EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.3.2021

COM(2021) 118 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády

1.Spojenými silami: digitální transformace v zájmu odolnosti Evropy

Pandemie onemocnění COVID-19 během jediného roku radikálně změnila úlohu a vnímání digitalizace v ekonomikách a lidských společnostech a zrychlila její tempo. Digitální technologie jsou nyní nezbytnou součástí práce, vzdělávání, zábavy, společenských styků i nakupování a umožňují přístup ke všemu od zdravotní péče po kulturu. Ukázalo se také, jakou rozhodující roli může sehrát přelomová inovace 1 . Pandemie rovněž poukázala na zranitelná místa našeho digitálního prostoru, jeho závislost na mimoevropských technologiích a vliv dezinformací na demokratické společnosti.

Z hlediska těchto výzev jsou naše deklarované ambice relevantnější než kdy dřív: prosazovat takové digitální politiky, které umožní obyvatelům a podnikům vytvořit udržitelnou a příznivější digitální budoucnost orientovanou na člověka. Evropa bude muset stavět na svých silných stránkách: otevřeném a konkurenceschopném jednotném trhu, pevných pravidlech vyjadřujících evropské hodnoty, roli asertivního hráče ve spravedlivém mezinárodním obchodě založeném na pravidlech, na své stabilní průmyslové základně, vysoce kvalifikovaných občanech a robustní občanské společnosti. Zároveň musí důkladně posoudit a řešit všechny strategické slabiny, zranitelná místa a vysoce rizikové závislosti, které ohrožují naplnění jejích ambicí, a bude muset urychlit související investice 2 .

Je to cesta, jak Evropa dosáhne digitální suverenity v propojeném světě prostřednictvím budování a uplatňování technologických kapacit, a to takovým způsobem, který umožní obyvatelům a podnikům využívat potenciál digitální transformace a pomáhá vytvářet zdravější a ekologičtější společnost 3 .

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie proneseném v září 2020 sdělila, že Evropa by si měla zajistit digitální suverenitu se společnou vizí pro EU v roce 2030 na základě jasně definovaných cílů a zásad. Předsedkyně Komise obzvláště zdůraznila projekt evropského cloudu, přední postavení v oblasti etické umělé inteligence, bezpečnou digitální identitu pro všechny a rozsáhlé vylepšení infrastruktur, pokud jde o data, superpočítače a konektivitu. Evropská rada ve své reakci na tento projev vyzvala Komisi, aby do března 2021 předložila komplexní digitální kompas, ve kterém budou stanoveny ambice EU v digitální oblasti pro rok 2030, zřízen monitorovací systém a nastíněny prostředky pro naplnění těchto ambicí spolu s klíčovými milníky.

Tento politický impulz si žádá zintenzivnění práce, která započala v minulé dekádě s cílem zrychlit digitální transformaci Evropy – je třeba navázat na dosavadní pokrok ve vytváření plně funkčního jednotného digitálního trhu 4 a zintenzivnit opatření určená ve strategii pro utváření digitální budoucnosti Evropy 5 . V uvedené strategii je stanoven program politické reformy 6 , která již započala předložením aktu o správě dat, aktu o digitálních službách, aktu o digitálních trzích a strategie kybernetické bezpečnosti. Investice nutné pro přechod k digitalizaci podpoří celá řada rozpočtových nástrojů Unie, včetně programů soudržnosti, nástroje pro technickou podporu a programu Digitální Evropa. Dohoda spolunormotvůrců na tom, že na podporu digitalizace by se mělo vyčlenit alespoň 20 % finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, přispěje k tomuto programu reforem tím, že poskytne finanční prostředky pro vybudování pevných základů evropské digitální dekády.

2.Vize do roku 2030: posílené postavení občanů a podniků

Evropská cesta k digitalizované ekonomice a společnosti staví na solidaritě, prosperitě a udržitelnosti, je ukotvena v posílení postavení občanů a podniků a současně zajišťuje bezpečnost a odolnost digitálního ekosystému a dodavatelských řetězců.

Jedno z nejdůležitějších poučení z pandemie spočívá v tom, že digitalizace může lidi spojovat bez ohledu na to, kde se fyzicky nacházejí. Digitální infrastruktura a rychlá konektivita přinášejí lidem nové příležitosti. Digitalizace se může stát rozhodujícím nástrojem, který lidem umožní využívat práva a svobody, dovolí jim překročit hranice konkrétního území, společenského postavení nebo komunitní skupiny a otevře jim nové možnosti vzdělávání, zábavy, práce, objevování nepoznaného a naplnění osobních ambicí. Díky tomu bude moci vzniknout společnost, v níž zeměpisná vzdálenost není tak důležitá, protože lidé mohou pracovat, učit se, komunikovat s veřejnou správou, spravovat finance a platby, využívat zdravotnické systémy či automatizované dopravní systémy, podílet se na demokratickém životě, bavit se nebo se setkávat a debatovat s dalšími lidmi kdekoliv v EU, včetně venkovských a odlehlých oblastí.

Na druhé straně krize odhalila zranitelná místa našeho digitálního prostoru a jeho zvýšenou závislost na kritických, často mimoevropských technologiích, upozornila na závislost na několika velkých technologických společnostech, byl zaznamenán zvýšený příliv padělků a růst počtu případů kybernetických krádeží a v neposlední řadě krize znásobila vliv dezinformací na naše demokratické společnosti. Vznikla také nová digitální propast, a to nejenom mezi dobře propojenými městskými oblastmi a venkovskými a odlehlými územími, ale i mezi těmi, kteří mohou plně využívat výhod rozšířeného, přístupného a bezpečného digitálního prostoru s celou řadou služeb, a těmi, kteří tuto možnost nemají. Podobná propast se vytvořila mezi podniky, které jsou již nyní připraveny využít veškerý potenciál digitálního prostředí, a podniky, které zatím plně digitalizovány nejsou. Pandemie onemocnění COVID-19 v tomto smyslu odkryla novou „digitální chudobu“ a poukázala na nutnost zajistit, aby všichni občané a všechny podniky v Evropě mohli využít digitální transformaci ke zlepšení a obohacení svého života. Vizí Evropy pro rok 2030 je digitální společnost, v níž nikdo nezůstane opomenut.

Digitalizace přináší lidem nové zdroje prosperity 7 – umožňuje podnikatelům inovovat, zakládat a rozšiřovat podniky bez ohledu na to, kde žijí, otevírá trhy a investice v celé Evropě a na celém světě a v době, kdy se stále víc Evropanů obává ztráty ekonomických jistot nebo cítí ohroženo ve svém prostředí, vytváří nová pracovní místa.

Digitální technologie mohou významně přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Využití digitálních řešení a používání dat pomůže při přechodu ke klimaticky neutrálnímu, oběhovému a odolnějšímu hospodářství. Nahrazení služebních cest videokonferencemi vede ke snížení emisí a digitální technologie umožňují používat ekologičtější postupy v zemědělství, energetice, stavebnictví, průmyslu nebo městském plánování a službách, čímž přispívají k navrhovanému cíli Evropy snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a k lepší ochraně našeho životního prostředí. Digitální infrastruktury a technologie jako takové se budou muset stát udržitelnějšími a účinnějšími, pokud jde o energie a zdroje. Díky inovacím a vysokým ekologickým normám budou podniky při své digitální transformaci s to osvojit si digitální technologie s nižší environmentální stopou a vyšší energetickou a materiálovou účinností.

Nevyhnutelným předpokladem zajištění dodržování evropských pravidel a hodnot jsou odolné, bezpečné a důvěryhodné infrastruktury a technologie. Životně důležitou podmínkou ekonomické úspěšnosti a odolnosti EU je silný jednotný trh, otevřená hospodářská soutěž a fungující obchod založený na pravidlech.

Zároveň se však digitální technologie většinou vyvíjejí mimo EU 8 a konvergence v oblasti digitalizace mezi jednotlivými členskými státy je stále omezena a brání dosažení úspor z rozsahu 9 . Díky posílení vnitřních silných stránek a schopností bude EU silnějším mezinárodním partnerem. Je třeba s využitím všech příslušných fondů EU a vnitrostátních výdajů masivně zvýšit investice, včetně aktivace významných soukromých investic, aby EU mohla vyvíjet kritické technologie takovým způsobem, který podpoří růst evropské produktivity a hospodářský rozvoj v naprostém souladu se společenskými hodnotami a cíli Unie.

3.    Čtyři hlavní oblasti pro vytyčení směrování EU

Komise navrhuje vypracovat digitální kompas, který přetlumočí digitální ambice EU do roku 2030 do konkrétních cílů a zajistí jejich dosažení. Kompas bude založen na rozšířeném systému monitorování 10 s cílem sledovat postup EU z hlediska rychlosti digitální transformace, mezer v evropských strategických digitálních kapacitách a uplatňování digitálních zásad. Zahrne prostředky umožňující naplnit vizi a stanoví klíčové milníky spojené se čtyřmi hlavními oblastmi. První dvě oblasti jsou zaměřeny na digitální kapacity v rámci infrastruktur a na vzdělávání a dovednosti, druhé dvě cílí na digitální transformaci podniků a veřejných služeb.

3.1    Obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií

Chceme-li ve světě zítřka zůstat pány svého osudu a důvěřovat svým prostředkům, hodnotám a volbám, musíme se spolehnout na digitálně zdatné a kompetentní občany, digitálně kvalifikovanou pracovní sílu a mnohem více odborníků v oblasti digitálních technologií, než máme k dispozici v současnosti. Toho by mělo být dosaženo rozvojem vysoce výkonného ekosystému digitálního vzdělávání, jakož i účinnou politikou podporující spojení s talenty z celého světa a jejich přilákání.

Digitální dovednosti budou mít zásadní význam pro posílení naší kolektivní odolnosti jako společnosti. Jak je vysvětleno v Evropské agendě dovedností, základní digitální dovednosti všech občanů a příležitost pracovníků osvojit si nové speciální digitální dovednosti jsou nezbytnou podmínkou aktivního zapojení do digitální dekády 11 .

Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv stanoví jako cíl 80 % dospělých osob s přinejmenším základními digitálními dovednostmi v roce 2030 12 . Aby mohli všichni Evropané plně využívat přínosů inkluzivní digitální společnosti, měl by se přístup ke vzdělání umožňujícímu nabytí základních digitálních dovedností stát právem pro všechny občany EU a celoživotní vzdělávání realitou, jak je navrženo v kapitole o digitálních zásadách (oddíl 4).

Široké digitální dovednosti by měly rovněž vybudovat společnost, která může důvěřovat digitálním produktům a on-line službám, dokáže odhalovat dezinformace a pokusy o podvod, chrání se proti kybernetickým útokům, podvodným nabídkám a internetovým podvodům a v níž se děti učí, jak porozumět záplavě informací, kterým jsou na internetu vystaveny, a jak se v nich orientovat.

Pokročilé digitální dovednosti vyžadují víc než jen zvládnutí programování či osvojení si základů informatiky. Digitální odborná příprava a vzdělávání by měly podporovat to, aby si pracovníci mohli osvojit specializované digitální dovednosti a následně získat kvalitní pracovní místa a vybudovat úspěšnou kariéru. V roce 2019 působilo v oboru IKT 7,8 milionu specialistů, s předchozí roční mírou růstu na úrovni 4,2 %. Bude-li tento trend pokračovat, EU výrazně zaostane za odhadovanou potřebou 20 milionů odborníků například v klíčových oblastech, mezi něž patří kybernetická bezpečnost nebo analýza dat. Více než 70 % podniků uvádí, že nedostatek zaměstnanců s odpovídajícími digitálními dovednostmi je překážkou pro investice. Projevuje se také výrazná genderová nevyváženost, neboť pouze šestina specialistů v oblasti IKT a třetina absolventů přírodovědných, technických, inženýrských a matematických oborů jsou ženy 13 . To je spojeno s chybějícími kapacitami, pokud jde o specializované programy vzdělávání a odborné přípravy v oblastech, jako jsou umělá inteligence, kvantová fyzika a kybernetická bezpečnost, a nízkou mírou začlenění digitálních předmětů a vzdělávacích multimediálních nástrojů do ostatních disciplín. Řešení tohoto problému vyžaduje rozsáhlé investice do odborné přípravy budoucích generací pracovníků a do zvyšování kvalifikace nebo rekvalifikace pracovní síly.

Opatření na domácí úrovni by měla doplňovat podpora celosvětového zlepšování digitální gramotnosti v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje, které stanovila OSN. Příležitosti inženýrům a specialistům v oblasti digitálních technologií ze třetích zemí poskytne i program Erasmus+, který také obecně zlepší prostředí digitálního učení. V Africe by národní koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa mohly vypracovat společné vzdělávací programy v oblasti digitálních dovedností a pomoci vládám v oblasti know-how a projektů, jejichž cílem je posunout školy a vzdělávací instituce do digitálního věku. Podobně se digitální dovednosti a gramotnost stávají ústředním prvkem budování digitálních kapacit v našich vztazích s Latinskou Amerikou a Karibikem.

S blížícím se rokem 2030 se bude zintenzivňovat celosvětová soutěž o talenty, neboť odborné znalosti budou i nadále vzácností a stanou se kritickým faktorem inovací, růstu produktivity a prosperity ve všech zemích. Klíčovou roli v digitální transformaci EU sehraje nejen posílení přitažlivosti Unie, ale i systémy podpory pro digitální talenty.

3.2    Bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury

Evropa zaujme přední postavení v digitální oblasti pouze tak, že bude stavět na udržitelné digitální infrastruktuře z hlediska konektivity, mikroelektroniky a schopnosti zpracovávat obrovské množství dat, neboť tyto oblasti umožňují další technologický rozvoj a podporují konkurenceschopnost našeho průmyslu. Je potřeba významně investovat do všech uvedených oblastí, což vyžaduje koordinaci za účelem dosažení celoevropského rozměru.

Excelentní a bezpečná konektivita pro každého a kdekoliv v Evropě je nezbytnou podmínkou společnosti, na jejímž životě se může podílet každý podnik a občan. Klíčem k úspěchu je dosažení gigabitové konektivity do roku 2030. Ačkoliv lze tyto ambice naplnit s jakoukoli kombinací technologií, je potřeba zaměřit se na udržitelnější pevnou, mobilní a družicovou konektivitu nové generace, což zahrnuje zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou včetně 5G na základě rychlého a efektivního přidělování spektra a dodržování souboru opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G 14 , jakož i vývoj 6G v nadcházejících letech 15 .

S postupem digitální dekády bude růst využívání těchto síťových technologií v domácnostech a projeví se rostoucí potřeby domácností, pokud jde o vysokokapacitní konektivitu. Očekává se, že nové digitální komunikační funkce a schopnosti, jako jsou vysoce přesná holografická média a digitální smysly po sítích, do konce dekády nabídnou digitálně vybavené společnosti zcela novou perspektivu a podnítí potřebu gigabitové konektivity. Ještě před koncem dekády budou podniky potřebovat vyhrazené gigabitové připojení a datové infrastruktury pro cloud computing a zpracování dat, a stejně tak je budou potřebovat školy a nemocnice pro elektronické vzdělávání a elektronické zdravotnictví. Vysoce výkonná výpočetní technika (HPC) si vyžádá terabitové připojení umožňující zpracování dat v reálném čase.

Vedoucí postavení Evropy v digitální oblasti a celosvětová konkurenceschopnost závisí na silné vnitřní i vnější konektivitě a z toho by také měla vycházet naše mezinárodní angažovanost, především v evropských časových pásmech, přičemž je potřeba zohlednit vznik datových bran okolo okrajových částí EU. Evropská unie má komplexní program zapojení včetně zavádění širokopásmového připojení na Západním Balkáně a ve Východním partnerství. Evropa bude propojena se svými partnery v sousedství a v Africe, též prostřednictvím pozemních a podmořských kabelů a zabezpečené konstelace družic. Evropská unie navíc zintenzivní realizaci strategie EU pro propojení Evropy a Asie prostřednictvím nových partnerství v oblasti konektivity s Indií a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Digitální partnerství s Latinskou Amerikou a Karibikem se bude doplňovat se spuštěním komponenty konektivity v rámci Digitální aliance s Latinskou Amerikou a Karibikem, která je založena na kabelu BELLA.

Je-li konektivita předpokladem digitální transformace, mikroprocesory jsou tím, co stojí na začátku většiny klíčových strategických hodnotových řetězců, jako jsou propojené automobily, telefony, internet věcí, vysoce výkonné počítače, edge computing a umělá inteligence. V Evropě se sice navrhují a vyrábějí špičkové čipy, avšak existují zde výrazné mezery, především v nejmodernějších výrobních technologiích a v navrhování čipů, což Evropu vystavuje mnoha zranitelnostem 17 .

Digitální infrastruktury sloužící občanům, malým a středním podnikům, veřejnému sektoru a velkým společnostem potřebují vysoce výkonnou výpočetní techniku a komplexní datové infrastruktury. V současné době se data vytvořená v Evropě obvykle uchovávají a zpracovávají mimo Evropu a jejich hodnota je rovněž vytěžována za evropskými hranicemi 19 . Ačkoli podnikům vytvářejícím a využívajícím data by měla být v tomto směru ponechána možnost svobodného výběru, takový stav může být rizikový z hlediska kybernetické bezpečnosti, zranitelnosti dodávek, možností změny dodavatele i nezákonného přístupu třetích zemí k datům 20 . Poskytovatelé cloudu se sídlem v EU mají pouze nepatrný podíl na cloudovém trhu, což EU vystavuje uvedeným rizikům a omezuje investiční potenciál evropského digitálního průmyslu na trhu se zpracováním dat. Vzhledem ke vlivu datových center a cloudové infrastruktury na spotřebu energie by se EU měla také postavit do čela úsilí o zajištění klimatické neutrality a energetické účinnosti těchto infrastruktur do roku 2030 a zároveň využít jejich přebytečnou energii k tomu, aby pomohla vytápět naše domovy, podniky a společné veřejné prostory. V rámci rozšířeného indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) zavede Komise mechanismy pro měření energetické účinnosti datových center a sítí elektronických komunikací používaných evropskými společnostmi.

Jak je zdůrazněno v Evropské strategii pro data, objem vytvářených dat prudce roste a předpokládá se, že stále větší část těchto dat se bude zpracovávat na okraji sítě, blíže k uživatelům a místům vytvoření. Takový posun si vyžádá vývoj a zavedení zcela nových technologií zpracování dat, které zahrnují okraj sítě a upouští od centralizovaných modelů cloudové infrastruktury. S cílem reagovat na tyto trendy rostoucí distribuce a decentralizace kapacit pro zpracování dat a překlenout mezeru, pokud jde o vhodnou cloudovou nabídku splňující potřeby evropských podniků a veřejné správy, musí Evropa posílit svoji vlastní cloudovou infrastrukturu a kapacity 21 .

Avšak evropské podniky ani veřejná správa nebudou moci využít všech výhod ekosystému cloud a edge computingu, pokud jej nebude doprovázet nejmodernější výpočetní kapacita. V této souvislosti se zrychlí spolupráce s členskými státy prostřednictvím již zřízeného evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku s cílem vybudovat federovanou superpočítačovou a kvantovou výpočetní infrastrukturu pro data na světové úrovni.

Evropská unie musí zároveň investovat do nových kvantových technologií. Evropská unie by měla zaujímat přední postavení ve světě v oblasti vývoje kvantových počítačů, které jsou plně programovatelné a dostupné z libovolného místa v Evropě, zároveň jsou vysoce energeticky účinné a dokážou během několika hodin vyřešit úkoly, jejichž řešení si v současné době vyžaduje stovky dní, ne-li roky.

3.3    Digitální transformace podniků

Během pandemie onemocnění COVID-19 se všestranné využití digitálních technologií stalo pro mnohé podniky nezbytností. Do roku 2030 digitální technologie, včetně 5G, internetu věcí, edge computingu, umělé inteligence, robotiky a rozšířené reality, nejenže umožní vznik nových produktů, nových výrobních procesů a nových obchodních modelů vystavěných na spravedlivém sdílení dat v ekonomice založené na datech, ale budou jejich jádrem. Z tohoto hlediska povede rychlé přijetí a provedení návrhů strategií Komise týkajících se jednotného digitálního trhu a formování digitální budoucnosti Evropy 23 k rozšíření digitální transformace podniků a zajištění spravedlivé a konkurenceschopné digitální ekonomiky. Bude také nutné zajistit rovné podmínky v zahraničí.

Transformace podniků bude záviset na jejich schopnosti rychle a plošně zavést nové digitální technologie, a to i v ekosystémech odvětví a služeb, které zaostávají. Podpora ze strany EU, zejména prostřednictvím programu pro jednotný trh, programu Digitální Evropa a programů soudržnosti, podpoří zavádění a používání digitálních schopností včetně prostorů pro průmyslová data, výpočetního výkonu, otevřených norem a zařízení pro testování a experimentování.

Je potřeba vést podniky k tomu, aby zaváděly digitální technologie a produkty s menší environmentální stopou a vyšší energetickou a materiálovou účinností. Digitální technologie je nutné zavést rychle, aby umožnily intenzivnější a účinnější využívání zdrojů. Díky tomuto přístupu povede posílení evropské materiálové produktivity jak ke snížení vstupních výrobních nákladů, tak k omezení naší zranitelnosti vůči výkyvům dodávek.

Zvláštní pozornost je potřeba věnovat špičkovým a průlomovým inovacím. Ačkoliv v Evropě již vzniká stejný počet začínajících podniků jako v USA, je nutno vytvořit příznivější podmínky a skutečně fungující jednotný trh, aby mohly rychle růst a rozšiřovat svou činnost 25 . Evropa se vybavila různými nástroji 26 , avšak rozdíl v investicích pro financování růstu začínajících podniků mezi Evropou a USA, a dokonce i mezi EU a Čínou, je stále značný. V EU již vnikla celá řada „jednorožců“, avšak stále existuje prostor pro zlepšení. Vytvoření standardu excelence „Startup Nations“ může přispět k usnadnění přeshraničního růstu včetně lepšího přístupu k finančním prostředkům pro rozšiřování 27 .

Hlavní roli v oblasti digitalizace hrají malé a střední podniky, a to nejenom proto, že tvoří největší část podniků v EU, ale i proto, že představují nejdůležitější zdroj inovací 28 . Malé a střední podniky by do roku 2030 měly za podpory více než 200 center pro digitální inovace a průmyslových klastrů získat příležitost snadno a za spravedlivých podmínek přistupovat k digitálním technologiím nebo datům, což bude zajištěno příslušnými právními předpisy, a využívat odpovídající podporu při digitalizaci. V této souvislosti by více než 200 evropských center pro digitální inovace a průmyslových klastrů v celé EU mělo podpořit digitální transformaci inovativních i nedigitálních malých a středních podniků a propojit digitální dodavatele s místními ekosystémy. Cílem je dosáhnout vysoké úrovně digitální intenzity a zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut. Komise bude aktualizovat svoji průmyslovou strategii, a to i s přihlédnutím k urychlení digitální transformace průmyslových ekosystémů s cílem pomoci dosáhnout cílů pro rok 2030.

3.4    Digitalizace veřejných služeb

Cílem EU do roku 2030 je zajistit, aby demokratický život a veřejné on-line služby byly plně přístupné každému, včetně osob se zdravotním postižením, a využívaly výhod špičkového digitálního prostředí nabízejícího snadno ovladatelné, efektivní a individualizované služby a nástroje s vysokými standardy v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí. Zabezpečené elektronické hlasování by podpořilo větší účast veřejnosti na demokratickém životě. Uživatelsky vstřícné služby umožní občanům jakéhokoli věku a podnikům jakékoli velikosti účinněji ovlivňovat směr a výsledky aktivit státní správy a zlepšovat veřejné služby. Státní správa jako platforma, jako nový způsob budování digitálních veřejných služeb, poskytne celostní a snadný přístup k veřejným službám s hladkým začleněním pokročilých možností, jako jsou zpracování dat, umělá inteligence a virtuální realita. Přispěje rovněž ke stimulaci růstu produktivity evropských podniků díky efektivnějším službám, které jsou standardně digitální 31  , a poslouží také jako vzor motivující podniky, především malé a střední podniky, k rozsáhlejší digitalizaci.

Nicméně k uskutečnění této vize vede ještě dlouhá cesta. Navzdory rostoucímu využívání veřejných služeb on-line se často digitálně poskytují pouze základní služby, např. vyplňování formulářů. Evropa musí využít digitalizaci k tomu, aby vyvolala změnu způsobu, jakým vzájemně komunikují občané, veřejná správa a demokratické instituce, přičemž musí zajistit interoperabilitu na všech úrovních státní správy a ve veřejných službách 32 .

Komunity v EU rovněž vyvíjejí inteligentní datové platformy, které integrují data z různých sektorů, a města, která zlepšují kvalitu každodenního života svých obyvatel. V současnosti je většina digitálních služeb, které tyto platformy nabízejí, omezena na základní služby, jako je inteligentní parkování, inteligentní osvětlení nebo telematika veřejné dopravy. Digitalizace rovněž sehrává klíčovou roli při rozvoji tzv. inteligentních vesnic, tedy společenství ve venkovských oblastech, která využívají inovativní řešení ke zvýšení své odolnosti, přičemž stavějí na silných stránkách a příležitostech daného místa.

Platformy ve venkovských a městských společenstvích budou založeny na digitálních technologiích a nabídnou služby, jako jsou multimodální inteligentní dopravní systémy, naléhavá pomoc při nehodách, cílenější řešení pro nakládání s odpady, řízení dopravy, městské plánování, inteligentní řešení v oblasti energetiky a osvětlení, optimalizace zdrojů atd. Poptávku po zelené digitální transformaci lze posílit využíváním kritérií zelených veřejných zakázek 34 .

Digitální transformace by měla také umožnit vznik moderních a efektivních justičních systémů 35 , prosazování spotřebitelských práv a zefektivnění výkonu veřejné moci včetně vymáhání práva a vyšetřovacích kapacit 36 – to, co je nezákonné mimo internet, je nezákonné i na internetu, přičemž donucovací orgány musí být co nejlépe vybaveny pro boj s čím dál tím sofistikovanější digitální trestnou činností.

4.    Digitální občanství

Při definování přístupu EU k digitální budoucnosti nestačí pouze zavádět digitální infrastruktury, rozšiřovat digitální dovednosti a kapacity a digitalizovat podniky a veřejné služby; je také potřeba umožnit všem Evropanům, aby digitální příležitosti a technologie v plné míře využívali. Musíme zajistit, aby v digitálním prostoru platilo, že na internetu lze v plném rozsahu uplatnit stejná práva, jaká platí mimo internet.

Aby lidé mohli plně využívat všech možností, musí mít v první řadě přístup k cenově dostupnému, bezpečnému a vysoce kvalitnímu připojení, musí být schopni osvojit si základní digitální dovednosti (což by se mělo stát právem pro všechny) a musí být vybaveni dalšími prostředky; to vše jim pak umožní plně se podílet na ekonomickém a společenském životě v současné době i v budoucnu. Občané musí mít rovněž snadný přístup k digitálním veřejným službám, a to na základě univerzální digitální identity, jakož i přístup k digitálním zdravotním službám. Lidé by měli mít možnost využívat výhod plynoucích z nediskriminačního přístupu k on-line službám, ale i z uplatňování zásad, jako je bezpečný a důvěryhodný digitální prostor, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem při práci na dálku, ochrana nezletilých a etické algoritmické rozhodování.

Digitální technologie a služby, které lidé používají, musí být navíc v souladu s platným právním rámcem a respektovat práva a hodnoty, které jsou „evropské cestě“ vlastní. Bezpečné a otevřené digitální prostředí orientované na člověka by dále mělo být nejenom v souladu s právními předpisy, ale i umožňovat lidem prosazovat svá práva, jako jsou například právo na soukromí a ochranu osobních údajů, svoboda projevu, práva dítěte a spotřebitelská práva.

Digitální zásady jsou zakotveny v primárním právu EU, především ve Smlouvě o Evropské unii (SEU), Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU), Listině základních práv Evropské unie a judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jakož i v sekundárních právních předpisech 37 .

Tato evropská cesta k digitální společnosti by měla rovněž podporovat otevřené demokratické iniciativy tím, že přispěje k inkluzivní tvorbě politik, umožní široké zapojení obyvatel a podpoří opatření na místní úrovni pro rozvoj místních iniciativ, neboť ty jsou rozhodující pro zlepšení společenské akceptovatelnosti a veřejné podpory demokratických rozhodnutí.

Tato evropská cesta k digitální společnosti je založena rovněž na zajišťování plného respektování základních práv EU, jimiž jsou:

·svoboda projevu včetně přístupu k rozmanitým, důvěryhodným a transparentním informacím,

·svoboda založit a provozovat podnik on-line,

·ochrana osobních údajů a soukromí a právo být zapomenut,

·ochrana duševní tvorby jednotlivců v on-line prostoru.

Stejně tak je důležité stanovit ucelený soubor digitálních zásad, které umožní informovat uživatele a poslouží jako vodítko politikům a digitálním operátorům, jako jsou:

·univerzální přístup k internetovým službám,

·bezpečné a důvěryhodné on-line prostředí,

·univerzální digitální vzdělání a dovednosti, aby se lidé mohli aktivně zapojit do života společnosti a demokratických procesů,

·digitální systémy a zařízení, které respektují životní prostředí,

·dostupné digitální veřejné služby a veřejná správa zaměřené na člověka,

·etické zásady pro algoritmy zaměřené na člověka,

·ochrana a posílení postavení dětí v on-line prostoru,

·přístup k digitálním zdravotním službám.

Komise navrhne zahrnout tento soubor digitálních zásad a práv do interinstitucionálního prohlášení Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady na základě návrhu Evropské komise, v návaznosti na zkušenosti s evropským pilířem sociálních práv a jako doplnění těchto zkušeností.

Komise hodlá provést každoroční průzkum Eurobarometr, který se zaměří konkrétně na sledování toho, jak Evropané vnímají respektování svých práv a hodnot a v jakém rozsahu je jim podle nich ku prospěchu digitalizace naší společnosti.

5.    Kompas k dosažení cílů pro rok 2030

K uskutečnění obnovených ambicí EU v oblasti digitalizace je zapotřebí robustní rámec. Měl by zahrnovat naši vizi založenou na čtyřech hlavních oblastech, digitální zásady a překlenutí kritických kapacitních nedostatků.

5.1 Správa a řízení

Z operativního hlediska Komise zamýšlí navrhnout digitální kompas ve formě programu digitální politiky 40 , který bude přijat Evropským parlamentem a Radou postupem spolurozhodování a zaměří se na realizaci společných digitálních cílů a trvalé úsilí o jejich dosažení. Program by měl zahrnovat tyto aspekty:

—soubor konkrétních cílů pro každou ze čtyř hlavních oblastí v souladu s návrhem v oddíle 3,

—systém monitorování pro měření pokroku EU, pokud jde o klíčové cíle do roku 2030 (oddíl 3 a příloha) a digitální zásady (oddíl 4), a také posuzování nedostatečně rozvinutých oblastí na úrovni členských států, včetně například chybějících opatření nebo neúplného provedení hlavních regulačních návrhů 41 . Základní ukazatele pro monitorování cílů na úrovni EU a trendů digitalizace na úrovni jednotlivých členských států budou součástí podávání zpráv podle rozšířeného indexu DESI s cílem využít stávající postupy a metodiky a zajistit s nimi soulad 42 ,

—odpovědnost za analýzu a podávání přehledových zpráv o pokroku na evropské úrovni, kterou ponese Evropská komise. Tyto zprávy poskytnou přehled o situaci a její analýzu a ukážou, jaká cesta ještě zbývá do dosažení cílů digitální dekády (příkladem je níže uvedený graf). Konečným cílem je identifikovat oblasti, v nichž pokrok zaostává, a nastínit způsob řešení zjištěných nedostatků prostřednictvím opatření a doporučení na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni.

Jak daleko jsme od dosažení cílů pro rok 2030, které umožní inkluzivní a udržitelnou digitální společnost?

Komise na základě analýzy každoročně předloží Radě a Evropskému parlamentu zprávu o stavu digitální dekády v Evropě, v níž popíše pokrok při naplňování vize pro rok 2030 a souvisejících hlavních oblastí, cílů a zásad a obecněji nastíní stav souladu se stanovenými cíli prostřednictvím „semaforů“. Zpráva upozorní na odchylky od společných cílů EU pro rok 2030 a digitálních zásad a na zjištěné investiční mezery. Každoroční zpráva o stavu digitální dekády bude jako jediná zpráva o pokroku v digitální oblasti využita i při provádění evropského semestru a bude sladěna s procesem v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

Zpráva zahájí společnou analýzu ze strany Komise a členských států, která určí řešení slabých míst a navrhne cílená opatření ke sjednání účinné nápravy. Komise bude oprávněna k tomu, aby ve spolupráci s členskými státy prováděla operativní kontrolu a poskytovala doporučení. Mohlo by se jednat o doporučení týkající se provádění předpisů 43 nebo potřeby veřejné intervence na podporu dalších investic do digitálních technologií a kapacit, např. prostřednictvím rozvoje projektů pro více zemí.

Politický program vytvoří mechanismus, který Komisi umožní úzce spolupracovat a koordinovat činnost s členskými státy za účelem přijímání společných závazků i možných opatření na úrovni EU a vnitrostátní úrovni, přičemž zohlední také provádění jiných digitálních politik a iniciativ. Politický program navíc Komisi umožní podílet se společně s členskými státy na zahájení a formování projektů pro více zemí, které jsou popsány níže.

Zatímco se pozornost zaměří na spolupráci a koordinaci s členskými státy, v zájmu efektivity správy a řízení bude potřeba zajistit, že se všechny hospodářské a společenské subjekty mohou s opodstatněnou důvěrou spolehnout na realizaci. Jelikož se jedná o zásadní podmínku úspěšného zrychlení digitalizace v EU, bude Kompas předmětem cílených konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami.

5.2 Projekty pro více zemí

Uskutečnění evropské vize pro digitální dekádu si vyžádá digitální kapacity ve čtyřech oblastech digitálního kompasu, které lze zrealizovat pouze tehdy, když členské státy a EU spojí své zdroje. U velkých technologických projektů, které jsou pro evropskou digitalizaci nutné, je nepostradatelný evropský přístup k budování digitálních kapacit. Špičkové evropské kapacity vyžadují kritické množství finančních prostředků a soulad všech aktérů.

Evropská rada vyzvala k dalšímu posílení součinnosti při využíváním finančních prostředků EU a národních finančních prostředků, pokud se jedná o takovéto klíčové technologické projekty. V nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a v nástroji pro technickou podporu se počítá s příležitostí připravovat projekty pro více zemí, které spojují investice z několika národních plánů pro oživení a odolnost. Kromě toho by se měla připravit dlouhodobější opatření s cílem zajistit mobilizaci investic z rozpočtu EU, od členských států a z průmyslu.

O možných směrech projektů pro více zemí se již diskutovalo s členskými státy v rámci přípravy národních plánů pro oživení a odolnost a v rámci stěžejních iniciativ Připojení, Rozšíření, Modernizace a Změna kvalifikace a prohlubování dovedností. Komise nabídla operativní podporu a vyzvala členské státy, aby využily finanční prostředky ze svých národních plánů pro oživení a odolnost ke spojení sil a podpoře projektů pro více zemí.

Komise intenzivně podporuje rozvoj a provádění projektů pro více zemí, též v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a zapojuje se do rozšířeného dialogu s členskými státy, též prostřednictvím flexibilního rámce správy a řízení.

Doposud se u různých projektů a investic využívaly různé mechanismy 45 , což poukázalo na nedostatky v souboru opatření Komise, pokud jde o kombinování finančních prostředků od členských států, prostředků z rozpočtu EU a soukromých investic pro účely zavádění a provozu infrastruktur a služeb společného zájmu mimo oblast výzkumu.

Kombinace více prvků je zejména nutná u účinného mechanismu pro zavádění a provozování digitálních projektů pro více zemí (případně projektů v jiných oblastech):

·možnost rychlého a flexibilního zřízení, avšak zároveň zajištění otevřenosti projektu pro všechny členské státy, které mají o účast zájem,

·standardní ujednání upravující běžné záležitosti, jako jsou vlastnictví a správa dat, včetně role Komise při zajišťování otevřenosti, souladu se schválenými prioritami a předpisy EU, včetně pravidel hospodářské soutěže a pravidel státní podpory, jakož i koordinace s programy a politikami EU,

·usnadnění sdružování finančních prostředků EU a členských států, komplementárnost a kombinování různých zdrojů financování a zároveň vytváření podnětů ke skupinovému financování ze soukromých investic,

·právní kapacita k zadávání veřejných zakázek a provozování infrastruktur ve více zemích a celoevropských služeb veřejného zájmu, které přesahují hranice výzkumu, při současném usnadnění neutrality vzhledem k dodavateli.

S cílem nabídnout efektivní řešení a stimulovat členské státy ke vzájemné spolupráci na projektech pro více zemí s využitím poznatků získaných mimo jiné při realizaci takovýchto projektů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zvažuje Komise v rámci budoucího návrhu programu digitální politiky různé možnosti, jako jsou proveditelnost a prvky zvláštního nástroje pro projekty pro více zemí.

6.    Mezinárodní partnerství pro digitální dekádu

Ukazuje se, že stupeň digitalizace hospodářství nebo společnosti není jen základním předpokladem hospodářské a společenské odolnosti, ale i faktorem globálního vlivu. Jelikož pandemie poukázala na rozsah, v němž politika digitalizace nikdy nebude hodnotově neutrální, EU má nyní příležitost prosazovat mezi konkurenčními modely, které se nabízí, svou pozitivní vizi digitální ekonomiky a společnosti se zaměřením na člověka.

Aby byla evropská digitální dekáda úspěšná, navážeme pevná mezinárodní digitální partnerství, která budou korespondovat se čtyřmi pilíři našeho kompasu: dovednostmi, infrastrukturami, transformací podniků a transformací veřejných služeb. Tím se posílí schopnost EU prosazovat vlastní zájmy, předkládat celosvětová řešení a zároveň bojovat proti nečestným a zneužívajícím praktikám a zajistit bezpečnost a odolnost digitálních dodavatelských řetězců v EU.

Východiskem pro EU je otevřená digitální ekonomika založená na toku investic a inovací, které jsou motorem prosperity. Evropská unie bude současně důrazně prosazovat své hlavní zájmy a hodnoty prostřednictvím tří zastřešujících zásad: rovné podmínky na digitálních trzích, bezpečný kybernetický prostor a dodržování základních práv v on-line prostředí.

V tomto ohledu sehrají zásadní roli obchodní politika a obchodní dohody, které otevřeným, ale asertivním způsobem a na základě evropských hodnot nastolí celosvětová a dvoustranná pravidla pro digitální obchod. Jako klíčový prvek obnoveného transatlantického vztahu navrhla Evropská unie zřízení nové Rady EU-USA pro obchod a technologie, a to v zájmu zintenzivnění obchodního a investičního partnerství, posílení společného vedoucího postavení v oblasti technologií a průmyslu, vypracování slučitelných norem, prohloubení výzkumné spolupráce, podpory spravedlivé hospodářské soutěže a zajištění bezpečnosti kritických dodavatelských řetězců.

Evropská unie je klíčovým aktérem vícestranných fór a propagátorem inkluzivního multilateralismu, kdy státní správa, občanská společnost, soukromý sektor, akademická obec a další zúčastněné strany pracují společně. Tato fóra mohou zlepšit celosvětové fungování digitální ekonomiky, jako tomu bylo v případě jednání o nových pravidlech elektronického obchodování v rámci Světové obchodní organizace. Evropská unie bude ve spolupráci se svými členskými státy a podobně smýšlejícími partnery aktivně a asertivně prosazovat svou vizi digitalizace zaměřené na člověka na půdě mezinárodních organizací. Tento koordinovaný přístup by měl především hájit používání technologie, která je v plném souladu s Chartou Organizace spojených národů a Všeobecnou deklarací lidských práv.

Mezinárodní digitální partnerství EU bude podpořeno souborem nástrojů, který se bude opírat o kombinaci spolupráce v oblasti právních předpisů, řešení problematiky budování kapacit a dovedností, investic do mezinárodní spolupráce a výzkumných partnerství. K tomuto účelu se využije rostoucí program dvoustranných dialogů:

·Mezinárodní digitální partnerství EU podpoří dosažení souladu nebo sblížení s právními normami a standardy EU v otázkách, jako jsou ochrana dat, soukromí a datové toky, etické používání umělé inteligence, kybernetická bezpečnost a důvěra, boj proti dezinformacím a nezákonnému obsahu na internetu, zajištění správy a řízení internetu a podpora rozvoje digitálních financí a elektronické veřejné správy. Evropská unie rovněž přispěje ke společným řešením, jako jsou práce probíhající v rámci skupiny G20 a OECD v souvislosti s globálním řešením založeným na konsenzu ve věci zdanění digitální ekonomiky.

·Aby Komise podpořila svá digitální partnerství s rozvojovými a rozvíjejícími se zeměmi, připraví a navrhne balíčky týkající se digitální ekonomiky, které budou ze souboru nástrojů čerpat. Budou financovány prostřednictvím iniciativ týmu Evropa, které kombinují zdroje EU 46 a jejích členských států a spolupracují s evropskými společnostmi, které mají přední postavení na celém světě, a to včetně rozvoje a vytváření sítí center pro digitální inovace. Tyto balíčky budou koncipovány tak, aby byla zachována vzájemná spojitost hlavních oblastí, které je třeba řešit komplexně, a aby bylo zaručeno prosazování modelu digitálního rozvoje zaměřeného na člověka. Podpora digitální konektivity s cílem překlenout digitální propast vyžaduje významné investice, a tedy i komplexní finanční spolupráci, včetně spolupráce s podobně smýšlejícími partnery a mezinárodními finančními institucemi. Tým Evropa se zaměří na tuto digitální propast v partnerských zemích, přičemž bude věnovat zvláštní pozornost Africe, a zároveň bude propagovat evropskou technologii a hodnoty. To může být v rámci přístupu týmu Evropa podpořeno vytvořením fondu pro digitální konektivitu. Během nadcházejících měsíců Komise společně s našimi partnery posoudí jeho proveditelnost.

·Digitální partnerství poskytnou příležitost provádět společný výzkum, též v rámci společných podniků pro otázky průmyslu, což posílí vedoucí postavení EU v oblasti vznikajících technologií, jakou jsou sítě 6G, kvantové počítače nebo využití digitálních technologií v boji proti změně klimatu a při řešení problémů životního prostředí.

V návaznosti na obnovené transatlantické vztahy, které jsou silným pilířem našeho digitálního mezinárodního angažmá, by se měla Evropská unie ujmout iniciativy směřující k vytvoření širší koalice podobně smýšlejících partnerů, která bude otevřená všem, kteří sdílejí vizi digitální transformace zaměřené na člověka a budou se podílet na rozvoji této koalice. Spolu budeme bránit otevřený, decentralizovaný internet založený na jediné celosvětové síti a využívání technologií, které respektují svobody jednotlivců a prosazují rovné podmínky, pokud jde o digitalizaci. Tato koalice by měla spolupracovat na posílení konkurenceschopnosti a inovací, stanovovat normy na mnohostranných fórech, například ohledně etického používání umělé inteligence, prosazovat digitální obchodní toky ve vzájemně nezávislých a odolných dodavatelských řetězcích a zajistit bezpečnost kybernetického prostoru. Komise a vysoký představitel budou spolupracovat s členskými státy EU na vytvoření komplexního a koordinovaného přístupu k utváření digitální koalice a diplomatické činnosti, a to i prostřednictvím sítě delegací EU.

Mezinárodní digitální partnerství by do roku 2030 měla přinést více příležitostí pro evropské společnosti, rozšířit digitální obchod prostřednictvím zabezpečených sítí, zajistit dodržování evropských standardů a hodnot a vytvořit vstřícnější mezinárodní prostředí pro digitalizaci zaměřenou na člověka, které chceme společně se svými partnery dosáhnout.

7.    Závěr: další postup

Sdělení o digitálním kompasu vytyčuje jasnou cestu ke společné vizi a společná opatření, která umožní Evropě uspět v digitální dekádě, a to doma i ve světě.

Zásadní význam pro dosažení úspěšné digitální transformace má zapojení a závazek veřejnosti a všech zúčastněných stran. V této souvislosti Komise krátce po přijetí tohoto sdělení zahájí širokou konzultaci o digitálních zásadách. Během roku 2021 se obrátí na členské státy, Evropský parlament, regionální a ekonomické a sociální partnery, podniky a občany s konkrétními body sdělení včetně rámce kompasu se specifickými cíli a správou a řízením. Komise zřídí fórum zúčastněných stran, které bude propojeno s některými aspekty práce související s digitálním kompasem do roku 2030.

Na těchto společných krocích bude Komise stavět se záměrem předložit spolunormotvůrcům do třetího čtvrtletí 2021 návrh programu digitální politiky a doufá, že do konce roku 2021 bude dosaženo výrazného pokroku s ostatními orgány, pokud jde o prohlášení o digitálních zásadách.

(1)

     Vývoj zcela nových typů očkovacích látek (např. Moderna, BioNTech) upozornil širokou veřejnost na přínosy průlomových inovací, díky nimž bylo možné vyvinout účinné vakcíny za méně než jeden rok a s použitím metody, která doposud nikdy nebyla uplatněna, a podtrhl rovněž význam zvládnutí těchto technologií.

(2)

     Podle odhadů na základě analýzy oživení, kterou vypracovaly útvary Komise, je zapotřebí do IKT a dovedností v této oblasti investovat 125 miliard EUR ročně, aby se snížil náskok hlavních konkurentů v USA a Číně. Evropská investiční banka upozornila na riziko, že po odeznění krize způsobené onemocněním COVID-19 by 45 % podniků investice nezvýšilo, ale naopak omezilo.

(3)

     Toto sdělení je součástí souboru opatření na posílení otevřené strategické autonomie a odolnosti EU. Mezi tato opatření patří mimo jiné sdělení o podpoře otevřenosti, síly a odolnosti evropského hospodářského a finančního systému, přezkum obchodní politiky, jakož i chystaná aktualizovaná průmyslová strategie Evropy a zpráva o strategickém výhledu z roku 2021.

(4)

   Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě, 6. května 2015. Spolunormotvůrci schválili 28 z 30 legislativních návrhů.

(5)

   Formování digitální budoucnosti Evropy, 19. února 2020.

(6)

     V roce 2021 má být schváleno osm legislativních návrhů a tři nelegislativní návrhy včetně tohoto sdělení. Viz: pracovní program Evropské komise na rok 2020.

(7)

     Dosažení 90bodového ohodnocení v indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) do roku 2027 by vedlo ke zvýšení HDP na osobu o 7,2 % v celé EU. Deloitte, únor 2021, „Digitalisation: an opportunity for Europe“ (Digitalizace: příležitost pro Evropu).

(8)

     Postavení evropských subjektů v klíčových technologických oblastech, jako jsou procesory, internetové platformy a cloudová infrastruktura, zdaleka neodpovídá celosvětové hospodářské váze EU; například 90 % údajů Evropské unie spravují společnosti z USA, méně než 4 % předních on-line platforem je evropských, mikročipy vyrobené v Evropě mají na evropském trhu méně než 10% podíl.

(9)

     Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) ukazuje, že většina států EU, které jsou v úrovni digitalizace pod průměrem EU, během posledních pěti let nedosáhla významného pokroku. https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digital-economy-and-society-index-desi  

(10)

   Vychází ze systému monitorování indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) provozovaného Komisí od roku 2014 ( https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digital-economy-and-society-index-desi ). Zpráva o strategickém výhledu z roku 2020 informuje o dokončení přehledů odolnosti, včetně přehledu odolnosti pro digitální rozměr, který poskytne doplňkové informace o zranitelných místech a kapacitách EU v oblasti digitalizace.

(11)

     Evropská agenda dovedností a Akční plán digitálního vzdělávání.

(12)

     Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, COM(2021) 102. Přijat dne 4. března 2021.

(13)

     Viz srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti za rok 2020: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/women-digital-scoreboard-2020 .

(14)

     Komise zajistí, aby účast v unijních programech financování v příslušných oblastech technologií byla podmíněna dodržováním bezpečnostních požadavků stanovených v příslušných programech EU, včetně unijních programů a finančních nástrojů vnějšího financování, a aby byla v souladu s přístupem stanoveným v souboru nástrojů EU týkajícím se kybernetické bezpečnosti sítí 5G. .

(15)

     Komise ve snaze přispět k dosažení tohoto cíle přijala návrh na založení společného podniku pro inteligentní sítě a služby s cílem koordinovat výzkumné a inovační aktivity v oblasti technologie 6G v rámci programu Horizont Evropa, jakož i iniciativy pro zavádění sítí 5G v rámci Nástroje pro propojení Evropy – Digitální technologie a dalších programů: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/europe-puts-forward-proposal-joint-undertaking-smart-networks-and-services-towards-6g

(16)

     Tyto ambice pokračují v cestě navržené ve sdělení Komise z roku 2016 nazvaném „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ a navazuje na cíle do roku 2025, které jsou v uvedeném sdělení stanoveny.

(17)

     Aby Komise přispěla k dosažení tohoto cíle, přijala návrh na zřízení společného podniku pro klíčové digitální technologie za účelem koordinace výzkumu a inovací polovodičových a procesorových technologií v rámci programu Horizont Evropa a vytvořila Evropskou alianci pro mikroprocesory.

(18)

     Menší rozměr v označení technologie znamená, že je menší velikost motivu, takže lze vyrobit menší tranzistory, které jsou rychlejší a účinnější.

(19)

     Podle údajů Eurostatu se situace ve srovnání s rokem 2018 sice zlepšila, avšak v roce 2020 pouze 36 % podniků z EU využívalo cloudové služby, většinou pro jednoduché služby, jako jsou elektronická pošta a uchovávání souborů (pouze 19 % podniků používá pokročilé cloudové služby).

(20)

     EU podniká kroky ke zmírnění těchto obav prostřednictvím vzájemně prospěšné mezinárodní spolupráce, jako je navrhovaná dohoda mezi EU a USA pro zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům, která snižuje riziko kolize právních norem a stanoví jasné záruky pro údaje občanů a společností v EU.

(21)

     K dosažení tohoto cíle přispěje prohlášení o cloudové federaci a alianci.

(22)

     Uzel na okraji sítě (edge node) je počítač, který se chová jako portál (nebo „brána“) koncového uživatele pro komunikaci s ostatními uzly ve výpočetním klastru, kde jsou komponenty softwarového systému sdíleny mezi více počítači.

(23)

     Například strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu, akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích, evropská digitální identita, akční plán pro mediální a audiovizuální odvětví, evropský akční plán pro demokracii, strategie pro digitální finance, strategie v oblasti dat a umělé inteligence, nařízení o vztazích mezi platformami a podniky a nařízení o zeměpisném blokování.

(24)

     Zdroj: Zpráva společnosti McKinsey, Shaping the digital transformation in Europe (Utváření digitální transformace v Evropě), září 2020.

(25)

     Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, COM/2016/0733 final.

(26)

     Důležité bude prohloubení unie kapitálových trhů EU, posílení mobilizace soukromých financí a také financování z programu Horizont Evropa, Evropské rady pro inovace a programu InvestEU.

(27)

   https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/startup-europe

(28)

     Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky, COM/2020/103 final.

(29)

     Indexem digitální intenzity (DII, Digital Intensity Index) se měří využívání různých digitálních technologií na úrovni podniků. Bodové ohodnocení podniku podle DII (0–12) je dáno tím, kolik vybraných digitálních technologií podnik používá. Základní úroveň intenzity odpovídá situaci, kdy je bodové ohodnocení podniku alespoň 4.

(30)

     „Jednorožci“ se zde rozumí tyto dva typy podniků:: 1) zrealizovaní „jednorožci“, tj. společnosti založené po roce 1990, které uskutečnily primární emisi akcií (IPO) nebo obchodní prodej v objemu vyšším než 1 mld. USD, a 2) nezrealizovaní „jednorožci“, tj. společnosti, které byly oceněny alespoň na 1 mld. USD při svém posledním kole soukromého rizikového financování (tím se rozumí, že toto ocenění nebylo potvrzeno v sekundární transakci).

(31)

     Ačkoliv veřejné služby budou vždy přístupné osobně, díky úspěšné digitální transformaci budou obyvatelé upřednostňovat digitální přístup.

(32)

   Viz především Berlínské prohlášení o digitální společnosti a digitální správě založené na hodnotách, prosinec 2020. Snaha o digitalizaci, kterou ukládá Jednotná digitální brána EU, by se měla rozšířit na další sektory, aby občané a podniky mohli digitálně komunikovat se všemi součástmi vnitrostátní správy.

(33)

     Podle údajů Partnerství pro digitální zdraví se ve Francii začátkem března 2020 uskutečnilo 10 000 telekonzultací denně a do konce března se jejich počet zvýšil na 1 milion denně.

(34)

      https://ec.europa.eu/environment/gpp/eu_gpp_criteria_en.htm

(35)

     Sdělení Komise „Digitalizace soudnictví v Evropské unii – soubor příležitostí“, COM(2020) 710 final.

(36)

     Při 85 % vyšetřování trestné činnosti se využívají elektronické důkazy.

(37)

     Jde o platné právní předpisy, například směrnici o prodeji spotřebního zboží a zárukách, Evropský akt o přístupnosti, evropský kodex pro elektronické komunikace, směrnici o audiovizuálních mediálních službách, nařízení o jednotné digitální bráně nebo akt o kybernetické bezpečnosti, jakož i právní předpisy, které byly navrženy a měly by být urychleně přijaty spolunormotvůrci EU a ratifikovány národními parlamenty, například o akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích.

(38)

     Viz níže odstavec 5.1.

(39)

     Viz níže odstavec 5.2.

(40)

     Může se podobat programu politiky rádiového spektra schválenému dne 14. března 2012 Evropským parlamentem a Radou. Uvedené rozhodnutí vytvořilo komplexní plán, stanovilo všeobecné zásady a vyzvalo ke konkrétním opatřením za účelem dosažení cílů politik EU v oblasti využívání radiového spektra.

(41)

     Klíčové cíle týkající se čtyř hlavních oblastí budou definovány v programu digitální politiky a digitální zásady budou stanoveny v interinstitucionálním prohlášení, které je zmíněno výše.

(42)

     Členské státy již poskytují relevantní informace pro index DESI, proto se počet žádostí o podání zpráv dramaticky nezvýší; zároveň se index DESI stane oficiálním a jednotným nástrojem. Členské státy budou mít klíčovou roli při stanovení relevantního cíle a ukazatelů, jakož i v oblasti mechanismu prosazování.

(43)

     To by mohlo například zahrnovat další harmonizaci politik rádiového spektra.

(44)

     Seznam projektů pro více zemí je orientační. Způsobilost kteréhokoli z těchto projektů pro financování z Nástroje pro oživení a odolnost je podmíněna plným splněním požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241.

(45)

     Například společné podniky, konsorcia evropské výzkumné infrastruktury, nezisková sdružení, významné projekty společného evropského zájmu.

(46)

     Především prostřednictvím nástroje pro sousedství a nástroje pro rozvojovou a mezinárodní spolupráci, ale i Nástroje pro propojení Evropy.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.3.2021

COM(2021) 118 final

PŘÍLOHA

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády

Návrh společných cílů pro mobilizaci veřejných a soukromých subjektů

Komise se při výběru cílů zaměřila na stávající klíčové ukazatele výkonnosti, přičemž zohlednila, že cíle musí být měřitelné, aby je bylo možné sledovat. U každého cíle je uveden výchozí stav a zdroj údajů. Výběr hlavních klíčových ukazatelů výkonnosti byl poté proveden částečně na základě stávajících klíčových ukazatelů výkonnosti, které se sledují například v rámci systému monitorování indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) provozovaného Komisí od roku 2014. Existují však i potenciální klíčové ukazatele výkonnosti, u nichž jsou zapotřebí studie (probíhající nebo budoucí) nebo jiné zdroje a stále je třeba vypracovat metodiky nebo získat relevantní údaje. Kromě toho je potřeba připomenout, že i když některý klíčový ukazatel výkonnosti není uveden v následujícím seznamu hlavních klíčových ukazatelů výkonnosti, neznamená to, že není sledován. Mnohé další klíčové ukazatele výkonnosti se budou nadále sledovat a vykazovat v rámci rozšířeného indexu DESI 1 .

Cíle v hlavní oblasti 1: Obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií

Cíl v hlavní oblasti 2: Bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury

Cíl v hlavní oblasti 3: Digitální transformace podniků

Cíle v hlavní oblasti 4: Digitalizace veřejných služeb

(1)

     DESI je složený index, který shrnuje desítky relevantních ukazatelů týkajících se digitální výkonnosti Evropy a sleduje vývoj členských států EU v pěti hlavních směrech: konektivita, lidský kapitál, využívání internetu, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby. Index DESI se od svého prvního uveřejnění v roce 2014 neustále vyvíjí. Jedná se o hlavní analytický nástroj, který vyvinuly útvary Evropské komise s cílem poskytnout podklady založené na důkazech pro posuzování digitálního rozvoje v EU jako celku i v jednotlivých členských státech. Údaje zahrnuté do indexu DESI se shromažďují od členských států převážně prostřednictvím útvarů Evropské komise, konkrétně Eurostatu a GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie, a ad hoc studií, jejichž vypracování zadávají útvary Komise. DESI je dynamický index. Jeho základní ukazatele se rozšiřují a mění tak, aby odrážely nové priority a měnící se trendy. Seznam ukazatelů se každoročně reviduje a zlepšuje s cílem držet krok s vývojem nejnovějších technologií a politických priorit.

(2)

     Vedle cíle týkajícího se základních digitálních dovedností, který je stanoven v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv a podle něhož má mít 80 % občanů ve věku 16–79 let alespoň základní digitální dovednosti (výchozí stav v roce 2020: 58,3 %).

(3)

     Ukazatel DESI „2b1“. V současné době dosahuje podíl žen mezi specialisty zaměstnanými v oboru IKT pouhých 18 %.

(4)

     Pokračování a rozšíření cílů gigabitové společnosti pro rok 2025, které stanoví, že „všechny evropské domácnosti, venkovské i městské, budou mít přístup k internetovému připojení s minimální rychlostí 100 Mbps, které lze modernizovat na gigabitovou rychlost“ a „gigabitové připojení pro všechny hlavní socioekonomické aktéry (…), jakož i silně digitalizované podniky“. Všechny městské oblasti a všechny hlavní pozemní dopravní trasy budou mít do roku 2025 souvislé pokrytí sítí 5G.

(5)

     Je potřeba upozornit, že při stávajícím měření podle indexu DESI se používá ukazatel DESI „1b2“ (podíl domácností pokrytých jakoukoliv pevnou sítí s velmi vysokou kapacitou (VHCN)). Technologie, které se za současného stavu vývoje techniky považují za sítě s velmi vysokou kapacitou, jsou FTTH (Fiber to the Home), FTTB (Fiber to the Building) a kabelová technologie „Docsis 3.1“, neboť všechny tyto technologie jsou schopny zajistit přenos dat směrem k uživateli (downlink) rychlostí 1 Gbit/s. Důležitým faktorem přispívajícím k dosažení cílového pokrytí 100 % mohou být družicové systémy, které pokryjí odlehlé nebo řídce osídlené oblasti, jež jsou jinak obtížně dostupné. Právní definice sítě VHCN je uvedena v čl. 2 odst. 2 směrnice (EU) 2018/1972: „sítí s velmi vysokou kapacitou“ se rozumí buď síť elektronických komunikací, která zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání. Výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se vnímání ze strany koncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě.

(6)

     Procentní podíl osídlených oblastí (tj. procentní podíl všech míst, kde se nacházejí domácnosti, včetně odlehlých oblastí) pokrytých sítí 5G – měřeno jako celkové pokrytí telekomunikačních operátorů v jednotlivých zemích.

(7)

     Tím se rozumí výrobní kapacity v oblasti technologií pod 5 nm s cílem dosáhnout technologie 2 nm a 10násobné energetické účinnosti ve srovnání se současností. Menší rozměr v označení technologie znamená, že je menší velikost motivu, takže lze vyrobit menší tranzistory, které jsou rychlejší a účinnější.

(8)

   Cílem je naplnit vizi stanovenou ve strategii pro data, tj. dosáhnout do roku 2025 stavu, kdy se bude 80 % dat zpracovávat na okraji sítě. Mnohé z budoucích datových služeb a aplikací 5G, jako jsou propojený automatizovaný silniční provoz, inteligentní zemědělství, inteligentní řízení energetických sítí a inteligentní výroba, vyžadují latenci několik milisekund. K dosažení takové latence je pak nutný okrajový uzel (edge node) na každých 100 kilometrech. K nasazení sítě typu mesh, v níž jsou uzly rozmístěny ve vzdálenosti 100 km, je třeba 8–10 000 okrajových uzlů. Taková hustota okrajových uzlů bude následně stimulovat poptávku evropského průmyslu v roli uživatele po nových a inovativních digitálních službách založených na místním zpracování dat a nabídne těmto uživatelům lepší kontrolu nad jejich daty. Aktuální výchozí stav je 0, protože tato technologie teprve vzniká a zrealizovalo se pouze několik pilotních projektů (studie IDATE z roku 2019 identifikovala v Evropě 62 realizací).

(9)

     Index digitální intenzity (DII, Digital Intensity Index) je mikroekonomický index, který na úrovni podniků měří dostupnost 12 různých digitálních technologií: internet alespoň pro 50 % zaměstnanců, možnost obrátit se na specialisty v oboru IKT, rychlé širokopásmové připojení (30 Mbit/s nebo rychlejší), zařízení s mobilním internetem alespoň pro 20 % zaměstnanců, internetové stránky, internetové stránky se sofistikovanými funkcemi, sociální média, platby za reklamu na internetu, nákup pokročilých cloudových služeb, zasílání elektronických faktur, podíl elektronického obchodu na celkovém obratu vyšší než 1 % a podíl internetového prodeje spotřebitelům (B2C) na celkovém internetovém prodeji vyšší než 10 %. Hodnota indexu se tedy pohybuje v rozpětí od 0 do 12. Uvedený seznam 12 ukazatelů se každoročně reviduje a zlepšuje s cílem držet krok s nejnovějšími technologiemi a politickými prioritami.

(10)

   „Jednorožci“ se zde rozumí tyto dva typy podniků: 1) zrealizovaní „jednorožci“, tj. společnosti založené po roce 1990, které uskutečnily primární emisi akcií (IPO) nebo obchodní prodej v objemu vyšším než 1 mld. USD, a 2) nezrealizovaní „jednorožci“, tj. společnosti, které byly oceněny alespoň na 1 mld. USD při svém posledním kole soukromého rizikového financování (tím se rozumí, že toto ocenění nebylo potvrzeno v sekundární transakci). V roce 2019 bylo v USA 703 „jednorožců“ a v Číně 206 „jednorožců“ (https://blog.dealroom.co/uk-unicorn-tech-update-for-london-tech-week/).

(11)

     „Klíčové veřejné služby“ jsou služby související s těmito životními situacemi: běžné obchodní operace, stěhování, vlastnictví a řízení automobilu, zahájení řízení o drobných nárocích, založení podniku, rodinný život, ztráta a hledání zaměstnání, studium (zdroj: srovnání v oblasti elektronické veřejné správy e-Government Benchmark).

(12)

     Lze stanovit prostřednictvím srovnání v oblasti elektronické veřejné správy (e-Government Benchmark) nebo z administrativních zdrojů.

(13)

     Pokud jde o dostupnost, současný výchozí podíl klíčových služeb umožňujících použití elektronické identifikace je 58 % (služby dostupné pouze v daném státě) a 9 % (přeshraničně dostupné služby).

(14)

     Revidovaný ukazatel úplnosti on-line postupů.