Uvedené informace jsou rovněž k dispozici v těchto jazycích: arabsky | العربية | svahilsky | Kiswahili
Ruská invaze na Ukrajinu ohrožuje dodávky potravin pro miliony lidí na celém světě, zejména v zemích s nízkými příjmy, které jsou závislé na dovozu potravin a hnojiv.
Evropská unie podniká kroky, aby prostřednictvím mezinárodní spolupráce zajistila obnovení celosvětového potravinového zabezpečení. Poskytuje rovněž humanitární pomoc a podporuje nejpostiženější zemědělce.
14. listopadu 2022 – Komise navyšuje podporu těm, kdo jsou nejvíce postiženi ničivými dopady rostoucího nedostatku potravin ve světě, a proto poskytne 15 zemím nový balíček humanitární pomoci ve výši 210 milionů eur. Celková podpora EU na celosvětové potravinové zabezpečení tak v období 2020–2024 dosáhne až 18 mld. eur.
Ruská invaze na Ukrajinu si vybírá svou daň v globálním měřítku. V sázce jsou životy a živobytí milionů lidí po celém světě, kteří se obávají, že nebudou mít na to vytápět své domovy a uživit své děti.
Ruská agrese vyvolává celosvětovou potravinovou krizi
Ruská invaze na Ukrajinu má bezprostřední dopad na zabezpečení potravin pro miliony lidí na celém světě. Náklady v celém potravinovém řetězci rostou. Nárůst nákladů na energii a hnojiva destabilizoval zemědělské trhy a vedl k narušení obchodních toků na Ukrajinu a do Rusku i z těchto zemí.
Sama Ukrajina zajišťuje více než polovinu dodávek pšenice do Světového potravinového programu. Ostřelování a bombardování znemožňuje ukrajinským zemědělcům zasít.
Rusko záměrně cílí na zemědělské stroje, zásoby potravin a zpracovatelské a přepravní kapacity na Ukrajině ve snaze je zničit.
Rusko omezuje svůj vývoz potravin a blokuje v Černém moři stovky lodí plně naložených pšenicí.
Sankce EU uvalené na Rusko a Bělorusko se nezaměřují na zemědělské odvětví. Nákup, dovoz a přeprava zemědělských a potravinářských produktů jsou vyňaty ze zákazu, který se jinak vztahuje na plavidla plující pod ruskou vlajkou.
Reakce EU
EU jakožto dlouhodobý a spolehlivý partner zemí po celém světě usiluje o zajištění celosvětového potravinového zabezpečení a vytvoření odolných potravinových systémů.
Dostupnost potravin v EU není v současné době nijak ohrožena, protože Evropa je u mnoha zemědělských produktů do velké míry soběstačná. Evropské zemědělství je přesto čistým dovozcem některých produktů, například krmných bílkovin. Jedná se tak o naše slabé místo, které může pro zemědělskou výrobu představovat problém v kontextu rostoucích vstupních nákladů (např. na hnojiva a energie z fosilních zdrojů). Kromě toho hrozí riziko nárůstu cen potravin.
Evropská komise navrhuje několik krátkodobých a střednědobých opatření, jejichž cílem je zajistit dodávky potravin celosvětově a pomoct zemědělcům a spotřebitelům v EU vyrovnat se s rostoucími cenami vstupních nákladů a potravin.
Proto:
pomáháme s přepravou obilí z Ukrajiny
podporujeme zranitelné skupiny obyvatelstva
zvyšujeme naši produkci potravin
rušíme omezení obchodu s potravinami a prosazujeme multilateralismus
Posílení celosvětového potravinového zabezpečení
Snížení produkce rostlinných komodit a jejich vývozu z Ruska a Ukrajiny značně ohrožuje nabídku a cenovou dostupnost potravin v zemích, které sousedí s EU v severní Africe a na Blízkém východě, ale také v Asii a subsaharské Africe. Týká se to zejména základní potraviny: pšenice.
Globální dopad snížení objemu rostlinné výroby
Komise je odhodlána přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby EU jakožto čistý vývozce potravin a přední zemědělsko-potravinářský výrobce přispívala k zabezpečení potravin ve světě. Evropská unie je předním poskytovatelem humanitární a rozvojové pomoci v oblasti potravin a potravinových systémů.
Je pravděpodobné, že narostou humanitární potřeby i náklady na ně, čímž se zvýší tlak na humanitární pomoc. Unie vynakládá od roku 2015 na humanitární potravinovou pomoc minimálně 350 milionů eur ročně. V letech 2020 až 2024 investuje EU do potravinového zabezpečení po celém světě 18 mld. eur. V období 2021–2027 bude EU podporovat zdokonalení potravinových systémů v přibližně 70 partnerských zemích.
- 6. dubna 2022: EU a členské státy přislíbily více než 1 mld. eur na zajištění potravin v oblasti Sahelu.
- 26. dubna 2022: EU a členské státy přislíbily 633 milionů eur na naléhavou podporu a posílení potravinových systémů a odolnosti v oblasti Afrického rohu.
- 24. září 2022: Unie poskytla 600 milionů eur nejzranitelnějším zemím Afriky, Karibiku a Tichomoří zasaženým potravinovou krizí.
- 14. listopadu 2022: Komise oznámila nový balíček humanitární pomoci ve výši 210 milionů eur určený pro 15 zemí nejvíce postižených ničivými dopady rostoucího nedostatku potravin.
Pro region jižního sousedství přijala EU podpůrný balíček ve výši 225 milionů eur na zmírnění dopadů potenciálně vznikajících potravinových krizí, které může způsobit vysoká závislost tohoto regionu na dovozu potravin, jenž je nyní narušován válkou.
Kromě toho se EU bude i nadále důrazně zasazovat o to, aby nedocházelo k omezování a zákazům vývozu potravin a aby byl zajištěn dobře fungující jednotný trh.
Současná závažná krize potvrzuje, že je třeba urychlit v celosvětovém měřítku transformaci, která povede k udržitelnosti potravinových systémů a zajistí jejich odolnost, abychom byli lépe připraveni na případné krize v budoucnu. V návaznosti na summit OSN o potravinových systémech, který se konal v roce 2021, se Komise stala členem 8 světových koalic, jejichž cílem je transformace těchto systémů, upevnění jejich odolnosti a zajištění udržitelného růstu produktivity.
EU usilovně pracuje na tom, aby dostala na světové trhy zásoby obilí, které jsou zablokovány na Ukrajině, což by Ukrajincům přineslo tolik potřebné příjmy a Světovému potravinovému programu dodávky, které nutně potřebuje.
EU vytvořila trasy solidarity a finančně je podporuje, aby se obilí z Ukrajiny dostalo do nejzranitelnějších zemí světa.
Unie rovněž navyšuje svou vlastní produkci, aby zmírnila tlak na celosvětové trhy s potravinami, a spolupracuje se Světovým potravinovým programem, aby se volné zásoby obilí a další produkty dostaly do zranitelných zemí za dostupné ceny.
Komise také podporuje Ukrajinu při vypracování krátkodobé a střednědobé strategie potravinového zabezpečení a při její realizaci. Snahou je zajistit dodávky vstupních materiálů do zemědělských podniků a zachovat dopravní spoje i skladovací prostory, aby měli místní obyvatelé co jíst a aby se Ukrajině postupně podařilo obnovit kontrolu nad vývozem zemědělských produktů.
K prostředkům, které jsou vyčleněny pro jednotlivé státy na přímou podporu zemědělců, již jsou nejvíce postiženi vyššími vstupními náklady a uzavřením vývozních trhů, bude přidáno dalších 500 milionů eur. Země EU mohou tuto podporu doplnit až o 200 % z vlastních fondů.
Zemím EU bude také povoleno předem vyplácet zvýšenou úroveň přímých plateb v rámci SZP, aby se vyřešily problémy s peněžními toky, s nimiž se zemědělci v současné době potýkají.
Komise již:
- udělila výjimečnou a dočasnou odchylku na produkci plodin na půdě vyňaté z produkce v rámci EU při plném zachování ekologických plateb pro zemědělce
- předložila návrh nového dočasného krizového rámce, který se bude vztahovat i na zemědělce, výrobce hnojiv a na odvětví rybolovu
Vzhledem k obtížné situaci v odvětví vepřového masa zavede Komise opatření vytvářející záchrannou síť na trhu s touto komoditou.
Preventivní opatření týkající se dovozu určitých výrobků z Ukrajiny
V květnu 2022 se EU dohodla, že pozastaví dovozní cla, kvóty a opatření na ochranu obchodu vztahujících se na ukrajinský vývoz do EU (známá jako autonomní obchodní opatření), aby pomohla zmírnit obtíže, kterým čelí ukrajinští výrobci a vývozci v důsledku bezdůvodné vojenské agrese Ruska.
Vzhledem ke vzniku logistických problémů v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku, které způsobil dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny, vstoupila 2. května 2023 v platnost mimořádná preventivní opatření týkající se dovozu tohoto zboží, jež měla časově omezenou platnost. Jelikož se v těchto pěti zemích sousedících s Ukrajinou již narušení trhu neprojevuje, byla platnost preventivních opatření ukončena k 15. září 2023. Ukrajina však souhlasila s tím, že od 16. září 2023 zavede účinná opatření ke kontrole vývozu čtyř skupin zboží, aby se předešlo jakémukoli narušení trhu v sousedních členských státech. Rovněž souhlasila, že do 30 dní přijme právní opatření, jimiž se zabrání prudkému nárůstu dovozu obilí.
Komise bude nadále celou situaci sledovat, aby mohla zareagovat na jakoukoli nepředvídanou situaci. Zároveň nebude ukládat žádná omezení, dokud budou opatření zavedená Ukrajinou účinně fungovat.
Tlak na zvyšování cen pomohou zmírnit opatření ke zlepšení dodávek základních potravin.
Členské státy Unie mají rovněž možnost zavést snížené sazby DPH a motivovat hospodářské subjekty, aby dostaly pod kontrolu maloobchodní ceny.
Země EU mají kromě toho také možnost čerpat finanční prostředky z fondů EU, jako je například Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), z něhož se financují opatření členských zemí za účelem zajištění potravin a základní materiální pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva.
Odolnost a udržitelnost potravinových systémů
Prvořadým úkolem současnosti je posílit naši odolnost snížením závislosti evropského zemědělství na spotřebě energie, energeticky náročném dovozu a dovozu krmiv. To si vyžaduje diverzifikaci zdrojů dovozu a odbytišť prostřednictvím silné mnohostranné i bilaterální obchodní politiky.