V souvislosti s aktualizací průmyslové strategie provedla Evropská komise hloubkové přezkumy řady oblastí, které lze považovat za strategické z hlediska evropských zájmů. Tyto přezkumy se zabývají povahou možných strategických závislostí, jejich dopadem, jakož i příslušnými politickými reakcemi, které v některých případech již probíhají. Tato posouzení by se neměla považovat za vyčerpávající analýzu všech možných strategických závislostí EU, ale spíše za první fázi, kdy se posuzuje řada důležitých oblastí.
Kovy a nerostné suroviny jsou součástí našeho každodenního života. S přechodem evropského průmyslu na klimatickou neutralitu hrozí, že závislost na fosilních palivech bude nahrazena závislostí na neenergetických surovinách. Přístup k surovinám má zásadní význam pro celý průmysl EU i ambice Evropy realizovat Zelenou dohodu pro Evropu a zajistit digitální transformaci unijní ekonomiky.
Vzhledem k tomu, že v EU se netěží všechny suroviny, které jsou nezbytné k uspokojení naší poptávky, čelí unijní průmysl v přístupu k surovinám celosvětové konkurenci.
V seznamu z roku 2020 Komise určila 30 kritických surovin. Jedná se o suroviny, které jsou velmi důležité z hospodářského hlediska a zabezpečení jejich dodávek je vysoce rizikové.
Vzácné zeminy se používají v magnetech, které jsou součástí pohonu elektromobilů nebo zajišťují fungování větrných turbín.
Gallium a indium spoluvytvářejí technologii elektroluminiscenční diody (LED) ve svítidlech.
Křemíkový kov se používá v polovodičích.
Kovy platinové skupiny jsou potřeba ve vodíkových palivových článcích a elektrolyzérech.
Na kritických surovinách závisí několik strategických odvětví a technologií
Světové dodávky některých surovin pochází pouze z několika málo zemí
- 98 % dodávek prvků vzácných zemin do EU pochází z Číny.
- 98 % dodávek boritanu do EU pochází z Turecka.
- 71 % platiny, kterou Unie potřebuje, pochází z Jihoafrické republiky.
- Hafnium dodává do EU pouze jedna společnost, totéž platí pro stroncium.
Poptávka po klíčových surovinách v oblasti energetiky z obnovitelných zdrojů a elektromobility se od roku 2030 do roku 2050 mnohonásobně zvýší
Ve svém akčním plánu pro kritické suroviny z roku 2020 stanovila Unie různá opatření na podporu rozvoje odolného dodavatelského řetězce surovin. V zájmu zajištění surovin je třeba diverzifikovat dodávky jak z primárních, tak ze sekundárních zdrojů, snížit závislost a zdroje využívat s vyšší účinností a oběhovostí, k čemuž má přispět i udržitelný produktový design. Mezi klíčová opatření, která Komise přijala, patří:
Evropská aliance pro suroviny
Aliance byla zřízena v roce 2020. Jejím úkolem je vybudovat odolný dodavatelský řetězec surovin se zvláštním zaměřením na vzácné zeminy do magnetů a motorů. Za tímto účelem již aliance vytipovala investiční projekty členských států a průmyslu na podporu rostoucí výroby magnetů se vzácnými zeminami v EU.
Další opatření na podporu projektů týkající se surovin
- Dva významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) v oblasti hodnotového řetězce baterií
- Investiční příležitosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti
- 300 milionů eur na výzkum a inovace v oblasti surovin v rámci programu Horizont Evropa
- Strategická mezinárodní partnerství v zájmu zajištění diverzifikovaných a udržitelných dodávek kritických surovin
- Podpora obchodního modelu „produkt jako služba“ s cílem stimulovat recyklaci a opětovné použití surovin
- Sledování surovin pomocí technologie a harmonizovaných požadavků na údaje
- Zdokonalení povolovacího postupu tak, aby byla zajištěna předvídatelnost a zachovány vysoké environmentální standardy
- Vypracování zásady pro udržitelné suroviny v EU
Léčivé přípravky jsou pro společnost zásadní. Umožňují diagnostiku, léčbu a prevenci nemocí a právě s jejich pomocí se řeší hrozby pro veřejné zdraví, včetně covidové, a případně dalších pandemií. Vzhledem k těmto skutečnostem je nezbytné zajistit občanům přístup k bezpečným, účinným a kvalitním léčivým přípravkům za dostupnou cenu. Z naší analýzy nicméně vyplývá, že je EU u řady vstupů a produktů ve zdravotnickém ekosystému závislá na zahraničních dodavatelských řetězcích.
Farmaceutické dodavatelské řetězce jsou velmi komplikované, a potýkají se proto s možným narušením dodávek, k nimž může dojít v celém jejich průběhu, v rámci EU i mimo ni. Může jít od obchodních sporů a kybernetických útoků přes nekoordinované hromadění zásob, vývozní omezení, logistická narušení až po nehody ve výrobnách nebo jejich uzavření. Problémem je i nedodržování správné výrobní praxe.
Farmaceutický dodavatelský řetězec se stal jedním z nejintegrovanějších na světě. Vysoká regionální koncentrace navíc panuje ve výrobě generických účinných složek léčivých přípravků. Kromě toho jsme svědky stále silnějšího trendu, kdy se výroba generických složek soustřeďuje v Indii a Číně.
Podíl na celosvětové hodnotě výroby generických účinných složek léčivých přípravků (2015)
- 66 % v Asii-Tichomoří (Indie a Čína)
- 24 % v EU
- 3 % v Severní Americe
- 7 % ve zbývajících částech světa
Výrobní kapacita EU je silná. Není však dostatečně jasné, do jaké míry EU závisí na kapacitě ve třetích zemích, pokud jde o procesy a vstupy, které jsou pro výrobu účinných složek léčivých přípravků nutné. Je nezbytné určit kritické výrobky, které jsou relevantní z hlediska veřejného zdraví a pro něž EU nemá dostatečnou výrobní kapacitu. Za tímto účelem Komise zahájila tuto iniciativu:
Strukturovaný dialog o bezpečnosti dodávek léčivých přípravků
Evropská komise zahájila v souladu s Farmaceutickou strategií pro Evropu strukturovaný dialog s příslušnými veřejnými a soukromými subjekty farmaceutického dodavatelského řetězce, aby:
- v prvé řadě lépe určila, kde se nacházejí slabá místa a možné závislosti, a
- poté mohla přijmout opatření zvyšující odolnost farmaceutických dodavatelských řetězců a zajistit bezpečnost dodávek léčivých přípravků pacientům v EU.
Baterie jsou klíčem k zelené a digitální transformaci EU. Mají zásadní význam pro dosažení cíle Zelené dohody pro Evropu, kterým je učinit z Evropy do roku 2050 klimaticky neutrální kontinent. Pomáhají také společnostem, aby se staly světovými lídry v oblasti ekologických produktů a technologií. Obzvláště důležité jsou baterie pro výrobu elektrických vozidel. Ve stále větší míře se ale používají pro ukládání energie i pro jiná průmyslová využití, jako je výroba strojů, elektrických nástrojů nebo vysokozdvižných vozíků.
Ačkoli existují různé bateriové technologie, ty lithium-iontové jsou zásadní pro mnoho typů baterií vzhledem ke své vyšší výkonnosti ve srovnání s různými dobře zavedenými a vyspělými bateriovými technologiemi.
Celosvětová výrobní kapacita lithium-iontových bateriových článků v roce 2018
Faktory umožňující zvýšení výrobní kapacity
|
Aktuálně lze v lithium-iontových bateriích uložit oproti roku 1991 o 300 % více energie. | Náklady se snižují (USD 1100/kWh v roce 2010 -> USD 156/kWh v roce 2019). |
|---|---|---|
 |
Předpokládá se, že celosvětová poptávka vzroste z 90 gigawatthodin (GWh) v roce 2016 na 4 000 GWh. | Očekává se, že evropská poptávka do roku 2028 dosáhne 400 GWh. |
Zásadní otázky
EU těží pouze 1 % všech surovin nutných pro výrobu baterií. Aby EU pokryla potřeby odvětví mobility a skladování energie, potřebuje:
- do roku 2030 7–18krát více lithia
- do roku 2030 2–5krát více kobaltu
- do roku 2050 16–57krát více lithia
- do roku 2050 3–15krát více kobaltu
- 84 % zpracovaných materiálů a součástí pochází z Asie.
- 8–9 % zpracovaných materiálů a součástí pochází z EU.
- V Unii již bylo ohlášeno několik investic do bateriových materiálů, je jich však potřeba více.
Vzhledem k významu lithium-iontových baterií přijala Komise strategický akční plán rozvoje evropského hodnotového řetězce. V reakci na to byly v posledních letech mobilizovány veřejné a soukromé investice prostřednictvím těchto iniciativ:
Evropská bateriová aliance
Evropská bateriová aliance podporuje od roku 2017 rozvoj inovativního, konkurenceschopného a udržitelného hodnotového řetězce baterií v Evropě. Pomáhá zejména řešit nedostatečnou kapacitu výroby baterií v EU. Cílem je:
- vybudovat v EU do roku 2025 alespoň 15 gigatováren
- začít dodávat do roku 2025 bateriové články na pohon 6 milionů elektrických automobilů (360 GWh)
Do roku 2024 by se Evropa mohla stát druhým největším výrobcem lithium-iontových článků. Oproti 5,9 % v roce 2019 se náš podíl na globální výrobní kapacitě může zvýšit do roku 2024 na 14,7 % a do roku 2029 16,6 %.
Celkové investice
 Elektromobilita |
Investice ve výši 60 miliard eur do hodnotového řetězce evropské elektromobility jen v roce 2019, většinou v soukromém sektoru |
= 3,5krát více než Čína |
 Výzkum |
Přibližně 270 milionů eur z výzkumných programů EU v období 2019–2020 |
925 milionů eur, které by podle návrhu měly jít na nové evropské partnerství pro hodnotový řetězec průmyslových baterií v rámci programu Horizont Evropa. |
 Významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) |
V rámci prvního IPCEI: státní podpora ve výši 3,2 miliardy eur, která má mobilizovat další investice soukromého sektoru ve výši 5 miliard eur. |
V rámci druhého IPCEI: státní podpora ve výši 2,9 miliardy eur, přičemž v rámci investic soukromého sektoru se očekává dalších 9 miliard eur. |
Další probíhající iniciativy
- Nový legislativní rámec pro baterie pravděpodobně vstoupí v platnost v roce 2022.
- Je třeba zvýšit odolnost hodnotových řetězců EU v oblasti kritických surovin.
- Financování výzkumu baterií z programu Horizont Evropa musí být maximálně účinné.
- Je nutné vytvořit základnu evropské kvalifikované pracovní síly v oblasti baterií.
Obnovitelný nebo nízkouhlíkový vodík bude mít klíčový význam pro řešení zásadních výzev spojených s dekarbonizací a konkurenceschopností průmyslu EU. Unie má vedoucí postavení v oblasti neznečišťujících vodíkových technologií. Polovina výrobců elektrolyzérů pochází z Evropy. EU však závisí na dovozu surovin pro klíčové součásti i na dodávkách energie z obnovitelných zdrojů.
Vodík má širokou škálu aplikací v různých odvětvích, jako je chemický a rafinérský průmysl, ale také mobilita, skladování energie a vytápění. Má vysoký energetický obsah na jednotku hmotnosti, díky čemuž je vhodný například pro těžkou dopravu. Při jeho „těžbě“ se však spotřebovává energie – buď ze zemního plynu, nebo prostřednictvím elektrolýzy vody.
Cílené zvýšení kapacity obnovitelných elektrolyzérů
Jednotlivé kroky na cestě k evropskému vodíkovému ekosystému
- Od současnosti do roku 2024
Podpoříme v EU instalaci elektrolyzérů na výrobu obnovitelného vodíku s kapacitou alespoň 6 GW a výrobu až jednoho milionu tun obnovitelného vodíku.
- 2025–2030
Vodík se musí stát nedílnou součástí našeho integrovaného energetického systému s elektrolyzéry na výrobu obnovitelného vodíku v EU s kapacitou alespoň 40 GW a výrobou až 10 milionů tun obnovitelného vodíku.
- 2030
Od roku 2030 bude vodík z obnovitelných zdrojů používán v široké řadě všech odvětví, které je obtížné dekarbonizovat.
Dekarbonizovat velká odvětví (např. ocelářství, chemický průmysl nebo těžká doprava) nelze bez velkých a spolehlivých dodávek čistého vodíku. Pokud budou dodávky vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku v krátkodobém horizontu nedostatkové a nebude k dispozici adekvátní infrastruktura, může to zpozdit rozhodování o investicích na navazujícím trhu.
- Do roku 2030 je k zajištění potřebné elektřiny potřeba k síti připojit 80 až 120 GW výrobní kapacity solární a větrné energie.
EU závisí na dovozu surovin pro klíčové součásti (např. elektrolyzéry a palivové články) potřebné pro vodíkovou ekonomiku.
- V rámci produkce palivových článků, elektrolyzérů a technologií pro skladování vodíku je potřeba okolo 30 surovin. 13 z nich je klasifikováno jako kritických.
- Evropská aliance pro vodík: V souladu s průmyslovou strategií z března 2020 zřídila Komise Evropskou alianci pro čistý vodík. V současné době se připravuje seznam investic a projektů, jejichž realizaci Vodíková strategie EU předpokládá.
- Finanční prostředky EU: K rozvoji hodnotového řetězce vodíku může přispět několik programů, jako jsou budoucí partnerství pro čistý vodík v rámci programu Horizont Evropa, inovační fond, Nástroj pro propojení Evropy, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond pro spravedlivou transformaci.
- Významné projekty společného evropského zájmu: V současné době se jedná o návrhu jednoho nebo více potenciálních významných projektů společného evropského zájmu, do nichž je zapojeno několik členských států.
- Spolupráce se třetími zeměmi: Globální spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, norem a definic čistého vodíku bude mít zásadní význam pro vytvoření celosvětového trhu s vodíkem založeném na pravidlech.
- Závislosti: Podle akčního plánu pro suroviny a v rámci Evropské aliance pro suroviny mají být v této oblasti přijata opatření s cílem omezit závislost, pokud jde o palivové články a elektrolyzéry.
Polovodiče napájejí inteligentní zařízení a služby, které používáme každý den. Umožňují klíčovým průmyslovým odvětvím inovovat a konkurovat na celosvětové úrovni, aby Evropa mohla konstruovat a vyrábět ty nejvýkonnější procesory. Vinou omezené výrobní kapacity, vysokých vstupních nákladů a nerovných podmínek však Unii hrozí, že nevyužije plně příležitostí, které přináší digitální transformace.
Jakým problémům EU čelí, ilustruje nedostatek polovodičů, který v nedávné době postihl automobilový průmysl. Polovodičové čipy jsou totiž základními stavebními kameny všech digitálních produktů a služeb. Jsou zabudovány do automobilů, letadel, zdravotnického vybavení, mobilních telefonů, sítí i superpočítačů.
Zásadní otázky
Konstrukce a vývoj nejpokročilejších čipů může v současnosti stát až 1 miliardu eur. Špičkový výrobní závod vyžaduje investice až do výše 20 miliard eur. V roce 2020 vyráběli nejpokročilejší čipy pouze dva výrobci, tchajwanské TSMC a jihokorejský Samsung.
EU je silně závislá na USA, pokud jde o obecné konstrukční nástroje, a na Asii, pokud jde o pokročilou výrobu čipů.
Konkurence v této oblasti je narušována geopolitickým napětím a nerovnými podmínkami. Vývoj a výroba čipů je stále více předmětem masivních dotací.
Podíl EU na celosvětových příjmech činí přibližně 10 % celkově a přibližně 6 % v segmentech výpočetní techniky a komunikace.
- Posílení technologií: Společné evropské akce a iniciativy se budou muset výrazně zaměřit na obnovu kapacit v procesorech a polovodičových technologiích, které mají zásadní význam pro intenzivní a energeticky účinné zpracování dat, komunikaci, infrastrukturu a široké spektrum aplikací umělé inteligence.
- Společné evropské úsilí: V prosinci 2020 se velký počet členských států ve společném prohlášení dohodl, že bude spolupracovat na posílení daného ekosystému a rozšíření účasti průmyslu na příslušném dodavatelském řetězci.
- Aliance pro procesory a polovodičové technologie: Komise připravuje zahájení této aliance, protože je potřeba spojit širokou škálu zúčastněných stran. Aliance pomůže dosáhnout klíčových cílů politiky EU v oblasti mikroelektroniky.
- Nástroj pro oživení a odolnost: Polovodiče patří mezi investiční oblasti v rámci Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s pravidly EU pro státní podporu. 20 % evropských plánů na podporu oživení a odolnosti by se mělo týkat digitální transformace.
- Regulační rámec: Na toto odvětví měla dopad akvizice společností, které byly finančně podporovány ze strany EU a členských států. Posoudit rizika zahraničních investic pro bezpečnost a veřejný pořádek je nyní možné díky nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic. V návrhu nového nařízení o zahraničních subvencích narušujících jednotný trh se předpokládá zavedení nového nástroje, jímž se budou posuzovat narušení hospodářské soutěže způsobená dotacemi poskytovanými zahraničními vládami na jednotném trhu.
- Odolnost dodavatelských řetězců: Ucelený soubor průmyslových, výzkumných a obchodních politik může usnadnit proces diverzifikace alternativních zdrojů dodávek a posílit stávající dodavatelské řetězce prostřednictvím partnerství a spolupráce s globálními partnery.
Strategickým aktivem se pro všechny organizace stávají data. Technologie cloud computingu umožňují fungování technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí a 5G/6G. Jedná se o klíčovou základní technologii, strategickou z hlediska zelené a digitální budoucnosti průmyslu a veřejného sektoru EU. Evropa má v příštím desetiletí jedinečnou tržní příležitost, aby své technologie zpracování dat posílila tím, že využije přicházejících změn, zejména pokud jde o edge computing.
Cloudové technologie nabízejí na vyžádání flexibilní a levnější uložení a zpracování dat. Fungují v centralizovaných datových centrech, decentralizovaných zařízeních nebo na připojených zařízeních v blízkosti uživatele (edge computing). Na cloud computingu je založeno mnoho služeb, které dennodenně využívají podniky, veřejná správa i občané.
Možnosti autonomie EU
všech generovaných údajů bude do roku 2025 zpracováno v rámci edge computingu, bez přítomnosti současných dominantních hráčů na trhu.
Díky silnému růstu softwarových služeb nastal příhodný okamžik k tomu, aby evropští poskytovatelé upevnili své pozice.
Další příležitostí jsou sítě 5G a multicloud computing (nástroj pro zmírňování rizik).
Třebaže k jistému růstu v posledních letech došlo, je využívání cloudových služeb v EU stále na nízké úrovni. I když se oproti roku 2018 situace zlepšila, podle údajů Eurostatu využilo cloudové služby v roce 2020 pouze 36 % podniků v EU, a to většinou pro jednoduché služby, jako je e-mail a uložení souborů.
Příjmy největšího poskytovatele cloudových služeb se sídlem v EU představuje než 1 % celkových příjmů vytvořených na evropském trhu. Čtyři světoví lídři (Amazon Web Services, Microsoft Azure, Google Cloud a Alibaba Cloud) vygenerovali v roce 2021 více než 80 % celosvětových příjmů. Tržní pozice a záběr těchto hyperscaleových subjektů znevýhodňuje vstup dalších konkurentů a brání tomu, aby se Evropa přiblížila k významné pozici v této oblasti.
Tuto situaci ještě zhoršuje nedostatek investic. Podle odhadů investuje USA a Čína do cloud computingu o 11 miliard eur ročně více než EU.
Uživatelé cloudu mají v praxi velmi malou (pokud vůbec nějakou) možnost přejít k jinému poskytovateli cloudových služeb. Kromě toho vyjadřují obavy ohledně využívání zahraničních cloudových služeb z důvodů ochrany osobních údajů, kybernetické bezpečnosti nebo otázek týkajících se rozhodného práva.
- Aliance pro průmyslová data, edge a cloud: Zavedení této aliance v současné době připravuje Komise. Chce spojit širokou škálu zúčastněných stran a pomoci tak posílit postavení evropského průmyslu na celosvětovém trhu s cloud computingem a edge computingem, zejména pokud jde o reakci na trend směrem k rostoucí distribuci a decentralizaci kapacit pro zpracování dat a potřebu federativního cloudového ekosystému nezávislého na prodejci.
- Investice EU do evropské federace cloud computingu. Naším cílem je spoluinvestovat do evropských datových prostorů a evropské cloudové federace v období 2021–2027. Investice EU budou proudit prostřednictvím programu Digitální Evropa, Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií a programu Horizont Evropa.
- Společné investice soukromého a státního sektoru. V říjnu 2020 podepsaly všechny členské státy společné prohlášení a dohodly se, že budou spolupracovat na modernizaci stávajících kapacit, utváření nové generace služeb cloud computingu a podpoře zavádění služeb cloud computingu v celé EU. Významným prostředkem pro investice členských států bude Nástroj na podporu oživení a odolnosti (součást NextGenerationEU).
- Významný projekt společného evropského zájmu (IPCEI): Několik členských států zahájilo proces, jehož cílem je společně připravit potenciální projekt IPCEI se zaměřením na infrastrukturu a služby nové generace cloud computingu a edge computingu.