Page contents Page contents V souvislosti s aktualizací průmyslové strategie provedla Evropská komise hloubkové přezkumy řady oblastí, které lze považovat za strategické z hlediska evropských zájmů. Tyto přezkumy se zabývají povahou možných strategických závislostí, jejich dopadem, jakož i příslušnými politickými reakcemi, které v některých případech již probíhají. Tato posouzení by se neměla považovat za vyčerpávající analýzu všech možných strategických závislostí EU, ale spíše za první fázi, kdy se posuzuje řada důležitých oblastí. Suroviny Kovy a nerostné suroviny jsou součástí našeho každodenního života. S přechodem evropského průmyslu na klimatickou neutralitu hrozí, že závislost na fosilních palivech bude nahrazena závislostí na neenergetických surovinách. Přístup k surovinám má zásadní význam pro celý průmysl EU i ambice Evropy realizovat Zelenou dohodu pro Evropu a zajistit digitální transformaci unijní ekonomiky. Vzhledem k tomu, že v EU se netěží všechny suroviny, které jsou nezbytné k uspokojení naší poptávky, čelí unijní průmysl v přístupu k surovinám celosvětové konkurenci. Těžba nerostných surovin se od roku 1990více než zdvojnásobila 40% nárůst spotřebydo roku 2040 (předpoklad) V seznamu z roku 2020 Komise určila 30 kritických surovin. Jedná se o suroviny, které jsou velmi důležité z hospodářského hlediska a zabezpečení jejich dodávek je vysoce rizikové. Vzácné zeminy se používají v magnetech, které jsou součástí pohonu elektromobilů nebo zajišťují fungování větrných turbín.Gallium a indium spoluvytvářejí technologii elektroluminiscenční diody (LED) ve svítidlech.Křemíkový kov se používá v polovodičích.Kovy platinové skupiny jsou potřeba ve vodíkových palivových článcích a elektrolyzérech. Zásadní otázky Na kritických surovinách závisí několik strategických odvětví a technologií Světové dodávky některých surovin pochází pouze z několika málo zemí 98 % dodávek prvků vzácných zemin do EU pochází z Číny. 98 % dodávek boritanu do EU pochází z Turecka. 71 % platiny, kterou Unie potřebuje, pochází z Jihoafrické republiky. Hafnium dodává do EU pouze jedna společnost, totéž platí pro stroncium. Na těžbu surovin se na celém světě stále více vztahují vývozní omezení Vývozním omezením podléhá více než 70 % celosvětové produkce kobaltu, vzácných zemin a wolframu. Poptávka po klíčových surovinách v oblasti energetiky z obnovitelných zdrojů a elektromobility se od roku 2030 do roku 2050 mnohonásobně zvýší Co v tomto směru může udělat EU? Ve svém akčním plánu pro kritické suroviny z roku 2020 stanovila Unie různá opatření na podporu rozvoje odolného dodavatelského řetězce surovin. V zájmu zajištění surovin je třeba diverzifikovat dodávky jak z primárních, tak ze sekundárních zdrojů, snížit závislost a zdroje využívat s vyšší účinností a oběhovostí, k čemuž má přispět i udržitelný produktový design. Mezi klíčová opatření, která Komise přijala, patří:Evropská aliance pro surovinyAliance byla zřízena v roce 2020. Jejím úkolem je vybudovat odolný dodavatelský řetězec surovin se zvláštním zaměřením na vzácné zeminy do magnetů a motorů. Za tímto účelem již aliance vytipovala investiční projekty členských států a průmyslu na podporu rostoucí výroby magnetů se vzácnými zeminami v EU. Další opatření na podporu projektů týkající se surovin Dva významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) v oblasti hodnotového řetězce baterií Investiční příležitosti v rámci facility na podporu oživení a odolnosti 300 milionů eur na výzkum a inovace v oblasti surovin v rámci programu Horizont Evropa Strategická mezinárodní partnerství v zájmu zajištění diverzifikovaných a udržitelných dodávek kritických surovin Podpora obchodního modelu „produkt jako služba“ s cílem stimulovat recyklaci a opětovné použití surovin Sledování surovin pomocí technologie a harmonizovaných požadavků na údaje Zdokonalení povolovacího postupu tak, aby byla zajištěna předvídatelnost a zachovány vysoké environmentální standardy Vypracování zásady pro udržitelné suroviny v EU Účinné složky léčivých přípravků Léčivé přípravky jsou pro společnost zásadní. Umožňují diagnostiku, léčbu a prevenci nemocí a právě s jejich pomocí se řeší hrozby pro veřejné zdraví, včetně covidové, a případně dalších pandemií. Vzhledem k těmto skutečnostem je nezbytné zajistit občanům přístup k bezpečným, účinným a kvalitním léčivým přípravkům za dostupnou cenu. Z naší analýzy nicméně vyplývá, že je EU u řady vstupů a produktů ve zdravotnickém ekosystému závislá na zahraničních dodavatelských řetězcích. Zásadní otázky Narušení dodavatelského řetězce nahrává jeho složitost Farmaceutické dodavatelské řetězce jsou velmi komplikované, a potýkají se proto s možným narušením dodávek, k nimž může dojít v celém jejich průběhu, v rámci EU i mimo ni. Může jít od obchodních sporů a kybernetických útoků přes nekoordinované hromadění zásob, vývozní omezení, logistická narušení až po nehody ve výrobnách nebo jejich uzavření. Problémem je i nedodržování správné výrobní praxe. Vysoká integrace dodavatelských řetězců s účinnými složkami léčivých přípravků Farmaceutický dodavatelský řetězec se stal jedním z nejintegrovanějších na světě. Vysoká regionální koncentrace navíc panuje ve výrobě generických účinných složek léčivých přípravků. Kromě toho jsme svědky stále silnějšího trendu, kdy se výroba generických složek soustřeďuje v Indii a Číně. Podíl na celosvětové hodnotě výroby generických účinných složek léčivých přípravků (2015) 66 % v Asii-Tichomoří (Indie a Čína) 24 % v EU 3 % v Severní Americe 7 % ve zbývajících částech světa Vysoká koncentrace obchodu Účinné složky léčivých přípravků se do Evropy dovážejí pouze z několika zdrojů. 80 % objemu tohoto dovozu pochází z 5 zemí (Čína, USA, Spojené království, Indonésie a Indie) [Čína 45 %]80 % hodnoty představuje dovoz daných složek ze 4 zemí (Švýcarsko, USA, Singapur a Čína) [Švýcarsko i USA po 30 %] Co v tomto směru může udělat EU?Výrobní kapacita EU je silná. Není však dostatečně jasné, do jaké míry EU závisí na kapacitě ve třetích zemích, pokud jde o procesy a vstupy, které jsou pro výrobu účinných složek léčivých přípravků nutné. Je nezbytné určit kritické výrobky, které jsou relevantní z hlediska veřejného zdraví a pro něž EU nemá dostatečnou výrobní kapacitu. Za tímto účelem Komise zahájila tuto iniciativu: Strukturovaný dialog o bezpečnosti dodávek léčivých přípravků Evropská komise zahájila v souladu s Farmaceutickou strategií pro Evropu strukturovaný dialog s příslušnými veřejnými a soukromými subjekty farmaceutického dodavatelského řetězce, aby:v prvé řadě lépe určila, kde se nacházejí slabá místa a možné závislosti, a poté mohla přijmout opatření zvyšující odolnost farmaceutických dodavatelských řetězců a zajistit bezpečnost dodávek léčivých přípravků pacientům v EU. Lithium-iontové baterie Baterie jsou klíčem k zelené a digitální transformaci EU. Mají zásadní význam pro dosažení cíle Zelené dohody pro Evropu, kterým je učinit z Evropy do roku 2050 klimaticky neutrální kontinent. Pomáhají také společnostem, aby se staly světovými lídry v oblasti ekologických produktů a technologií. Obzvláště důležité jsou baterie pro výrobu elektrických vozidel. Ve stále větší míře se ale používají pro ukládání energie i pro jiná průmyslová využití, jako je výroba strojů, elektrických nástrojů nebo vysokozdvižných vozíků. Ačkoli existují různé bateriové technologie, ty lithium-iontové jsou zásadní pro mnoho typů baterií vzhledem ke své vyšší výkonnosti ve srovnání s různými dobře zavedenými a vyspělými bateriovými technologiemi. Celosvětová výrobní kapacita lithium-iontových bateriových článků v roce 2018 3 % v EU66 % v Číně20 % v Jižní Koreji, Japonsku a dalších asijských zemích Faktory umožňující zvýšení výrobní kapacity Aktuálně lze v lithium-iontových bateriích uložit oproti roku 1991 o 300 % více energie. Náklady se snižují (USD 1100/kWh v roce 2010 -> USD 156/kWh v roce 2019). Předpokládá se, že celosvětová poptávka vzroste z 90 gigawatthodin (GWh) v roce 2016 na 4 000 GWh. Očekává se, že evropská poptávka do roku 2028 dosáhne 400 GWh. Zásadní otázky Klíčovým hlediskem pro výrobu baterií je přístup k potřebným surovinám EU těží pouze 1 % všech surovin nutných pro výrobu baterií. Aby EU pokryla potřeby odvětví mobility a skladování energie, potřebuje: do roku 2030 7–18krát více lithia do roku 2030 2–5krát více kobaltu do roku 2050 16–57krát více lithia do roku 2050 3–15krát více kobaltu Přístup ke zpracovaným materiálům a součástem 84 % zpracovaných materiálů a součástí pochází z Asie. 8–9 % zpracovaných materiálů a součástí pochází z EU. V Unii již bylo ohlášeno několik investic do bateriových materiálů, je jich však potřeba více. Co v tomto směru může udělat EU?Vzhledem k významu lithium-iontových baterií přijala Komise strategický akční plán rozvoje evropského hodnotového řetězce. V reakci na to byly v posledních letech mobilizovány veřejné a soukromé investice prostřednictvím těchto iniciativ:Evropská bateriová alianceEvropská bateriová aliance podporuje od roku 2017 rozvoj inovativního, konkurenceschopného a udržitelného hodnotového řetězce baterií v Evropě. Pomáhá zejména řešit nedostatečnou kapacitu výroby baterií v EU. Cílem je:vybudovat v EU do roku 2025 alespoň 15 gigatovárenzačít dodávat do roku 2025 bateriové články na pohon 6 milionů elektrických automobilů (360 GWh)Do roku 2024 by se Evropa mohla stát druhým největším výrobcem lithium-iontových článků. Oproti 5,9 % v roce 2019 se náš podíl na globální výrobní kapacitě může zvýšit do roku 2024 na 14,7 % a do roku 2029 16,6 %. Celkové investice Elektromobilita Investice ve výši 60 miliard eur do hodnotového řetězce evropské elektromobility jen v roce 2019, většinou v soukromém sektoru = 3,5krát více než Čína Výzkum Přibližně 270 milionů eur z výzkumných programů EU v období 2019–2020 925 milionů eur, které by podle návrhu měly jít na nové evropské partnerství pro hodnotový řetězec průmyslových baterií v rámci programu Horizont Evropa. Významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) V rámci prvního IPCEI: státní podpora ve výši 3,2 miliardy eur, která má mobilizovat další investice soukromého sektoru ve výši 5 miliard eur. V rámci druhého IPCEI: státní podpora ve výši 2,9 miliardy eur, přičemž v rámci investic soukromého sektoru se očekává dalších 9 miliard eur. Další probíhající iniciativy Nový legislativní rámec pro baterie pravděpodobně vstoupí v platnost v roce 2022. Je třeba zvýšit odolnost hodnotových řetězců EU v oblasti kritických surovin. Financování výzkumu baterií z programu Horizont Evropa musí být maximálně účinné. Je nutné vytvořit základnu evropské kvalifikované pracovní síly v oblasti baterií. Vodík Obnovitelný nebo nízkouhlíkový vodík bude mít klíčový význam pro řešení zásadních výzev spojených s dekarbonizací a konkurenceschopností průmyslu EU. Unie má vedoucí postavení v oblasti neznečišťujících vodíkových technologií. Polovina výrobců elektrolyzérů pochází z Evropy. EU však závisí na dovozu surovin pro klíčové součásti i na dodávkách energie z obnovitelných zdrojů. Vodík má širokou škálu aplikací v různých odvětvích, jako je chemický a rafinérský průmysl, ale také mobilita, skladování energie a vytápění. Má vysoký energetický obsah na jednotku hmotnosti, díky čemuž je vhodný například pro těžkou dopravu. Při jeho „těžbě“ se však spotřebovává energie – buď ze zemního plynu, nebo prostřednictvím elektrolýzy vody. Cílené zvýšení kapacity obnovitelných elektrolyzérů 1 GW kapacita elektrolyzérů z obnovitelných zdrojů v roce 20206 GW kapacita elektrolyzérů z obnovitelných zdrojů do roku 202440 GW kapacita elektrolyzérů z obnovitelných zdrojů do roku 2030 Jednotlivé kroky na cestě k evropskému vodíkovému ekosystému Od současnosti do roku 2024Podpoříme v EU instalaci elektrolyzérů na výrobu obnovitelného vodíku s kapacitou alespoň 6 GW a výrobu až jednoho milionu tun obnovitelného vodíku.2025–2030Vodík se musí stát nedílnou součástí našeho integrovaného energetického systému s elektrolyzéry na výrobu obnovitelného vodíku v EU s kapacitou alespoň 40 GW a výrobou až 10 milionů tun obnovitelného vodíku.2030Od roku 2030 bude vodík z obnovitelných zdrojů používán v široké řadě všech odvětví, které je obtížné dekarbonizovat. Zásadní otázky Je nutné zajistit velký objem dodávek čistého vodíku Dekarbonizovat velká odvětví (např. ocelářství, chemický průmysl nebo těžká doprava) nelze bez velkých a spolehlivých dodávek čistého vodíku. Pokud budou dodávky vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku v krátkodobém horizontu nedostatkové a nebude k dispozici adekvátní infrastruktura, může to zpozdit rozhodování o investicích na navazujícím trhu. Do roku 2030 je k zajištění potřebné elektřiny potřeba k síti připojit 80 až 120 GW výrobní kapacity solární a větrné energie. Závislost na dovozu surovin EU závisí na dovozu surovin pro klíčové součásti (např. elektrolyzéry a palivové články) potřebné pro vodíkovou ekonomiku. V rámci produkce palivových článků, elektrolyzérů a technologií pro skladování vodíku je potřeba okolo 30 surovin. 13 z nich je klasifikováno jako kritických. Co v tomto směru může udělat EU?Evropská aliance pro vodík: V souladu s průmyslovou strategií z března 2020 zřídila Komise Evropskou alianci pro čistý vodík. V současné době se připravuje seznam investic a projektů, jejichž realizaci Vodíková strategie EU předpokládá.Finanční prostředky EU: K rozvoji hodnotového řetězce vodíku může přispět několik programů, jako jsou budoucí partnerství pro čistý vodík v rámci programu Horizont Evropa, inovační fond, Nástroj pro propojení Evropy, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond pro spravedlivou transformaci.Významné projekty společného evropského zájmu: V současné době se jedná o návrhu jednoho nebo více potenciálních významných projektů společného evropského zájmu, do nichž je zapojeno několik členských států.Spolupráce se třetími zeměmi: Globální spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, norem a definic čistého vodíku bude mít zásadní význam pro vytvoření celosvětového trhu s vodíkem založeném na pravidlech.Závislosti: Podle akčního plánu pro suroviny a v rámci Evropské aliance pro suroviny mají být v této oblasti přijata opatření s cílem omezit závislost, pokud jde o palivové články a elektrolyzéry. Polovodiče Polovodiče napájejí inteligentní zařízení a služby, které používáme každý den. Umožňují klíčovým průmyslovým odvětvím inovovat a konkurovat na celosvětové úrovni, aby Evropa mohla konstruovat a vyrábět ty nejvýkonnější procesory. Vinou omezené výrobní kapacity, vysokých vstupních nákladů a nerovných podmínek však Unii hrozí, že nevyužije plně příležitostí, které přináší digitální transformace. Jakým problémům EU čelí, ilustruje nedostatek polovodičů, který v nedávné době postihl automobilový průmysl. Polovodičové čipy jsou totiž základními stavebními kameny všech digitálních produktů a služeb. Jsou zabudovány do automobilů, letadel, zdravotnického vybavení, mobilních telefonů, sítí i superpočítačů. Zásadní otázky Výroba nejvyspělejších čipů je obtížnější a nákladnější Konstrukce a vývoj nejpokročilejších čipů může v současnosti stát až 1 miliardu eur. Špičkový výrobní závod vyžaduje investice až do výše 20 miliard eur. V roce 2020 vyráběli nejpokročilejší čipy pouze dva výrobci, tchajwanské TSMC a jihokorejský Samsung. Závislosti EU je silně závislá na USA, pokud jde o obecné konstrukční nástroje, a na Asii, pokud jde o pokročilou výrobu čipů. Rovné podmínky Konkurence v této oblasti je narušována geopolitickým napětím a nerovnými podmínkami. Vývoj a výroba čipů je stále více předmětem masivních dotací. Evropa má malou polovodičovou stopu Podíl EU na celosvětových příjmech činí přibližně 10 % celkově a přibližně 6 % v segmentech výpočetní techniky a komunikace. Co v tomto směru může udělat EU?Posílení technologií: Společné evropské akce a iniciativy se budou muset výrazně zaměřit na obnovu kapacit v procesorech a polovodičových technologiích, které mají zásadní význam pro intenzivní a energeticky účinné zpracování dat, komunikaci, infrastrukturu a široké spektrum aplikací umělé inteligence.Společné evropské úsilí: V prosinci 2020 se velký počet členských států ve společném prohlášení dohodl, že bude spolupracovat na posílení daného ekosystému a rozšíření účasti průmyslu na příslušném dodavatelském řetězci.Aliance pro procesory a polovodičové technologie: Komise připravuje zahájení této aliance, protože je potřeba spojit širokou škálu zúčastněných stran. Aliance pomůže dosáhnout klíčových cílů politiky EU v oblasti mikroelektroniky.Nástroj pro oživení a odolnost: Polovodiče patří mezi investiční oblasti v rámci Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s pravidly EU pro státní podporu. 20 % evropských plánů na podporu oživení a odolnosti by se mělo týkat digitální transformace.Regulační rámec: Na toto odvětví měla dopad akvizice společností, které byly finančně podporovány ze strany EU a členských států. Posoudit rizika zahraničních investic pro bezpečnost a veřejný pořádek je nyní možné díky nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic. V návrhu nového nařízení o zahraničních subvencích narušujících jednotný trh se předpokládá zavedení nového nástroje, jímž se budou posuzovat narušení hospodářské soutěže způsobená dotacemi poskytovanými zahraničními vládami na jednotném trhu.Odolnost dodavatelských řetězců: Ucelený soubor průmyslových, výzkumných a obchodních politik může usnadnit proces diverzifikace alternativních zdrojů dodávek a posílit stávající dodavatelské řetězce prostřednictvím partnerství a spolupráce s globálními partnery. Cloud a edge computing Strategickým aktivem se pro všechny organizace stávají data. Technologie cloud computingu umožňují fungování technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí a 5G/6G. Jedná se o klíčovou základní technologii, strategickou z hlediska zelené a digitální budoucnosti průmyslu a veřejného sektoru EU. Evropa má v příštím desetiletí jedinečnou tržní příležitost, aby své technologie zpracování dat posílila tím, že využije přicházejících změn, zejména pokud jde o edge computing. Cloudové technologie nabízejí na vyžádání flexibilní a levnější uložení a zpracování dat. Fungují v centralizovaných datových centrech, decentralizovaných zařízeních nebo na připojených zařízeních v blízkosti uživatele (edge computing). Na cloud computingu je založeno mnoho služeb, které dennodenně využívají podniky, veřejná správa i občané. Možnosti autonomie EU všech generovaných údajů bude do roku 2025 zpracováno v rámci edge computingu, bez přítomnosti současných dominantních hráčů na trhu.Díky silnému růstu softwarových služeb nastal příhodný okamžik k tomu, aby evropští poskytovatelé upevnili své pozice.Další příležitostí jsou sítě 5G a multicloud computing (nástroj pro zmírňování rizik). Zásadní otázky Využívání cloud computingu v EU roste velmi pomalu Třebaže k jistému růstu v posledních letech došlo, je využívání cloudových služeb v EU stále na nízké úrovni. I když se oproti roku 2018 situace zlepšila, podle údajů Eurostatu využilo cloudové služby v roce 2020 pouze 36 % podniků v EU, a to většinou pro jednoduché služby, jako je e-mail a uložení souborů. Subjekty EU mají na trhu jen malý podíl Příjmy největšího poskytovatele cloudových služeb se sídlem v EU představuje než 1 % celkových příjmů vytvořených na evropském trhu. Čtyři světoví lídři (Amazon Web Services, Microsoft Azure, Google Cloud a Alibaba Cloud) vygenerovali v roce 2021 více než 80 % celosvětových příjmů. Tržní pozice a záběr těchto hyperscaleových subjektů znevýhodňuje vstup dalších konkurentů a brání tomu, aby se Evropa přiblížila k významné pozici v této oblasti. Zaostávání objemu investic Tuto situaci ještě zhoršuje nedostatek investic. Podle odhadů investuje USA a Čína do cloud computingu o 11 miliard eur ročně více než EU. Obavy evropských uživatelů Uživatelé cloudu mají v praxi velmi malou (pokud vůbec nějakou) možnost přejít k jinému poskytovateli cloudových služeb. Kromě toho vyjadřují obavy ohledně využívání zahraničních cloudových služeb z důvodů ochrany osobních údajů, kybernetické bezpečnosti nebo otázek týkajících se rozhodného práva. Co v tomto směru může udělat EU?Aliance pro průmyslová data, edge a cloud: Zavedení této aliance v současné době připravuje Komise. Chce spojit širokou škálu zúčastněných stran a pomoci tak posílit postavení evropského průmyslu na celosvětovém trhu s cloud computingem a edge computingem, zejména pokud jde o reakci na trend směrem k rostoucí distribuci a decentralizaci kapacit pro zpracování dat a potřebu federativního cloudového ekosystému nezávislého na prodejci.Investice EU do evropské federace cloud computingu. Naším cílem je spoluinvestovat do evropských datových prostorů a evropské cloudové federace v období 2021–2027. Investice EU budou proudit prostřednictvím programu Digitální Evropa, Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií a programu Horizont Evropa.Společné investice soukromého a státního sektoru. V říjnu 2020 podepsaly všechny členské státy společné prohlášení a dohodly se, že budou spolupracovat na modernizaci stávajících kapacit, utváření nové generace služeb cloud computingu a podpoře zavádění služeb cloud computingu v celé EU. Významným prostředkem pro investice členských států bude Nástroj na podporu oživení a odolnosti (součást NextGenerationEU). Významný projekt společného evropského zájmu (IPCEI): Několik členských států zahájilo proces, jehož cílem je společně připravit potenciální projekt IPCEI se zaměřením na infrastrukturu a služby nové generace cloud computingu a edge computingu. Dokumenty 5. KVĚTNA 2021Staff working document - Strategic dependencies and capacities
Kovy a nerostné suroviny jsou součástí našeho každodenního života. S přechodem evropského průmyslu na klimatickou neutralitu hrozí, že závislost na fosilních palivech bude nahrazena závislostí na neenergetických surovinách. Přístup k surovinám má zásadní význam pro celý průmysl EU i ambice Evropy realizovat Zelenou dohodu pro Evropu a zajistit digitální transformaci unijní ekonomiky.
Co v tomto směru může udělat EU? Ve svém akčním plánu pro kritické suroviny z roku 2020 stanovila Unie různá opatření na podporu rozvoje odolného dodavatelského řetězce surovin. V zájmu zajištění surovin je třeba diverzifikovat dodávky jak z primárních, tak ze sekundárních zdrojů, snížit závislost a zdroje využívat s vyšší účinností a oběhovostí, k čemuž má přispět i udržitelný produktový design. Mezi klíčová opatření, která Komise přijala, patří:Evropská aliance pro surovinyAliance byla zřízena v roce 2020. Jejím úkolem je vybudovat odolný dodavatelský řetězec surovin se zvláštním zaměřením na vzácné zeminy do magnetů a motorů. Za tímto účelem již aliance vytipovala investiční projekty členských států a průmyslu na podporu rostoucí výroby magnetů se vzácnými zeminami v EU.
Léčivé přípravky jsou pro společnost zásadní. Umožňují diagnostiku, léčbu a prevenci nemocí a právě s jejich pomocí se řeší hrozby pro veřejné zdraví, včetně covidové, a případně dalších pandemií. Vzhledem k těmto skutečnostem je nezbytné zajistit občanům přístup k bezpečným, účinným a kvalitním léčivým přípravkům za dostupnou cenu. Z naší analýzy nicméně vyplývá, že je EU u řady vstupů a produktů ve zdravotnickém ekosystému závislá na zahraničních dodavatelských řetězcích.
Co v tomto směru může udělat EU?Výrobní kapacita EU je silná. Není však dostatečně jasné, do jaké míry EU závisí na kapacitě ve třetích zemích, pokud jde o procesy a vstupy, které jsou pro výrobu účinných složek léčivých přípravků nutné. Je nezbytné určit kritické výrobky, které jsou relevantní z hlediska veřejného zdraví a pro něž EU nemá dostatečnou výrobní kapacitu. Za tímto účelem Komise zahájila tuto iniciativu: Strukturovaný dialog o bezpečnosti dodávek léčivých přípravků Evropská komise zahájila v souladu s Farmaceutickou strategií pro Evropu strukturovaný dialog s příslušnými veřejnými a soukromými subjekty farmaceutického dodavatelského řetězce, aby:v prvé řadě lépe určila, kde se nacházejí slabá místa a možné závislosti, a poté mohla přijmout opatření zvyšující odolnost farmaceutických dodavatelských řetězců a zajistit bezpečnost dodávek léčivých přípravků pacientům v EU.
Baterie jsou klíčem k zelené a digitální transformaci EU. Mají zásadní význam pro dosažení cíle Zelené dohody pro Evropu, kterým je učinit z Evropy do roku 2050 klimaticky neutrální kontinent. Pomáhají také společnostem, aby se staly světovými lídry v oblasti ekologických produktů a technologií. Obzvláště důležité jsou baterie pro výrobu elektrických vozidel. Ve stále větší míře se ale používají pro ukládání energie i pro jiná průmyslová využití, jako je výroba strojů, elektrických nástrojů nebo vysokozdvižných vozíků.
Co v tomto směru může udělat EU?Vzhledem k významu lithium-iontových baterií přijala Komise strategický akční plán rozvoje evropského hodnotového řetězce. V reakci na to byly v posledních letech mobilizovány veřejné a soukromé investice prostřednictvím těchto iniciativ:Evropská bateriová alianceEvropská bateriová aliance podporuje od roku 2017 rozvoj inovativního, konkurenceschopného a udržitelného hodnotového řetězce baterií v Evropě. Pomáhá zejména řešit nedostatečnou kapacitu výroby baterií v EU. Cílem je:vybudovat v EU do roku 2025 alespoň 15 gigatovárenzačít dodávat do roku 2025 bateriové články na pohon 6 milionů elektrických automobilů (360 GWh)Do roku 2024 by se Evropa mohla stát druhým největším výrobcem lithium-iontových článků. Oproti 5,9 % v roce 2019 se náš podíl na globální výrobní kapacitě může zvýšit do roku 2024 na 14,7 % a do roku 2029 16,6 %.
Obnovitelný nebo nízkouhlíkový vodík bude mít klíčový význam pro řešení zásadních výzev spojených s dekarbonizací a konkurenceschopností průmyslu EU. Unie má vedoucí postavení v oblasti neznečišťujících vodíkových technologií. Polovina výrobců elektrolyzérů pochází z Evropy. EU však závisí na dovozu surovin pro klíčové součásti i na dodávkách energie z obnovitelných zdrojů.
Co v tomto směru může udělat EU?Evropská aliance pro vodík: V souladu s průmyslovou strategií z března 2020 zřídila Komise Evropskou alianci pro čistý vodík. V současné době se připravuje seznam investic a projektů, jejichž realizaci Vodíková strategie EU předpokládá.Finanční prostředky EU: K rozvoji hodnotového řetězce vodíku může přispět několik programů, jako jsou budoucí partnerství pro čistý vodík v rámci programu Horizont Evropa, inovační fond, Nástroj pro propojení Evropy, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond pro spravedlivou transformaci.Významné projekty společného evropského zájmu: V současné době se jedná o návrhu jednoho nebo více potenciálních významných projektů společného evropského zájmu, do nichž je zapojeno několik členských států.Spolupráce se třetími zeměmi: Globální spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, norem a definic čistého vodíku bude mít zásadní význam pro vytvoření celosvětového trhu s vodíkem založeném na pravidlech.Závislosti: Podle akčního plánu pro suroviny a v rámci Evropské aliance pro suroviny mají být v této oblasti přijata opatření s cílem omezit závislost, pokud jde o palivové články a elektrolyzéry.
Polovodiče napájejí inteligentní zařízení a služby, které používáme každý den. Umožňují klíčovým průmyslovým odvětvím inovovat a konkurovat na celosvětové úrovni, aby Evropa mohla konstruovat a vyrábět ty nejvýkonnější procesory. Vinou omezené výrobní kapacity, vysokých vstupních nákladů a nerovných podmínek však Unii hrozí, že nevyužije plně příležitostí, které přináší digitální transformace.
Co v tomto směru může udělat EU?Posílení technologií: Společné evropské akce a iniciativy se budou muset výrazně zaměřit na obnovu kapacit v procesorech a polovodičových technologiích, které mají zásadní význam pro intenzivní a energeticky účinné zpracování dat, komunikaci, infrastrukturu a široké spektrum aplikací umělé inteligence.Společné evropské úsilí: V prosinci 2020 se velký počet členských států ve společném prohlášení dohodl, že bude spolupracovat na posílení daného ekosystému a rozšíření účasti průmyslu na příslušném dodavatelském řetězci.Aliance pro procesory a polovodičové technologie: Komise připravuje zahájení této aliance, protože je potřeba spojit širokou škálu zúčastněných stran. Aliance pomůže dosáhnout klíčových cílů politiky EU v oblasti mikroelektroniky.Nástroj pro oživení a odolnost: Polovodiče patří mezi investiční oblasti v rámci Nástroje pro oživení a odolnost v souladu s pravidly EU pro státní podporu. 20 % evropských plánů na podporu oživení a odolnosti by se mělo týkat digitální transformace.Regulační rámec: Na toto odvětví měla dopad akvizice společností, které byly finančně podporovány ze strany EU a členských států. Posoudit rizika zahraničních investic pro bezpečnost a veřejný pořádek je nyní možné díky nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic. V návrhu nového nařízení o zahraničních subvencích narušujících jednotný trh se předpokládá zavedení nového nástroje, jímž se budou posuzovat narušení hospodářské soutěže způsobená dotacemi poskytovanými zahraničními vládami na jednotném trhu.Odolnost dodavatelských řetězců: Ucelený soubor průmyslových, výzkumných a obchodních politik může usnadnit proces diverzifikace alternativních zdrojů dodávek a posílit stávající dodavatelské řetězce prostřednictvím partnerství a spolupráce s globálními partnery.
Strategickým aktivem se pro všechny organizace stávají data. Technologie cloud computingu umožňují fungování technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí a 5G/6G. Jedná se o klíčovou základní technologii, strategickou z hlediska zelené a digitální budoucnosti průmyslu a veřejného sektoru EU. Evropa má v příštím desetiletí jedinečnou tržní příležitost, aby své technologie zpracování dat posílila tím, že využije přicházejících změn, zejména pokud jde o edge computing.
Co v tomto směru může udělat EU?Aliance pro průmyslová data, edge a cloud: Zavedení této aliance v současné době připravuje Komise. Chce spojit širokou škálu zúčastněných stran a pomoci tak posílit postavení evropského průmyslu na celosvětovém trhu s cloud computingem a edge computingem, zejména pokud jde o reakci na trend směrem k rostoucí distribuci a decentralizaci kapacit pro zpracování dat a potřebu federativního cloudového ekosystému nezávislého na prodejci.Investice EU do evropské federace cloud computingu. Naším cílem je spoluinvestovat do evropských datových prostorů a evropské cloudové federace v období 2021–2027. Investice EU budou proudit prostřednictvím programu Digitální Evropa, Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií a programu Horizont Evropa.Společné investice soukromého a státního sektoru. V říjnu 2020 podepsaly všechny členské státy společné prohlášení a dohodly se, že budou spolupracovat na modernizaci stávajících kapacit, utváření nové generace služeb cloud computingu a podpoře zavádění služeb cloud computingu v celé EU. Významným prostředkem pro investice členských států bude Nástroj na podporu oživení a odolnosti (součást NextGenerationEU). Významný projekt společného evropského zájmu (IPCEI): Několik členských států zahájilo proces, jehož cílem je společně připravit potenciální projekt IPCEI se zaměřením na infrastrukturu a služby nové generace cloud computingu a edge computingu.
