Obrana míru v Evropě

Poskytování pomoci a podpory ukrajinskému lidu

Pouze několik dní po začátku ruské invaze, 4. března 2022, uplatnila EU poprvé v historii směrnici o dočasné ochraně. Ukrajinští uprchlíci získali práva v rámci EU, včetně povolení k pobytu, přístupu na trh práce, bydlení, lékařské péče, a především vzdělání pro děti. 

Členské státy EU otevřely své domovy a srdce milionům ukrajinských válečných uprchlíků a poskytly dočasnou ochranu přibližně čtyřem milionům osob. 

V číslech

Díky EU a dalším dárcům

Podpora osob prchajících před válkou

V rámci iniciativ CARE 2022 (akce na podporu uprchlíků v Evropě a flexibilní pomoc územím v rámci politiky soudržnosti) byla do politiky soudržnosti zavedena rozsáhlá flexibilita, díky níž je možné přeprogramovat až 17 miliard eur z nepřidělených prostředků určených na soudržnost na období 2014–2020, přičemž v období 2021–2027 se na podporu lidí prchajících před ruskou invazí počítá s určitou cílenou flexibilitou.

Mechanismus civilní ochrany EU

Díky aktivaci mechanismu civilní ochrany EU směřovala pomoc na Ukrajinu ze všech 27 členských států, jakož i z Islandu, Severní Makedonie, Norska, Srbska a Turecka. 

Plné využití hospodářské a finanční síly EU

Trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou usnadnily vývoz obrovského množství – 49 milionů tun – ukrajinských zemědělských produktů. Tyto životně důležité koridory nejen zajišťují vývoz zemědělských produktů, ale také dovoz nezbytných komodit. Celková obchodní hodnota realizovaná prostřednictvím tohoto koridoru se odhaduje přibližně na 99 miliard eur. 

V únoru 2023 byl mezi Komisí a Ukrajinou uzavřen přelomový pakt, který přidružil Ukrajinu k programu pro jednotný trh. Jeho cílem je usnadnit jí přístup na trh, podpořit příznivé podnikatelské prostředí a stimulovat dlouhodobě udržitelný růst.

Údržba kritické infrastruktury

Jaderná bezpečnost

Vzhledem k tomu, že Rusko nadále ohrožuje civilní jaderná zařízení, poskytla EU Ukrajině ze strategické rezervy rescEU více než 54,8 milionu eur materiální pomoci v oblasti jaderné bezpečnosti, např. na obnovu laboratoří a vybavení.

Energetika

V reakci na podlé útoky Ruska na energetickou infrastrukturu Ukrajiny byla urychleně přijata mimořádná opatření. Již na počátku války podnikla EU rozhodný krok ke stabilizaci elektroenergetických soustav Ukrajiny a Moldavska a synchronizovala jejich elektrické rozvodné sítě s kontinentální evropskou sítí.

Telekomunikace

Evropská komise úspěšně jednala s telekomunikačními operátory z EU a Ukrajiny, aby mohli ukrajinští uprchlíci po dobu tří měsíců používat mobilní telefony s minimálními nebo žádnými poplatky za roaming. Kromě zajištění cenové dostupnosti roamingu rozdala EU Ukrajincům hledajícím útočiště 2,5 milionu SIM karet a zřídila wi-fi hotspoty na hraničních přechodech a v ubytovacích zařízeních.

Pomáháme Ukrajině bránit se

Evropský mírový nástroj s finančními prostředky ve výši 5,6 miliardy eur umožňuje dodávky tanků, vrtulníků, systémů protivzdušné obrany, raket a střeliva.

V rámci vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny bylo vycvičeno 25 000 ukrajinských vojáků. Do konce roku by se mělo podařit plně vycvičit 30 000 ukrajinských vojáků.

V červenci 2023 vstoupil v platnost akt na podporu výroby munice (ASAP). Toto nařízení stanoví konkrétní cílená opatření na podporu výroby a zajištění bezpečných dodávek munice v rámci Evropy.

EU posílila kybernetickou odolnost Ukrajiny investicemi ve výši 10 milionů eur do vybavení, softwaru a další související podpory.

Pohnání Ruska k odpovědnosti

V současné době vyšetřuje Generální prokuratura Ukrajiny více než 100 000 případů údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti – těch nejzávažnějších porušení mezinárodního práva. EU se angažuje v podpoře vyšetřování a stíhání těchto trestných činů s ohledem na rostoucí množství důkazů.

EU věnuje na pomoc Mezinárodnímu trestnímu soudu při vyšetřování válečných zločinů spáchaných Ruskem 7,5 milionu eur. Komise rovněž podpořila vytvoření mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině. Středisko, jež začalo fungovat v červenci 2023, poskytuje pevnou strukturu a podporu pro probíhající i budoucí vyšetřování a přispívá k výměně a analýze důkazů shromážděných od začátku ruské agrese.

Sankce oslabující ruskou válečnou mašinérii

11 účinných sankčních balíčků vůči Rusku, které EU přijala

Tyto sankce zasahují srdce ruské ekonomiky, připravují ji o klíčové technologie a trhy a vážně omezují schopnost Kremlu financovat a vést válku. 

EU rovněž přijala sankce vůči Bělorusku v důsledku jeho zapojení do invaze na Ukrajinu. V souvislosti s výrobou a dodávkami dronů používaných k útokům na Ukrajinu byly sankce uvaleny také na Írán. EU rovněž schválila přísnou „doložku proti obcházení“, která občanům nebo podnikům EU zakazuje vědomě a záměrně obcházet sankce.

Obnova Ukrajiny a její cesta do Evropy

Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii. Tento závazek byl potvrzen na vůbec prvním zasedání sboru komisařů a ukrajinské vlády a na summitu EU-Ukrajina v únoru 2023. Od června 2022 má Ukrajina udělen status kandidátské země pod podmínkou, že provede klíčové reformy. Země pokročila v nezbytných reformních krocích obsažených ve stanovisku Komise k žádosti Ukrajiny o členství v EU. 

Navzdory probíhající válce již EU začala utvářet základy obnovy Ukrajiny a svět začal jednat. 

Nová etapa sjednocování našeho kontinentu

Otřesy, které Putinova útočná válka způsobila, se okamžitě projevily u našich šesti západobalkánských partnerů. Na západní Balkán jsme rozšířili stejná solidární opatření, která jsme přijali v rámci naší Unie. V prosinci 2022 jsme byli svědky historického summitu EU-západní Balkán, který se v tomto regionu konal poprvé. V červnu 2023 představila předsedkyně von der Leyenová nový plán růstu pro západní Balkán. 

Rovněž došlo k posílení spolupráce EU v oblasti obrany. V referendu 1. června 2022 podpořili dánští voliči připojení Dánska ke společné bezpečnostní a obranné politice EU a ukončili tak třicetiletou výjimku Dánska, na jejímž základě se spolupráce EU v oblasti obrany tato země neúčastnila. 

Od roku 2021 úspěšně funguje Evropský obranný fond, který Komise iniciovala. Na projekty byly dosud získány více než 3 miliardy eur – jde o investice do obranných technologií a systémů zítřka. V roce 2023 fond poskytne další 1,2 miliardy eur na projekty v klíčových oblastech obrany, jako je získávání poznatků o situaci ve vesmíru, boj proti nadzvukovým střelám a vývoj prototypu Evropského hlídkového plavidla. 

Dokumenty