Statistiky týkající se migrace do Evropy

Populace EU

Podle nejnovějších statistik*

^{*Podrobnější údaje najdete v databázi Eurostatu o migraci a azylu.}

^{**Nezahrnuje osoby narozené v jiném než domovském státě EU.}

Rezidenti narození v zahraničí podle zemí

^{Zdroj: Eurostat (2022), OECD (2021)
Pozn.: V případě EU osoby nenarozené v EU (tj. osoby narozené v jiném členském státě se nezahrnují). Pokud by byly zahrnuty osoby mobilní v rámci EU, činil by tento podíl 12,4 %.}

Povolení k pobytu na konci roku 2022

^{Zdroj: Eurostat; „Ostatní“ zahrnuje povolení vydaná pouze z důvodu pobytu, povolení vydaná obětem obchodování s lidmi a nezletilým osobám bez doprovodu a také povolení vydaná ze všech ostatních důvodů, z nichž lze povolení k pobytu vydat a která nespadají do ostatních kategorií.}

V roce 2022 bylo na trhu práce EU zaměstnáno 9,93 milionu občanů ze zemí mimo EU (z 193,5 milionu osob ve věku od 20 do 64 let), což odpovídá 5,1 % z celkového počtu. Celkový počet zaměstnaných osob ve věkové skupině 20–64 let činí 197 458 milionů, z čehož 9,927 milionu tvoří občané ze zemí mimo EU.

Zdroj: Eurostat

Míra zaměstnanosti populace v produktivním věku v EU byla v roce 2022 vyšší u občanů EU (77,1 %) než u občanů pocházejících ze zemí mimo EU (61,9 %).

Nadměrně zastoupené sektory

V roce 2022 byli tito občané nadměrně zastoupeni v určitých hospodářských odvětvích jako například:

Nadměrné zastoupení podle povolání

Občané zemí mimo EU byli nadměrně zastoupeni v těchto profesích:

Nedostatečně zastoupené sektory

Občané zemí mimo EU byli naopak nedostatečně zastoupeni v některých jiných odvětvích jako například:

Nedostatečné zastoupení podle povolání

Naopak nedostatečně zastoupeni byli občané ze zemí mimo EU v těchto profesích:

^{Zdroj: Eurostat}

Uprchlíci z Ukrajiny

Od února 2022, kdy začala vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině, přijala Evropa dosud největší počet uprchlíků od druhé světové války. Aktuální informace o přijímání osob prchajících před válkou na Ukrajině a o poskytnutí dočasné ochrany najdete na speciální stránce s názvem Řízení migrace: Přijímání uprchlíků z Ukrajiny.

Celková situace

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo na celém světě:

• 36,4 milionu uprchlíků (v polovině roku 2023) a
• 62,5 milionu tzv. vnitřně vysídlených osob (v důsledku konfliktu a násilí) na konci roku 2022

Podíl uprchlíků v EU ve srovnání s celkovou populací Unie tak činí 1,5 %.

Počet uprchlíků v porovnání s celkovým počtem obyvatel země

Velká část uprchlíků žije v několika zemích světa:

^{Zdroj: UNHCR
Pozn.: Graf znázorňuje deset zemí, které poskytují útočiště nejvíce uprchlíkům, a EU}

Podle nejnovější výroční zprávy

^{Pozn.: údaje za rok 2021}

Nelegální migrace je sice často v centru pozornosti, ale nelegální vstupy představují pouze malý zlomek migrace v EU.

V roce 2022 bylo v EU vydáno 3,4 milionu prvních povolení k pobytu ve srovnání s 2,9 milionu v roce 2021 a jejich počet tak přesáhl údaj z období před začátkem pandemie covidu-19 (3 miliony v roce 2019). Počet prvních povolení vydaných Německem (+190 %), Maltou (+164 %) a Irskem (+146 %) se ve srovnání s rokem 2021 více než zdvojnásobil. V roce 2022 došlo k obzvláště velkému nárůstu u povolení souvisejících s azylem (+60 %), ale počet povolení vydaných pro účely vzdělávání (+29 %), sloučení rodiny (+28 %) a z dalších důvodů (+47 %) se meziročně zvýšil. Oproti tomu se ve srovnání s rokem 2021 snížil počet povolení vydaných z pracovních důvodů (–6 %). V roce 2022 byla první povolení vydána z těchto důvodů:

^{Zdroj: Eurostat; „Ostatní“ zahrnuje povolení vydaná pouze z důvodu pobytu, povolení vydaná obětem obchodování s lidmi a nezletilým osobám bez doprovodu a také povolení vydaná ze všech ostatních důvodů, z nichž lze povolení k pobytu vydat a která nespadají do ostatních kategorií.}

10 národností s nejvyšším počtem prvních povolení k pobytu vydaných v členských státech EU v roce 2022

^{Zdroj: Eurostat}

Prvožadatelé o azyl podle kontinentu původu (2022)

^{Zdroj: Eurostat}

15 státních příslušností s nejvyšším počtem prvožadatelů o azyl (2022)

^{Zdroj: Eurostat}

V roce 2022 pocházeli žadatelé o azyl přibližně ze 140 zemí.

V Evropské unii bylo v roce 2022 podáno celkem 958,800 žádostí, z čehož bylo 877,800 podáno poprvé. Jednalo se o 52 % meziroční nárůst ve srovnání s rokem 2021 a 37 % nárůst ve srovnání s předcovidovým rokem 2019.

Významný podíl žadatelů vstupuje do EU ze zemí s bezvízovým stykem, tudíž legálně (v roce 2022 to bylo 22 % prvožadatelů o azyl ve srovnání s 15 % v roce 2021 v důsledku většího počtu žadatelů z Latinské Ameriky). Většinou šlo o tyto země:

• Venezuela (5,7 % všech poprvé podaných žádostí)
• Kolumbie (4,8 %)
• Gruzie (3,0 %)
• Ukrajina (2,8 %)
• Albánie (1,4 %)

Prvně podané žádosti o azyl na 100 000 obyvatel v roce 2022:

^{Zdroj: Eurostat}

V roce 2022 bylo 237,600 osob žádajících o azyl mladších 18 let – asi každá šestá osoba (tj. 39 500) bylo dítě bez doprovodu. Většina těchto dětí pocházela z Afghánistánu, Sýrie a Somálska.

V prvních sedmi měsících roku 2023 bylo v EU podáno 601 600 žádostí o azyl (z toho 556 200 žádostí bylo podáno poprvé). To je o 25 % více než ve stejném období roku 2022 a také o 52 % více ve srovnání s obdobím před koronavirovou pandemií (stejné období roku 2019).

Přiznání statusu uprchlíka

V roce 2022 přijaly země EU 632 400 prvoinstančních rozhodnutí ohledně uprchlického statusu. 49 % z nich bylo kladných:

• 143,000 osob získalo postavení uprchlíka
• 101 700 osob získalo status doplňkové ochrany
• 65 900 získalo humanitární status

Dalších 217,500 konečných rozhodnutí bylo vydáno v návaznosti na odvolání, včetně:

• 27 000 rozhodnutí o přiznání statusu uprchlíka
• 17,500 rozhodnutí o získání statusu doplňkové ochrany
• a 28 600 rozhodnutí o udělení humanitárního statusu

Země EU tak v roce 2022 poskytly ochranu téměř 383,700 lidí.

V první polovině roku 2023 se míra uznaných žádostí zvýšila: z 342 400 prvoinstančních rozhodnutí o azylu bylo 53 % kladných, včetně:

• 69,500 rozhodnutí o přiznání statusu uprchlíka
• 63,300 rozhodnutí o získání statusu doplňkové ochrany a
• 48,900 rozhodnutí o udělení humanitárního statusu

Efektivita azylového systému

• Počet nevyřízených žádostí kolísá
  Na konci července 2023 bylo 955,200 žádostí o azyl nevyřízených, což je o 25 % více než v předchozím roce (764,100). Počet nevyřízených případů je od poloviny roku 2021 na vzestupu.
• Různá doba zpracování žádosti v členských státech
  Průměrný počet nevyřízených případů a žádostí se v jednotlivých členských státech značně liší. To je dáno rozdíly v rychlosti zpracování. Podle údajů Agentury EU pro otázky azylu (EUAA) z konce července 2023 zůstávalo 48 % případů projednávaných v prvním stupni nevyřízených déle než 6 měsíců.

Počet nevyřízených žádostí ve srovnání s celkovým počtem žádostí v daném měsíci

^{Zdroj: Eurostat}

• Různá míra uznávání statusu uprchlíka v zemích EU
  Mezi zeměmi Unie přetrvávají značné rozdíly v míře uznávání statusu uprchlíka, což narušuje soudržnost azylového systému EU. Například v roce 2022 se míra uznaných prvoinstančních žádostí (nezahrnuje humanitární status) u afghánských občanů pohybovala od 27 % v Německu po 100 % v Portugalsku a Lotyšsku (z členských států, které vydaly afghánským občanům alespoň 100 prvoinstančních rozhodnutí).
• Dublinská pravidla v praxi
  V roce 2022 vykázaly členské státy 174,500 odeslaných žádostí o mezinárodní ochranu, které byly podle dublinských pravidel zaslány jiným členským státům a dalším zemím účastnícím se dublinského systému – ty pak převzaly odpovědnost za jejich posouzení. Z 158,200 rozhodnutí o uvedených žádostech bylo 97,700 (62 %) pozitivních. Dále bylo vyřízeno 13,300 odeslaných žádostí o přenesení odpovědnosti, což odpovídá 14 % přijatých žádostí.

Přesídlení

V roce 2022 bylo z nečlenských zemí do členských států EU přesídleno přibližně 17 300 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, což je o 6 % méně než v roce 2021 ale o 97 % více než v roce 2020.

Největší podíl přesídlených osob tvořili Syřané, a to 63 %.

V rámci společných programů EU pro znovuusídlování získalo od roku 2015 v EU ochranu více než 117 000 osob. Kromě toho od roku 2021 přišlo do EU prostřednictvím přijímání osob z humanitárních důvodů více než 46,000 lidí, většinou ohrožených Afghánců. Členské státy dostávají na přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů podporu z rozpočtu EU

Přehled

Případy nedovoleného překročení hranic EU v roce 2023 (leden–srpen) podle státní příslušnosti

^{Zdroj: Agentura Frontex}

leden–září 2023:

To zahrnuje:

Geografické rozložení

2022

• Nárůst počtu překročení hranic na trasách přes centrální Středomoří (+56 %, 105 600), východní Středomoří (+113 %, 43 900) a trast Západního Balkánu (+134 %, 144 100) v porovnání s rokem 2021
• snížení počtu překročení hranic v západním Středomoří (včetně tzv. atlantické trasy ze západní Afriky na Kanárské ostrovy) (-25 %, 30 600) a na trasách východní hranic (-22 %, 6 300) v porovnání s rokem 2021
• 18 % nárůst počtu úmrtí na moři: V roce 2022 bylo na třech středomořských trasách nahlášeno 2,411 zesnulých nebo pohřešovaných osob, ve srovnání s 2,047 osobami v roce 2021

leden–srpen 2023

• Pokud jde o období od ledna do srpna, v roce 2023 došlo ve srovnání se stejným obdobím v roce 2022 k nárůstu počtu překročení hranic přes centrální Středomoří (+97 %, 114 900) a západní Středomoří (tj. včetně tzv. atlantické trasy ze západní Afriky na Kanárské ostrovy) (+7 %, 20 200).
• V období od ledna do srpna 2023 došlo ve srovnání se stejným obdobím v roce 2022 k poklesu počtu překročení na trasách přes východní Středomoří (–9 %, 25 400) a východních hranic (–9 %, 3 800).
• 31 % nárůst počtu úmrtí na moři: Od ledna do září 2023 bylo na třech středomořských trasách nahlášeno 2 418 zesnulých nebo pohřešovaných osob, ve srovnání s 1 841 osobami ve stejném období roku 2022

Přehled

K hlavním zemím, jejichž státní příslušnost navrácené osoby měly, patřily:

• Alžírsko (7,9 %)
• Maroko (7,1 %)
• Pákistán (5,9 %)
• Afghánistán (5,8 %)
• Albánie (5,5 %)

Účinnost systému navracení

V roce 2022 bylo do příslušných třetích zemí navráceno 73,600 občanů zemí mimo EU. To odpovídá 17 % všech rozhodnutí o navrácení vydaných v průběhu roku, což je pokles o 18 % oproti roku 2021.

K hlavním zemím, jejichž státní příslušnost osoby navrácené v roce 2022 měly, patřily:

• Albánie (12,9 %)
• Gruzie (10,2 %)
• Turecko (5,4 %)
• Srbsko (4,2 %)
• Moldavsko (3,5 %)

Vezmeme-li v úvahu národnosti, kde bylo vydáno více než 5 000 příkazů k navrácení, byla míra navracení zvláště nízká u osob z těchto zemí:

• Afghánistán (1,1 %)
• Sýrie (1,7 %)
• Pobřeží slonoviny (2,7 %)
• Guineje (4,3 %)
• Bangladéš (5,7 %)

V roce 2022 činil podíl dobrovolných k nuceným návratům 54-46 %. 75 % návratů tvořily asistované návraty – navracející se osoby obdržely logistickou, finanční a/nebo jinou materiální pomoc.

V první polovině roku 2023 bylo 217,100 občanů třetích zemí nařízeno opustit členský stát EU a celkem 38,900 bylo navráceno do země mimo EU na základě příkazu k opuštění země. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 se počet příkazů k navrácení zvýšil o 16 % a počet návratů o 21 %.

V roce 2022 obdrželo téměř 1 700 konzulátů členských zemí EU 7,6 milionu žádostí občanů zemí mimo EU o udělení krátkodobých schengenských víz, což je nárůst z 2,9 milionu v roce 2021 ale o 55 % méně než v roce 2019.

Celkem bylo vydáno 5,9 milionu schengenských víz a zamítnuto 1,3 milionu (celounijní míra zamítnutí činila 17,9 % oproti 13,4 % v roce 2021).

Většina žádostí byla podána v těchto zemích:

• Turecko (778 400)
• Rusko (687 200)
• Indie (671 900)
• Maroko (423 200)
• Alžírsko (392 100)

Nejvíce žádostí o víza zpracovaly:

• Francie (1 918 500)
• Španělsko (1 197 500)
• Německo (1 043 300)
• Itálie (727,500)
• Řecko (459 100)

58 % všech vydaných víz bylo uděleno pro více vstupů. Krátkodobá víza platí na cesty v rámci všech 26 zemí schengenského prostoru po dobu až 90 dnů v jakémkoli 180denním období.

Atlas věnovaný migraci, který vydává Znalostní centrum pro otázky migrace a demografie Evropské komise, je interaktivní zdroj harmonizovaných, aktuálních a ověřených údajů o stavu migrace a demografie ve 27 členských státech EU a 171 zemích a územích mimo EU.

Aktualizované statistické údaje týkající se

• mezinárodní migrace
• azyl
• cíleného přistěhovalectví
• migrující děti
• integrace přistěhovalců

a související informace najdete na internetových stránkách Eurostatu.

Na základě nařízení přijatých Evropským parlamentem a Radou shromažďuje Eurostat údaje od vnitrostátních statistických úřadů členských států EU a zemí ESVO. U těchto údajů a souvisejících metadat, které jsou pravidelně aktualizovány, je v souladu s Kodexem evropské statistiky zajištěna kvalita. Statistická zjištění jsou zveřejňována na platformě Statistics Explained a v dalších publikacích.

_{Prohlášení o vyloučení odpovědnosti: Výše uvedené údaje vycházejí z nejnovějších dostupných údajů, které jsou čtvrtletně aktualizovány. Poslední aktualizace: Říjen 2023}