Dědické právo
Dědické právo se v jednotlivých zemích EU značně liší. V přeshraničních případech však pravidla EU poskytují jistotu ohledně toho, který orgán má o dědictví rozhodnout, které právo má být použito a jakým způsobem má být konečné rozhodnutí uznáno a vykonáno. Více informací o přeshraničních dědických řízeních a vnitrostátních právních předpisech je k dispozici na portálu e-justice.
Pravidla EU týkající se dědictví s mezinárodním prvkem
Významným krokem ke zjednodušení přeshraničních dědických řízení jsou nová pravidla EU, která usnadňují vyřizování právní stránky dědictví s mezinárodním prvkem. Pravidla se neuplatňují v Dánsku a Irsku, které se tohoto nařízení neúčastní.
Díky těmto pravidlům EU
- se tyto otázky dědictví řeší koherentněji - jeden soud uplatňuje jeden právní předpis
- si můžete zvolit, zda se na váš dědický případ bude vztahovat právo země, kde jste naposledy bydleli, nebo právo země vaší státní příslušnosti
- soudní rozhodnutí ve věcech dědictví v jedné zemi EU se uznává a prosazuje v ostatních zemích Unie
Některé aspekty dědictví se nadále řídí vnitrostátními pravidly:
- kdo dědí a jaký podíl na pozůstalosti připadá dětem a manželovi/manželce
- majetkové právo a rodinné právo v zemi EU
- dědická daň
Evropské dědické osvědčení
Uvedeným nařízením se rovněž zavádí evropské dědické osvědčení. Díky němu mohou dědicové, odkazovníci, vykonavatelé závěti a správci pozůstalosti prokázat svůj status a uplatňovat svá práva v ostatních zemích EU. Evropské dědické osvědčení je automaticky uznáváno ve všech zemích EU.