Zakládající smlouva předchůdce EU slaví 75 let

Dne 18. dubna 2026 jsme si připomněli 75 let od podpisu Pařížské smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) – první smlouvy, která vedla k vytvoření dnešní Evropské unie. 

Signatáři smlouvy byly tyto země: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Spolkové republika Německo. Tato smlouva připravila půdu pro prohloubení evropské hospodářské integrace a vytvoření Evropského hospodářského společenství Římskou smlouvou z roku 1957 a Evropské unie Maastrichtskou smlouvou z roku 1992. 

Myšlenku uhelného a ocelářského společenství představil 9. května 1950 francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman ve své nyní slavné Schumanově deklaraci. Po ničivých dopadech druhé světové války prohlásil: „Solidarita ve výrobě, k níž se takto dospěje, bude mít za důsledek, že jakákoli válka mezi Francií a Německem bude nejenom nemyslitelná, nýbrž i prakticky nemožná.“  

O rok později vzniklo ESUO. Hlavním cílem Společenství bylo organizovat volný pohyb uhlí a oceli, uvolnit přístup ke zdrojům výroby a zajistit transparentnost cen. 

Volba uhlí a oceli měla v té době vysoce symbolický význam. Počátkem padesátých let 20. století byly totiž těžba uhlí a výroba oceli důležitými průmyslovými odvětvími. Kromě hospodářských přínosů mělo propojení francouzských a německých zdrojů znamenat konec soupeření mezi oběma zeměmi. Společný trh uhlí a oceli měl být experimentem, který by mohl být postupně rozšířen i do jiných hospodářských oblastí a nakonec vést k vytvoření politicky propojené Evropy. 

Tato smlouva rovněž položila základy mnoha moderních institucí EU tím, že zřídila výkonnou moc nazvanou Vysoký úřad (předchůdce dnešní Evropské komise), Parlamentní shromáždění, Radu ministrů, Soudní dvůr a Poradní výbor. 

Další informace 

Zakládající smlouvy