Přejít na hlavní obsah
Logo Evropské komise
Evropská komise

Druhý hloubkový přezkum oblastí strategických pro evropské zájmy

23. února 2022 předložila Evropská komise druhou hloubkovou analýzu strategických závislostí Evropy. Analýza se zabývá pěti oblastmi, u nichž stoupá závislost Evropy na třetích zemích. Cílem je lépe pochopit rizika a příležitosti, jak tyto závislosti řešit.

Vzácné zeminy a hořčík

Zásadní otázky

  • Pokud jde o dostupnost hořčíku a vzácných zemin, je EU silně závislá na Číně. Čína představuje 93 % celosvětové výroby magnetů ze vzácných zemin a 89 % hořčíku.
  • Poptávka EU po těchto surovinách roste. Do roku 2030 se potřeby EU ohledně permanentních magnetů ze vzácných zemin mohou zdvojnásobit na 40 000 tun ročně (z 18 000 tun v roce 2019).

Chemické látky

1,1 milionu
pracovníků v evropském chemickém průmyslu
543 miliard eur
obratu
9,3 miliardy eur
investic do výzkumu a inovací

Zásadní otázky

  • Evropa vykazuje určitou míru závislosti na omezeném počtu třetích zemí, pokud jde o dostupnost několika chemických látek. Některé z nich mají zvláštní strategický význam, například jód, fluor, červený fosfor, oxid a hydroxid lithný, oxid molybdeničitý a wolframan.
  • Důležitými vývozci těchto strategických chemických látek do EU jsou euroasijské země (např. Kazachstán, Rusko, Čína).
  • Tyto chemické látky mají širokou škálu konečných užití v rámci dodavatelských a hodnotových řetězců např. pro ukládání energie, výrobu potravin, výrobu polovodičů používaných v solárních panelech a výrobu baterií elektrických vozidel.

Solární panely

Zásadní otázky

Ze Zelené dohody pro Evropu vyplývá obrovská poptávka po výrobě solární energie: do roku 2050 je zapotřebí jejího desetinásobného navýšení.

Společnosti z EU jsou světovými lídry v několika segmentech, které v hodnotovém řetězci na solární fotovoltaiku navazují. Ve výrobních segmentech, které jí předcházejí, však EU čelí významným strategickým závislostem:

  • v Číně probíhá 96 % celosvětové výroby solárních destiček
  • společnosti v EU vlastní 1 % celosvětové výroby solárních destiček, 0,4 % solárních článků a 2–3 % modulů

Nedávné události na celém světě měly vážný dopad na dovoz solárních fotovoltaických panelů do EU a jejich zavádění: 20–25 % solárních projektů EU bylo v roce 2021 odloženo nebo zrušeno.

Soukromý sektor vede evropskou solární iniciativu, jež má za cíl zvýšit do roku 2025 roční fotovoltaickou výrobu v EU na 20 GW.

Kybernetická bezpečnost

Zásadní otázky

EU zaujímá vedoucí postavení v celosvětovém výzkumu kybernetické bezpečnosti, zaostává však v této oblasti v inovacích a soukromých investicích.

  • V EU má ústředí pouze 14 % z 500 největších společností, které na světě působí v oblasti kybernetické bezpečnosti.
  • Většina hardwaru a softwaru, které se v současné době v EU používají pro kybernetickou obranu, je vyvíjena v USA a vyráběna v Číně.
  • Většina společností v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU jsou kromě toho mikropodniky nebo malé podniky, spoléhající se na třetí strany.

IT software pro cloud computing a edge computing

Zásadní otázky

  • Trh s těmito technologiemi zahrnuje omezený počet globálních poskytovatelů cloud computingu ze zemí mimo EU. To s sebou nese potenciální rizika pro EU, jelikož by mohlo dojít k narušení služeb cloud computingu v zahraničí, k zablokování evropských uživatelů nebo k nezákonného přístupu k údajům v případě, že by používání platných právních předpisů třetích zemí překročilo jejich meze nebo že by tyto předpisy byly změněny.
  • Evropský cloudový trh má hodnotu 5,9 miliardy eur. Jeho hodnota se přitom mezi lety 2017 a 2020 ztrojnásobila. Podíl poskytovatelů cloud computingu v EU na trhu se však snížil z 26 % v roce 2017 na 16 % v roce 2020.