Dopad demografických změn v Evropě

Demografická síla

Demografie zkoumá vývoj obyvatelstva naší společnosti. Říká nám, jakého stáří se lidé pravděpodobně dožijí, kolik se jim narodí dětí a kde a jak pravděpodobně stráví svůj život. Demografické změny mají viditelný dopad na hospodářství, systémy sociálního zabezpečení a zdravotní péče i na dostupnost bydlení a potřebu výstavby infrastruktury v jednotlivých evropských regionech. A to má důsledek pro veřejný rozpočet i přijímaná politická opatření v členských zemích. Evropská unie zohledňuje demografické otázky při tvorbě příslušných evropských politik. Na úrovni EU již byla přijata řada konkrétních iniciativ, které mají členské státy podporovat při řešení demografických změn.

Seznamte se s podrobnostmi Zprávy o dopadu demografických změn v měnícím se prostředí

Pochopíme-li příčiny demografických změn a jejich vliv, budeme schopni lépe řešit jejich následky a využívat příležitostí, jež s sebou tyto změny přinášejí. To nám v konečném důsledku pomůže vytvořit prosperující EU pro budoucí generace.

Demografické změny v EU mají dopad na

• pracovní trh – vzhledem k tomu, že se počet obyvatel v produktivním věku snižuje, musíme na trh práce přilákat více lidí a zvýšit produktivitu prostřednictvím technologického pokroku a rozvoje dovedností
• zaměstnanost – lidé dnes žijí zdravěji a dožívají se vyššího věku, a proto chce mnoho občanů pracovat déle, i když ne nutně vykonávat totéž zaměstnání
• pečovatelské služby – rostoucí podíl starších osob v EU zároveň zvyšuje potřebu dostupnosti pečovatelských služeb a ohrožuje dlouhodobou finanční udržitelnost sociálních systémů
• demografickou rovnováhu – demografické trendy neovlivňují všechny země a regiony stejným způsobem – zatímco u řady států EU má počet obyvatel klesat již v příštích letech, v jiných členských zemích má ve stejném období naopak vzrůst
• venkovské oblasti – obecně lze říci, že úbytkem obyvatel jsou více postiženy venkovské regiony, a to v důsledku přírodních změn a odlivu lidí z venkova do měst
• postavení Evropy ve světě – vzhledem k tomu, že podíl EU na světové populaci má podle prognóz v nadcházejících desetiletích nadále klesat, je o to více potřeba úzce spolupracovat na všech úrovních, abychom zaručili konkurenceschopnost jednotného trhu

Demografické statistiky pro jednotlivé země EU

Obyvatelé Evropy se dožívají vyššího věku a díky dobrému zdravotnímu stavu zůstávají i déle aktivní. V nadcházejících desetiletích se bude podíl starších lidí Unii i jejich počet dále zvyšovat. Tento trend má významný dopad na každodenní život lidí i na naši společnost obecně, což s sebou přináší příležitosti i výzvy.

Vzhledem k rozsahu a rychlosti tohoto trendu a jeho dopadu na celou společnost je důležité zvážit nové přístupy k této problematice a zajistit, aby související politiky přinášely kýžené výsledky i v době velkých změn – od souběžné ekologické a digitální transformace po nové formy práce a řešení zdravotních výzev, např. pandemií.

Pravomoci k řešení důsledků stárnutí obyvatelstva jsou z velké části v rukou členských států. Evropská unie však může pomoci identifikovat klíčové problémy a trendy a podpořit opatření přijímaná v této oblasti na vnitrostátní, regionální i místní úrovni. To může členským státům i regionům pomoci zformulovat vlastní individuálně přizpůsobený plán, na jehož základě budou stárnutí populace řešit.

Zelená kniha o stárnutí

V lednu 2021 zveřejnila Evropská komise zelenou knihu o stárnutí. Zahájila tak rozsáhlou politickou diskusi o této problematice s cílem projednat možnosti, jak souvisejícím výzvám přecházet, jak je řešit, jak využít příležitostí, které s sebou stárnutí obyvatelstva přináší, a jak přispět k zachování dobré kvality života stárnoucí populace. Na základě příspěvků zaslaných v rámci veřejné konzultace o zelené knize bylo možné stanovit opatření potřebná k podpoře hospodářské a sociální odolnosti stárnoucí Evropy.

Evropa prochází významnou demografickou proměnou. Demografické změny mají hluboký dopad na každodenní život a vyžadují komplexní, integrovaná řešení.

Vzhledem k tomu, se Evropané dožívají vyššího věku a mají zdravější životní styl, musí být všechny naše politiky orientovány na budoucnost a podporovat přechod od stárnoucí společnosti ke společnosti dlouhověkostní.

V závěrech Evropské rady z června 2023 byla Komise vyzvána, aby předložila soubor nástrojů na podporu členských států při řešení demografických výzev a jejich dopadu na konkurenceschopnost Evropy.

Soubor nástrojů pro demografii, který Komise vypracovala, vychází ze zkušeností z celé EU a stanoví komplexní přístup k demografické změně. Ten je strukturován do čtyř pilířů:          

1. podpora rodičům díky lepšímu sladění rodinného života a práce, zejména zajištěním přístupu ke kvalitní péči o děti a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem,
2. podpora a posílení postavení mladších generací, aby prosperovaly a rozvíjely své dovednosti, a pomoc s přístupem na trh práce a k cenově dostupnému bydlení,
3. posílení postavení starších generací a zachování jejich dobrých životních podmínek prostřednictvím reforem kombinujících vhodná opatření na trhu práce a na pracovištích,
4. řešení případného nedostatku pracovních sil prostřednictvím řízené legální migrace, a to v plné doplňkovosti s využíváním talentů z EU.

V uvedeném souboru nástrojů se klade důraz na potřebu zohlednit územní rozměr demografických změn, zejména v regionech, které se potýkají s úbytkem obyvatelstva a se výrazným odlivem mladých pracovníků (tzv. „odliv mozků“).

Na čem pracujeme