteli proběhly ve všech 28 státech EU. Více než 23 000 respondentů bylo dotazováno na to, jaké provádějí vnitrostátní a přeshraniční nákupy online v jednotlivých zemích EU, v Norsku a na Islandu, a to jak hmotného zboží, tak digitálního obsahu. Dále se zjišťovalo, jak spotřebitelé vnímají přeshraniční a tuzemské nákupy na internetu, co je motivuje k tomu je provádět, nebo co je naopak odrazuje.
- Průzkumy mezi podniky proběhly v 26 státech EU. 8 705 respondentů bylo dotazováno na jejich aktivity v oblasti prodeje a nákupu online, a to jak tuzemské, tak přeshraniční, dále na to, jaké mají zkušenosti s přeshraničním prodejem a nákupem, s jakými problémy se potýkají a z jakých hlavních důvodů neprodávají své zboží na internetu do zahraničí.
V rámci ekonomické studie o spotřebitelských výrobcích s digitálním obsahem bylo 1 000 spotřebitelů z 15 států EU dotazováno na to, s jakými problémy se při nákupu digitálního obsahu setkali. Konzultace s podniky také probíhaly formou série 20–30 rozhovorů v každém z vybraných 15 států EU. Jednotlivé podniky, včetně těch malých a středních, měly určit, s jakými hlavními problémy se při prodeji či poskytování digitálního obsahu spotřebitelům potýkají, a to jak ve své zemi, tak v zahraničí.