Denně se při cestování, v práci nebo při využíváním základních veřejných služeb spoléháme na klíčovou online i offline infrastrukturu. Útoky na ni mohou obrátit náš život naruby.
S tím, jak online prostředí nabývá v našem hospodářství i společnosti na důležitosti, stává se kybernetická bezpečnost otázkou strategického významu. Narušení jedné kritické infrastruktury může mít okamžitý dopad na fungování ostatních. Kybernetické útoky mohou napáchat velké škody i v domácnostech, bankách, finančních službách a v podnicích.
Intenzivnější využívání technologií během pandemie covidu-19 s sebou přineslo i prudký nárůst útoků, jejichž cílem bylo využít situace, kdy byl obrovský počet zaměstnanců nucen pracovat na počítači z domova. Útočníkům se dokonce podařilo v té nejkritičtější době narušit i některé základní zdravotnické služby. Unie se musí postarat o to, aby tyto její kapacity držely krok s aktuální situací.
Nedávné teroristické útoky poukázaly na vysokou zranitelnost veřejných prostor (např. dopravních uzlů či kostelů), a to kvůli jejich otevřenosti a přístupnosti. Proto je třeba zvýšit fyzickou ochranu těchto míst a rozmístit v nich vhodné detekční systémy, které ale nebudou narušovat občanské svobody.
Úkolem Společné kybernetické jednotky, jejíž zřízení navrhla Komise, je shromažďovat zdroje a odborné znalosti, které mají EU a její členské státy k dispozici, aby mohla Unie účinně předcházet hromadným kybernetickým incidentům a krizím, odrazovat od nich a reagovat na ně. Subjekty působící v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně občanské společnosti, orgánů věnujících se vymáhání práva, diplomatických a kyberneticko-obranných komunit, jakož i aktérů ze soukromého sektoru, často jednají samostatně. Díky Společné kybernetické jednotce budou mít k dispozici virtuální i reálnou platformu umožňující spolupráci. Příslušné orgány, instituce a jiné subjekty EU spolu s členskými státy postupně vytvoří evropskou platformu pro solidaritu, bezpečnou a rychlou operativní a technickou spolupráci a pomoc v boji proti rozsáhlým kybernetickým útokům.
Komise navrhuje zřídit Společnou kybernetickou jednotku transparentním způsobem ve 4 fázích, a to společně s členskými zeměmi a různými subjekty, které v této oblasti působí. Operační fáze by se mělo dosáhnout do 30. června 2022 a plného provozu pak o rok později, tedy do 30. června 2023.
Agentura ENISA pomáhá podnikat konkrétní kroky k provedení nových politik v oblasti kybernetické bezpečnosti. V Bruselu bude zřízena místní kancelář, která bude podporovat spolupráci s ostatními orgány, institucemi a jinými subjekty EU.