Očkovací látky chrání jednotlivce i celé komunity před smrtelnými nemocemi. Díky nim se podařilo zcela vymýtit neštovice a téměř eliminovat další nemoci, jako je obrna.
Na jakém principu očkovací látky fungují?
Očkování pomáhá imunitnímu systému lidského organismu překonat onemocnění. Ve velké většině případů očkování zabrání tomu, aby se lidé nemocí vůbec nakazili.
V některých případech může dotyčná osoba po očkování ještě onemocnět, ale průběh onemocnění je mírnější a zotavení rychlejší.
Příklady chorob, proti kterým se očkuje:
- hepatitida b
- lidský papilomavirus
- chřipka
- spalničky, příušnice a zarděnky
- dětská obrna
- tetanus
- tuberkulóza
Lepší ochrana pro všechny
U očkovaných osob je méně pravděpodobné, že infekční onemocnění přenese na jiné, takže očkování může přispět k ochraně těch, kteří sami očkováni nebyli. Jedná se například o:
- kojence
- děti
- seniory
- osoby s oslabeným imunitním systémem, např. pacienty s rakovinou
Pro tyto skupiny je prospěšné očkování ostatních, jelikož onemocnění se pak nemůže ve společnosti šířit.
K vytvoření této tzv. kolektivní imunity je zapotřebí vysoká proočkovanost. Když je totiž očkován vysoký počet osob, řetězce přenosu se přeruší. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) musí být například k tomu, aby se zabránilo dalšímu šíření spalniček ve společenství, očkováno 95 % obyvatel.
Snížení zátěže obyvatelstva
Díky očkování je více lidí zdravých, čímž se snižuje jak sociální a psychický dopad onemocnění na jednotlivce, tak zátěž pro nemocnice a systémy zdravotní péče. To znamená, že dostupné zdroje a kapacitu je možné využít k boji proti jiným onemocněním, jako je rakovina nebo Alzheimerova choroba.
Na jakém principu očkovací látky proti covidu-19 působí?
Vakcíny připravují imunitní systém člověka (tj. přirozený obranný systém těla), aby byl schopen rozpoznat onemocnění a bránit se proti němu.
Budování imunity
Většina současných očkovacích látek proti covidu-19 využívá reakci na určitou bílkovinu nebo její část, kterou virus způsobující onemocnění covid-19 obsahuje. Vakcína po aplikaci vyvolá imunitní reakci. Většina očkovacích látek proti covidu-19 se musí k vybudování imunity aplikovat dvakrát.
Pokud se člověk později nakazí, jeho imunitní systém již virus rozpozná a je připraven virus napadnout.
Tento typ vakcíny obsahuje část „pokynů“ z viru, který onemocnění covid-19 způsobuje. Ten vlastním buňkám těla umožňuje vytvářet bílkovinu, kterou se virus vyznačuje.
Lidský imunitní systém rozpozná, že tento protein v těle být nemá, a reaguje vytvořením přirozené obrany.
Tento typ vakcíny obsahuje fragmenty bílkoviny, kterou se virus vyznačuje.
To stačí k tomu, aby lidský imunitní systém rozpoznal, že bílkovina v těle být nemá, a zareagoval tak, že proti infekci covid-19 vytvoří přirozenou obranu.
Tento typ vakcíny využívá k dopravě „pokyny na výrobu“ viru covid-19 do těla jiný typ viru, který je sám o sobě neškodný.
Vlastní buňky těla pak začnou vyrábět bílkovinu viru covid-19.
Lidský imunitní systém rozpozná, že tento protein v těle být nemá, a reaguje vytvořením přirozené obrany.
Valneva je evropská biotechnologická společnost vyvíjející vakcínu na bázi inaktivovaného viru, která se vyrábí z živého viru chemickou inaktivací.
Jedná se o tradiční technologii vývoje očkovacích látek, která se používá už více než 60 let, se zavedenými metodami a vysokou úrovní bezpečnosti.
Tato technologie se používá při výrobě většiny vakcín proti chřipce a řady dětských vakcín.
Pokud je očkovaná osoba později viru způsobujícímu onemocnění covid-19 vystavena, její přirozený obranný systém je schopen bílkovinu ve viru rozpoznat. Virus je systémem zlikvidován a zabrání se tak jeho průniku do buněk a jeho dalšímu šíření.
Další informace o očkování proti covidu-19
Více informací o očkovacím programu v jednotlivých zemích najdete v očkovacím kalendáři střediska ECDC a na oficiálních internetových stránkách zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.
Úspěchy očkování
Pravé neštovice byly díky očkování zcela vymýceny. Kdysi to bylo běžné onemocnění, které zabíjelo celou třetinu nakažených. Poslední případ přirozené nákazy pravými neštovicemi byl zaznamenán v roce 1977 a nemoc byla zcela vymýcena v roce 1980.
Dětská obrna je infekční onemocnění, kterým se nakazí většinou děti. U jedné osoby z 200 se po nakažení projeví nevyléčitelná paralýza. V roce 1955 byla vyvinuta vakcína, která byla nasazena v širokém měřítku. V roce 2020 se jediné zbývající případy dětské obrny vyskytly v Pákistánu a Afghánistánu.
Virus spalniček byl identifikován v roce 1954 a vakcína byla nasazena v roce 1963. Díky očkování klesla celosvětová úmrtnost v důsledku spalniček mezi lety 2000 a 2018 o 73 %. Bylo zabráněno 23 milionům úmrtí. Na americkém kontinentu byly spalničky vymýceny již v roce 2002. V několika evropských zemích však nákazy spalniček stále propukají, neboť proočkovanost je v některých oblastech nedostatečná.