Činnost Komise Ursuly von der Leyenové

Když svět zasáhla nejhorší pandemie naší generace, převzala Komise odpovědnost za ochranu životů, živobytí i našeho hospodářství.

Podpořili jsme výzkum a rekordně rychlé zavádění životně důležitých očkovacích látek. Zajistili jsme, aby všichni Evropané získali přístup k očkovacím látkám najednou, bez ohledu na to, ve kterém členském státě žijí. Na ochranu Evropanů a obyvatel partnerských zemí jsme jménem členských států zajistili až 4,6 miliardy dávek očkovacích látek. Více než 80 % dospělé populace EU dostalo alespoň základní očkování.

Když očkování dovolilo, aby jednotlivé státy opatrně otevřely hranice, vyvinuli jsme praktické nástroje, které Evropanům umožnily bezpečně cestovat. Vytvořili jsme digitální certifikát EU COVID, k jehož využívání se připojilo 78 zemí a území. Tento systém se stal vzorem globálního systému, který usnadňuje mobilitu a chrání před pandemií občany po celém světě.

Vzhledem k tomu, že po omezení volného pohybu osob hrozilo uzavírání podniků a rušení pracovních míst, zřídili jsme evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). V roce 2020 díky němu zůstalo v provozu 2,5 milionu společností a 31,5 milionu Evropanů si udrželo zaměstnání, čímž se zabránilo masivní hospodářské a sociální krizi. A když byly uzavřeny hranice a zboží uvízlo na silnicích, spustili jsme zelené pruhy, abychom usnadnili dopravu a zabránili nedostatku základního zboží.

Hned jak se ke všem Evropanům zároveň dostaly očkovací látky, zaměřili jsme se na to, aby se ekonomiky všech členských států, zejména těch, které byly pandemií zasaženy nejvíce, mohly rychle zotavit. V době, kdy jsme čelili nejhlubší recesi od druhé světové války, jsme dosáhli nejsilnějšího oživení od poválečné konjunktury. K tomuto oživení mohlo dojít díky tomu, že jsme vypracovali odvážný nový plán získávání peněz na trhu a společného investování do oživení a odolnosti Evropy.

Nástroj NextGenerationEU posílil důvěru v naše hospodářství. S rozpočtem více než 800 miliard eur žene naše ekonomiky vpřed kombinací investic a reforem. Stovky projektů, které byly z nástroje NextGenerationEU financovány, již Evropanům přinášejí hmatatelné výsledky, od větrných elektráren na moři po elektrické vlaky, od špičkových digitálních veřejných služeb po nemocnice světové úrovně. Souběžně s tím členské státy EU strategicky využívají nástroj NextGenerationEU k provádění hloubkových reforem, jako jsou reformy trhu práce, důchodové reformy a zrychlené povolování v oblasti obnovitelných zdrojů energie. To je naše Unie, motor evropské prosperity. 

Během celého svého funkčního období Komise posilovala schopnost Evropy poskytovat životně důležitou podporu zemím zasaženým katastrofami, ať už záplavami, lesními požáry nebo zemětřeseními či mimořádnými událostmi v oblasti zdraví.

Mechanismus civilní ochrany EU směroval podporu do všech částí kontinentu i mimo něj. Naše týmy zachraňovaly lidské životy a odstraňovaly trosky již několik hodin po devastujících zemětřeseních v Albánii, Chorvatsku a Turecku. Rychle zasahovaly po ničivých povodních v Belgii, Německu, Itálii a Slovinsku.

Od roku 2019 jsme prostřednictvím Fondu solidarity EU poskytli členským státům a přistupujícím zemím zasaženým přírodními katastrofami a mimořádnými situacemi v oblasti veřejného zdraví více než 3 miliardy eur.

Naši hasiči pomáhali při hašení přírodních požárů od Řecka po Portugalsko a od Francie po Albánii. A dokonce i za Atlantským oceánem: Kanada se vůbec poprvé obrátila na Evropu, protože byla zasažena nejhoršími lesními požáry v novodobé historii. A Evropa na její výzvu odpověděla: stovky evropských hasičů bojovaly se silnými požáry, které ničily kanadské lesy.

Četnost a intenzita extrémních povětrnostních jevů, stejně jako pandemie, však ukazují, že v oblasti reakcí na katastrofy musíme učinit více. Proto jsme vytvořili rescEU: je to společná rezerva evropských zdrojů, včetně protipožárních letadel a vrtulníků, letadel pro zdravotní evakuaci a zásob zdravotnického materiálu. Je to skutečná evropská záchranná síť pro mimořádné situace.

Když nyní nastane katastrofa, je Unie lépe než kdykoli předtím vybavena na pomoc Evropanům i zbytku světa. Od roku 2020 jsme koordinovali 232 operací humanitárního leteckého mostu, jimiž jsme reagovali na 12 krizí na celém světě, naposledy na zoufalou humanitární situaci v Gaze.

V posledních letech Evropa zajistila v digitální oblasti mnohem výraznější přínos pro občany a podniky než kdykoli předtím. 

Na začátku funkčního období jsme si stanovili jasnou vizi: zajistit, aby naše společnost měla prospěch z technologií a aby inovace posílily naši konkurenceschopnost a zároveň minimalizovaly rizika pro občany. 

Svůj mandát jsme splnili. V celé Evropě jsme investovali miliardy eur do zavádění optických vláken a 5G. Propojili jsme venkovské regiony a vybavili stovky tisíc pracovníků dovednostmi pro digitální budoucnost. Vytvořili jsme vizi digitálního prostoru zaměřenou na člověka a upevnili naše vedoucí postavení v oblasti technologií. 

V roce 2019 nebyl žádný z osmi nejlepších superpočítačů evropský. Dnes je EU domovem čtyř nejvýkonnějších počítačů na světě – nacházejí se ve Finsku, Itálii, Španělsku a Německu. 

Evropa se zároveň stala světovým průkopníkem práv občanů na internetu. V aktu o digitálních službách jsme stanovili základní zásady pro všechny digitální společnosti v Evropě i jasná práva uživatelů. Vymezili jsme zvláštní odpovědnost velkých internetových platforem za obsah, který propagují a šíří – například v boji proti nenávistným verbálním projevům a dezinformacím a v zájmu ochrany nezletilých. Prostřednictvím aktu o digitálních trzích zajišťujeme, aby hlavní digitální společnosti dodržovaly spravedlivá pravidla a zabezpečily podnikům v EU transparentnost a právní jistotu.

Totéž platí pro umělou inteligenci. Díky aktu o umělé inteligenci, který vychází vstříc inovacím, je Evropa prvním a doposud jediným kontinentem, který má v oblasti umělé inteligenci speciální předpisy, zaměřené na vysoce riziková použití. Akt o umělé inteligenci je více než pouhým souborem pravidel – je odrazovým můstkem k tomu, aby se naše podniky dostaly do čela vývoje důvěryhodné umělé inteligence.

Víme, že umělá inteligence může výrazně zvýšit produktivitu našich podniků. Proto jim pomáháme začlenit umělou inteligenci do jejich obchodních procesů. Poskytujeme například začínajícím podnikům a malým a středním podnikům přístup k našim superpočítačům světové úrovně, aby mohly vyvíjet, trénovat a testovat velké modely umělé inteligence. 

Zároveň jsme vyvinuli bezpečný způsob, jak využít ekonomický potenciál dat. Aktem o datech budeme podněcovat ke sdílení dat těmi, kdo je vytvářejí, a zvýšíme konkurenceschopnost našich trhů v oblasti cloudcomputingu – do roku 2028 tak přidáme k našemu HDP desítky miliard eur. 

Evropská digitální dekáda a její dopad

Evropský průmysl je těžištěm našeho úsilí o zajištění prosperity našim občanům, jakož i klíčem k naší ambici vybudovat čistou ekonomiku. Abychom pomohli našemu průmyslu udržet si během transformace konkurenceschopnost v globálním měřítku, vytvořili jsme zrychlený způsob, jak podpořit klíčová odvětví, od čipů po čisté technologie, od baterií po větrnou energii. Spočívá v kombinaci investic, dovedností, inteligentních regulačních opatření a ve spolupráci s partnery.

Tento koncept jsme otestovali evropským aktem o čipech s cílem podpořit výrobu čipů, jakož i rozšíření jejich využívání a inovace v celém hodnotovém řetězci. A tento přístup se osvědčil. Evropský akt o čipech již přinesl více než 100 miliard eur plánovaných investic v celém hodnotovém řetězci. Nadto přispívá k vytváření kvalitních pracovních míst po celé Evropě, od Magdeburgu po Katánii, od Dublinu po Drážďany, od Vratislavy po Grenobl.

Stejný způsob uplatňujeme, abychom zajistili, že budoucnost našeho průmyslu čistých technologií se bude odehrávat v Evropě. Náš akt o průmyslu pro nulové čisté emise pomůže EU vybudovat silnou domácí výrobní kapacitu. Do roku 2030 by alespoň 40 % naší poptávky po technologiích pro nulové čisté emise mělo být pokryto z evropských výrobních zdrojů. Naše strategické projekty a údolí, reformy povolovacích postupů a pravidla cíleného zadávání veřejných zakázek a aukcí mohou EU pomoci stát se světovým průkopníkem v přechodu na čistou energii a vytvářet zelená a kvalitní pracovní místa doma.

Podobně jsme vypracovali akt o kritických surovinách, abychom našim společnostem zajistili přístup k základním surovinám, které jsou klíčové pro konkurenceschopnost a hospodářskou bezpečnost Evropy. Evropa dnes získává největší část svých vzácných zemin a dalších kritických surovin z Číny. Geopolitické napětí nebo události, jako je pandemie, by mohly v Evropě kdykoli vyvolat vážné problémy ve výrobním sektoru. To je důvod pro přijetí nové zásady pro vztahy s Čínou: „snižovat rizika, nikoli zpřetrhat vazby“, která byla přijata jak členskými státy EU, tak partnery v rámci G7. Vyvíjíme nové projekty v Evropě, ale také přínosná strategická partnerství se zeměmi, jako je Austrálie, Chile a Kanada, s cílem zabezpečit a zpracovávat kritické suroviny a diverzifikovat dodavatelské řetězce evropských podniků.

A abychom se přizpůsobili geopolitické realitě, vypracovali jsme naši vůbec první Strategii hospodářské bezpečnosti EU s konkrétními kroky ke zvýšení odolnosti a snížení rizik naší ekonomiky. I zde je náš přístup pragmatický: podpora vlastních kapacit Evropy v klíčových odvětvích, ochrana před závislostmi a partnerství za účelem prosazování společných zájmů. Díky tomu je Evropa silnější a bezpečnější.

Evropa je kontinent, jehož historii utvářelo mnoho národů. Vždy dostojíme naší povinnosti poskytovat bezpečnost lidem, kteří žádají o mezinárodní ochranu, a jsme hrdí na to, že nabízíme legální způsoby migrace, z nichž budou mít prospěch také evropské společnosti a ekonomiky.

V minulých krizích, kdy do EU vstoupil nebývalý počet uprchlíků a nelegálních migrantů, se však ukázalo, že Evropa nemá správné nástroje k tomu, aby se s takovým náporem vyrovnala.

Na začátku mandátu této Komise jsme se proto zavázali vytvořit společný systém pro lepší řízení migrace v EU. Proto jsme navrhli nový pakt o migraci a azylu.

Po složitých politických a právních jednáních dosáhly členské státy a Evropský parlament o tomto komplexním souboru pravidel shody, což Evropě dává šanci na nový začátek tam, kde jsme již desítky let svědky pouze zablokování a stagnace.

Za pomoci nových pravidel budeme s tozajistit lepší kontrolu našich vnějších hranic. Zrychlujeme a zefektivňujeme azylová řízení, řízení o navrácení a řízení na hranicích s přísnějšími lhůtami a přísnějšími pravidly pro omezení žádostí, jež mají povahu zneužití, nebo následných žádostí o mezinárodní ochranu, přičemž nezapomínáme na nezbytné záruky pro jednotlivce. Rozhodnutí o navrácení budou osobám bez oprávnění k pobytu vydávána okamžitě.

Nyní máme jasnější pravidla týkající se odpovědnosti členských států, jakož i lepší opatření k omezení druhotného pohybu.
Členské státy se budou vzájemně podporovat prostřednictvím flexibilního, avšak trvalého mechanismu solidarity. Každý z nich si bude moci zvolit druh solidarity, kterou si přeje poskytnout. Naše Unie má nyní k ruce lepší nástroje k řízení migrace.

Souběžně s vypracováním účinnějších právních předpisů Komise během tohoto mandátu podporovala členské státy prostřednictvím operativní podpory a za pomoci agentur EU při řešení bezprostředních problémů – od nárůstu počtu příchozích do Středomoří až po účelové využívání migrace ze strany Běloruska. Navázali jsme rovněž partnerství se třetími zeměmi za účelem boje proti převaděčství a zvýšení počtu návratů.

Například komplexní partnerství, které jsme podepsali s Tuniskem, přináší vzájemné výhody nad rámec migrace – od energetiky a vzdělávání až po dovednosti a bezpečnost. Jedná se o modelovou dohodu pro další, které mají být podepsány s partnerskými zeměmi s cílem podpořit spolupráci a zlepšit řízení migrace.

V posledních letech Komise Ursuly von der Leyenové mnohokrát ukázala, jak je možné překonat obrovské výzvy, když se spojí síly s přáteli a partnery. Schopnost EU vytvářet silné aliance po celém světě pomohla upevnila úlohu Evropy v celosvětovém měřítku.

První návštěva stávajícího sboru komisařů se uskutečnila v Africe. Činnost Komise Ursuly von der Leyenové posunula vztahy se Spojenými státy na novou úroveň nejen díky úzké spolupráci při podpoře Ukrajiny, ale i v oblasti energetiky, klimatu, obchodu a technologií. Pomohla rovněž obnovit vztahy se Spojeným královstvím po brexitu. Vyjednali jsme Windsorský rámec, který znovu nastavil pozitivní trajektorii jednoho z našich nejdůležitějších vztahů v rámci Evropy.

A vytvořili jsme novou generaci partnerství v podobě strategie Global Gateway, která je vůbec největším globálním investičním programem Evropy. Global Gateway v hodnotě 300 miliard eur představuje nabídku kvalitních investic a infrastrukturních projektů, které dodržují vysoké environmentální a sociální standardy a vytvářejí pracovní místa a růst na místní úrovni.

Strategie Global Gateway spočívá v rozvoji oboustranně výhodných partnerství s přihlédnutím k zájmům našich partnerů i EU v geopolitické perspektivě.

A tato strategie již přináší výsledky. Více než 200 vybraným stěžejním projektům se dostalo investiční podpory o celkové výši 66 miliard eur: od strategických partnerství v oblasti surovin s Namibií, Chile a Argentinou, spolupráce v oblasti vodíku z obnovitelných zdrojů s Marokem a Egyptem až po digitální podmořský kabelový systém Medusa, který spojuje EU se severoafrickými zeměmi. A další projekty budou následovat.

Strategie Global Gateway, která se provádí v rámci přístupu „tým Evropa“ (orgány EU spolupracují s členskými státy EU) – nejenže podporuje čistou a digitální transformaci po celém světě, ale také zvyšuje vliv EU na světové scéně. 

Evropa upevňuje svou pověst spolehlivého dlouhodobého partnera, který usiluje o vzájemný prospěch.