Skip to main content

Začleňování priorit do rozpočtu EU

Způsob, jakým Komise sleduje, co je vynakládáno na specifické politiky a horizontální priority („začleňování“) v rozpočtových programech EU, a podává o tom zprávy.

Začleňování priorit a sledování výdajů

Evropská komise realizuje prostřednictvím rozpočtu EU několik politických cílů. Ty vyplývají z:

  • politik Komise
  • politických priorit
  • mezinárodních dohod

Některé z nich jsou prováděny prostřednictvím jednoho nebo několika specializovaných rozpočtových programů, například společné zemědělské politiky, studentských výměn nebo výzkumu.

Komise se rovněž rozhodla začleňovat další politické cíle. To znamená, že při navrhování, přípravě, provádění a hodnocení každého programu jsou zohledňovány například politiky v oblasti změny klimatu, biologické rozmanitosti a rovnosti žen a mužů. Namísto jediného specializovaného programu jsou tyto priority horizontálně začleněny do koncepce všech výdajových politik.

Komise musí často odpovídat na otázku, kolik peněz vynakládá na konkrétní politické cíle. U specializovaných programů je odpověď snadná. Složitější to je u politických priorit nebo u priorit, k jejichž plnění přispívá více než jeden program. Vyhledávání a výpočet takto vynaložených prostředků se nazývá sledování výdajů.

Komise v současné době sleduje výdaje spojené s

  • změnou klimatem
  • biologickou rozmanitostí
  • rovností žen a mužů
  • čistým ovzduším
  • migrací

Informace vztahující se k plnění cílů udržitelného rozvoje pak Komise poskytuje v rámci návrhu rozpočtu.

Začleňování do rozpočtových politik automaticky znamená dvojí započtení výdajů. Nejedná se však o chybu, ale o jeden z rysů začleňování. Každé euro vynaložené prostřednictvím společné zemědělské politiky na podporu zemědělců, kteří na svých pozemcích vysazují živé ploty a stromořadí, pomáhá jak zemědělství, tak biologické rozmanitosti i klimatu. Proto by se to mělo odrazit i v částce z rozpočtu EU vynaložené na každou z těchto oblastí.

Základním principem smysluplného a dobře navrženého začleňování je přispívat k několika prioritám zároveň. Toto překrývání dokládá účinnost rozpočtových výdajů EU, kdy se zdroje podílejí na plnění řady politických cílů současně. Z toho ale zároveň vyplývá, že výdaje na horizontální priority nelze jednoduše sčítat.

Zelená metodika

Řádné sledování výdajů vyžaduje v prvé řadě existenci komplexní metodiky. Bez ní nelze podávat zprávy o příspěvcích z jednotlivých programů správným způsobem.

Metodika pro politiky v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a čistého ovzduší vychází z klimatických koeficientů EU. Jedná se o koeficienty pro sledování toků financování rozvoje a podávání zpráv o nich. Uvedené koeficienty vycházejí z ukazatelů z Ria, které v roce 1998 navrhla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby bylo možné sledovat plnění cílů úmluv z Ria. Koeficienty EU jsou navrženy tak, aby kvantifikovaly výdaje, jež přispívají k cílům v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a čistého ovzduší.

Vzhledem ke škále prováděcích postupů (např. centrálně řízené fondy, sdílené řízení, finanční nástroje, programovatelná opatření) se k provádění přistupuje v každém programu odlišným způsobem a metodika se upravuje tak, aby odrážela konkrétní okolnosti. Klimatické koeficienty EU se přidělují podle těchto kritérií:

  • 100 %: očekávané výsledky činnosti by měly významně přispívat k cílům v oblasti zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně v souladu s cíli EU v oblasti klimatu. O významném příspěvku lze mluvit tehdy, když činnost přispívá k cílům v oblasti klimatu buď přímo (např. energie z obnovitelných zdrojů, doprava s nulovými emisemi nebo přírodě blízká řešení), nebo nepřímo (např. výzkum a inovace, vzdělávání související s čistými technologiemi nebo jiné podpůrné činnosti). U řady činností poskytuje sloupec „založeno na účincích“ v příloze I další informace o povaze daného významného příspěvku.
  • 40 %: očekávané výsledky činnosti by měly být nezanedbatelným pozitivním příspěvkem k cílům v oblasti zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně. Příspěvek činnosti k cílům v oblasti klimatu může být opět přímý nebo nepřímý.
  • 0 %: očekávané výsledky činnosti by měly mít neutrální dopad na cíle v oblasti klimatu.

Všechny činnosti musí dodržovat zásadu „(významně) neškodit“ bez ohledu na použitelný klimatický koeficient.

Tato metodika se používá nezávisle v široké škále programů ke sledování výdajů ve prospěch klimatu, biologické rozmanitosti a čistého ovzduší. Každá metodika používá koeficient v různé míře granularity.

Změna klimatu

Rozpočet EU přispívá zásadním způsobem k boji proti změně klimatu.

V předchozím víceletém finančním rámci na období 2014–2020 zavedla Komise inovativní přístup, díky němuž jsou na boj proti změně klimatu vyčleněny konkrétní zdroje: jedná se o tzv. začleňování změny klimatu. Tento přístup vyžaduje, aby se v programech EU ze všech oblastí politiky zohledňovaly klimatické priority ve fázi návrhu, provádění i hodnocení těchto programů.

Podle posledních odhadů bylo z rozpočtu EU vyčleněno 220,9 miliardy eur na boj proti změně klimatu, tj. 20,60 % výdajů. Komise tak potvrzuje, že byl splněn cíl vyčlenit v období 2014–2020 na tuto oblast alespoň 20 % výdajů.

V novém kontextu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (VFR) a nástroje NextGenerationEU Komise svůj přístup k začleňování změny klimatu dále prohloubila:

  • na výdaje související s klimatem se musí vyčlenit alespoň 30 % rozpočtu
  • zavádí se „mechanismus přizpůsobení se změně klimatu“, který umožní přijmout opatření v případě, že by výše výdajů nestačila k dosažení (programově specifických) cílů v oblasti výdajů souvisejících s klimatem
  • byla vypracována účinná metodika sledování financování opatření v oblasti klimatu za účelem monitorování úrovně výdajů
  • uplatňuje se zásada „neškodit“, která zajišťuje, že finanční prostředky vynaložené v rámci rozpočtu nebrání Unii v dosažení jejího cíle v oblasti klimatu a životního prostředí.

V období 2021–2027 by mělo být z rozpočtu EU – včetně nástroje NGEU – vynaloženo na oblast klimatu 557 miliard eur, tj. 32 % výdajů.

Biologická rozmanitost

Zohledňování problematiky biologické rozmanitosti je složitější než oblast klimatu, neboť se jedná o novější oblast, jejíž cíle jsou začleněny do menšího počtu programů.

Výdaje na biologickou rozmanitost již Komise v řadě programů sleduje na základě ukazatelů z Ria, ale není stanovena žádná cílová hodnota. Podle interinstitucionální dohody z prosince 2020 by měly Komise, Evropský parlament a Rada usilovat o to, aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 vyčleněno 7,5 % ročních výdajů a v roce 2026 a v roce 2027 pak 10 %. To odpovídá prohlášení ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, že na opatření v oblasti biologické rozmanitosti je nutné vynaložit nejméně 20 miliard eur ročně ze „soukromých a veřejných finančních prostředků na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU“, přičemž klíčovou roli hraje rozpočet EU.

V období 2021–2027 by mělo být z rozpočtu EU – včetně nástroje NGEU – vynaloženo na biologickou rozmanitost 112 miliard eur, tj. 6 % výdajů.

Více informací o financování cílů v oblasti biologické rozmanitosti

Rovnost žen a mužů

Komise se zavázala, že bude důsledně prosazovat rovnost žen a mužů, jež je základní hodnotou EU, základním právem a hlavní zásadou evropského pilíře sociálních práv. Tento závazek podporuje strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, kterou Komise vydala začátkem roku 2020.

Na základě interinstitucionální dohody připojené k VFR na období 2021–2027 Komise připravuje metodiku měření přínosu rozpočtu EU k zajištění genderové rovnosti. Metodika se používá na pilotním základě ve všech programech obsažených v návrhu rozpočtu na rok 2023.

Metodika posuzuje, jak programy financování EU přispívají k prosazování rovnosti žen a mužů, přičemž uznává specifika jednotlivých programů, především s ohledem na míru granularity, s níž je možné metodiku uplatňovat. Rovněž se bere v úvahu dostupnost příslušných údajů a legislativního rámce.

Metodika byla vypracována na základě ukazatelů rovnosti žen a mužů Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) organizace OECD. Poskytuje tak úroveň srovnatelnosti se sledováním příspěvků ke klimatu a biologické rozmanitosti, které provádí Komise, a je založena na stávajícím know-how orgánů EU a zúčastněných stran. Metodika rovněž vychází z diskusí s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) a opírá se o jeho poznatky z vývoje nástroje č. 8 pro sledování přidělování zdrojů na rovnost žen a mužů ve fondech EU.

Intervencím s co nejjemnější granularitou se přidělují tyto body:

  • 2 – Intervence, jejichž hlavním cílem je zlepšit rovnost žen a mužů. Bez tohoto cíle by intervence pravděpodobně vůbec neproběhla.
  • 1 – Intervence, pro něž je rovnost žen a mužů důležitým a záměrným cílem, ale není hlavním důvodem zásahu.
  • 0 – Necílené intervence, které významněji nepřispívají k rovnosti žen a mužů.
  • 0* – Intervence, které mohou mít významný dopad na rovnost žen a mužů, ale jejichž skutečný dopad je dosud nejasný, například kvůli chybějícímu posouzení hlediska rovnosti žen a mužů v návrhu nebo chybějícím údajům umožňujícím podrobnější posouzení účinků intervence.

Metodika nezahrnuje koeficienty, které by určovaly, jakou vahou intervence přispěla k rovnosti žen a mužů. Komise proto podává zprávu o úplném finančním krytí v rámci každého jednotlivého bodového hodnocení.

Cíle udržitelného rozvoje

Komise se zavázala, že bude usilovat o dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje se týká všech hlavních politických oblastí, takže prakticky všechny politiky EU a většina výdajových programů přispívá k alespoň jednomu z nich.

Komise uvádí v rámci návrhu rozpočtu konkrétní příklady příspěvku každého programu k příslušným cílům udržitelného rozvoje.

Sektorové sledování

Komise začala sledovat také řadu dalších cílů:

  • COVID-19: od května 2020 Komise sleduje výdaje na programy, které přímo řídí. Informace od členských států o programech, které řídí tyto státy, budou doplněny následně.
  • Čistota ovzduší: směrnice o národních emisních stropech (EU) 2016/2284 ukládá Komisi povinnost podávat počínaje rokem 2020 každé čtyři roky zprávu o „využívání finančních prostředků Unie na cíle v oblasti čistého ovzduší“. Podle metodiky vypracované pro VFR na období 2014–2020 se podávání zpráv provádí v programových prohlášeních připojených k návrhu ročního rozpočtu a ke zprávě o směrnici o národních emisních stropech.
  • Digitalizace: v projevu o stavu Unie ze září 2020 se předsedkyně Komise von der Leyenová zavázala vynaložit 20 % ozdravných opatření na digitální transformaci.
  • Migrace: vzhledem k prudkému nárůstu výdajů souvisejících s migrací od roku 2015 požadovaly Evropský parlament a Rada, aby v současném VFR panovala ohledně výdajů na tuto oblast větší transparentnost. Proto jsou k výdajům v příslušných programech přiřazeny ukazatele z Ria a každoročně se o tom zveřejňuje zpráva. Viz nejnovější Financial Report on the Migration and Refugee Crisis (2015-2020).

Vedle zachování těchto postupů by zavedení šířeji pojatého systému sledování, jak je popsán výše, mohlo integrovat tato specializovanější opatření do jediného systému sledování.