Směrnice o zástupných žalobách

Směrnice o zástupných žalobách

Účelem směrnice (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách je zajistit, aby spotřebitelé mohli hájit své kolektivní zájmy v EU prostřednictvím zástupných žalob, tedy právních kroků podniknutých zastupujícími subjekty (tzv. oprávněné subjekty). Stanoví se v ní, že ve všech zemích EU má být k dispozici mechanismus pro zástupné žaloby. Směrnice zlepšuje přístup spotřebitelů ke spravedlnosti a zároveň stanoví vhodné záruky proti zneužívání soudních sporů.

Zástupné žaloby jsou žaloby, které jménem skupin spotřebitelů podávají oprávněné subjekty u vnitrostátních soudů nebo správních orgánů s cílem dosáhnout vydání opatření na zdržení se jednání (tj. zastavit nezákonné praktiky obchodníka, podobně jako je to stanoveno ve směrnici 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání) či vydání opatření ke zjednání nápravy (jako je vrácení peněz, výměna, oprava), případně vydání obou opatření.

Účelem směrnice je chránit kolektivní zájmy spotřebitelů v mnoha oblastech práva a hospodářských odvětvích, jako je ochrana údajů, finanční služby, cestování a cestovní ruch, energetika a telekomunikace. Směrnice se použije na zástupné žaloby podané proti nezákonným praktikám (porušení práva) ze strany obchodníků, jak je stanoveno v pravidlech EU uvedených v příloze I směrnice. Všechny novelizace přílohy I je možné najít v databázi EUR-Lex.  Členské státy se mohou rovněž rozhodnout, že mechanismus zástupných žalob stanovený touto směrnicí použijí i v jiných, případně ve všech oblastech práva.

Návrh směrnice Evropské komise o zástupných žalobách byl součástí přezkumu spotřebitelského práva EU. 

Co je předmětem směrnice o zástupných žalobách?

V důsledku globalizace a digitalizace se zvýšilo riziko, že stejná či podobná nezákonná praktika způsobí újmu velkému počtu spotřebitelů. Rozsáhlé nekalé praktiky, jako jsou velmi rozšířené nespravedlivé smluvní podmínky, které banky vkládají do hypoteční smluv, nebo hromadné rušení cest a letů bez náhrady, k němuž docházelo během pandemie, představují jen pár případů, v nichž mohly být nepříznivě ovlivněny kolektivní zájmy spotřebitelů v EU.

Poškození spotřebitelé však mohou pociťovat bezmoc a váhat, zda mají podniknout právní kroky. Mohou se ocitnout před takovými překážkami, jako je nejistota ohledně jejich práv nebo ohledně dostupných procesních prostředků, dále zdráhání se něco podniknout či záporná bilance předpokládaných nákladů individuální žaloby ve srovnání s jejími přínosy. Proto jsou zapotřebí mechanismy kolektivní právní ochrany, jako je ten stanovený směrnicí (EU) 2020/1828, aby se odstranily překážky, s nimiž se spotřebitelé při podávání individuální žalob setkávají. Tyto mechanismy rovněž přispívají ke spravedlivější hospodářské soutěži, neboť vytvářejí rovné podmínky pro obchodníky působící na vnitřním trhu EU. Mohou mít silný odrazující účinek vůči nepoctivým obchodníkům.

Kdo může podat zástupnou žalobu a v jaké věci?

Spotřebitele poškozené stejnou nebo podobnou nezákonnou praktikou ze strany obchodníka zastupuje oprávněný subjekt, spotřebitelská organizací nebo veřejnoprávní subjekt, který jedná jako žalující strana v zájmu a jménem těchto spotřebitelů.

Jednotliví spotřebitelé, jichž se zástupná žaloba týká, nejsou žalující stranou, ale měli by mít nárok na prospěch z výsledků této žaloby.

U zástupné žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy by tento prospěch měl mít například podobu náhrady škody, opravy, výměny, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené ceny, podle toho, co je vhodné a co umožňuje právo Unie nebo vnitrostátní právo. U zástupné žaloby na vydání opatření na zdržení se jednání by tímto prospěchem pro dotčené spotřebitele mělo být ukončení nebo zákaz praktiky porušující právní předpisy.

Spotřebitelé mohou mít rovněž prospěch z kolektivního smíru, který může být uzavřen mezi oprávněným subjektem podávajícím žalobu a žalovaným obchodníkem. 

Zástupné žaloby mohou být vnitrostátní, tj. podává je oprávněný subjekt ve stejném členském státě, v němž byl tento subjekt určen, nebo přeshraniční, tj. oprávněný subjekt je podá v jiném členském státě, než ve kterém byl určen.

Pokud oprávněný subjekt podá zástupnou žalobu v členském státě, v němž byl určen, měla by být tato zástupná žaloba považována za vnitrostátní, i když byla podána proti obchodníkovi se sídlem v jiném členském státě a i když jsou v rámci této zástupné žaloby zastoupeni spotřebitelé z několika členských států.

Směrnice rovněž umožňuje, aby subjekty zastupující spotřebitele z různých členských států spojily své síly v rámci jedné zástupné žaloby.

Směrnice vstoupila v platnost na vnitrostátní úrovni 25. června 2023. Ne všechny členské státy EU však směrnici k dnešnímu dni začlenily do svého vnitrostátního práva. Aktuální stav oznámení o přijetí prováděcích opatření, která členské státy zaslaly Evropské komisi, lze najít na stránkách EUR-lex.

Viz seznam oprávněných subjektů, které mohou podávat přeshraniční žaloby, jež členské státy EU oznámily Evropské komisi.

Členské státy zveřejňují seznamy oprávněných subjektů, které mohou podávat vnitrostátní zástupné žaloby na celostátní úrovni, na svých internetových stránkách. 

Jak mohou spotřebitelé vyjádřit, že chtějí být v rámci žaloby zastoupeni?

Spotřebitelé, jichž se žaloba týká, budou informováni o připravovaných, probíhajících a uzavřených zástupných žalobách.

V souladu s vnitrostátními pravidly budou mít spotřebitelé automaticky prospěch z výsledků žalob na vydání opatření na zdržení se jednání. V případě žalob na vydání opatření ke zjednání nápravy se však budou muset vědomě rozhodnout, zda chtějí být v rámci těchto žalob zastoupeni a následně mít prospěch z jejich výsledku.

Členské státy si mohou v zásadě vybrat, zda zavedou přihlašovací mechanismus („opt-in“) nebo odhlašovací mechanismus („opt-out“) nebo jejich kombinaci.

V rámci přihlašovacího mechanismu budou mít z žaloby prospěch pouze ti spotřebitelé, kteří výslovně vyjádří, že si přejí být v rámci žaloby zastoupeni. V rámci odhlašovacího mechanismu budou všichni spotřebitelé, jejichž jménem se oprávněný subjekt rozhodl podat žalobu, zastoupeni v rámci žaloby a vázáni jejími výsledky, pokud výslovně nevyjádří, že si nepřejí být v rámci žaloby zastupováni. Členské státy rozhodnou, ve které fázi řízení budou moct jednotliví spotřebitelé uplatnit své právo na přihlášení se do zástupné žaloby či odhlášení se z ní.

Jak jsou zástupné žaloby financovány?

Zástupné žaloby mohou být financovány z veřejných nebo soukromých prostředků.

Podle směrnice musí členské státy poskytnout oprávněným subjektům náležitou pomoc, aby tyto subjekty mohly účinně uplatňovat své právo podávat zástupné žaloby. Mohou například zajistit veřejné financování, včetně strukturální podpory pro oprávněné subjekty, omezení platných soudních nebo správních poplatků nebo přístup k právní pomoci. Členské státy mohou oprávněným subjektům také povolit, aby od spotřebitelů, kteří vyjádřili svou vůli být zastupováni oprávněným subjektem v rámci konkrétní zástupné žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy, požadovaly zaplacení přiměřeného vstupního či obdobného poplatku.

Pokud členské státy povolí financování zástupných žalob subjekty či osobami, které nejsou stranami těchto žalob (tzv. financování třetí stranou), musí zajistit, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Rovněž musí zajistit, aby financování třetími stranami, které mají na podání nebo na výsledku zástupné žaloby na vydání opatření ke zjednání nápravy hospodářský zájem, neodklonilo zástupnou žalobu od ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů.

Kdo rozhoduje o procesních podmínkách vnitrostátních zástupných žalob?

Ve směrnici se stanoví zásady s tím, že členským státům je ponechána dostatečná volnost při rozhodování o tom, jak je provedou do praxe. Členské státy si například mohou vybrat, zda se budou zástupné žaloby podávat u soudů nebo u správních orgánů, případně obojí, a to v závislosti na hospodářském odvětví nebo konkrétní oblasti práva.  Proto jsou rozhodnutí členských států při transpozice směrnice zásadní pro její účinné uplatňování.

Evropská komise vyvinula IT nástroj nazvaný „EC-REACT“, tedy nástroj Evropské komise pro spolupráci v oblasti zástupných žalob, který podporuje účinné fungování těchto žalob, jak je stanoveno ve směrnici. Tento projekt splňuje zákonnou povinnost uloženou v čl. 14 odst. 3 směrnice. 
 
„EC-REACT“ umožňuje:

• členským státům oznamovat Evropské komisi oprávněné subjekty určené k podávání přeshraničních a vnitrostátních zástupných žalob
• Evropské komisi konsolidovat a zveřejňovat unijní seznam notifikovaných oprávněných subjektů, které mohou podávat přeshraniční zástupné žaloby
• členským státům a jednotlivým služebním útvarům Evropské komise spolupracovat, pokud jde o dodržování kritérií pro určení ze strany oprávněných subjektů, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 3 směrnice, a pokud jde o další aspekty fungování zástupných žalob
• oprávněným subjektům spolupracovat při výkonu jejich činností, jak to předpokládá směrnice
• soudcům a správním orgánům spolupracovat v zájmu řádného fungování zástupných žalob v celé EU
• členským státům předkládat Evropské komisi zprávy o fungování zástupných žalob a služebním útvarům Evropské komise shrnout tyto informace do zpráv EU.

V rámci platformy mohou spolupracovat oddělené skupiny uživatelů, konkrétně zástupců členských států, oprávněných subjektů a příslušníků soudní moci, za účelem jednotného uplatňování směrnice v celé EU. V rámci diskusních fór je možné si vyměňovat informace, dále podávat žádosti o informace nebo šetření, či odesílat šifrované zprávy. Platforma rovněž slouží jako depozitář dokumentů a obsahuje výkonné nástroje pro vyhledávání a překlad.  
 
„EC-REACT“ je zabezpečená elektronická platforma s regulovaným přístupem pouze pro předem definované kategorie uživatelů, které musí získat povolení od útvarů Evropské komise.

Evropská komise uspořádala 26. listopadu 2021 online seminář, na kterém se diskutovalo o provádění směrnice (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách.

Na semináři se sešla různorodá skupina odborníků z EU a z celého světa, včetně členů spotřebitelských a podnikatelských organizací, zástupců zemí EU, akademických pracovníků a odborníků z praxe, kteří mají zkušenosti s hromadnými žalobami. Odborníci si vyměnili cenné poznatky o tom, jak by země EU mohly směrnici o zástupných žalobách co nejúčinněji provádět.

V rámci tří diskusních zasedání se probírala témata, která mají pro účinnost zástupných žalob zásadní význam:

• kritéria pro určení oprávněných subjektů a přípustnost žalob
• financování žalob a veřejná pomoc oprávněným subjektům
• poskytování informací spotřebitelům, účast spotřebitelů na uplatňování nároku na nápravu a rozdělení odškodnění mezi spotřebitele (včetně používání nástrojů IT)

Diskusní příspěvky, zprávy a záznamy ze semináře jsou k dispozici na této stránce: Seminář o provádění směrnice (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách

Směrnice 2009/22/ES o žalobách na zdržení se jednání je s účinkem od 25. června 2023 zrušena a nahrazena směrnicí o zástupných žalobách.
 
Směrnice o žalobách na zdržení se jednání se bude nadále uplatňovat na zástupné žaloby podané oprávněnými subjekty před 25. červnem 2023, jak stanoví čl. 22 odst. 2 směrnice o zástupných žalobách.
 
Srovnávací tabulka ukazuje, které konkrétní ustanovení směrnice o žalobách na zdržení se jednání odpovídá ustanovení směrnice o zástupných žalobách. Odkazy na zrušenou směrnici o žalobách na zdržení se jednání se považují za odkazy na směrnici o zástupných žalobách v souladu se srovnávací tabulkou.
 
Níže je uveden seznam oprávněných subjektů podle směrnice o žalobách na zdržení se jednání, které členské státy určily k podávání žalob na vydání opatření na zdržení se jednání v jiných zemích EU, v nichž došlo k protiprávnímu jednání.

Seznam oprávněných subjektů