Podzimní balíček
Přejít na hlavní obsah

Podzimní balíček evropského semestru

Podzimní balíček zahajuje roční cyklus evropského semestru. Komise stanoví obecné ekonomické a sociální priority EU a poskytuje členským státům vodítko pro politiku na následující rok.

Co je podzimní balíček?

Podzimním balíčkem evropského semestru, který předkládá Evropská komise, se zahajuje nový cyklus evropského semestru. Komise předkládá několik dokumentů, které obsahují celkový přehled sociálně-ekonomické situace a upozorňují na klíčové priority a rizika. Poskytuje rovněž politické pokyny, které mají členským státům EU pomoci při dosahování cílů.

Podzimní balíček vychází z podzimní hospodářské prognózy, v níž Komise informuje o makroekonomickém výhledu jak pro EU jako celek, tak pro jednotlivé členské státy.

Obsah balíčku

Podzimní balíček evropského semestru obsahuje tyto dokumenty:

Podzimní balíček může obsahovat i další dokumenty související s procesem evropského semestru. Předchozí balíčky obsahovaly například zprávy o dohledu po ukončení programu, které u členských států, jež využily programy finanční pomoci, posuzují schopnost splácet.

Roční analýza udržitelného růstu

Roční analýza udržitelného růstu stanoví obecné priority Evropské unie pro oblast hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky na příštích 12 až 18 měsíců, jak je vyhodnotila Evropská komise. Identifikuje výzvy a doporučuje politická opatření na podporu růstu, inkluzivnosti a konvergence v EU. Členské státy se vyzývají, aby stanovené priority začlenily do svých vnitrostátních hospodářských politik pro nadcházející rok.

Od roku 2020 jsou priority nastíněné v roční analýze udržitelného růstu strukturovány podle čtyř rozměrů agendy EU pro konkurenceschopnou udržitelnost:

  • environmentální udržitelnost
  • produktivita
  • spravedlnost
  • makroekonomická stabilita

Tyto hlavní zásady evropského semestru zajišťují, aby hospodářská politika vždy kladla na první místo lidi a planetu.

Dokument má formát sdělení, což je typ aktu, v němž orgán EU vyjadřuje svůj postoj ke konkrétní záležitosti a adresuje jej ostatním evropským orgánům.

Stanoviska k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny

Ve stanoviscích Komise hodnotí, do jaké míry jsou návrhy rozpočtů členských států na nadcházející rok v souladu s fiskálními pravidly EU, včetně doporučení pro jednotlivé země přijatých Radou Evropské unie v létě předcházejícího roku.

Stanoviska se řídí požadavky Paktu o stabilitě a růstu, což je soubor pravidel, jež zajišťují, aby země EU udržovaly zdravé veřejné finance.

U návrhů rozpočtových plánů jsou možná tři hodnocení. S doporučeními Rady jsou buď v souladu, obecně v souladu, nebo hrozí, že doporučení Rady nesplní. Členské státy, u nichž hrozí riziko, se vyzývají, aby před dokončením svého vnitrostátního rozpočtu přijaly nezbytná opatření. V případě závažného nedodržení povinností vyplývajících z Paktu o stabilitě a růstu může Komise požádat o revizi návrhu.

Doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny

Návrh doporučení Rady poskytuje členským státům eurozóny politické poradenství v klíčových otázkách, které mají dopad na fungování celé eurozóny. Může se jednat o poradenství ohledně společných priorit, makroekonomických výzev nebo institucionálních aspektů hospodářské a měnové unie. Cílem doporučení je posílit spolupráci a soulad mezi politikami eurozóny a vnitrostátními politikami.

Dokument má formát „doporučení pro doporučení Rady“ a Komise v něm Radě navrhuje, aby přijala konkrétní iniciativy. Rada návrh dále projednává a má možnost v něm provést změny a poté přijmout.

Zpráva mechanismu varování

Zpráva mechanismu varování hodnotí individuální makroekonomickou situaci všech členských států EU. Jedná se o výchozí bod ročního cyklu postupu při makroekonomické nerovnováze, jehož účelem je odhalit, předcházet a napravovat potenciální makroekonomická rizika, která by mohla nepříznivě ovlivnit situaci daného členského státu nebo celé EU.

Je-li zjištěno vysoké riziko vyžadující další analýzu, může Komise rozhodnout o zahájení hloubkového přezkumu konkrétního členského státu. Přezkum ověří, zda existuje makroekonomické riziko. Plánované přezkumy se oznamují ve zprávě mechanismu varování. Výsledky hloubkových přezkumů se zveřejňují v jarním balíčku.

Společná zpráva o zaměstnanosti

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti se zabývá klíčovým vývojem v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti EU, jakož i souvisejícími politickými opatřeními prováděnými členskými státy. Společná zpráva o zaměstnanosti navíc sleduje výkonnost členských států v souvislosti se srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů evropského pilíře sociálních práv.

Společná zpráva o zaměstnanosti je „návrhem společné zprávy Komise a Rady“. Rada návrh dále projednává a má možnost v něm provést změny a poté přijmout.

Další kroky

Po zveřejnění podzimního balíčku předá Komise dokumenty ostatním orgánům EU a členským státům k dalšímu zvážení:

  • V prosinci Euroskupina projednává stanoviska k návrhům rozpočtových plánů. Členské státy přijímají své vnitrostátní rozpočty na nadcházející rok, přičemž zohledňují jak stanoviska Komise, tak výstup jednání Euroskupiny.
  • V období od ledna do února Rada projednává a přijímá závěry týkající se roční analýzy udržitelného růstu a zprávy mechanismu varování. S případnými změnami schvaluje návrh doporučení Rady pro eurozónu, který je poté předložen Evropské radě. Roční analýzu udržitelného růstu rovněž projednává Evropský parlament a má možnost zveřejnit zprávu z vlastního podnětu.
  • V březnu Rada přijímá společnou zprávu o zaměstnanosti se závěry. Evropská rada projednává a potvrzuje předložené doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.  Komise předkládá své pokyny pro oblast fiskální politiky na další rok.

Roční analýza udržitelného růstu, doporučení Rady a pokyny Komise poskytují společný rámec pro vnitrostátní plány politiky, které se předkládají v dubnu.

Dokumenty