Naléhavá potřeba reformy
Neudržitelné využívání přírodních zdrojů EU, zejména degradace a znečištění půdy, je jednou z hlavních příčin klimatické krize a krize biologické rozmanitosti. Stálo nás již také tisíce životů a miliardy eur.
Sucho, přírodní požáry, nedostatek vody a povodně hrozí stále více a již teď tragicky postihují tři čtvrtiny evropských zemí.
Ztráty výnosů způsobené znehodnoceným životním prostředím, znečištěním, suchem, vlnami veder, povodněmi a novými škůdci nesou zemědělci a rybáři. Vyšší náklady pociťují také občané – zvyšují se toitž ceny potravin.
Evropská komise navrhuje opatření, jejichž dlouhodobé ekonomické, sociální, zdravotní a environmentální přínosy zajistí udržitelné využívání přírodních zdrojů EU.
Půda je životně důležitým přírodním zdrojem, který má zásadní význam pro životní prostředí, ekonomiku a celou společnost. Jedná se o neobnovitelný přírodní zdroj, kde dochází ke vzájemné interakci a spolupráci stovek tisíc druhů. Půda poskytuje nepřeberné množství ekosystémových služeb, na nichž závisí to, zda jsme schopni předcházet katastrofám, zmírňovat změny klimatu a zajistit dodávky potravin.
Komise navrhuje právní předpis o monitorování půdy, kterým chce dosáhnout, aby byla v EU do roku 2050 zdravá půda. Budou se shromažďovat údaje o stavu půdy a ty se budou poskytovat zemědělcům a dalším správcům půdy. Návrh:
- stanoví jasnou společnou definici zdraví půdy
- zavádí pevný a vzájemně provázaný rámec pro monitorování
- zajistí, aby se udržitelné hospodaření s půdou stalo normou
- požaduje, aby členské státy identifikovaly a prošetřily potenciálně kontaminované lokality a řešily nepřijatelná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí
Díky kvalitnějším datům o půdě:
- lze podpořit inovace, technologická a organizační řešení v zemědělských postupech
- můžeme lépe pochopit trendy týkající se sucha, zadržování vody a eroze a posílit prevenci katastrof a jejich zvládání
- mohou zemědělci a správci půdy získat nové obchodní, inovační a pracovní příležitosti
Nové technologie mohou pomoci zvýšit odolnost zemědělství i zalesněné půdy a chránit úrodu před dopady změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí. Nové genomické techniky jsou inovativní nástroje, které pomáhají zvýšit udržitelnost a odolnost našeho potravinového systému.
Umožňují nám vyvíjet dokonalejší odrůdy rostlin, které budou odolné vůči změně klimatu a škůdcům, budou vyžadovat méně hnojiv a pesticidů a zajistí vyšší výnosy. Díky tomu je možné používat poloviční množství chemických pesticidů a na polovinu snížit jejich rizika a omezit závislost EU na dovozu zemědělských produktů.
Co jsou nové genomické techniky?
Jde o techniky, které mohou napomoci rychlejšímu a cílenějšímu šlechtění nových odrůd rostlin, než jak je tomu u klasických šlechtitelských technik, jako je selekce semen nebo křížení. Těmito technikami lze vyprodukovat širokou škálu rostlinných produktů. Rostliny mohou mít pouze malé změny, k nimž může dojít i v přírodě nebo při klasickém šlechtění, nebo mohou projít složitějšími úpravami.
Prostřednictvím nových pravidel chce Evropská komise zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí, přispět k udržitelnosti u široké škály rostlinných druhů a vytvořit příležitosti pro výzkum a inovace.
Návrh:
- stanoví dvě kategorie rostlin získaných genomickými technikami – rostliny srovnatelné s přirozeně se vyskytujícími variacemi a rostliny se složitějšími změnami
- poskytuje pobídky k nasměrování rozvoje nových odrůd rostlin k větší udržitelnosti
- zajistí transparentnost ohledně všech rostlin získaných novými genomickými technikami na trhu EU (např. prostřednictvím označování osiv)
- stanoví důkladné monitorování hospodářských, environmentálních a sociálních dopadů produktů získaných pomocí nových genomických technik
Zlepšení rozmnožovacího materiálu rostlin a lesních dřevin
Evropské odvětví osiv je největším vývozcem na světovém trhu s osivem.
Rozmnožovací materiál rostlin se používá k rozmnožování jiných rostlin (jde o osiva, řízky, kořeny a hlízy atd.). Rozmnožovacím materiálem lesních dřevin se naproti tomu rozumí semena, rostliny a části dřevin, které se používají k vytváření lesů a výsadbě stromů. Je důležité, aby právní předpisy držely krok s vývojem vědy.
Navrhovaným nařízením chce Komise zvýšit rozmanitost a kvalitu osiva, řízků a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin. To zaručí stabilní výnosy a osivo přizpůsobené tlakům spojeným se změnou klimatu, zachová genetickou rozmanitost pěstovaných plodin a přispěje ke spolehlivosti potravinového zabezpečení.
Pokud jde o reprodukční materiál lesních dřevin, nová pravidla pomohou zajistit, aby byl správný strom vysazován na správném místě, tak aby byly lesy lépe přizpůsobeny změně klimatu.
Další informace o rozmnožovacím materiále rostlin a lesních dřevin
Omezení potravinového a textilního odpadu
Pokud bude vznikat méně potravinového a textilního odpadu, pomůže to k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů a k dalšímu snížení emisí skleníkových plynů z těchto odvětví.
Boj proti plýtvání potravinami
EU a její členské státy jsou odhodlány plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, tj. snížit do roku 2030 celosvětový potravinový odpad na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů na polovinu. V zájmu urychlení pokroku EU v této oblasti Komise navrhuje, aby členské státy do roku 2030 omezily plýtvání potravinami:
- o 10 % při zpracování a výrobě
- o 30 % na obyvatele v maloobchodě, restauracích, stravovacích službách a domácnostech
Boj proti plýtvání potravinami šetří potraviny pro lidskou spotřebu, pomáhá podnikům a spotřebitelům ušetřit peníze a snižuje dopad výroby a spotřeby potravin na životní prostředí.
Udržitelné textilní výrobky oběhového hospodářství
Spotřeba textilních výrobků v Evropě je z hlediska vlivu na životní prostředí a změnu klimatu čtvrtá nejvyšší hned po potravinách, bydlení a mobilitě. Je také jedním ze tří největších zátěžových faktorů, které mají vliv na využívání vody a půdy, a řadí se mezi pět nejvýznamnějších zátěžových faktorů, pokud jde o využívání surovin a emise skleníkových plynů v EU.
V rámci úsilí o omezení objemu textilního odpadu Komise navrhuje pravidla, podle nichž budou výrobci odpovědní za celý životní cyklus textilních výrobků, čímž podpoří udržitelné nakládání s textilním odpadem v celé EU.
- zavádí povinné a harmonizované systémy rozšířené odpovědnosti výrobce za textil ve všech členských státech EU, kdy výrobci hradí náklady na nakládání s textilním odpadem
- usnadňuje členským státům provádění požadavku odděleného sběru textilu od roku 2025
- podporuje výzkum a vývoj inovativních technologií pro oběhovost textilního odvětví, které se zabývají otázkou nezákonného vývozu textilního odpadu do zemí, které nejsou k nakládání s ním dostatečně vybaveny
Očekává se, že zvýšení dostupnosti použitého textilu vytvoří místní pracovní místa a ušetří peníze spotřebitelům v EU i mimo ni a zároveň zmírní dopady textilní výroby na přírodní zdroje.
Další informace o udržitelných a oběhových textilních výrobcích