EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020DC0442

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení

COM/2020/442 final

V Bruselu dne 27.5.2020

COM(2020) 442 final

SDĚLENÍ KOMISE







































































Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení











ROZPOČET EU, KTERÝ JE MOTOREM EVROPSKÉHO PLÁNU NA PODPORU OŽIVENÍ

1.Ambiciózní a inovativní rozpočet EU na podporu oživení v Evropě

Komise vytyčila odvážný a komplexní plán na podporu oživení v Evropě 1 . Tento plán je založen na solidaritě a spravedlnosti a pevně stojí na společných zásadách a hodnotách Unie. Udává směr, jak nastartovat evropské hospodářství, posílit jeho zelenou a digitální transformaci a učinit jej spravedlivějším, odolnějším a udržitelnějším pro budoucí generace.

Pandemie COVID-19 se dotkla všech koutů Unie i celého světa. Hospodářské a sociální dopady pandemie se však napříč členskými státy značně liší, stejně jako schopnost členských států absorbovat otřes a reagovat na něj. V důsledku toho hrozí, že vzniknou škodlivé rozdíly mezi ekonomikami členských států a jednotný trh bude vystaven značnému tlaku. Evropa potřebuje koordinovanou reakci, která bude rychlá, ambiciózní a cílená tam, kde je nejvíce zapotřebí.

Realizace plánu na podporu oživení bude vyžadovat rozsáhlé investice veřejného i soukromého sektoru. Jsou nutná razantní opatření, která vyřeší tuto potřebu překlenout mezeru ve veřejných a soukromých investicích činící minimálně 1,5 bilionu EUR, napraví bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené pandemií a nasměrují Unii na stabilní cestu k udržitelnému a odolnému oživení 2 .

Komise navrhuje plně využít potenciál rozpočtu EU k mobilizaci investic a předsunutí finanční podpory v důležitých prvních letech oživení. Tyto návrhy jsou založeny na:

Ømimořádném evropském nástroji na podporu oživení („Next Generation EU“) o objemu 750 miliard EUR 3 . Tím se rozpočet EU dočasně posílí novým financováním získaným na finančních trzích. Získané finanční prostředky budou poskytovány prostřednictvím programů EU na bezprostřední opatření, která jsou nutná k ochraně zdrojů obživy, postavení hospodářství na nohy a na podporu udržitelného a odolného růstu,

Øposíleném víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Komise navrhuje pomocí nástroje Next Generation EU vytvořit nové nástroje a posílit klíčové programy s cílem rychle nasměrovat investice tam, kde jich je nejvíce zapotřebí, posílit jednotný trh, prohloubit spolupráci v oblastech, jako je zdravotnictví a řešení krizí, a vybavit Unii dlouhodobým rozpočtem, který bude stimulovat zelenou a digitální transformaci a vybudování spravedlivějšího a odolnějšího hospodářství.

Spolu se třemi důležitými bezpečnostními sítěmi pro pracovníky, podniky a státy, které dne 23. dubna schválila Evropská rada a které představují balíček v hodnotě 540 miliard EUR, dosáhnou tato výjimečná opatření přijatá na úrovni EU objemu 1 290 miliard EUR cílené a předsunuté podpory pro oživení v Evropě 4 . Při použití konzervativních odhadů pákového efektu víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU dosahují celkové investice, které by tento balíček opatření mohl vygenerovat, částky 3,1 bilionu EUR.

Tato opatření jsou razantní reakcí na výzvu Evropského parlamentu, aby Komise „jako součást nového víceletého finančního rámce (VFR) navrhla rozsáhlý balíček opatření obnovy a rekonstrukce pro investice na podporu evropského hospodářství po krizi 5 , a výzvu vedoucích představitelů k vytvoření fondu, který by měl „být dostatečně velký a měl by být zaměřen na odvětví a zeměpisné části Evropy, které jsou zasaženy nejvíce, a určen specificky k řešení této bezprecedentní krize 6 .

Toto společné porozumění poskytuje základ pro rychlou a komplexní dohodu mezi orgány. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby úzce spolupracovaly na všech prvcích tohoto plánu na podporu oživení a aby každoročně přezkoumaly výdaje financované z vnějších účelově vázaných příjmů v rámci nástroje Next Generation EU. Zásady tohoto přezkumu by mohly být stanoveny v interinstitucionálním prohlášení. Rychlá dohoda na nástroji Next Generation EU a ambiciózním dlouhodobém rozpočtu bude přesvědčivým výrazem evropské solidarity v době, kdy by jen stěží mohlo být v sázce více. 

Dlouhodobý rozpočet EU, posílený nástrojem Next Generation EU, má jedinečné předpoklady k tomu, aby byl motorem oživení v Evropě. Rozpočet EU poskytuje transparentní a důvěryhodný rámec pro rozsáhlý investiční program, který před námi stojí, a jeho základem je metoda Společenství pro správu a rozhodování. Rozpočet EU je osvědčenou hnací silou investic, soudržnosti a solidarity a posiluje evropský jednotný trh.

Komise v posledních týdnech využila veškerou zbývající flexibilitu ve stávajícím rozpočtu EU k tomu, aby vynaložila poslední euro na záchranu životů a ochranu zdrojů obživy. Tato opatření ukázala, že rozpočet EU má sílu na to, aby členským státům v krizi poskytl včasnou a významnou podporu. Rovněž vyčerpala veškerou zbývající flexibilitu ve stávajícím rozpočtu EU a poukázala na nutnost zavést nová opatření, která budou stimulovat další, klíčové fáze oživení.

Stále platí základní principy návrhů Komise, pokud jde o moderní a flexibilní dlouhodobý rozpočet, který je úzce spojen s prioritami Unie. Komise nyní navrhuje tyto návrhy upravit a posílit, aby stimulovaly oživení v Evropě. Naváže-li se na značný pokrok, jehož již bylo dosaženo v Evropském parlamentu a v Radě, budou vytvořeny nejlepší možné podmínky pro včasnou dohodu.

Hlavní výzvou, před kterou tato generace stojí, je i nadále souběžná zelená a digitální transformace Evropy. Návrhy Komise to odráží. Investice do rozsáhlé vlny renovací, energie z obnovitelných zdrojů a čistých řešení na bázi vodíku, čisté dopravy, udržitelných potravin a inteligentního oběhového hospodářství mají obrovský potenciál nastartovat růst evropského hospodářství. Podpora by měla být v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. Investice do digitální infrastruktury a dovedností pomohou zvýšit konkurenceschopnost a technologickou suverenitu. Investice do odolnosti vůči budoucím zdravotním hrozbám a strategické autonomie lépe připraví Unii na budoucí krize.

Nástroj Next Generation EU poskytne do rozpočtu EU dodatečné prostředky nezbytné k tomu, aby bylo možné razantně reagovat na nejnaléhavější výzvy. Půjde o jednorázový mimořádný nástroj, který bude zaveden na dočasné období a použije se výhradně na opatření pro reakci na krizi a podporu oživení. Finanční prostředky budou přidělovány prostřednictvím rozpočtu EU členským státům na podporu prioritních investic a reforem a budou využity k posílení finančních programů, které jsou klíčové pro oživení, a to nejdéle do 31. prosince 2024. Finanční prostředky budou získány na finančních trzích pomůže rozložit náklady na financování v čase, takže členské státy nebudou muset v období 2021–2027 poskytnout do rozpočtu EU značné dodatečné příspěvky. Komise rovněž navrhne nové vlastní zdroje, které by mohly pomoci financovat splácení tržního financování získaného v rámci nástroje Next Generation EU.

Urychlené spuštění nástroje Next Generation EU bude nezbytným předpokladem pro vymanění se z hospodářské krize. Aby byly finanční prostředky dostupné co nejdříve a bylo možné reagovat na nejnaléhavější potřeby, navrhuje Komise rovněž pozměnit stávající víceletý finanční rámec na období 2014–2020 tak, aby byly dodatečné finanční prostředky ve výši 11,5 miliardy EUR k dispozici již v roce 2020. Tyto dodatečné finanční prostředky by byly k dispozici pro iniciativu REACT-EU, nástroj na podporu solventnosti a Evropský fond pro udržitelný rozvoj, a to s ohledem na naléhavost těchto potřeb.

2.Jak se bude nástroj Next Generation EU využívat?

Každý program a každé euro v tomto balíčku budou využity k řešení nejdůležitějších potřeb v souvislosti s oživením, jak Komise uvádí v posouzení potřeb. Návrhy se zaměřují na oblasti, kde může rozpočet EU působit nejúčinněji a doplnit a posílit základní probíhající činnosti v členských státech.

Balíček je sestaven ze tří pilířů: nástrojů na podporu úsilí členských států o to, aby dosáhly oživení, zotavily se z krize a vyšly z ní silnější, opatření na posílení soukromých investic a podporu společností v obtížích, jakož i posílení klíčových programů EU s cílem poučit se z krize a učinit jednotný trh silnější a odolnější.

1)Podpora členských států, aby dosáhly oživení, zotavily se z krize a vyšly z ní silnější

Veřejné investice mají zásadní význam pro vyvážené a udržitelné oživení. Převážná část finančních prostředků z nástroje Next Generation EU (přes 80 %) bude proto využita na podporu investic a reforem v členských státech a bude soustředěna tam, kde jsou dopady krize a potřeby zvýšit odolnost největší. Hlavním nástrojem oživení bude nová facilita na podporu oživení a odolnosti, která je specificky určena k financování investic a reforem v souladu s evropskými prioritami. Politika soudržnosti bude plnit svou zásadní úlohu při podpoře vyváženého a udržitelného oživení prostřednictvím nové iniciativy REACT-EU, jejímž cílem je řešit nejnaléhavější hospodářské a sociální potřeby, a prostřednictvím úprav budoucích programů soudržnosti tak, aby byly flexibilnější a v plném souladu s prioritami pro oživení. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova pomůže zemědělcům a venkovským oblastem realizovat zelenou transformaci a podpoří investice a reformy, které jsou nezbytné pro splnění ambiciózních cílů Evropy v oblasti životního prostředí. A v neposlední řadě významně posílený mechanismus pro spravedlivou transformaci pomůže členským státům urychlit přechod na zelenou ekonomiku a tím podpořit jejich hospodářství.

ØNová facilita na podporu oživení a odolnosti

Rozpočet EU může významně podpořit priority v oblasti investic a reforem, které byly určeny v rámci evropského semestru, což má ještě větší význam v době, kdy jsou vnitrostátní rozpočty napjaté.

Ústředním bodem plánu na podporu oživení bude nová facilita na podporu oživení a odolnosti. Cílem facility bude podpořit investice a reformy nezbytné pro trvalé oživení, zlepšit ekonomickou a sociální odolnost členských států a podpořit zelenou a digitální transformaci. Facilita bude k dispozici všem členským státům, ale podpora bude soustředěna do těch částí Unie, které jsou nejvíce postiženy a kde je odolnost nejvíce zapotřebí. To přispěje ke zmírnění prohlubujících se rozdílů mezi členskými státy a přípravě našich ekonomik na budoucnost.

Facilita nabídne rozsáhlou finanční podporu pro investice a reformy, díky nimž budou ekonomiky členských států odolnější. Klíčové je, že zajistí, aby se tyto investice a reformy zaměřovaly na výzvy a investiční potřeby související se zelenou a digitální transformací. Pomůže členským státům řešit hospodářské a sociální problémy, které jsou po krizi ještě naléhavější, a to v různých oblastech, jako je sociální oblast, zaměstnanost, dovednosti, vzdělávání, výzkum, inovace a zdraví, ale také v oblastech souvisejících s podnikatelským prostředím, včetně veřejné správy a finančního sektoru. Komise nabídne rozsáhlou technickou podporu, aby bylo zajištěno, že finanční prostředky budou využity co nejlépe.

S facilitou je spojen navrhovaný rozpočet ve výši 560 miliard EUR, který pomůže financovat plány členských států na podporu oživení a odolnosti. Bude vybavena grantovou facilitou v hodnotě až 310 miliard EUR a bude schopna poskytnout půjčky v objemu až 250 miliard EUR. 

Facilita na podporu oživení a odolnosti bude pevně ukotvena v evropském semestru. Členské státy vypracují plány na podporu oživení a odolnosti jako součást svých národních programů reforem. V těchto plánech stanoví priority investic a reforem a související investiční balíčky, které mají být v rámci facility financovány, přičemž podpora bude uvolňována ve splátkách v závislosti na dosaženém pokroku a na základě předem stanovených kritérií.

ØREACT-EU – navýšení podpory soudržnosti pro členské státy

Komise navrhuje novou iniciativu REACT-EU, jejímž cílem je navýšit podporu soudržnosti, aby členské státy mohly ve fázi zotavení z krize zvýšit odolnost a udržitelnost svých ekonomik. To pomůže překlenout mezeru mezi opatřeními první reakce na krizi a dlouhodobějším oživením. 

Prostřednictvím iniciativy REACT-EU navrhuje Komise poskytnout 55 miliard EUR dodatečného financování v rámci politiky soudržnosti v období od nynějška do roku 2022, 50 miliard EUR z nástroje Next Generation EU v letech 2021 a 2022 a 5 miliard EUR již v roce 2020 úpravou stávajícího finančního rámce. Bude se vycházet ze stávajících pravidel soudržnosti, včetně výjimečné flexibility zavedené prostřednictvím investičních iniciativ pro reakci na koronavirus. Podle těchto návrhů bude v letech 2020–2022 poskytnuto dodatečné financování pro stávající programy soudržnosti a Fond evropské pomoci nejchudším osobám, což umožní bez přerušení financovat klíčová opatření pro zotavení z krize a podporu pro nejchudší. 

Dodatečné financování bude přidělováno podle závažnosti hospodářských a sociálních dopadů krize, včetně míry nezaměstnanosti mladých lidí a relativní prosperity členských států. Dodatečné závazky budou prováděny prostřednictvím změn programů nebo nového zvláštního programu, které předloží členské státy a přijme Komise. Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy na tom, aby se tento proces zvládnul co nejrychleji a nejefektivněji.

Financování bude podporovat klíčové akce na zotavení z krize v odvětvích, která jsou pro zelené, digitální a odolné oživení nejdůležitější. To bude zahrnovat investice do zotavení trhů práce, mimo jiné prostřednictvím dotací na nábor pracovníků, programů zkrácené pracovní doby a opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí, jakož i podporu systémů zdravotní péče a poskytování provozního kapitálu malým a středním podnikům. Podpora bude dostupná napříč hospodářskými odvětvími, včetně cestovního ruchu a kultury, a pro nezbytné investice do zelené a digitální transformace, přičemž rozšíří investice, které jsou již plánovány v rámci budoucích programů soudržnosti. Část těchto dodatečných zdrojů lze rovněž využít na pomoc lidem trpícím potravinovou a materiální deprivací.

ØPolitika soudržnosti ve službách hospodářského oživení pro všechny

Kromě bezprostřední reakce na krizi bude mít politika soudržnosti zásadní význam pro zajištění vyváženého oživení v delším časovém horizontu a pro zabránění asymetriím a rozdílům v růstu mezi členskými státy i uvnitř nich.

Pro strategické priority Unie je tedy nezbytné ke dni 1. ledna 2021 zahájit nové programy politiky soudržnosti a souběžně zpřístupnit dodatečné finanční prostředky pro stávající programy až do konce roku 2022. Návrhy byly koncipovány tak, aby zajistily maximální podporu pro současné priority.

Komise nyní své návrhy upravuje, aby budoucí programy politiky soudržnosti ještě více podpořily investice do oživení, například do odolnosti vnitrostátních systémů zdravotní péče, v odvětvích, jako jsou cestovní ruch a kultura, na podporu malých a středních podniků, do opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí, do vzdělávání a dovedností a do opatření na boj proti dětské chudobě.

Je pravděpodobné, že krize obzvláště silně zasáhne mladé lidi, a proto by členské státy s mírou nezaměstnanosti mladých lidí nad průměrem EU měly naplánovat, že na podporu mladých lidí vynaloží alespoň 15 % svých prostředků z Evropského sociálního fondu plus v rámci sdíleného řízení. S ohledem na pravděpodobný dopad krize na nejzranitelnější členy společnosti Komise rovněž navrhuje, aby alespoň 5 % celkových výdajů v rámci Evropského sociálního fondu plus bylo vynaloženo na pomoc pro vymanění dětí z chudoby.

Bude poskytnuta technická pomoc, aby členské státy mohly snáze maximalizovat kombinovaný přínos nových programů politiky soudržnosti a stávajících programů v rámci iniciativy REACT-EU.

Revidované návrhy rovněž poskytují větší flexibilitu pro převody mezi fondy a zavádějí nová ustanovení, která se mají aktivovat v mimořádných situacích. Aby byla zajištěna dostatečná pomoc nejpotřebnějším členským státům a regionům, revidované návrhy Komise rovněž stanoví, že vnitrostátní příděly v rámci politiky soudržnosti budou v roce 2024 přezkoumány se zohledněním nejnovějších dostupných statistik. Tento přezkum povede pouze k úpravám směrem nahoru ve výši až 10 miliard EUR pro všechny členské státy.

ØPodpora spravedlivé transformace

Oživení a budoucí prosperita Evropy budou záviset na krocích, které učiníme nyní s cílem připravit se na přechod ke klimaticky neutrálnímu a oběhovému hospodářství, které účinně využívá zdroje. Tyto změny budou mít dopad na všechny Evropany, ale zátěž spojená s přizpůsobením více dopadne na některá odvětví a regiony než na ostatní. V rámci balíčku na podporu oživení Komise navrhuje využít nástroj Next Generation EU k poskytnutí finanční pomoci, která bude doprovázet transformaci evropského hospodářství a zajistí, že nikdo nezůstane opomenut.

Komise zejména navrhuje poskytnout značné dodatečné finanční prostředky ve výši 30 miliard EUR pro Fond pro spravedlivou transformaci, který tak dosáhne celkového objemu 40 miliard EUR. Tyto finanční prostředky se použijí na zmírnění sociálně-ekonomických dopadů přechodu ke klimatické neutralitě v nejvíce zasažených regionech, například na podporu rekvalifikace pracovníků, pomoc malým a středním podnikům při vytváření nových ekonomických příležitostí a na investice do přechodu na čistou energii a do oběhového hospodářství. Navýšení financování pro Program InvestEU bude rovněž znamenat posílení druhého pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci. Komise rovněž předkládá návrhy na zřízení nového úvěrového nástroje pro veřejný sektor, který tvoří třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci. Tyto kroky budou podpořeny částkou 1,5 miliardy EUR z rozpočtu EU 7 a úvěry od Evropské investiční banky v objemu 10 miliard EUR. Očekává se, že všechny tři pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci společně zmobilizují investice ve výši až 150 miliard EUR, aby bylo zajištěno, že při zelené transformaci nikdo nezůstane opomenut.

Při realizaci zelené transformace a plnění ambiciózních cílů Evropy v oblasti klimatu a životního prostředí budou hrát klíčovou úlohu venkovské oblasti. Komise navrhuje posílit rozpočet Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova částkou 15 miliard EUR, aby zajistila podporu zemědělců a venkovských oblastí při provádění strukturálních změn nezbytných k realizaci Zelené dohody pro Evropu, a zejména podporu dosažení ambiciózních cílů nové strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

2)Nastartování hospodářství a pomoc s opětovnou aktivací soukromých investic

Je třeba urychleně jednat, aby se nastartovalo hospodářství a vytvořily podmínky pro oživení, jehož hnací silou budou investice soukromého sektoru do klíčových odvětví a technologií. Komise proto navrhuje posílit Program InvestEU, stěžejní investiční program Evropy, aby se mobilizovaly soukromé investice do strategických projektů v celé Unii. V rámci toho Komise navrhuje vytvořit novou facilitu pro strategické investice, která bude investovat do klíčových hodnotových řetězců se zásadním významem pro budoucí odolnost a strategickou autonomii Evropy. Předpokladem pro úspěch těchto investičních iniciativ jsou zdravé podniky, do kterých lze investovat, avšak statisíce podniků se do konce roku pravděpodobně dostanou pod silný finanční tlak. Komise proto navrhuje nový nástroj na podporu solventnosti, který poskytne naléhavou podporu zdravým podnikům ohroženým krizí a pomůže jim přestát bouři. Tento nástroj by měl být zprovozněn ještě letos.

ØVytvoření záchranného lana v oblasti likvidity a solventnosti pro podniky pod tlakem

Schopnost evropských ekonomik vrátit se k růstu je závislá na odolnosti a adaptabilitě soukromého sektoru. V důsledku krize se mnoho jinak životaschopných společností potýká s vážnými problémy v oblasti likvidity a solventnosti. Odhady Komise ukazují, že v případě nepříznivého scénáře by se do konce roku mohlo s nedostatkem financování potýkat 35 až 50 % podniků s více než 20 zaměstnanci. Potřeby v oblasti zotavení kapitálu by se jen v tomto roce mohly pohybovat v rozmezí od 720 miliard EUR do 1,2 bilionu EUR. Podpora, kterou v současné době poskytují členské státy, nebude v krizi takového rozsahu dostatečná. Schopnost členských států podporovat své společnosti se navíc značně rozchází. Proto je naléhavě nutné jednat a pomoci těmto společnostem přestát krizi, aby se zabránilo začarovanému kruhu hospodářských škod a bankrotů společností a otevřela se cesta ke zdravému oživení na jednotném trhu.

Komise proto navrhuje nový nástroj na podporu solventnosti, který pomůže mobilizovat soukromé zdroje s cílem poskytnout naléhavou podporu jinak životaschopným evropským společnostem, a vyřešit tak bezprostřední obavy týkající se likvidity a solventnosti. Tento nástroj bude dočasný a bude zaměřen výhradně na řešení hospodářského dopadu pandemie. Pomůže zabránit masivnímu nedostatku kapitálu, možnému hromadnému selhávání jinak životaschopných společností a závažným hospodářským škodám, které by to způsobilo. Tato urychlená opatření budou doplněna dlouhodobější podporou v rámci programů, jako je Program InvestEU, politika soudržnosti a program pro jednotný trh.

Nový dočasný nástroj bude vytvořen v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Poskytne částečné záruky na případné ztráty, čímž zmobilizuje soukromé investice do společností, které se potýkají s problémy. Díky poskytnutým prostředkům z rozpočtu EU ve výši 5 miliard EUR ze stávajícího finančního rámce v roce 2020 na zajištění rychlého startu a dalším 26 miliardám EUR z nástroje Next Generation EU poskytne rozpočet Unie skupině Evropské investiční banky záruku přibližně 75 miliard EUR, která zajistí rychlou realizaci v praxi. Cílem nástroje budou investice ve výši 300 miliard EUR na podporu solventnosti.

Záruka bude nastavena tak, aby bylo zajištěno, že se investice ve všech členských státech a odvětvích zaměří na společnosti, které nejvíce potřebují kapitál, přičemž zvláštní pozornost bude věnována členským státům, které jsou méně schopné zasahovat prostřednictvím státní podpory, a členským státům a odvětvím, kde byly ekonomické účinky onemocnění COVID-19 nejzávažnější. To je nezbytné pro zachování rovných podmínek na jednotném trhu a zabránění dalšímu prohlubování škodlivých hospodářských rozdílů v rámci Unie. Měla by se pečlivě zvážit kapitálová situace institucí, které nástroj na podporu solventnosti budou provádět.

Kromě toho bude jako doplňkové opatření navýšen základní kapitál Evropského investičního fondu s cílem poskytnout podporu široké škále malých a středních podniků, mimo jiné prováděním nástroje na podporu solventnosti. To by dále přispělo k vytvoření komplexního balíčku na podporu oživení v Evropě, též ve spojení s opatřeními, na nichž se v dubnu dohodla Evropská rada. Toto navýšení kapitálu činící až 1,5 miliardy EUR bude financováno ze stávajícího a příštího víceletého finančního rámce.

ØPosílení investiční kapacity a strategické autonomie

Soukromé investice budou krizí tvrdě zasaženy: z analýzy Komise vyplývá, že investice soukromého sektoru mohou v letech 2020–2021 klesnout o více než 1 bilion EUR. K uspokojení investičních potřeb evropského hospodářství bude třeba urychleně jednat, aby se tento trend zvrátil a aby byly nastoleny podmínky pro oživení, jehož hnací silou budou investice. Tyto investice jsou obzvláště důležité pro úspěch zelené a digitální transformace Evropy; v této oblasti Komise odhaduje, že investiční potřeby v uvedeném období činí nejméně 1,2 bilionu EUR. Pro budoucnost Evropy mají zásadní význam investice do klíčových odvětví a technologií, od 5G po umělou inteligenci a od čistého vodíku po energii z obnovitelných zdrojů na moři.

Program InvestEU má jedinečné předpoklady k tomu, aby během oživení po hluboké hospodářské krizi mobilizoval investice a podporoval politiky Unie. Dostatečně to dokládají zkušenosti s prováděním Evropského fondu pro strategické investice a finančních nástrojů po minulé finanční krizi.

Komise proto navrhuje rozšířit Program InvestEU na úroveň 15,3 miliardy EUR pro čtyři oblasti politiky, na nichž se již spolunormotvůrci dohodli. To by mohlo podnítit investice ve výši více než 240 miliard EUR.

Program InvestEU poskytne životně důležitou podporu společnostem ve fázi oživení a zajistí, že soukromí investoři se budou soustředit na střednědobé a dlouhodobé politické priority Unie, zejména Zelenou dohodu pro Evropu a digitalizaci. Zvýší kapacitu skupiny Evropské investiční banky a národních podpůrných bank podstupovat rizika na podporu hospodářského oživení. Mobilizací značných soukromých investic doplní bezprostřední podporu, kterou ve fázi zotavení z krize poskytují nástroj na podporu solventnosti a iniciativa REACT-EU, jakož i financování na základě budoucího rámce z politiky soudržnosti a jiných programů.

Investice do strategické autonomie: nová facilita pro strategické investice

Klíčovým prvkem Programu InvestEU bude nová facilita, která zvýší odolnost Evropy budováním strategické autonomie v klíčových dodavatelských řetězcích na evropské úrovni.

Facilita pro strategické investice bude vytvořena jako další oblast v rámci Programu InvestEU. Tato facilita bude podporovat projekty, které přispívají k budování silných a odolných hodnotových řetězců v celé EU a posilují autonomii jednotného trhu Unie, ale zároveň zachovávají jeho otevřenost vůči hospodářské soutěži a obchodu v souladu s jeho pravidly. Tím se zvýší odolnost hospodářství Unie a zároveň zajistí zdroje pro to, aby strategicky významné společnosti mohly v EU prosperovat a růst. Podpora těchto projektů ze strany členských států pravděpodobně nebude dostatečná a silný přeshraniční rozměr znamená, že pro úspěch má zásadní význam koordinovaný evropský přístup.

S poskytnutými prostředky ve výši 15 miliard EUR z nástroje Next Generation EU by nová facilita nabídla záruku EU ve výši 31,5 miliardy EUR a mohla by generovat investice ve výši až 150 miliard EUR, které by byly pobídkou pro vedoucí postavení Evropy ve strategických průmyslových odvětvích a v klíčových hodnotových řetězcích, včetně těch, které mají zásadní význam pro souběžnou zelenou a digitální transformaci. Tato oblast politiky zajistí, že takové investice plně využijí potenciál jednotného trhu, přičemž záruka EU podpoří společnosti z celého evropského hospodářství a stane se silným nástrojem oživení.

3)Poučení z krize a řešení evropských strategických výzev

Současná krize zdůraznila hodnotu evropské spolupráce a jasně ukázala, že Unie musí urychleně posílit svou schopnost reagovat na krize a vybudovat odolnost vůči budoucím otřesům. Komise navrhuje nový program „EU pro zdraví“, jehož cílem je posílit zdravotní bezpečnost a připravit se na budoucí zdravotní krize. Bude rozšířen a posílen mechanismus civilní ochrany Unie – rescEU s cílem vybavit Unii k tomu, aby se mohla připravit na budoucí krize a reagovat na ně. Bude posílen program Horizont Evropa s cílem financovat životně důležitý výzkum v oblasti zdraví, odolnosti a zelené a digitální transformace. Budou posíleny i další programy EU, včetně jejích vnějších nástrojů, aby byl budoucí finanční rámec plně sladěn s potřebami v oblasti oživení, jakož i zvláštní nástroje, aby rozpočet EU byl flexibilnější a mohl pohotověji reagovat.

ØNové a posílené programy zaměřené na budování odolnosti a posílení spolupráce

Nástroj Next Generation EU cíleně posílí klíčové programy, které jsou hnací silou růstu a zlepšují schopnost Evropy čelit budoucím krizím a překonat je. Tato posílení doplňují původní návrhy Komise týkající se budoucího rámce, které jsou nadále spravedlivým a vyváženým základem pro dohodu.

Nový program na posílení zdravotní bezpečnosti a spolupráce

Krize ukázala, že financování v oblasti zdraví musí mít v budoucím finančním rámci vyšší prioritu. Komise navrhuje ambiciózní samostatný program „EU pro zdraví“, jehož cílem je poskytnout zvláštní podporu na budoucí výzvy v oblasti zdraví určené v posouzení potřeb. Podle tohoto návrhu bude financování nového programu činit 9,4 miliardy EUR, což je ve srovnání s předchozími návrhy v rámci Evropského sociálního fondu plus významný nárůst.

Nový program pomůže zajistit, že Unie bude vybavena nezbytnými kapacitami umožňujícími rychle a v potřebném rozsahu reagovat na budoucí zdravotní krize. Program bude mít za cíl vytvořit na úrovni EU komplexní rámec pro prevenci zdravotních krizí, připravenost na ně a reakci na ně, čímž doplní a posílí úsilí na vnitrostátní úrovni a regionální podporu pro systémy zdravotní péče v rámci politiky soudržnosti. 

První složka programu se bude zabývat zdravotní bezpečností a připraveností na krize. Podpoří investice do kritické zdravotnické infrastruktury, nástrojů, struktur, procesů a laboratorní kapacity, včetně nástrojů pro dozor, modelování, prognózy, prevenci a zvládání ohnisek. Podpoří vytvoření mechanismu pro vývoj, pořizování a správu produktů relevantních pro zdravotní krize, jako jsou léčivé přípravky a způsoby léčby včetně očkovacích látek, jejich meziprodukty, farmakologicky účinné látky a suroviny; zdravotnické prostředky a vybavení, jako jsou ventilátory, ochranné oděvy a vybavení, diagnostické materiály a nástroje. Pomůže vytvořit nový celounijní rámec pro sdílení informací o rizicích, který bude pokrývat všechny fáze krize.

Druhá složka bude podporovat dlouhodobější vizi zlepšování výsledků v oblasti zdraví, a to prostřednictvím účinných a inkluzivních systémů zdravotní péče ve všech členských státech, lepší prevence nemocí a dozoru, propagace zdraví, přístupu, diagnózy a léčby a přeshraniční spolupráce v oblasti zdraví. Program bude například podporovat budování kapacit v členských státech, financovat programy odborné přípravy zdravotnických pracovníků a investovat do digitální transformace odvětví zdravotní péče a zavádění interoperabilních digitálních infrastruktur, též pro výzkum a sdílení dat.

Při koncipování a provádění programu bude plně respektováno rozdělení pravomocí v této oblasti mezi Unií a členskými státy. Program bude propojen s příslušnou podporou poskytovanou z jiných programů EU a otevře nové cesty, jak provádět společné akce a zajistit dostupnost lékařských protiopatření a zdrojů v případě vážných zdravotních hrozeb. Bude spolupracovat s posíleným mechanismem rescEU, který je zaměřen na schopnost přímé reakce na krizi, zásoby, distribuci a nasazování vybavení a pracovníků v mimořádných situacích, a to poskytováním potřebných příspěvků v oblasti zdraví.

Posílení schopnosti reakce v rámci mechanismu civilní ochrany Unie

Zjevným poučením z pandemie je, že vzhledem k rozsahu možného narušení našeho hospodářství i společnosti musí být Evropa schopna rychleji a pružněji reagovat na vážné přeshraniční krize. Komise proto navrhuje posílit rescEU – mechanismus civilní ochrany Unie. Díky tomu bude mechanismus rescEU flexibilnější a zlepší se schopnost Unie jednat společně na úrovni EU.

Finanční příděl se zvýší na 3,1 miliardy EUR a bude sloužit k financování investic do infrastruktury pro reakci na mimořádné situace, dopravních kapacit a podpůrných týmů pro mimořádné situace. Modernizovaný mechanismus rescEU poskytne Unii kapacitu a logistickou infrastrukturu potřebnou k řešení různých typů mimořádných situací, včetně těch se zdravotní složkou, čímž doplní nový program „EU pro zdraví“. Návrh rovněž zefektivní operační kapacity a zvýší jejich flexibilitu. Tím se zajistí, že reakce EU na budoucí rozsáhlé mimořádné situace bude včasnější a účinnější.

Horizont Evropa – investice do inovací a připravenosti na budoucnost

Program Horizont Evropa bude činit 94,4 miliardy EUR s cílem zvýšit evropskou podporu výzkumu a inovací v oblasti zdraví a klimatu. To přispěje k lepší připravenosti účinně a rychle reagovat na mimořádné situace a k investicím do vědecky orientovaných řešení, čímž se doplní provozní financování poskytované v rámci nového programu „EU pro zdraví“ a mechanismu rescEU.

V oblasti zdraví bude posílení využito k zintenzivnění výzkumného úsilí zaměřeného na výzvy, jako jsou koronavirová pandemie, rozšíření klinických hodnocení, inovativní ochranná opatření, virologie, očkovací látky, léčba a diagnostika a uvádění výsledků výzkumu do praxe v podobě opatření politiky veřejného zdraví.

Rovněž se navrhuje navýšit prostředky pro výzkum a inovace v oblastech týkajících se klimatu. Tím se posílí podpora konkurenceschopnosti průmyslu EU v souvisejících hospodářských odvětvích a podpoří oživení, které bude v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Posílením se zajistí další prostředky na vznikající a průlomové inovace ze strany malých a středních podniků, začínajících podniků a společností se střední tržní kapitalizací.

Stojíme při svých globálních partnerech i v době krize

Pandemie je globální výzvou. Bez reakce na celosvětové úrovni zůstanou všechny země a regiony na světě, včetně Unie, zranitelné. EU musí v boji proti onemocnění COVID-19 nadále projevovat solidaritu se svými partnery na celém světě.

Komise navrhuje pomocí nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci nastaveného na 86 miliard EUR s novou zárukou pro vnější činnost a pomocí Evropského fondu pro udržitelný rozvoj podporovat úsilí partnerů – zejména zemí západního Balkánu, sousedství a zbytku Afriky – v boji proti pandemii a zotavení se z jejího dopadu, a to ve spolupráci s mezinárodními partnery, jako jsou mezinárodní finanční instituce, Organizace spojených národů a Světová zdravotnická organizace. Cílená úprava stávajícího finančního rámce umožní zpřístupnit dodatečnou podporu ve výši 1 miliardy EUR již v roce 2020.

Podpora poskytne likviditu malým a středním podnikům, zachová investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zvýší v partnerských zemích kapacitu financování v místních měnách na posílení systémů zdravotní péče, včetně připravenosti, a na vybudování výrobní kapacity pro očkovací látky, léčbu a diagnostiku v souvislosti s onemocněním COVID-19. Navýšená podpora se zaměří také na nejzranitelnější země a regiony a bude řešit závažné sociální a ekonomické důsledky pandemie.

Komise s ohledem na rostoucí humanitární potřeby v nejzranitelnějších částech světa rovněž navrhuje posílit nástroj humanitární pomoci o dalších 5 miliard EUR. Ke stávajícím potřebám se přidává dopad pandemie a návazné hospodářské důsledky, jako je například ztráta příjmů v důsledku hroutících se cen ropy a surovin a drastické snížení remitencí, a proto je o to důležitější, aby Unie byla schopna prokazovat solidaritu se zbytkem světa.

ØZajištění prostředků pro další programy s cílem budovat odolnost a realizovat strategické priority

Základním referenčním bodem pro závěrečnou fázi jednání zůstává finanční rámec na období 2021–2027, který Komise navrhla v roce 2018 a který bude posílen mechanismem pro spravedlivou transformaci a dnes navrženými změnami. Navrhovaná architektura, úroveň podpory, rovnováha mezi prioritami, klíčové prvky, jako je cíl, aby alespoň 25 % výdajů přispívalo na opatření v oblasti klimatu, jakož i opatření na podporu rovnosti žen a mužů a nediskriminace jsou všechny nezbytnou součástí vyváženého balíčku na podporu oživení. Dalším klíčovým prvkem je pak návrh nařízení o ochraně rozpočtu EU před obecnými nedostatky v oblasti právního státu, který Komise předložila. Kromě toho jsou zavedena přísná opatření na ochranu rozpočtu proti podvodům a nesrovnalostem a Komise je dále posílí. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) budou vykonávat své kontrolní a vyšetřovací pravomoci.

Krize však jasně ukázala, že úrovně podpory, které vedoucí představitelé projednali v únoru, budou v několika klíčových oblastech nedostatečné. Vedle navýšení financovaných v rámci nástroje Next Generation EU je proto nezbytné posílit i další programy, aby mohly splnit svou úlohu při zvyšování odolnosti Unie a při řešení problémů, které pandemie a její důsledky ještě prohloubily.

Jedná se mimo jiné o:

Øposílení kybernetické obrany Unie a podpora digitální transformace, a to vybavením programu Digitální Evropa celkovým rozpočtem ve výši 8,2 miliardy EUR,

Øinvestování do moderní a výkonné dopravní infrastruktury, která usnadní přeshraniční spojení, jako je Rail Baltica, a to prostřednictvím dodatečných 1,5 miliardy EUR pro Nástroj pro propojení Evropy,

Øvytvoření podmínek pro dobře fungující jednotný trh, který bude motorem oživení, a to zachováním navrhovaných rozpočtů pro program pro jednotný trh na úrovni 3,7 miliardy EUR a pro programy na podporu spolupráce v oblasti daní a cel na úrovních 239 milionů EUR a 843 milionů EUR,

Øinvestování do mladých lidí prostřednictvím dodatečných 3,4 miliardy EUR pro program Erasmus Plus, který tak dosáhne celkového objemu 24,6 miliardy EUR, a do kulturních a kreativních odvětví prostřednictvím navýšení programu Kreativní Evropa na úroveň 1,5 miliardy EUR,

Øposílení odolnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu a poskytnutí nezbytného prostoru pro řešení krizí prostřednictvím dodatečných 4 miliard EUR pro společnou zemědělskou politiku a 500 milionů EUR pro Evropský námořní a rybářský fond,

Øzintenzivnění spolupráce v oblasti ochrany vnějších hranic a migrační a azylové politiky, a to posílením Azylového a migračního fondu a Fondu pro integrovanou správu hranic s cílem dosáhnout úrovně 22 miliard EUR,

Øzajištění silné podpory strategické autonomie a bezpečnosti Evropy navýšením Fondu pro vnitřní bezpečnost na 2,2 miliardy EUR a posílením Evropského obranného fondu na úroveň 8 miliard EUR,

Øpodporu našich partnerů v oblasti západního Balkánu navýšením předvstupní pomoci Unie na úroveň 12,9 miliardy EUR.

Těmito cílenými úpravami bude dlouhodobý finanční rámec Unie lépe sladěn s jejími prioritami a ambicemi a bude přizpůsoben budování odolnosti a strategické nezávislosti Unie ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Komise proto navrhuje cílené změny svého návrhu příštího finančního rámce z roku 2018, které zahrnují výsledky dosavadních jednání, návrh mechanismu pro spravedlivou transformaci 8 a výše uvedená posílení. Úplný přehled víceletého finančního rámce po jednotlivých programech se zahrnutím nástroje Next Generation EU je uveden v příloze.

ØFlexibilnější nástroje pro mimořádné situace

Krize zdůraznila, jak je důležité, aby Unie nad rámec jednotlivých programů dokázala rychle, pružně a koordinovaně reagovat na evropské úrovni. K tomu je však nutný flexibilnější rozpočet EU. Rozsáhlé navazující důsledky zdravotní krize rychle vyčerpaly flexibilitu stávajícího rozpočtu. Pro budoucnost je zapotřebí flexibilnější a akceschopnější rozpočet, a toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím dobře navržených zvláštních nástrojů.

Komise proto navrhuje posílit nástroje flexibility a nástroje pro mimořádné situace, které mohou mobilizovat zdroje v měřítku potřebném pro řešení nepředvídatelných problémů, jako jsou Fond solidarity EU, který poskytuje podporu členským státům a regionům zasaženým rozsáhlými katastrofami, a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, který podporuje pracovníky, kteří přišli o práci v důsledku událostí vedoucích k rozsáhlým restrukturalizacím.

Výrazně rozšířená rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech posílí opatření EU v reakci na všechny aspekty zdravotní krize, jakož i na další mimořádné situace. Finanční prostředky mohou být směrovány tak, aby byla mimořádná podpora poskytnuta ve správné chvíli a tak, jak je třeba, a to prostřednictvím nástrojů EU, jako je humanitární pomoc, nástroj pro mimořádnou podporu, program pro jednotný trh včetně mimořádných opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti nebo Azylový a migrační fond.

Tyto nástroje by ve srovnání s návrhy Komise ze dne 2. května 2018 společně poskytly v období 2021–2027 až 21 miliard EUR dodatečného mimořádného financování.

3.Realizace: Next Generation EU

Motorem podstatné části navrhovaných opatření na podporu oživení bude nový dočasný nástroj na podporu oživení Next Generation EU s finanční kapacitou ve výši 750 miliard EUR. Nástroj bude výjimečným a dočasným mechanismem pro mimořádné situace. Financování bude možné díky rozhodnutí o vlastních zdrojích, které Komisi umožní vypůjčit si jménem Unie až 750 miliard EUR na opatření v období 2021–2024.

K zajištění nezbytné rozpočtové kapacity pro pokrytí potenciálních závazků souvisejících s financováním nástroje Next Generation EU a v souladu s požadavky rozpočtové kázně bude revidované rozhodnutí o vlastních zdrojích zahrnovat výjimečné a dočasné zvýšení stropů vlastních zdrojů pro závazky a platby o 0,6 % hrubého národního důchodu EU. Zvýšení stropů se použije pouze pro účely řešení krize COVID-19 a bude časově omezeno na dobu potřebnou k pokrytí těchto závazků.

Měřítko nástroje Next Generation EU a jeho koncepce odrážejí velikost a naléhavost výzev, jimž Unie čelí. U naléhavých investic vzniklých v důsledku krize jsou potřeby financování nebývalé. Je tudíž nezbytná rozhodná a mimořádná reakce na úrovni Unie. Bezprecedentní povaha této operace a výjimečná částka těchto prostředků vyžadují jejich zakotvení v systému vlastních zdrojů, který schvalují všechny členské státy v souladu se svými ústavními požadavky. 

Dodatečná podpora financovaná zvýšením příspěvků členských států bezprostředně po krizi by ještě více zvýšila tlak na vnitrostátní rozpočty. Za těchto mimořádných okolností je plně opodstatněné použít mechanismus financování, který by zajistil významné a včasné zvýšení výdajů bez zvýšení vnitrostátních dluhů, jako vyjádření solidarity v měřítku přiměřeném této krizi.

Získávání půjček bude vycházet z dobrých výsledků Unie ve využívání tržních nástrojů na podporu investic a reforem v členských státech. Unie si vypůjčí na finančních trzích za podmínek, které odrážejí její vynikající úvěrový rating, a rychle tyto prostředky nasměruje tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. 

Za tímto účelem Komise vydá dluhopisy s různou splatností na kapitálových trzích, přičemž co nejlépe využije kapacity těchto trhů k absorpci těchto dluhopisů a zároveň zajistí nejnižší průměrné výpůjční náklady. Tato diverzifikovaná strategie financování umožní Komisi uskutečnit výpůjční operace způsobem, který nejlépe odpovídá rozsahu operací a převládajícím tržním podmínkám.

500 miliard EUR z prostředků směrovaných prostřednictvím nástroje Next Generation EU se použije na financování grantové složky facility na podporu oživení a odolnosti a na posílení dalších klíčových programů pro případ krize a na podporu oživení. Zbytek financování ve výši 250 miliard EUR, které nástroj zmobilizuje, bude členským státům k dispozici ve formě půjček v rámci facility na podporu oživení a odolnosti.

Získané finanční prostředky se budou splácet po roce 2027 a nejpozději do roku 2058. To v době, kdy jsou veřejné finance velmi napjaté, pomůže zmírnit tlak na rozpočty členských států a zároveň zajistí, že všechny závazky vyplývající z vydávání dluhopisů budou uhrazeny z budoucích rozpočtů EU. K usnadnění splácení získaného tržního financování a jako další pomoc ke snížení tlaku na vnitrostátní rozpočty Komise navrhne v pozdější fázi finančního období další nové vlastní zdroje.

Výhled: reforma systému vlastních zdrojů

Nové ekonomické souvislosti a udržitelná správa splácení finančních prostředků získaných v rámci nástroje Next Generation EU jsou silnými argumenty pro zásadní reformu toho, jak je rozpočet EU financován.

Komise je i nadále toho názoru, že po zrušení všech rabatů bude víceletý finanční rámec vyváženější. Nicméně v současné situaci, vzhledem k hospodářskému dopadu pandemie COVID-19, by zrušení rabatů vedlo k nepřiměřenému zvýšení příspěvků některých členských států v letech 2021–2027. Aby k tomu nedošlo, mohly by být stávající rabaty postupně rušeny v průběhu mnohem delší doby, než s jakou Komise počítala ve svém návrhu z roku 2018.

Nové vlastní zdroje by doplnily tradiční vlastní zdroje, vlastní zdroj ze zjednodušené daně z přidané hodnoty a příspěvky členských států, jakož i nové vlastní zdroje z nerecyklovaných plastových obalových odpadů. Budou vycházet z priorit a politik EU zaměřených na řešení změny klimatu, ale také na spravedlivé zdanění v globalizovaném světě.

Komise je odhodlána naplnit Zelenou dohodu pro Evropu. Zelené vlastní zdroje by v této souvislosti mohly přispět k úsilí o oživení a zároveň podpořit zelenou transformaci evropského hospodářství a společnosti. Možnosti by mohly zahrnovat vlastní zdroj ze systému obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na odvětví námořní a letecké dopravy, a mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Vlastní zdroj ze systému pro obchodování s emisemi, který byl diskutován v Evropské radě v únoru 2020, by členským státům umožnil zachovat si stejnou výši příjmů, jakou nedávno získaly z dražeb. Všechny příjmy generované systémem EU pro obchodování s emisemi překračující toto maximum by putovaly do rozpočtu EU. Tento vlastní zdroj by mohl v rozpočtu EU generovat příjmy ve výši přibližně 10 miliard EUR v závislosti na vývoji ceny uhlíku a rozšíření systému na další odvětví.

Zároveň bude důležité zajistit, aby společnosti z EU soutěžily se společnostmi ze třetích zemí za rovných podmínek. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by pomohl zabránit únikům uhlíku, které podkopávají snahu EU o přechod k uhlíkově neutrální společnosti. Tento mechanismus by mohl přinést dodatečné příjmy v rozmezí přibližně od 5 miliard EUR do 14 miliard EUR v závislosti na jeho rozsahu a podobě.

K obnově jednotného trhu EU by ve fázi oživení mohly přispět společnosti, které z něj mají obrovský prospěch a krizi přežijí, mimo jiné díky přímé a nepřímé unijní a vnitrostátní podpoře. To by mohlo zahrnovat vlastní zdroj z operací podniků, který by v závislosti na své podobě mohl přinést přibližně 10 miliard EUR ročně.

Digitální daň by navazovala na práci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v oblasti zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti; Komise aktivně podporuje jednání vedená OECD a skupinou G20 a je připravena jednat v případě, že nebude dosaženo celosvětové dohody. Digitální daň uplatněná na společnosti s obratem nad 750 milionů EUR by mohla do rozpočtu EU přinést až 1,3 miliardy EUR ročně.

Tyto nové vlastní zdroje by mohly pomoci financovat splácení tržního financování získaného v rámci nástroje Next Generation EU a příslušné úroky. Pokud by byly zavedeny do roku 2024, mohly by se ve srovnání s platbami v roce 2020 snížit příspěvky členských států do víceletého finančního rámce na období 2021–2027, vyjádřené jako podíl na jejich hospodářství.

Veškeré příjmové a platební toky založené na nástroji Next Generation EU budou doplňovat prostředky přidělené v rámci ročního rozpočtového procesu, a nebudou tedy mít dopad na rozpočtové saldo. Tyto toky, včetně hrazených úroků, budou v rozpočtu uváděny odděleně, aby byla zřejmá jejich dočasná a výjimečná povaha a byla zajištěna plná transparentnost 9 .

Hospodářský dopad koronavirové pandemie navíc zdůrazňuje důležitost zajištění dostatečného fiskálního prostoru pro Unii pro případy hospodářských otřesů, které vedou ke snížení hrubého národního důchodu. Aby si Unie v rámci stropů vlastních zdrojů zachovala dostatečnou rezervu na pokrytí svých finančních závazků a podmíněných závazků splatných v daném roce, a to i v případě nejnepříznivějšího hospodářského vývoje, navrhuje Komise trvale zvýšit stropy vlastních zdrojů na 1,46 % hrubého národního důchodu EU pro závazky a na 1,40 % pro platby.

4.Závěr – cesta k rychlé dohodě na ambiciózním rozpočtu pro evropské oživení

V tomto období mimořádných obtíží a nejistoty potřebuje Unie více než kdy jindy ukázat, že je připravena a ochotna jednat s rozhodností a vytyčit cestu k lepší budoucnosti. Dohoda na ambiciózním plánu na podporu oživení, jehož středem je rozpočet EU, zajistí Unii nejlepší možnou šanci na úspěch.

Nástroj Next Generation EU uvolní plný potenciál rozpočtu EU nastartovat hospodářství a posílit udržitelnost, odolnost a strategickou autonomii Evropy. Vychází ze zkušeností Unie se získáváním tržního financování a rozšiřuje je tak, aby dosáhl takového rozsahu podpory, jaký je v dnešní situaci naléhavě nutný.

Posílený víceletý finanční rámec na období 2021–2027 pomůže Unii překonat krizi a nastoupit na cestu k dlouhodobému oživení, přičemž poskytne nezbytné finanční prostředky pro okamžité potřeby i na dlouhodobé investice do zelené a digitální transformace.

Úspěch plánu na podporu oživení bude záviset nejen na jeho rozsahu a ambicích, ale také na rychlosti jednání a schopnosti přizpůsobit reakci průběžnému vývoji. V mnoha částech Unie je naléhavě zapotřebí finanční podpora, aby se podniky udržely nad vodou a dostalo se podpory nejpotřebnějším. Rovněž nezbývá moc času na dosažení dohody o dlouhodobém rámci – ale ještě není pozdě. Rychlá dohoda umožní včas zahájit posílené programy.

Komise sdílí odhodlání Evropského parlamentu zajistit hladký přechod na nový dlouhodobý rámec. Prodloužení stávajícího rámce však nemůže nahradit komplexní dohodu o novém, moderním dlouhodobém rozpočtu. To je jediný způsob, jak vybavit Unii novými programy a nástroji, které budou mít zásadní význam pro realizaci plánu na podporu oživení. Interinstitucionální činnost v nadcházejících týdnech by proto měla být plně a maximálně zaměřena na dokončení nástroje Next Generation EU a nového dlouhodobého rámce.

Evropská komise vyzývá Evropskou radu a spolunormotvůrce, aby tyto návrhy urychleně posoudili s cílem dosáhnout do července politické dohody na úrovni Evropské rady. 

Brzké rozhodnutí o návrhu na změnu stávajícího rámce umožní, aby byly ihned zpřístupněny dodatečné finanční prostředky pro iniciativu REACT-EU, nástroj na podporu solventnosti a Evropský fond pro udržitelný rozvoj, a to s ohledem na naléhavost těchto potřeb.

Komise bude poté úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na finalizaci dohody o budoucím dlouhodobém rámci a doprovodných odvětvových programech. Dokončení této práce na začátku podzimu by znamenalo, že nový dlouhodobý rozpočet by mohl začít fungovat a podporovat evropské oživení od 1. ledna 2021.

Budeme-li jednat nyní, ukážeme, že Unie je připravena učinit vše, co je třeba pro obnovu hospodářství, ochranu zdrojů obživy všech Evropanů a investování do dlouhodobé cesty Evropy ke spravedlivější, zelenější a digitální budoucnosti.

v miliardách EUR, v cenách roku 2018

(1)      COM(2020) 456.
(2)      SWD(2020) 98.
(3)      Není-li uvedeno jinak, jsou částky vyjádřeny ve stálých cenách roku 2018.
(4)    Na základě konzervativních předpokladů ohledně očekávaných multiplikátorů a výsledků dosažených srovnatelnými nástroji. Přesnost očekávaných multiplikátorů však může být ovlivněna volatilitou současné ekonomické situace.
(5)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům, potvrzené usnesením Evropského parlamentu ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy.
(6)    Závěry předsednictví Evropské rady v návaznosti na videokonferenci členů Evropské rady, 23. dubna 2020.
(7)    1,25 miliardy EUR z prostředků získaných z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů a 250 milionů EUR z rozpočtu.
(8)      COM(2020) 22, COM(2020) 23.
(9)    Výpůjční náklady grantové složky nástroje Next Generation EU budou hrazeny z rozpočtu EU. Odhaduje se, že ve finančním rámci na období 2021–2027 budou tyto náklady činit až 17,4 miliardy EUR.
Top

V Bruselu dne 27.5.2020

COM(2020) 442 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ








































Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení
























FACILITA NA PODPORU OŽIVENÍ A ODOLNOSTI 

Cíl: Podpora investic a reforem pro odolnější ekonomiky EU a podpora udržitelného růstu

Mechanismus: Granty a půjčky 

Potřeby krize a očekávaný dopad

ØKoronavirová krize výrazně zasáhne všechny členské státy EU. Dopady a důsledky krize se však budou v jednotlivých členských státech lišit. Cílem facility na podporu oživení a odolnosti bude zlepšit odolnost ekonomik členských států, zmírnit hospodářské a sociální dopady krize a podpořit oživení, a zároveň podpořit zelenou a digitální transformaci, a tím zabránit tomu, aby krize oslabila konvergenci mezi členskými státy.

ØKrátkodobé dopady koronavirové krize budou zásadně záviset na trvání a přísnosti omezujících opatření, skladbě produkce a hospodářskopolitických opatřeních přijatých ke zmírnění okamžitého dopadu krize. Střednědobé a dlouhodobé důsledky krize budou záviset na tom, jak rychle dojde k oživení ekonomik členských států, což zase závisí na odolnosti jejich ekonomik a schopnosti přijmout vhodná opatření. Vzhledem k nestejné výchozí fiskální pozici a výrazně odlišné míře infekce a ohrožení veřejného zdraví existuje reálné riziko, že krize způsobená koronavirem povede k dalšímu prohloubení rozdílů v EU. To by bylo ekonomicky, sociálně i politicky velmi nákladné a – pokud by se situace neřešila – neudržitelné.

ØFacilita na podporu oživení a odolnosti nabídne rozsáhlou finanční podporu pro investice a reformy, mimo jiné v oblasti zelené a digitální transformace, díky kterým budou ekonomiky odolnější a lépe připravené na budoucnost. Pomůže členským státům řešit strukturální problémy, kterým čelí, a to ještě kritičtějším způsobem v důsledku krize. Klíčové je, že zajistí rovněž zaměření těchto investic a reforem na výzvy a investiční potřeby související se zelenou a digitální transformací, a tím zajistí i udržitelné oživení. Facilita proto potlačí možné tendence, aby dlouhodobé investice do zelené a digitální transformace našich ekonomik v důsledku krize nešly stranou. Facilitu bude doprovázet nabídka výrazné technické pomoci.

Provádění

ØFacilita bude mít značný potenciál a bude klíčovým programem nástroje „NextGenerationEU“ jako součást revidovaného víceletého finančního rámce. Poskytne jak granty, tak půjčky na financování investičních a reformních potřeb.

ØFacilita na podporu oživení a odolnosti bude začleněna do evropského semestru. Členské státy předloží jako součást svých národních programů reforem národní plány na podporu oživení a odolnosti. Tyto plány budou obsahovat program investic a reforem na další roky, jakož i investiční a reformní balíčky, které mají být v rámci facility financovány. Komise plány posoudí na základě jejich dopadu na konkurenceschopnou udržitelnost, hospodářskou a sociální odolnost, udržitelný růst a zelenou a digitální transformaci členských států.

ØPřidělování zdrojů bude odrážet cíle nástroje: podporovat trvalé oživení, zlepšovat odolnost ekonomik EU a snižovat hospodářské rozdíly mezi členskými státy. Spolufinancování ze strany členských států nebude požadováno.

Komplementarita s politikami EU a členských států

ØFacilita bude součástí evropského semestru. Investice předkládané v rámci plánů oživení a odolnosti by měly být soudržné s dlouhodobými strategiemi Unie, zejména se Zelenou dohodou pro Evropu a digitální transformací, národními plány členských států v oblasti energetiky a klimatu, jakož i s plány spravedlivé transformace, kdykoli to bude relevantní.

ØFacilita bude doplňovat pomoc na podporu oživení pro soudržnost (REACT-EU), která bude zaměřena na krátkodobější opatření na zotavení z krize v souvislosti s trhy práce, zdravotní péčí a malými a středními podniky (podpora likvidity a solventnosti) a zásadní investice do zelené a digitální transformace, aby okamžitě a přímo podpořila ekonomiky členských států. Facilita na podporu oživení a odolnosti podpoří investice a reformy, které budou mít trvalý dopad na produktivitu a odolnost ekonomik členských států.

ØČlenské státy ve svých národních plánech oživení a odolnosti uvedou stávající nebo plánované financování v rámci jiných politik Unie a objasní, jak bude zajištěna komplementarita mezi těmito investicemi. V rozhodnutích o poskytnutí finanční podpory členskému státu v rámci facility na podporu oživení a odolnosti se zohlední opatření financovaná z jiných fondů a programů Unie, aby se zamezilo dvojímu financování. Nakonec budou v kontextu evropského semestru určeny investice a reformy, na které se v rámci facility na podporu oživení a odolnosti finančně přispěje, čímž se zajistí adicionalita a usnadní monitorování jejich provádění.

Finanční hlediska

Finanční krytí facility na podporu oživení a odolnosti mobilizované z nástroje „NextGenerationEU“ bude činit 560 miliard EUR, z toho 310 miliard EUR na granty a 250 miliard EUR na půjčky.

POMOC NA PODPORU OŽIVENÍ PRO SOUDRŽNOST

A ÚZEMÍ EVROPY (REACT-EU)

Cíl: Investice do krátkodobých opatření na zotavení z krize

Mechanismus: Především granty

Potřeby krize a očekávaný dopad

ØPolitika soudržnosti výrazně přispěje k zajišťování vyváženého oživení, aby nedošlo k asymetriím a rozdílům v růstu mezi členskými státy i uvnitř nich. Poskytne podporu členským státům a regionům, které byly nejvíce zasaženy rozšířením onemocnění COVID-19. Cílem nové iniciativy REACT-EU je zvýšit podporu členským státům, aby se překlenula mezera mezi opatřeními první reakce a dlouhodobějším oživením.

ØREACT-EU poskytne dodatečné finanční prostředky pro nejdůležitější odvětví, které podpoří opatření na zotavení z krize, jež budou nezbytná pro vytvoření základu pro zelené, digitální a odolné oživení.

ØTo bude zahrnovat investice do zotavení trhů práce, mimo jiné prostřednictvím dotací na zaměstnanost, režimů zkrácené pracovní doby a opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí, podporu systémů zdravotní péče a poskytování zásadní podpory likvidity na provozní kapitál malým a středním podnikům. Tato podpora bude k dispozici pro všechna hospodářská odvětví, včetně nejvíce postižených odvětví cestovního ruchu a kultury; jelikož ta tvoří obzvláště velkou část některých ekonomik EU, které byly krizí COVID-19 zasaženy nejhůře, může REACT-EU rovněž kompenzovat vývoj rostoucích rozdílů v Unii.

ØDodatečná podpora může být jako součást opatření na zotavení z krize využita také k investování do Zelené dohody pro Evropu a do digitální transformace za účelem posílení značných investic, které se již v těchto oblastech realizují a jsou plánovány v rámci programů soudržnosti.

ØRozšíření onemocnění COVID-19 má také vážný dopad na nejzranitelnější členy naší společnosti. Proto část těchto dodatečných zdrojů lze rovněž využít na pomoc lidem trpícím potravinovou a materiální deprivací.

Provádění

ØProgramy politiky soudržnosti na období 2014–2020 jsou v plném proudu. Jsou přizpůsobivé a flexibilní, zejména v návaznosti na změny v rámci balíčků investiční iniciativy pro reakci na koronavirus. Budou i nadále podporovat náklady na způsobilé projekty až do konce roku 2023.

ØV rámci iniciativy REACT-EU obdrží stávající programy soudržnosti v letech 2020, 2021 a 2022 dodatečnou podporu na klíčová opatření na zotavení z krize. Dodatečné prostředky na závazky budou realizovány prostřednictvím změny programů nebo nového specializovaného programu předloženého členskými státy a přijatého Komisí.

ØDodatečné financování bude přidělováno podle závažnosti hospodářských a sociálních dopadů krize a relativní prosperity jednotlivých členských států. Dodatečná flexibilita, kterou poskytuje investiční iniciativa pro reakci na koronavirus, zůstane zachována. Patří do ní zjednodušené postupy, možnost převádět prostředky mezi fondy a kategoriemi regionů a uvolnění pravidel týkajících se spolufinancování, což umožní plné financování z rozpočtu EU.

Komplementarita s politikami EU a členských států

ØIniciativa REACT-EU bude doplňovat facilitu na podporu oživení a odolnosti a stávající podporu v rámci politiky soudržnosti. Zaměří se na krátkodobější opatření na zotavení z krize v souvislosti s trhy práce, zdravotní péčí a malými a středními podniky (podpora likvidity na provozní kapitál) a zásadní investice do zelené a digitální transformace, aby okamžitě a přímo podpořila ekonomiky členských států, zatímco facilita na podporu oživení a odolnosti podpoří investice a reformy, které budou mít trvalý dopad na produktivitu a odolnost ekonomik členských států. 

ØIniciativa REACT-EU rovněž doplní navrhované programy politiky soudržnosti na období 2021–2027. U těchto návrhů dochází k úpravám, aby výrazněji podpořily investice do oblastí, jako je odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, do odvětví, jako jsou cestovní ruch a kultura, nebo do opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí, do vzdělávání a dovedností a do opatření na boj proti dětské chudobě. Zajistí také přiměřenou podporu malým a středním podnikům. Poskytnou větší flexibilitu pro převody mezi fondy a zavedou nová ustanovení, která umožní rychlou reakci ve stavu nouze. Revize vnitrostátních přídělů v rámci politiky soudržnosti v roce 2024 zajistí přiměřenou dodatečnou podporu členským státům a regionům, které ji nevíce potřebují, přičemž se zohlední nejnovější dostupné vnitrostátní a regionální statistiky.

Finanční hlediska

ØV letech 2020, 2021 a 2022 budou na iniciativu REACT-EU přiděleny prostředky ve výši 55 miliard EUR.

INVEST EU

(VČETNĚ FACILITY PRO STRATEGICKÉ INVESTICE)

Cíl: Mobilizace investic na podporu oživení a dlouhodobého růstu, včetně nové facility na podporu investic do strategických evropských hodnotových řetězců

Mechanismus: Tvorba rezerv na rozpočtovou záruku

Potřeby krize a očekávaný dopad

ØProgram InvestEU má jedinečné předpoklady k tomu, aby během oživení po hluboké hospodářské krizi poskytoval mimořádné financování a podporoval politiky Unie. Dokládají to zkušenosti s prováděním Evropského fondu pro strategické investice a finančních nástrojů – předchůdců programu InvestEU – po minulé finanční krizi.

ØV současné krizi není rozdělení finančních prostředků na trhu zcela efektivní a vnímané riziko výrazně ovlivňuje tok soukromých investic. Hluboká nejistota v současné době ohrožuje kvalitu informací o finančním trhu a schopnost věřitelů posoudit životaschopnost společností a investičních projektů. Pokud nebude zmírněna, může dojít k všudypřítomné averzi k riziku vůči soukromým investičním projektům, což by přispělo k zamrznutí úvěrového trhu. Za těchto okolností je klíčový znak Programu InvestEU – snižovat riziko u projektů, aby přilákaly financování ze soukromých zdrojů – obzvláště hodnotný a měl by být využit.

ØVylepšený Program InvestEU bude schopen poskytovat životně důležitou podporu společnostem ve fázi oživení a zároveň zajistí, že se investoři více zaměří na střednědobé a dlouhodobé politické priority Unie, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu a výzvy digitalizace. Zvýší kapacitu skupiny Evropské investiční banky a národních podpůrných bank podstupovat rizika na podporu hospodářského oživení.

ØProgram bude dále posílen facilitou pro strategické investice, která se zaměří na budování odolných hodnotových řetězců v souladu se strategickou agendou Unie a novou průmyslovou strategií, kterou předložila Komise. Tyto projekty by mohly zahrnovat významné projekty společného evropského zájmu nebo projekty s podobnými charakteristikami, například ve farmaceutickém průmyslu.

ØTaková facilita je v situaci po krizi obzvláště důležitá, neboť některé členské státy nemusí mít finanční prostředky na to, aby tyto projekty podpořily státními podporami. Mnoho projektů navíc přesahuje hranice a vyžaduje evropský přístup. Nová facilita pomůže tyto obtíže překonat.

Provádění

ØSpolunormotvůrci již schválili obsah čtyř politických oblastí Programu InvestEU, ale jejich finanční potenciál bude ještě navýšen. Kapacita skupiny Evropské investiční banky a dalších prováděcích partnerů poskytovat finance bude odpovídajícím způsobem rozšířena.

ØNová facilita pro strategické investice bude pátou oblastí v rámci Fondu InvestEU, a tím důležitou součástí balíčku oživení. Facilita podpoří vytvoření a rozvoj silných a odolných hodnotových řetězců v celé EU. Zaměřením facility na hodnotové řetězce v EU bude posílena strategická autonomie hospodářství Unie. Zároveň budou zevnitř EU poskytnuty zdroje pro strategicky důležité podniky, aby mohly prosperovat a růst. Facilita se zaměří na podniky usazené a působící v Evropské unii, jejichž činnosti mají strategický význam a spadají do oblastí, jako jsou kritická infrastruktura a technologie a poskytování kritické zdravotní péče. Navíc bude podporovat strategické hodnotové řetězce, například v oblasti inteligentního zdravotnictví, průmyslového internetu věcí, odvětví s nízkými emisemi CO2 a kybernetické bezpečnosti. Tyto činnosti mohou být v podnikatelském prostředí po koronavirové krizi přirozeně rizikovější, neboť předkladatelé projektů jsou silněji vystaveni rizikům na straně poptávky nebo nabídky. Dlouhodobé investice tedy budou hrát rozhodující úlohu při posilování podniků, které provádějí projekty s vysoce strategickým významem.

Komplementarita s politikami EU a členských států

ØFacilita pro strategické investice bude doplňovat nástroj na podporu solventnosti v rámci Evropského fondu pro strategické investice. Nástroj na podporu solventnosti je nástrojem okamžité a dočasné pomoci, kterým se mají pokrýt solventnostní potřeby společností, které byly krizí COVID-19 nejvíce postiženy, aby byla obnovena jejich kapitálová pozice jako opatření reakce na krizi.

ØFacilitou pro strategické investice se sleduje přístup orientovaný na budoucnost, který přispěje k budování pokrizových trhů tím, že se podpora zaměří na projekty, jež jsou relevantní pro dosažení strategické autonomie v klíčových hodnotových řetězcích na jednotném trhu. Proto by mělo být podporováno rozšíření projektů EU prostřednictvím přeshraničních investic.

Finanční hlediska

ØDodatečný finanční příspěvek z nástroje „NextGenerationEU“ ve výši 15,3 miliardy EUR na stávající politické oblasti a ve výši 15 miliard EUR pro facilitu pro strategické investice zvýší celkový příděl pro Program InvestEU na 30,3 miliardy EUR. To umožní záruku ve výši 72 miliard EUR, čímž se dosáhne celkové investiční úrovně 400 miliard EUR.

NÁSTROJ NA PODPORU SOLVENTNOSTI

Cíl: Mobilizace soukromých investic na poskytování podpory solventnosti životaschopným společnostem zasaženým krizí

Mechanismus: Tvorba rezerv na rozpočtovou záruku

Potřeby krize a očekávaný dopad

ØV současné době dostávají podniky na překlenutí období krize značnou podporu likvidity, která pochází zejména z národních rozpočtů a v kontextu COVID-19 je poskytována jako dočasná podpora pro hospodářství ve formě státní podpory. Avšak v důsledku krize se stále více podniků, které by jinak byly životaschopné, potýká s problémy solventnosti a podpora likvidity nebude stačit. Zčásti to souvisí se skutečností, že podpora likvidity má obvykle formu půjček, které mohou dále oslabit rozvahy podniků. Mnohé podniky tak v posledních letech zaznamenaly stále rostoucí zadlužení. To znamená, že když propukla krize, mnoho podniků v EU již mělo poměrně slabé finanční základy a je pravděpodobné, že jakmile se recese rozvine, rychle se sníží jejich zisky a zhorší kapitálové pozice.

ØPrvní odhady naznačují, že pokud se uskuteční základní ekonomický scénář z jarní prognózy, mohly by celkové ztráty vzniklé podnikům s více než 20 zaměstnanci do konce roku dosáhnout 720 miliard EUR. Tyto ztráty by mohly v případě nepříznivého scénáře dosáhnout až 1,2 bilionu EUR. Podniky by mohly zaznamenané ztráty částečně vyrovnat likvidními aktivy a provozním kapitálem, v mnoha případech však tyto rezervy nebudou stačit. Odhady ukazují, že by se 35 % až 50 % podniků s více než 20 zaměstnanci mohlo do konce roku potýkat s nedostatkem provozního kapitálu, a to v závislosti na tom, zda se uskuteční základní scénář nebo nepříznivý scénář. To znamená, že v případě nepříznivého scénáře by až 260 000 evropských společností zaměstnávajících asi 35 milionů zaměstnanců mohlo čelit nedostatečnému financování. Většina evropských průmyslových ekosystémů se obecně spoléhá na složité dodavatelské řetězce rozšířené na jednotném trhu napříč členskými státy. Pokud nebudou tyto nedostatky kapitálu řešeny, mohou vést delší dobu k nižším investicím a vyšší nezaměstnanosti. Dopad nedostatku kapitálu bude mezi odvětvími, průmyslovými ekosystémy a členskými státy nerovnoměrný, což povede k rozdílům na jednotném trhu a trvalému poškození našeho produktivního potenciálu a schopnosti zotavit se z recese.

ØNástroj na podporu solventnosti je novým a dočasným nástrojem vytvořeným jako součást Evropského fondu pro strategické investice, který má zabránit masivnímu nedostatku kapitálu a případně hromadnému selhávání jinak životaschopných společností z důvodu koronavirové krize. Pomůže mobilizovat soukromé zdroje na podporu životaschopných evropských společností s cílem řešit jejich problémy se solventností. Bude časově omezený a zaměřený výhradně na zvládání dopadů pandemie COVID-19.

ØV některých členských státech bude stát schopen tyto společnosti podpořit. V jiných bude schopnost státu poskytovat podpory omezenější. Ekonomické účinky pandemie COVID-19 se v jednotlivých členských státech také liší. Pokud by se tyto rozdíly nijak neřešily, mohly by vést k trvalému narušení rovných podmínek a k dalšímu prohloubení hospodářských rozdílů v rámci Unie. Nástroj na podporu solventnosti tato narušení vyváží a podpoří řádné fungování jednotného trhu.

Provádění

ØNástroj na podporu solventnosti poskytne skupině Evropské investiční banky unijní záruku s cílem mobilizovat soukromý kapitál na podporu způsobilých podniků, které byly postiženy negativními důsledky koronavirové krize.

ØI když je zajištěno, aby unijní záruky mohly využít všechny členské státy a sektory, bylo by její využívání směrováno do těch členských států a sektorů, které byly koronavirovou krizí ekonomicky zasaženy nejvíce, a do podniků v členských státech, kde je dostupnost podpory solventnosti ze státních zdrojů omezenější.

ØSkupina Evropské investiční banky použije unijní záruku ke snížení rizika pro soukromé investory, pokud investují do způsobilých společností, tím, že jim poskytne záruky nebo financování na investiční nástroje (soukromě spravované fondy nebo zvláštní účelové jednotky), které fungují na komerčním základě, čímž mobilizuje soukromé zdroje na podporu těchto podniků. Tak mohou způsobilé společnosti od soukromých investorů získat nový kapitál, a tím posílit svoji kapitálovou základnu a snížit rizika ohrožující jejich solventnost. Takový zprostředkovaný systém zajistí, že o tom, které podniky budou podpořeny, budou rozhodovat pouze nezávislí správci investičních nástrojů. Zapojení soukromého sektoru jako potenciálních investorů umožní cílenější poskytování kapitálu podnikům, které jsou skutečně životaschopné.

Komplementarita s politikami EU a členských států

ØNástroj na podporu solventnosti je okamžitým a dočasným doplněním posíleného specializovaného nástroje pro malé a střední podniky v rámci Programu InvestEU, navýšených prostředků vyčleněných na soudržnost, které se zaměřují na malé a střední podniky, a Záručního fondu pro COVID-19, který zřizuje Evropská investiční banka, jakož i facility pro strategické investice v rámci Programu InvestEU.

ØNástroj by doplňoval vnitrostátní opatření, která jsou zaváděna omezeným počtem členských států, aby zajistil, že podpora solventnosti bude dostupná v celé Unii. Aby byly zajištěny rovné podmínky a usnadnila se případná kombinace s podporou poskytovanou přímo členskými státy, měly by být podmínky nástroje v souladu s pravidly státní podpory, přičemž by se řádně zohlednila evropská povaha nástroje a komerční správa fondu.

Finanční hlediska

Finanční krytí ve výši 31 miliard EUR zvýší záruku EU v rámci stávajícího finančního rámce o 66 miliard EUR. Pomocí této záruky bude možné již v roce 2020 začít mobilizovat investice ve výši asi 300 miliard EUR.

PROGRAM „EU PRO ZDRAVÍ“

Cíl: Investice do zdravotní bezpečnosti a odolnost systémů zdravotní péče

Mechanismus: Granty a zadávání veřejných zakázek

Potřeby krize a očekávaný dopad

ØAmbiciózní samostatný program „EU pro zdraví“ bude odrazem poznatků vyvozených z krize COVID-19 a předchozích programů v oblasti zdraví. Může pomoci budovat a obnovit léčebné kapacity a zařízení a dodávky léčivých přípravků, a tím přispět ke zvládání budoucích výzev v oblasti zdraví. Nový program bude klíčovým nástrojem, který pomůže připravit Evropu na budoucí zdravotní hrozby.

ØJeho cílem bude vytvořit komplexní rámec pro řešení těchto zdravotních hrozeb, propojit všechny příslušné programy EU související se zdravím a zavést nové způsoby provádění akcí a zajištění dostupnosti lékařských protiopatření a zdrojů v případě vážných zdravotních hrozeb.

ØPrvní složka programu se bude zabývat zdravotní bezpečností. Bude zajišťovat pevný, právně spolehlivý a finančně dobře vybavený rámec pro prevenci krizí v EU v oblasti zdraví, připravenost a reakci na ně. Tento rámec posílí vnitrostátní kapacity i kapacity EU pro plánování pro nepředvídané události a umožní členským státům společně se vyrovnat se společnými hrozbami v oblasti zdraví, zejména přeshraničními hrozbami (včetně hrozeb ze zemí mimo EU), kde zásah EU může přidat konkrétní hodnotu.

ØDruhá složka bude podporovat dlouhodobější vizi orientovanou na „jedno zdraví“ pro zlepšování výsledků v oblasti zdraví prostřednictvím účinných a inkluzivních systémů zdravotní péče ve všech členských státech, lepší prevence a sledování nemocí, propagace zdraví, lepšího přístupu ke zdravotní péči, diagnózy a léčby a přeshraniční spolupráce v oblasti zdraví. 

ØNový program se bude také zabývat nepřenosnými nemocemi. Ukázalo se, že jsou významným prvkem ovlivňujícím úmrtnost na COVID-19.

ØKromě toho by se ambiciózní konkrétní iniciativy mohly zaměřovat například na eradikaci konkrétních onemocnění, jako je snižování případů rakoviny děložního čípku a sezónní chřipky. Pomohly by předcházet škodám a nákladům, kterým lze předejít, a snižovat nerovnost v oblasti zdraví.

Provádění

ØProgram naváže na probíhající činnosti, jako je evropská referenční síť pro vzácná onemocnění a prevenci krizí, připravenost na ně a jejich řízení, aby se zajistilo dostatečné kritické množství a úspory z rozsahu. Podpoří vzestupnou konvergenci, prevenci, integraci péče a rovný přístup ke zdravotní péči.

ØProgram zabezpečí udržitelné investice do nezbytných struktur a nástrojů pro operační podporu v EU pro řešení zdravotních krizí, přičemž se zabývá prevencí, připraveností a reakcí a podporuje skutečnou meziodvětvovou koordinaci na úrovni EU. Práce budou probíhat v úzké spolupráci se skupinami odborníků z ECDC, EMA, EFSA nebo ECHA a referenčními laboratořemi EU, jakož i s mezinárodními subjekty, jako je Světová zdravotnická organizace.

ØNa základě vědeckých posudků program „EU pro zdraví“ zajistí strategické zadávání veřejných zakázek na položky jako biocidy (dezinfekční prostředky), činidla pro testování, ochranné prostředky, základní léčivé přípravky, zdravotnické vybavení, diagnostické reagencie (např. podpora dýchání, výpočetní tomografy) a další relevantní zboží (jako injekční materiál a sterilní obvazy). Jeho cílem je zavést včas vhodná opatření proti závažným infekčním onemocněním, která by byla v případě potřeby k dispozici členským státům. Program rovněž poskytne pobídky pro vývoj, výrobu a aplikaci očkovacích látek v Unii a pro obnovení výroby léčivých přípravků a farmakologicky účinných látek/prekurzorů v EU.

ØNový program podpoří také úsilí systému rescEU o posílení evropského zdravotnického sboru subvencováním stálých týmů odborníků. V návaznosti na zkušenosti z veterinární oblasti budou v rámci programu poskytovány subvence odborníkům ve zdravotnictví a logistice a případně zdravotnickým pracovníkům, kteří mohou být kdykoli povoláni a rozmístěni v celé EU, aby poskytovali poradenství a odborné poznatky. Týmy budou vybaveny zařízením (např. mobilními laboratořemi).

ØProgram taktéž podpoří koordinaci mezi infrastrukturami zdravotní péče a kapacitami lékařských a veterinárních laboratoří v celé Unii, včetně příprav na zřízení evropské infrastruktury pro výměnu informací o možnostech intenzivní péče. V rámci programu se zavede jednoduchý systém na podporu přeshraničního společného zadávání veřejných zakázek na produkty, nástroje a služby, což prokazuje, že EU může při spolupráci zdravotních systémů přinášet jasnou přidanou hodnotu.

ØProgram „EU pro zdraví“ pomůže účelově vázat prostředky na klíčové intervence v oblasti elektronického zdravotnictví dodatečně k financování v rámci programu Digitální Evropa, včetně podpory využívání údajů pro zdravotní péči, výzkum a tvorbu politik (v kontextu evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví) prostřednictvím cloudů nebo jiných infrastruktur a technologií náročných na údaje, jako jsou nástroje umělé inteligence. Podpoří rozšíření využívání zdravotních služeb na dálku, včetně převzetí a posílení modelu telemedicíny evropské referenční sítě. Přispěje k rozvoji evropských referenčních úrovní a nadnárodních řešení.

ØProgram pomůže předcházet nemocem, mimo jiné tím, že podpoří politiky členských států a bude stavět na jejich jasných technických pokynech a politických rozhodnutích, pokud jde o prevenci a podporu zdravého životního stylu. Pomůže se shromažďováním a vhodným sdílením dostupných zdrojů údajů a informací napříč útvary, agenturami EU i vnitrostátními a mezinárodními orgány pro ochranu zdraví a bude prosazovat osvědčené postupy v oblasti prevence a léčby nemocí založené na důkazech.

ØOpatření prevence budou založena na skutečném přístupu „jednoho zdraví“ v boji proti nemocem a budou zahrnovat vytváření znalostí a porozumění vývoji zoonóz a potenciálních zoonóz.

ØProgram bude podporovat opatření na zlepšení prevence a kontroly infekcí, na rychlé a správné vyšetřování a diagnostiku infekcí, na léčení pacientů za použití vhodných antimikrobiálních látek a omezení používání nevhodných a nebezpečných antimikrobiálních látek ve všech oblastech. Mezinárodní složka zajistí, aby byla evropská politika v oblasti zdraví propojena s mezinárodním vývojem a vhodně doplňovala opatření v záležitostech regionálního a globálního významu.

Komplementarita s politikami EU a členských států

ØKlíčovou zásadou bude, že nový program bude působit jako katalyzátor nových přístupů vycházejících z osvědčených postupů, inovativních řešení nebo výsledků výzkumných projektů tím, že je před plným zavedením pomůže zkoušet a testovat na úrovni vnímavého obyvatelstva. Nový program bude rovněž propojen s facilitou na podporu oživení a odolnosti. Zatímco facilita bude nabízet pobídky k novým reformám, nový program „EU pro zdraví“ může podpořit koordinaci provádění napříč členskými státy.

ØNový program má přinášet výsledky, které budou přímo zaměřeny na zdraví. Vytvoří tak synergie a pomůže začlenit zdraví do ostatních programů EU, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Horizont Evropa, program Digitální Evropa, program pro jednotný trh a společná zemědělská politika. Nový program bude zejména působit spolu s mechanismem rescEU a doplňovat jej; zatímco rescEU je zaměřen na kapacity přímé reakce na krize, strategické zásoby, distribuci a nasazování vybavení a pracovníků ve stavu nouze, program poskytuje nezbytné příspěvky v oblasti zdravotní péče.

ØNový program bude fungovat ve spolupráci s členskými státy, přičemž bude respektovat rozdělení pravomocí stanovené v článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie, a bude vycházet ze stávajících mechanismů spolupráce, přičemž se zaměří na strategické a přeshraniční aspekty.

ØDoplňkovost s výsledky agentur věnujících se zdraví bude těžit z investic z tohoto programu, zejména s ohledem na předávání osvědčených postupů, protokoly pro dohled nebo programy pro budování kapacit.

ØNový program rovněž podpoří společné úsilí Unie a jejích členských států při zajišťování dostupnosti zdravotnických prostředků (léků, očkovacích látek, lidských zdrojů, vybavení) v úzké spolupráci s budoucím programem rescEU.

Finanční hlediska

ØDodatečné finanční krytí mobilizované z nástroje „NextGenerationEU“ bude činit 7,7 miliardy EUR.

MECHANISMUS CIVILNÍ OCHRANY UNIE / rescEU

Cíl: Posílení schopnosti rychlé reakce v rámci mechanismu civilní ochrany Unie

Mechanismus: Granty a zadávání veřejných zakázek

Potřeby krize a očekávaný dopad

ØDíky posílení kapacit mechanismu civilní ochrany Unie/rescEU budou EU a členské státy lépe připraveny a schopny rychle a pružně reagovat na krize, zejména na ty, které mohou mít silný negativní dopad na naše ekonomiky a společnosti, jak je jasně patrné z mimořádné situace v případě COVID-19. Ačkoli jsou rozsáhlé mimořádné situace a katastrofy poměrně vzácné, mohou způsobit závažné a dlouhodobé poškození našich ekonomik a společností, a proto vyžadují mnohem větší míru plánování a připravenosti.

ØNa základě zkušeností získaných z krize by rozšířené kapacity rescEU měly EU umožnit rozvoj a získávání kapacit v oblasti zásob spolu s příslušnými kapacitami pro distribuci (např. sklady, dopravní prostředky a obecná logistická podpora).

ØAby byla zajištěna účinná celková reakce EU na rozsáhlé mimořádné situace, vyžaduje rescEU maximální flexibilitu a skutečnou schopnost jednat na úrovni EU, včetně rozpočtové a provozní flexibility a zefektivnění v situacích, kdy tak přetížené členské státy nemohou učinit.

ØModernizovaný program rovněž vybaví Unii kapacitami a výkonnou logistickou infrastrukturou, která je vhodná pro různé druhy mimořádných situací, včetně těch, které mají složku lékařské pohotovosti. To by zahrnovalo mechanismy, které by EU umožnily:

·nabývání zjištěných kapacit rescEU, jejich pronájem, leasing a vytváření zásob,

·dovoz produktů a personálu ze zemí mimo EU a rozmísťování uvnitř EU,

·rychlou přepravu produktů a personálu z několika míst v EU na jiná místa, kde jsou zapotřebí. Mezinárodně použitelné odborné znalosti pro všechny druhy katastrof (včetně „odborníků mobilního zdravotnického týmu“ – odborných lékařů, zdravotních sester, epidemiologů, lékařů intenzivní péče a integrovaných dobře vybavených zdravotnických záchranných týmů),

·urychlené převezení obětí katastrof / pacientů do místa, kde mohou získat nejúčinnější péči, když jsou místní a vnitrostátní kapacity přetíženy. Tato infrastruktura bude zahrnovat systém dostupných zdravotnických zařízení ve všech členských státech.

ØTento mechanismus bude zahrnovat vylepšený integrovaný živý komunikační systém přístupný všem členským státům, aby mohly být příslušné zdroje kdykoli rychle aktivovány.

ØPosílena bude rovněž složka mezinárodní připravenosti a reakce, aby mohly být kapacity využívány i mimo EU.

Provádění

ØEU bude schopna přímo pořizovat, financovat a zavádět odpovídající strategické kapacity rescEU, logistické skladování a logistickou přepravu, jakož i vzájemně propojenou infrastrukturu pro řízení informací v případě krizí, která bude vhodná pro jakýkoli typ mimořádné události a bude nasazena pod záštitou rescEU. Tyto strategické kapacity budou doplňovat kapacity členských států. Měly by být umístěny na území několika členských států EU tak, aby bylo v reakci na mimořádnou situaci zajištěno co nejúčinnější zeměpisné pokrytí. Náklady na vstup/výstup/dopravu, jakož i náklady na skladování a financování, by byly hrazeny z rozpočtu EU.

ØKomise by měla být schopna získat, pronajímat nebo pronajímat formou leasingu přepravní a logistické kapacity (víceúčelovou leteckou dopravu / přepravní kapacitu). To by EU umožnilo reagovat na jakýkoli druh mimořádné situace v EU a ve třetích zemích (včetně lékařské: přesun obětí katastrof, pacientů, lékařů, evropských lékařských týmů, repatriace a jakéhokoli druhu nákladu souvisejícího s reakcí na mimořádné události). Skladování pomoci a dopravní kapacita by měly být strategicky propojeny, aby se zvýšila rychlost poskytování pomoci a zajistilo řádné fungování dodavatelského řetězce.

ØAdministrativní postupy budou omezeny na minimum, aby se snížila zátěž a zpoždění při realizaci, což má v mimořádných situacích zásadní význam.

ØSystém rescEU bude obsahovat ustanovení, která umožní rozpočtovou flexibilitu, což se týká i víceletého programování pro složku prevence a připravenosti a zajištění okamžité dostupnosti a flexibility finančních prostředků pro reakci. Jak se v krizi COVID-19 jasně ukázalo, jsou mimořádné události ze své podstaty nepředvídatelné a nejsou rozloženy rovnoměrně do jednoho programového období; pokud však mimořádná situace nastane, je rozhodující rychlost reakce.

Komplementarita s politikami EU a členských států

ØPosílený mechanismus civilní ochrany Unie/rescEU bude ústředním prvkem integrovanějšího přístupu k zvládání mimořádných událostí. Se svým posíleným evropským centrem pro zvládání mimořádných událostí bude fungovat jako jedno správní místo, které bude řídit strategické kapacity EU a umožňovat rychlou a účinnou reakci na všechny druhy rozsáhlých krizí.

ØBude sloužit všem členským státům v různých odvětvích a v závislosti na krizové situaci disponovat různými typy strategických kapacit rescEU. Bude mít vlastní logistické kapacity, které by měly být dostatečné pro transfer zboží, zdravotnického personálu a pacientů do míry potřebné v jakémkoli z přetížených členských států, což by včas přineslo hmatatelnou přidanou hodnotu EU.

ØBude zajištěna doplňkovost složky mechanismu civilní ochrany Unie rescEU, a zejména jejích nouzových rezerv, s dalšími opatřeními v oblasti připravenosti financovanými z prostředků EU. Bude se opírat o specifická kritéria, např. kategorie výrobků (specializované produkty, obecné potřeby, kvalitní produkty první pomoci atd.).

Finanční hlediska

ØDodatečné finanční krytí mobilizované z nástroje „NextGenerationEU“ pro rescEU bude činit 2 miliardy EUR.

Top