Přechod ke klimatické neutralitě Evropy do roku 2050
EU se ve svém právním rámci pro klima zavázala, že učiní vše pro to, aby se z Evropy stal první klimaticky neutrální kontinent na světě.
V červenci 2021 jsme předložili návrhy, jak přizpůsobit všechna odvětví hospodářství EU této výzvě, počínaje snížením emisí alespoň o 55 % do konce tohoto desetiletí. S plněním cílů roku 2030 v oblasti klimatu Unii spravedlivým, nákladově efektivním a konkurenceschopným způsobem pomůže nyní již kompletní legislativní balíček „Fit for 55“.
Evropa tak dokazuje, že plní své slovo, které dala občanům a mezinárodním partnerům, že bude průkopníkem opatření v oblasti klimatu a bude formovat ekologickou transformaci ve prospěch občanů a průmyslu.
Transformace hospodářství a společnosti
Změna klimatu je největší výzvou naší doby. Ale je to také příležitost vytvořit nový model hospodářství.
Plán této transformační změny je stanoven v Zelené dohodě pro Evropu. Změny, která s sebou přinese mnoho výhod, od vytváření nových příležitostí pro inovace, investice a ekologická pracovní místa až po zlepšení našeho zdraví a životních podmínek.
Všech 27 členských států Unie se zavázalo, že do roku 2050 přemění Evropu v první klimaticky neutrální kontinent. Proto přislíbily, že do roku 2030 sníží emise oproti úrovni v roce 1990 nejméně o 55 %.
EU nyní disponuje právně závaznými cíli v oblasti klimatu, jež se vztahují na všechna klíčová odvětví hospodářství. Celý balíček zahrnuje
- cíle v oblasti snižování emisí v celé řadě odvětví
- cíl v oblasti podpory přírodního propadu uhlíku
- aktualizovaný systém obchodování s emisemi, který povede k omezení emisí, stanovení ceny za znečištění a vytvoření investic do ekologické transformace
- sociální podporu občanům a malým podnikům
Členské státy nyní vynaloží 100 % svých příjmů z obchodování s emisemi na projekty související s klimatem a energetikou a na sociální rozměr transformace.
Nový Sociální klimatický fond vyčlení 65 mld. eur z rozpočtu EU a celkem více než 86 mld. eur na podporu občanů a malých podniků, jež jsou v rámci ekologické transformace nejzranitelnější. Řešením nerovností, energetické chudoby a posílením konkurenceschopnosti evropských podniků se zajistí příležitosti pro všechny, takže nikdo nezůstane opominut.
Aby se zajistilo, že evropské podniky budou mít na trhu rovné podmínky, bude zaveden nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, na jehož základě se bude cena uhlíku platit v dotčených odvětvích také za dovážené výrobky. Jedná se o cenný nástroj na podporu celosvětového snižování emisí a využití trhu EU ke splnění našich globálních cílů v oblasti klimatu.
Jako další krok na cestě ke klimatické neutralitě předložila Komise v únoru 2024 své posouzení cíle EU v oblasti klimatu pro rok 2040. Doporučila snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů v EU o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990, což je v souladu s nedávnými vědeckými doporučeními a se závazky EU v rámci Pařížské dohody. Evropský parlament a členské státy tento cíl projednají a příští Komise předloží na tomto základě legislativní návrhy.
Náš přechod na ekologičtější mobilitu nabízí všem Evropanům čistá, přístupná a cenově dostupná dopravní a logistická řešení, přičemž propojuje venkovské i odlehlé regiony.
Díky novým normám CO2 budou mít všechny nové osobní automobily a dodávky registrované v Evropě do roku 2035 nulové emise. Jako dílčí krok směrem k nulovým emisím se budou muset průměrné emise do roku 2030 u nových automobilů snížit o 55 % a u nových dodávek o 50 %. Tím se upevní směřování silniční dopravy k mobilitě s nulovými emisemi v roce 2050.
EU usiluje o vytvoření infrastruktury, která občanům umožní nabíjet jejich vozidla s nulovými emisemi na krátké i dlouhé cesty. Ohledně instalace dobíjecí infrastruktury a infrastruktury vodíkových plnicích stanic na evropských silnicích budou stanoveny závazné cíle. Ve veřejném prostoru bude zajištěna dostatečná dobíjecí kapacita, aby byly uspokojeny požadavky většího počtu automobilů s nulovými emisemi, které budou uvedeny na trh. Dále budou zajištěny další dodávky soukromých nabíječek pro použití doma nebo na pracovišti.
Kromě toho se na silniční dopravu od roku 2027 bude vztahovat obchodování s emisemi, což znamená, že za znečišťování se bude platit. To bude motivací k používání ekologičtějších paliv a reinvesticím do čistých technologií.
Stanovení ceny uhlíku se uplatňuje i v odvětví letecké dopravy. Zatím se vztahuje na lety v rámci EHP a odlétající do Švýcarska a Spojeného království. Od roku 2024 budou zahrnuty i nevnitrostátní lety do nejvzdálenějších regionů a z nich.
Byl zvýšen minimální podíl udržitelných leteckých paliv, které musí dodavatelé leteckých paliv mísit s kerosinem a dodávat je na letiště v EU. To podpoří větší využívání udržitelných leteckých paliv.
Stanovení ceny uhlíku bylo rozšířeno i na námořní odvětví. Aby se podpořilo využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv, byl stanoven cíl postupného snižování průměrné roční intenzity skleníkových plynů z energie používané na palubě lodí.
Přechod na zelenou ekonomiku představuje pro evropský průmysl významnou příležitost, neboť vytváří trhy s čistými technologiemi a výrobky.
Za pomoci Průmyslového plánu Zelené dohody z února 2023 chceme posílit konkurenceschopnost evropského uhlíkově neutrálního průmyslu a urychlit přechod ke klimatické neutralitě.
Záměrem Průmyslového plánu Zelené dohody je zajistit, aby se Evropa stala ohniskem průmyslových inovací a čistých technologií. Za tímto účelem zahrnuje čtyři hlavní pilíře:
- Jednodušší a předvídatelné právní prostředí
- Rychlejší přístup k financování
- Zvyšování dovedností
- Usnadnění otevřeného a spravedlivého obchodu pro odolné dodavatelské řetězce
Akt o průmyslu pro čisté nulové emise, který byl předložen v březnu 2023, je součástí Průmyslového plánu Zelené dohody. Jeho záměrem je rozšířit výrobu čistých technologií v EU, vytvořit ekologická pracovní místa a zajistit, aby Unie byla dobře vybavena pro přechod na čistou energii. Vytvoří lepší podmínky pro přípravu uhlíkově neutrálních projektů v Evropě a příliv investice.
Cíl: alespoň 40 % ročních potřeb strategických uhlíkově neutrálních technologií musí být do roku 2030 vyráběno v EU.
Chceme-li do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 %, musíme zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost.
Ruská agrese vůči Ukrajině a následné narušení trhu s energií a jejích cen pouze posílily myšlenku, že EU musí ukončit svou závislost na ruských fosilních palivech a urychlit ekologickou transformaci.
Své představy, jak to provést, Komise nastínila v plánu REPowerEU, který byl předložen v květnu 2022:
- více využívat energii z obnovitelných zdrojů
- šetřit energií
- diverzifikovat dodávky
V březnu 2023 se EU dohodla na zpřísnění právních předpisů, aby mohla navýšit svou kapacitu obnovitelných zdrojů energie zvýšením závazného cíle pro rok 2030 na minimálně 42,5 % oproti současnému cíli ve výši 32 %, přičemž ambicí je dosáhnout 45 %. To znamená, že stávající podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU se musí téměř zdvojnásobit.
Snížení spotřeby energie s sebou navíc přináší jak snížení emisí, tak nižší náklady na energii pro spotřebitele a průmysl.
Na úrovni EU byl stanoven nový závazný cíl pro zvýšení energetické účinnosti o 11,7 % do roku 2030. Členské státy budou muset v období 2024–2030 dosáhnout ročních úspor v průměru 1,49 %. Také budou nyní muset přednostně zvyšovat energetickou účinnost tam, kde se to bude týkat osob postižených energetickou chudobou.
Ekologickou transformaci rovněž musí správnými pobídkami podporovat systém zdanění energetických produktů. Komise navrhuje sladit minimální daňové sazby u vytápění a dopravy s klimatickými cíli a zároveň zmírnit sociální dopad těchto opatření a podpořit zranitelné občany. Tento návrh se stále projednává.
Renovace domů a budov ušetří energii, ochrání před extrémním teplem či chladem a pomůže řešit energetickou chudobu.
Komise chce v příštích deseti letech alespoň zdvojnásobit tempo renovací a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů. Zvýší se tak kvalita života lidí, kteří v těchto budovách žijí a využívají je, sníží se emise skleníkových plynů v Evropě, podpoří digitalizace a zlepší opětovné používání a recyklace materiálů.
V zájmu urychlení nezbytných renovací jsme v roce 2021 navrhli revizi směrnice EU o energetické náročnosti budov s cílem postupně snížit energetickou náročnost budov v celé Evropě, přičemž je třeba pečlivě zohlednit podmínky každého státu.
Potřebných zlepšení lze dosáhnout řadou individuálních opatření, jako je zaizolování, výměna starých oken nebo dveří, modernizace systémů vytápění nebo instalace solárních panelů.
Z nově zřízeného Sociálního klimatického fondu dostanou podporu ti občané EU, kteří jsou nejvíce postiženi nebo ohroženi energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti mobility. Celkem se z něj poskytne přes 86 mld. eur na podporu občanů a malých podniků, kteří jsou z hlediska ekologické transformace nejzranitelnější.
Tyto nejzranitelnější skupiny budou podporovány prostřednictvím strukturálních opatření a investic do energetické účinnosti, renovace budov (např. izolace), čistého vytápění a chlazení (např. tepelných čerpadel) a integrace energie z obnovitelných zdrojů (např. solárních panelů), jakož i do mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi, včetně veřejné dopravy.
Kromě toho existuje nová orientační vnitrostátní referenční hodnota 49 %, která vyjadřuje podíl energie z obnovitelných zdrojů, který má být u budov dosažen. Toto ustanovení doplňuje stávající právní předpisy EU v této oblasti a má fungovat jako vodítko pro úsilí členských států.
Na veřejný sektor se bude také vztahovat nový roční cíl snížení spotřeby energie o 1,9 %. Povinnost členských států každoročně renovovat alespoň 3 % celkové podlahové plochy budov ve vlastnictví veřejné správy se rozšiřuje z ústředních vládních institucí na všechny úrovně veřejné správy.
Kromě toho se na budovy a pohonná paliva v dopravě bude od roku 2027 vztahovat obchodování s emisemi, což znamená, za znečišťování se bude platit. To bude motivací k používání ekologičtějších paliv a investování do čistých technologií.
Obnova přírody a biologické rozmanitosti je rychlým a levným řešením pohlcování a ukládání uhlíku. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je komplexním dlouhodobém plánem ochrany přírody a obnovování biologické rozmanitosti Evropy ve prospěch lidí, klimatu a planety.
Strategie obsahuje konkrétní závazky a opatření:
- rozšíření stávající sítě Natura 2000, celounijního systému chráněných pevninských a mořských oblastí
- zahájení plánu EU na obnovu přírody, včetně vůbec prvního právního rámce pro obnovu přírody, o němž se v současné době jedná
- uvolnění finančních prostředků na biologickou rozmanitost, aby mohly proběhnout nezbytné transformační změny
- zavedení opatření, která umožní řešit celosvětové výzvy v oblasti biologické rozmanitosti
Obnova přírody hraje důležitou úlohu zejména při zpomalování procesu globálního oteplování, protože díky ní dochází k zachycování a ukládání uhlíku. Má také velký význam pro adaptaci na změnu klimatu a svůj podíl má i na zmírňování dopadu stále ničivějších přírodních katastrof, jako jsou povodně, sucha a vlny veder.
Neudržitelné využívání přírodních zdrojů EU, zejména degradace a znečištění půdy, je navíc jednou z hlavních příčin klimatické krize a krize biologické rozmanitosti. Komise proto navrhuje právní rámec pro monitorování půdy, kterým chce dosáhnout, aby se půda v EU do roku 2050 ozdravila. Za tímto účelem se budou shromažďovat údaje o stavu půdy a ty se budou předávat zemědělcům a dalším správcům půdy.
Zásadní význam má posílení čistého pohlcování uhlíku a posílení propadů uhlíku v EU. Cíl EU pro čisté pohlcování uhlíku pomocí přírodních propadů se do roku 2030 zvýší na 310 milionů tun ekvivalentu CO2. Odpovědnost za odstraňování uhlíku z atmosféry sdílejí členské státy, které jsou rovněž odpovědné za zajištění a rozšiřování propadu uhlíku na svém území, aby bylo nového cíle EU dosaženo.
Bioenergie přispívá k postupnému ukončení používání fosilních paliv a k dekarbonizaci hospodářství EU. Musí však být používána udržitelným způsobem. V souladu se zvýšenými ambicemi v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti budou uplatňována nová, přísná kritéria, aby se zabránilo neudržitelné těžbě lesů a chránily se oblasti s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti.
Pozitivním příkladem je Zelená dohoda pro Evropu, která přiměla hlavní mezinárodní partnery stanovit si vlastní lhůty pro dosažení klimatické neutrality.
Díky investicím do technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů rozvíjíme odborné znalosti a vyvíjíme výrobky, které využije i zbytek světa.
Přechodem na ekologickou dopravu dáváme vzniknout předním světovým společnostem, které budou sloužit potřebám rostoucího globálního trhu. Ve spolupráci s našimi mezinárodními partnery budeme společně snižovat emise v námořní a letecké dopravě po celém světě.
Na konferenci OSN o klimatu (COP28), která se konala v roce 2023 v Dubaji, Unie usilovala o přijetí daleko ambicioznějších celosvětových závazků v oblasti klimatu, aby se podařilo udržet dosažitelnost cíle 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou. EU rovněž zajistila uzavření dohody o urychlení celosvětového přechodu od fosilních paliv, ztrojnásobení energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti v tomto desetiletí
EU, její členské státy a Evropská investiční banka jsou společně největším přispěvatelem na financování opatření v oblasti klimatu z veřejných zdrojů určené rozvojovým ekonomikám: v roce 2022 poskytly 28,5 mld. eur.