Zpráva o strategickém výhledu z roku 2022 nazvaná „Souběžná zelená a digitální transformace v novém geopolitickém kontextu“ nabízí komplexní výhled do roku 2050 ohledně možné interakce mezi těmito dvěma souběžnými transformacemi. Reaguje rovněž na rychlý vývoj současné geopolitické situace.
Zmíněné transformace stojí na předním místě politického programu EU a jejich vzájemná interakce bude mít pro naši budoucnost obrovské důsledky. I když jsou svou povahou odlišné a každá z nich podléhá specifické dynamice, jejich propojenost a schopnost se navzájem ovlivňovat si zaslouží důkladnější kontrolu. Lepší pochopení tohoto vzájemného působení je klíčem k maximalizaci jejich součinnosti a minimalizaci potenciálních třecích ploch. To má zásadní význam v současném geopolitickém kontextu, kdy EU usiluje o urychlení zelené i digitální transformace a v konečném důsledku o zvýšení odolnosti a otevřené strategické autonomie Unie. Zpráva o strategickém výhledu z roku 2022 zahrnuje analýzu toho, nakolik důležitou úlohu hrají digitální technologie v dnešním světě a jaký vliv mají geopolitické, ekonomické, sociální a regulační faktory na propojenost obou transformací. Na základě této analýzy jsme ve zprávě identifikovali deset hlavních oblastí, v nichž je třeba jednat.
Sdělení navazuje na zprávu Společného výzkumného střediska (JRC), jejímž tématem je „věda pro politiku“: Na cestě k zelené a digitální budoucnosti. Klíčové požadavky na úspěšnou souběžnou transformaci v Evropské unii.
Klíčové synergie a potenciální třecí plochy:
Zelená a digitální transformace jsou do značné míry vzájemně propojené:
- Digitální technologie by mohly významnou měrou pomoci dosáhnout klimatické neutrality, snížit znečištění a obnovit biologickou rozmanitost. Lidé by například mohli monitorovat znečištění ve svém okolí, případně nakolik k němu přispívají oni sami, nebo by mohli mít přístup k údajům o životním prostředí prostřednictvím sítě mikrosenzorů a různých inteligentních zařízení.
- Provádění zelené transformace povede k transformaci digitálního odvětví. Ekologizaci technologií umožní například dosažení klimatické neutrality a energetické účinnosti datových center a cloudových infrastruktur do roku 2030, včetně uspokojení jejich poptávky po elektřině solární nebo větrnou energií. Jedná se např. o analýzu dat velkého objemu, technologii blockchain či internet věcí.
Existují však také oblasti, v nichž by se obě transformace mohly navzájem ovlivňovat negativně:
- Nebudou-li například digitální technologie energeticky účinnější, může dojít ke zvýšení spotřeby energie. Informační a komunikační technologie se totiž na celosvětové spotřebě elektrické energie podílejí 5–9 %. S rostoucím využíváním blockchainu, internetu věcí, různých platforem, vyhledávačů a virtuální reality by se mohl tento podíl ještě zvýšit.
- Široké využívání digitálních technologií by rovněž mohlo vést ke zvýšení elektronického odpadu a jeho dopadu na životní prostředí. Do roku 2030 by mohl dosáhnout 75 milionů tun.
- Pokrok v digitalizaci také povede k většímu využívání vody, např. při chlazení datových center nebo při výrobě čipů.
Technologie důležité pro úspěšnou propojenost
Budou-li digitální technologie správně využívány, mohou pomoci vytvořit klimaticky neutrální ekonomiku i společnost, které budou účinně využívat zdroje, a šetřit tyto zdroje v klíčových hospodářských odvětvích, jež jsou v současné době zároveň odpovědná za většinu emisí skleníkových plynů v EU:
 |
Digitalizace energetiky: Digitální technologie mohou poskytnout data nezbytná pro sladění nabídky a poptávky decentralizovanějším způsobem a téměř v reálném čase. Prognózy výroby energie a poptávky po ní lze zlepšit pomocí digitálních technologií, nových senzorů, dat ze satelitů a blockchainu. |
 |
Ekologičtější doprava: Digitalizace a umělá inteligence rovněž umožní, aby vznikla účinnější multimodální řešení v oblasti mobility, jako jsou „mobilita jako služba“ či „doprava jako služba“. Nová generace baterií a digitálních technologií, jako je internet věcí, umožní významný posun směrem k udržitelnější mobilitě pro různé druhy dopravy, od osobní přes nákladnímu až k letecké dopravě. |
 |
Podpora klimatické neutrality průmyslu: Inteligentní měřiče a senzory by mohly zvýšit energetickou i materiálovou účinnost ve výrobě. Digitální dvojčata (virtuální znázornění určitého předmětu) by mohla pomoci při navrhování systémů, testování nových výrobků, monitorování a zajišťování preventivní údržby, posuzování životního cyklu výrobku a při výběru optimálních materiálů. |
 |
Ekologičtější budovy díky digitalizaci: Data a technologie, jako je modelování informací, by mohly zefektivnit projektování a zvýšit energetickou účinnost celého odvětví. Dostupnost anonymizovaných dat a inteligentních spotřebičů a také chování spotřebitelů umožní cílené investice do renovací. |
 |
Ekologičtější zemědělství díky digitalizaci: Digitální senzory v kombinaci s daty ze satelitů by mohly šetřit vodu a energii a zároveň omezit používání pesticidů a hnojiv v zemědělství. Digitální platformy, které usnadňují místní distribuci a umožňují předcházet plýtvání potravinami, by mohly zvýšit místní produkci a zkrátit spotřební řetězce. |
Úloha geopolitických, ekonomických, sociálních a regulačních faktorů
Úspěšné propojení obou transformací bude rovněž záviset na geopolitických, ekonomických, sociálních a regulačních faktorech. Současné geopolitické změny vyvolané ruskou vojenskou agresí proti Ukrajině poukazují na potřebu tuto souběžnou transformaci urychlit a zvýšit odolnost a otevřenost EU. Odhalují rovněž, že je nutné zajistit přístup ke kritickým surovinám, které jsou pro obě transformace nezbytné a u nichž je EU stále do značné míry závislá na třetích zemích.
Zelená i digitální transformace budou rovněž vyžadovat, aby se hospodářská politika EU ještě více zaměřila na udržitelnost a oběhovost. Klíčové budou investice soukromého i veřejného sektoru do udržitelných projektů. Podle skromných odhadů si obě transformace do roku 2030 vyžádají každoročně přibližně 650 miliard eur.
Jádrem souběžné transformace bude spravedlnost a cenová dostupnost, z čehož budou mít prospěch všichni Evropané, odvětví a regiony v EU i mimo ni. Lidé s nízkými a středními příjmy jsou však vůči dopadům souběžné transformace zranitelnější z hlediska dostupnosti pracovních míst, přístupu k digitálním veřejným službám a vyšších cen energie a zboží. Během transformace se rovněž zásadním způsobem změní trhy práce a potřebné dovednosti. EU bude proto muset věnovat pozornost utužování sociální a hospodářské soudržnosti v průběhu transformace.
V neposlední řadě bude při propojování obou transformací důležitý vliv EU při prosazování jejich norem ve světě. Velmi důležité bude ochránit spotřebitele v EU před neudržitelnými výrobky nebo postupy a zajistit, aby mezinárodní normy respektovaly normy udržitelnosti a etické normy EU.
Oblasti činnosti pro úspěšnou propojenost
Ve zprávě o strategickém výhledu jsme identifikovali deset oblastí, na které je třeba se do roku 2050 zaměřit a minimalizovat tak potenciální rizika interakce mezi zelenou a digitální transformací.
- Zvýšení odolnosti a otevřené strategické autonomie v odvětvích, která mají pro souběžnou transformaci zásadní význam, například prostřednictvím činnosti Observatoře EU pro kritické technologie
- Posílení zelené a digitální diplomacie využitím regulačního a normalizačního vlivu EU, prosazováním hodnot EU a posilováním partnerství
- Strategické řízení dodávek kritických materiálů a komodit přijetím dlouhodobého systémového přístupu s cílem zabránit vzniku nové pasti závislosti
- Prohloubení hospodářské a sociální soudržnosti zvýšením sociální ochrany a posílením sociálního státu
- Přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy tak, aby odpovídaly rychle se transformující technologické a sociálně-ekonomické realitě, jakož i podpora mobility pracovních sil napříč odvětvími
- Mobilizace dalších investic do nových technologií a infrastruktur, které obstojí i v budoucnu
- Vytvoření monitorovacího rámce pro měření blahobytu nad rámec HDP
- Zajištění regulačního rámce jednotného trhu, který obstojí i v budoucnu a bude napomáhat udržitelným podnikatelským modelům a spotřebitelským vzorcům
- Posílení globálního přístupu ke stanovování norem a využívání výhody EU z prvenství na celosvětové úrovni v konkurenceschopné udržitelnosti
- Podpora spolehlivého rámce kybernetické bezpečnosti a bezpečného sdílení údajů s cílem mimo jiné zajistit, aby kritické subjekty mohly předcházet narušením, odolávat jim a zotavit se z nich