Již 20 let spolu

Rozšíření vytvořilo pro občany ze všech členských států více příležitostí ke studiu a práci v celé Evropské unii. Možnosti studovat a vyučovat v zahraničí využilo od roku 2004 více než 2,7 milionu lidí z deseti nových členských zemí. Díky programu Erasmus+ studovalo na univerzitách v těchto zemích přes 600 000 mladých lidí z jiných států EU.

Z deseti členských států, které přistoupily v roce 2004, je jich dnes devět plně součástí schengenského prostoru – největšího prostoru volného pohybu na světě, který zaručuje plynulé a bezpečné cestování. V současné době se pracuje na další integraci Kypru do tohoto prostoru s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem země.

Členské státy zároveň účinněji spolupracovaly na potírání přeshraniční trestné činnosti, a to díky společným pravidlům, operativní spolupráci a podpoře EU. To pomohlo například v boji proti obchodu s drogami, proti praní peněz a trestné činnosti páchané na internetu.

Za posledních dvacet let dosáhla Evropská unie také významného pokroku například v oblasti sociálních práv, ochrany životního prostředí a zdraví, nakládání s odpady, práv spotřebitelů a bezpečnosti výrobků, čímž přispěla ke zlepšení celkové kvality života lidí.Deset zemí, které se staly členy v roce 2004, mělo z těchto vyšších standardů prospěch a zároveň je pomáhalo utvářet. Dnes máme ve všech členských státech lepší ochranu přírody, města mají čistší ovzduší a také soukromí je chráněno napříč EU.

Fakta a čísla

• Od roku 2004 se programu Erasmus+ zúčastnilo z deseti nových členských států více než 2,7 milionu mladých lidí.
• V desítce nových členských států se od vstupu do EU zvýšila recyklace komunálního odpadu. Mezi lety 2004 a 2022 vykázaly například Slovensko, Litva, Slovinsko a Lotyšsko nárůst míry recyklace o více než 40 procentních bodů.
• Během dvaceti let se průměrná délka života v zemích, které se staly členy v roce 2004, zvýšila ze 75 na 79 let, a výrazně se tak přiblížila celounijnímu průměru (81 let).
• Podle nejnovějšího standardního průzkumu Eurobarometr se životní spokojenost v zemích, které přistoupily k Evropské unii před dvaceti lety, zvýšila mezi roky 2004 a 2024 z 68 na 89 %.

Navzdory celosvětovému hospodářskému útlumu vzrostla ekonomika EU za posledních dvacet let o 27 %. Země, které se staly součástí Unie v roce 2004, zaznamenaly výrazný hospodářský růst. Například ekonomiky Polska a Malty se více než zdvojnásobily. Slovenská vzrostla o 80 %. Ekonomiky všech novějších členských států se neustále přibližují celounijnímu průměru.

Také země, které již v roce 2004 členy byly, se těší růstu a prosperitě. Vývoz ze Španělska do deseti nových zemí se za posledních dvacet let zdvojnásobil. Italský obchod se zbožím s těmito státy se od té doby zvýšil o 77 %. Výrazně vzrostla také obchodní výměna mezi Litvou a Švédskem. Za méně než dvě desetiletí se vnitřní tok zboží uvnitř EU zvýšil o více než 40 %.

A lidé tento růst zaznamenali v každodenním životě. Reálné mzdy se v nové desítce zemí mezi lety 2004 a 2023 zdvojnásobily. A míra chudoby se snížila o polovinu. Z 26 milionů nových pracovních míst, která v EU za posledních dvacet let vznikla, jich na deset nových členských států připadá celých 6 milionů.

Fakta a čísla

• Ekonomiky deseti členských států, které do EU vstoupily v roce 2004, zaznamenaly trvalý hospodářský růst: hrubý národní důchod (HND) Estonska rostl ročně v průměru o více než 8 % a v Polsku, na Slovensku, na Maltě a v Lotyšsku činil růst průměrně přes 7 %.
• Průměrný HDP na obyvatele v deseti novějších členských státech vzrostl mezi lety 2004 a 2022 z 59 % celounijního průměru na 81 %.
• Míra chudoby a sociálního vyloučení se v těchto členských státech výrazně snížila. Zatímco v roce 2005 činila 37 %, v roce 2020 to bylo už jen 17 %. Počet dětí ohrožených chudobou se ve stejném období snížil ze 41 % na 17 %.
• Podíl osob ve věku 25–34 let s terciárním vzděláním se v desítce nových členských států od přistoupení zvýšil o téměř 20 procentních bodů.
• Sedm z této desítky členských států přijalo euro. Jako první jej v roce 2007 přijalo Slovinsko, v roce 2015 se stalo měnou Litvy. Díky tomu může více podniků a občanů plně využívat výhod jednotného trhu bez obav z měnových rizik.

Díky úsporám z rozsahu, které rozšířený jednotný trh nabízí, zaznamenal průmysl období růstu – od polského odvětví elektroniky až po německý sektor výroby automobilů. Evropský průmysl získal lepší přístup ke klíčovým vstupům, jako jsou kriticky důležité suroviny. Společnosti dnes mohou snadno získávat kobalt z Česka, nikl ze Slovenska, měď z Kypru a vzácné zeminy z Litvy.

Rozšíření EU vytvořilo také příležitosti k prodeji zemědělských a potravinářských produktů na větším trhu, což dává občanům větší výběr kvalitních potravin. Deset nových členských států obohatilo zemědělskou rozmanitost EU o různé zemědělské tradice, plodiny, hospodářská zvířata a vysoce kvalitní produkty. Hodnota zemědělské produkce se v těchto zemích v posledních dvou desetiletích ztrojnásobila a přesahuje nyní 68 miliard eur.

Fakta a čísla

• Přístup na větší jednotný trh je pro evropský průmysl plusem. V letech 2004 až 2022 se v Česku více než zdvojnásobila produkce papírenských výrobků a na Slovensku se zase na dvojnásobek zvýšila výroba základních kovů.
• Prostřednictvím společné zemědělské politiky pomohla EU v desítce nových států modernizovat zemědělství a potravinářství.
• Evropané si mohou koupit více kvalitních potravin a produktů z celé Unie. Na seznam produktů EU s chráněným označením původu jich bylo z nových zemí přidáno více než 280 – od slovenského kysaného zelí až po víno z maltského ostrova Gozo.

Aby se v Evropě lidem lépe žilo a pracovalo, investovala EU v posledních dvaceti letech významně do infrastruktury – do dálnic a potrubních systémů, veřejné dopravy, internetového připojení, datových center nebo přeshraniční infrastruktury.

Dopravní spojení v Evropě se rozšířilo a zlepšilo a všechny části kontinentu jsou nyní propojeny. Například Slovinsko má nyní větší síť elektrifikovaných železničních tratí a v Maďarsku zase investice EU přispěly mimo jiné k rozvoji linek metra. Řada dalších projektů se chystá – například Rail Baltica propojí pobaltské státy se zbytkem Evropy a zlepší spojení mezi Finskem a dalšími zeměmi EU.

Díky integrovanému trhu s energií jsme lépe zvládli krize, například když Rusko přerušilo dodávky plynu. Příkladem takové energetické provázanosti jsou propojení elektrizačních soustav mezi Maltou a Itálií a plynovodů mezi Dánskem a Polskem. Země EU spolupracují na zajištění spolehlivějších a udržitelnějších dodávek energie, aby podpořily přechod na čistou energii a snížily závislost na ruských fosilních palivech.

Díky vysokým investicím z EU vzrostlo v celé Evropské unii pokrytí vysokorychlostními širokopásmovými sítěmi a zlepšil se přístup k internetu. Digitální šampioni, jako je Estonsko, jdou příkladem v rozvoji služeb elektronické veřejné správy. Ve všech částech Evropy získaly miliony lidí přístup k síti 5G. A díky zrušení poplatků za roaming v mobilních sítích nemusí občané EU platit dodatečné náklady za hovory a textové zprávy uskutečněné při cestách po 27 členských státech. Investice EU pomáhají dále zlepšovat konektivitu a odolnost sítí – například prostřednictvím nové trasy optických kabelů spojující Švédsko a Finsko s pobaltskými zeměmi.

Díky NextGenerationEU dnes modernizační trend pokračuje. Tento finanční nástroj disponuje více než 800 miliardami eur, z nichž ve všech 27 členských státech financuje stovky projektů (větrné elektrárny na moři, elektrické vlaky, špičkové digitální služby nebo zdravotnická střediska světové úrovně), které vytvářejí kvalitní pracovní místa.

A s tím, jak se strategické prostředí kolem nás stále mění, potřebuje Evropa posílit svou obranu. Na tomto úsilí se podílejí všechny členské státy – od obranného výzkumu v Estonsku přes vývoj letadel ve Švédsku a výrobu munice v Polsku.

Fakta a čísla

• S finanční podporou politiky soudržnosti EU a Nástroje pro propojení Evropy se transformovala a rozšířila evropská dopravní síť. Délka dálnic se v posledních dvou desetiletích v Polsku, Maďarsku a na Slovensku ztrojnásobila. Litevská železniční síť se od roku 2004 rozrostla o 200 kilometrů.
• Za posledních dvacet let se Evropské unii podařilo snížit energetickou náročnost hospodářství. EU jako celek ji zredukovala téměř o 33 %. Deset nových členských států dosáhlo ještě většího snížení – o více než 40 %.

V posledních dvaceti letech bylo v Evropské unii dosaženo řady průlomových výzkumných objevů a kreativních inovací – například v prevenci nemocí a léčbě rakoviny. Mnohé z nich se uskutečnily v deseti nových zemích nebo byly výsledkem spolupráce mezi výzkumnými pracovníky ze starších a novějších členských států, kterou finančně podpořila EU.

Maďarští a francouzští vědci byli za svůj přínos k výzkumu hmoty oceněni Nobelovou cenou za fyziku. Od Lotyšska po Španělsko akademičtí pracovníci úzce spolupracovali například na prohloubení našich znalostí o genomu.

Fakta a čísla

• Česko, Maďarsko, Itálie, Německo a další země spolupracují na výstavbě světově největší a nejpokročilejší infrastruktury s vysoce výkonnými lasery.

Ať už se některý z 27 členských států potýká se záplavami či lesními požáry anebo je zasažen zemětřesením nebo mimořádnou zdravotní událostí, vzájemně si v tíživých situacích poskytují potřebnou pomoc.

Všechny země EU poskytovaly během posledních 20 let podporu po celém kontinentu i mimo něj prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. Příkladů je mnoho: Pět členských států poskytlo okamžitou pomoc Maďarsku poté, co bylo v roce 2010 zasaženo přívalovými povodněmi. V létě 2022 zasahovali rakouští hasiči ve Slovinsku, když země čelila ničivým lesním požárům. Loni zase při nevídaných lesních požárech v Řecku pomáhali záchranáři ze Slovenska.

Od prvního dne ruské válečné agrese proti Ukrajině spolupracují členské státy EU na poskytování podpory ukrajinskému lidu. Logistická centra v Polsku, na Slovensku a v Rumunsku pomáhají s distribucí pomoci z celé Unie. EU poskytla dočasnou ochranu více než 4,1 milionu ukrajinských uprchlíků, přičemž téměř 1,7 milionu z nich přijaly členské státy, které přistoupily v roce 2004.

Fakta a čísla

• Členské státy EU spolupracují na poskytování nouzové pomoci pro ostatní země i pro sebe navzájem. Od roku 2004 tak reagovaly na více než 700 žádostí o pomoc podaných prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU.
• Zásoby zdravotnického materiálu rescEU nacházející se v Maďarsku, Polsku, Litvě a Slovinsku, jakož i připravená hasicí letadla na Kypru a vrtulníky v Česku umožnily Evropské unii rychle směrovat pomoc do všech 27 členských států.
• Polsko má na svém území unijní zdravotnické evakuační centrum pro ukrajinské pacienty, kteří potřebují akutní pomoc. K dnešnímu dni bylo za účelem poskytnutí specializované zdravotní péče přemístěno do nemocnic po celé Evropě přes 3 200 osob. 
• Kypr je klíčový pro námořní koridor, který dodává humanitární pomoc palestinskému lidu.

V posledních dvaceti letech byla Evropa na světové scéně více slyšet – když apelovala na to, aby svět podnikal kroky proti změně klimatu, když bojovala proti pandemii nebo vystupovala na podporu demokracie.

Vstupem desítky nových členských států vzrostla v globálním měřítku naše ekonomická síla. Díky většímu jednotnému trhu se EU stala ještě atraktivnějším obchodním partnerem, což nám umožnilo vytvářet nové příležitosti v zahraničí. Od roku 2004 se náš celkový mezinárodní obchod zvýšil o 3 biliony eur a v roce 2023 dosáhl 5 bilionů eur.   

Rozšířením Unie se rovněž posílila úloha Evropy jako předního dárce humanitární pomoci. Evropskou humanitární pomoc na Ukrajině, v Gaze nebo Súdánu poskytují humanitární pracovníci z celé EU. Podílejí se na ní mimo jiné i české humanitární partnerské organizace, polské nevládní organizace nebo kyperští humanitární pracovníci. 

Rozšíření přispělo v celé Evropské unii k prosperitě, posílilo demokracii a zajistilo stabilitu. A s 27 členskými státy se EU stala silnějším geopolitickým hráčem.