Nové právní předpisy řeší naléhavou potřebu
Neudržitelné využívání přírodních zdrojů EU, zejména degradace a znečištění půdy, je jednou z hlavních příčin klimatické krize a krize biologické rozmanitosti v EU. Stálo nás již také tisíce životů a miliardy eur.
Sucho, přírodní požáry, nedostatek vody a povodně hrozí stále více a již teď tragicky postihují tři čtvrtiny evropských zemí.
Ztráty výnosů způsobené znehodnoceným životním prostředím, znečištěním, suchem, vlnami veder, povodněmi a novými škůdci nesou zemědělci a rybáři. Vyšší náklady pociťují také občané – zvyšují se totiž ceny potravin.
Evropská komise zavedla opatření, jejichž dlouhodobé ekonomické, sociální, zdravotní a environmentální přínosy zajišťují udržitelné využívání přírodních zdrojů.
Půda je životně důležitým přírodním zdrojem, který má zásadní význam pro životní prostředí, ekonomiku a celou společnost. Jedná se o neobnovitelný přírodní zdroj, kde dochází ke vzájemné interakci a spolupráci stovek tisíc druhů. Půda poskytuje nepřeberné množství ekosystémových služeb, na nichž závisí to, zda jsme schopni předcházet katastrofám, zmírňovat změny klimatu a zajistit dodávky potravin.
Nový právní rámec pro monitorování půdy nasměroval EU na cestu ke zdravé půdě do roku 2050 tím, že:
- vyžaduje, aby země EU monitorovaly a posuzovaly zdraví půdy
- podporuje zemědělce a správce půdy ve zlepšování zdraví a odolnosti půdy
- zavádí řešení pro dlouhodobě kontaminované lokality
- zlepšuje poznatky o zdraví půdy
Nové technologie mohou pomoci zvýšit odolnost zemědělství i zalesněné půdy a chránit úrodu před dopady změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí. Nové genomické techniky jsou inovativní nástroje, které pomáhají zvýšit udržitelnost a odolnost našeho potravinového systému.
Umožňují nám vyvíjet dokonalejší odrůdy rostlin, které budou odolné vůči změně klimatu a škůdcům, budou vyžadovat méně hnojiv a pesticidů a zajistí vyšší výnosy. Díky tomu je možné používat poloviční množství chemických pesticidů a na polovinu snížit jejich rizika a omezit závislost EU na dovozu zemědělských produktů.
Co jsou nové genomické techniky?
Jde o techniky, které mohou napomoci rychlejšímu a cílenějšímu šlechtění nových odrůd rostlin, než jak je tomu u klasických šlechtitelských technik, jako je selekce semen nebo křížení. Těmito technikami lze vyprodukovat širokou škálu rostlinných produktů. Rostliny mohou mít pouze malé změny, k nimž může dojít i v přírodě nebo při klasickém šlechtění, nebo mohou projít složitějšími úpravami.
Nová pravidla z června 2026 zajišťují vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí, přispívají k udržitelnosti u široké škály rostlinných druhů a přinášejí příležitosti pro výzkum a inovace.
Tato pravidla:
- stanoví dvě kategorie rostlin získaných genomickými technikami – rostliny srovnatelné s přirozeně se vyskytujícími variacemi a rostliny se složitějšími změnami
- snižují administrativní zátěž pro šlechtitele a zemědělce
- zajišťují vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí
- stanoví důkladné monitorování hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů produktů získaných pomocí nových genomických technik
Zlepšení rozmnožovacího materiálu rostlin a lesních dřevin
Evropské odvětví osiv je největším vývozcem na světovém trhu s osivem.
Rozmnožovací materiál rostlin se používá k rozmnožování jiných rostlin (jde o osiva, řízky, kořeny a hlízy atd.). Rozmnožovacím materiálem lesních dřevin (RMLD) se naproti tomu rozumí semena, rostliny a části dřevin, které se používají k vytváření lesů a výsadbě stromů. Je důležité, aby právní předpisy držely krok s vývojem vědy.
Díky novým pravidlům přijatým v červnu 2026:
- bude zajištěna kvalita a dostupnost RMLD
- budou zachovány zdravé lesy a zajištěno, aby byl správný strom vysazen na správném místě za správným účelem
- vyroste udržitelné a inovativní odvětví RMLD, které bude podporovat biologickou rozmanitost a pomáhat čelit budoucím výzvám
- bude zaručena kvalita a zdraví RMLD
Další informace o rozmnožovacím materiále rostlin a lesních dřevin
Omezení potravinového a textilního odpadu
Pokud bude vznikat méně potravinového a textilního odpadu, pomůže to k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů a k dalšímu snížení emisí skleníkových plynů z těchto odvětví.
Boj proti plýtvání potravinami
EU a její členské státy jsou odhodlány plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, tj. snížit do roku 2030 celosvětový potravinový odpad na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů na polovinu. Aby se urychlil pokrok EU, nová pravidla EU zavedená v září 2025 vyžadují, aby země EU omezily plýtvání potravinami:
- o 10 % při zpracování a výrobě
- o 30 % na obyvatele v maloobchodě, restauracích, stravovacích službách a domácnostech
Boj proti plýtvání potravinami šetří potraviny pro lidskou spotřebu, pomáhá podnikům a spotřebitelům ušetřit peníze a snižuje dopad výroby a spotřeby potravin na životní prostředí.
Udržitelné textilní výrobky oběhového hospodářství
Spotřeba textilních výrobků v Evropě je z hlediska vlivu na životní prostředí a změnu klimatu čtvrtá nejvyšší hned po potravinách, bydlení a mobilitě. Je také jedním ze tří největších zátěžových faktorů, které mají vliv na využívání vody a půdy, a řadí se mezi pět nejvýznamnějších zátěžových faktorů, pokud jde o využívání surovin a emise skleníkových plynů v EU.
V rámci úsilí o omezení objemu textilního odpadu jsou výrobci podle nových pravidel, jež jsou platná od září 2025, odpovědní za celý životní cyklus textilních výrobků. Pravidla podporují udržitelné nakládání s textilním odpadem v celé EU prostřednictvím těchto opatření:
- jsou zavedeny povinné a harmonizované systémy rozšířené odpovědnosti výrobce za textil ve všech členských státech EU, kdy výrobci hradí náklady na nakládání s textilním odpadem
- jednotným způsobem se rozlišuje mezi odpadem a použitým textilem – země budou muset zajistit třídění odděleně sebraného textilu, aby se zabránilo tomu, že odpad bude nesprávně označen jako opětovně použitelný
S vyšší dostupností použitého textilu vznikají místní pracovní místa, spotřebitelé v EU i mimo ni šetří peníze a zároveň se zmírňují dopady textilní výroby na přírodní zdroje.
Další informace o udržitelných a oběhových textilních výrobcích
Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 8 července 2026.