EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 27.5.2020
COM(2020) 440 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Upravený pracovní program Komise na rok 2020
EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52020DC0440
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Adjusted Commission Work Programme 2020
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Upravený pracovní program Komise na rok 2020
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Upravený pracovní program Komise na rok 2020
COM/2020/440 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 27.5.2020
COM(2020) 440 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Upravený pracovní program Komise na rok 2020
1.nový a měnící se kontext
Evropská komise dne 29. ledna přijala svůj pracovní program na rok 2020. Ten představil nejvýznamnější iniciativy pro první rok fungování této Komise a konkrétně popsal šest hlavních ambicí obsažených v politických směrech předsedkyně von der Leyenové, jakož i hlavní priority pro Evropský parlament a priority ve strategické agendě Evropské rady na období 2019–2024.
Pracovní program Komise byl přijat předtím, než v Evropě propukla krize způsobená onemocněním COVID-19. Na začátku bylo několik izolovaných případů, z nichž se rychle stala krize v oblasti veřejného zdraví a pandemie globálních a tragických rozměrů. Během několika týdnů se Evropa musela vyrovnat s bezprostřední a ojedinělou výzvou, která v různé míře postihla každou zemi, region a jednotlivce. Systémy zdravotní péče se dostaly na hranici svých možností a od pracovníků v první linii byly vyžadovány heroické výkony. S cílem zastavit šíření koronaviru byla přijata bezprecedentní opatření omezující pohyb a aktivitu v našich společnostech a ekonomikách. Úder pomohly utlumit rychlé a komplexní kroky podniknuté na úrovni EU.
Po celé toto období se Evropská komise neochvějně zaměřuje na ochranu životů a živobytí. Zajistila, aby byly zpřístupněny veškeré zbývající finanční prostředky z rozpočtu EU a zorganizovala vytvoření zásob zdravotnického vybavení. Bezprecedentním způsobem využila flexibility pravidel pro rozpočet a státní podporu a navrhla vytvořit SURE, nový nástroj EU pro zmírnění rizika nezaměstnanosti, určený na podporu pracovníků. Přijala rozhodnutí o bezcelním dovozu základního zboží a předložila množství návrhů, mimo jiné v oblasti dopravy, obchodu a podpory partnerských zemí. Sestavila řadu pokynů týkajících se všech témat od správy hranic pro práva cestujících a předložila plán pro zajištění bezpečného a postupného rušení omezujících opatření.
K dnešnímu datu Komise od začátku krize přijala 291 rozhodnutí a jiných aktů. Téměř žádný z nich nebyl v pracovním programu Komise na rok 2020 plánován ani obsažen. To vyplývá z naléhavé a dramatické povahy situace, jakož i z rychlosti, se kterou se Komise musela přeorientovat z realizace dlouhodobých cílů na bezprostřední krizové řízení.
Díky kolektivnímu úsilí o změnu trendu, především a v první řadě ze strany občanů, se šíření koronaviru v Evropě zpomalilo a zredukovalo. Případné oživení bude závislé na tom, jak budeme v předvídatelné budoucnosti virus zvládat a žít s ním. Bude však také vyžadovat rychlou a flexibilní podporu a investice tam, kde jsou nejvíce třeba. Právě to Komise dnes zajišťuje prostřednictvím Plánu na podporu oživení Evropy 1 , který v přepracovaném víceletém finančním rámci zahrnuje nový nástroj na podporu oživení.
V rámci dnešního balíku Komise rovněž upravuje svůj pracovní program na rok 2020. Tato úprava vychází ze dvou zásad. Za prvé: Komise je odhodlána splnit závazky, které ve svém pracovním programu přijala. Za druhé: Vzhledem k povaze a rozsahu této krize a k tomu, že je nezbytné soustředit se na krizové řízení, je třeba přehodnotit harmonogram některých navrhovaných akcí. Příloha I pracovního programu na rok 2020 byla odpovídajícím způsobem aktualizována.
Současně bude pro oživení nezbytné silné politické vedení a investice. Tyto aspekty jsou detailněji rozpracovány ve sdělení Komise o Plánu oživení Evropy. Dále se jim budou věnovat nové návrhy uvedené v prohlášení Komise o záměru určeném Evropskému parlamentu a Radě při příležitosti projevu o stavu Unie, který předsedkyně von der Leyenová přednese v září. Ty se následně stanou součástí plnohodnotného pracovního programu Komise na rok 2021, jenž bude přijat v říjnu tohoto roku.
2.realizace pracovního programu Komise: odlišný harmonogram, větší ambice
Jelikož Evropa potřebuje impuls, aby se dostala z krize, jsou priority stanovené v politických směrech předsedkyně von der Leyenové a v pracovním programu Komise na rok 2020 důležitější než kdy jindy. Potřeba zrychlit souběžnou zelenou a digitální transformaci, vybudovat spravedlivější Evropu s hospodářstvím, které pracuje ve prospěch lidí, posílit náš jednotný trh a strategickou autonomii, postavit se za naše hodnoty, starat se o naši demokracii a plně převzít naši globální odpovědnost jakožto geopolitický aktér je stále naléhavější. Její splnění bude motorem evropského oživení a budování odolnější, udržitelnější a spravedlivější Evropy.
Proto je Komise plně odhodlána realizovat všechny své velké iniciativy v rámci šesti hlavních ambicí. Mírné zpoždění, s nímž se u řady iniciativ počítá, odráží potřebu učit se a využít zkušenosti získané v této krizi, poskytnout čas na řádnou konzultaci nebo zajistit dodržování zásad zlepšování právní úpravy. Dává také dostatek času na to, aby byly návrhy důkladně projednány s příslušnými zúčastněnými stranami, urychleně přijaty spolunormotvůrci a řádně provedeny vnitrostátními orgány – to vše v době, kdy stále řešíme krizi v oblasti veřejného zdraví.
Iniciativy, jejichž význam je zásadní nebo jež podporují bezprostřední oživení, budou přijaty tak, jak bylo v pracovním programu Komise původně plánováno. Mezi ně patří strategie pro inteligentní sektorovou integraci, iniciativa „renovační vlna“, strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, akt o digitálních službách, posílení záruk pro mladé lidi či bílá kniha o nástroji pro zahraniční subvence.
Několik urgentních významných iniciativ, u nichž došlo vinou pandemie ke zpoždění, bude přijato co nejrychleji: zejména jde o nový pakt o migraci či Aktualizaci agendy dovedností pro Evropu. Další budou odloženy na druhou polovinu roku nebo na začátek příštího roku, takže budou moci být dobře připraveny a konzultovány.
Pozice určité iniciativy v upravených přílohách nemění odpovědnosti popsané v pověřovacích dopisech, které každému členovi sboru komisařů zaslala předsedkyně von der Leyenová.
Komise bude nadále úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na iniciativách, které byly již v tomto roce zahájeny. Komise bude také ohledně navržených či budoucích iniciativ komunikovat s regiony, městy, sociálními partnery, občanskou společností a občany.
3.Zlepšování právní úpravy a strategický výhled
Krize ukázala, jak zásadní význam má to, aby tvůrci politik mohli činit informovaná rozhodnutí na základě spolehlivých důkazů a posouzení veškerých dostupných možností a jejich pravděpodobných důsledků. Proto se tvorba naší legislativy musí i nadále důsledně řídit zásadami zlepšování právní úpravy. V druhé polovině roku předloží Komise sdělení o zlepšování právní úpravy.
Situace, kdy se Evropa v reakci na krizi chystá znovu nastartovat svou ekonomiku, rovněž zdůrazňuje potřebu zmírnit nadbytečnou regulační zátěž. V tomto duchu Komise v nadcházejících týdnech zřídí platformu Fit pro budoucnost, do níž se zapojí všechny úrovně státní správy a další zúčastněné strany s cílem zjednodušit a zmodernizovat právní předpisy EU.
První výroční zpráva o strategickém výhledu zohlední dopad krize v oblasti veřejného zdraví na hlavní trendy a politické reakce. Tato zpráva bude v souladu s plánem oživení Evropy věnovat obzvláštní pozornost potřebě toho, aby EU a její členské státy zvýšily odolnost vůči současným a budoucím systémovým otřesům, jakým je i krize způsobená onemocněním COVID-19.
Pro kvalitu našich návrhů jsou rovněž klíčové názory občanů, podniků a zúčastněných stran. V důsledku krize je však pro občany obtížnější se k nim vyjadřovat. Komise proto u iniciativ, které mají být realizovány v roce 2020 nebo na začátku příštího roku, rozšíří veřejné konzultace a možnosti k vyjádření připomínek. Tam, kde to bude možné, se období konzultace prodlouží až o šest týdnů. V případě iniciativ odložených na pozdější dobu nebudou konzultace v této fázi zahájeny, ledaže k tomu bude patřičný důvod.
4.Závěr
Tento upravený pracovní program Komise na rok 2020 ukazuje, že je Evropa je odhodlána plnit své závazky. Je také připravena se kolektivně učit a využívat zkušenosti získané v této krizi.
Prostřednictvím návrhů obsažených v dnešním Plánu oživení Evropy i prostřednictvím iniciativ, jež budou navrženy později v tomto roce v prohlášení o záměru a v pracovním programu Komise na rok 2021, Evropa také ukazuje, že je připravena hledat cestu k lepší budoucnosti.
Komise je plně odhodlána provádět svůj pracovní program v partnerství s Evropským parlamentem i Radou. Přitom se zaměří na to, aby zohlednila názory občanů a dosáhla hmatatelných výsledků při budování odolnější, udržitelnější a spravedlivější Evropy.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 27.5.2020
COM(2020) 440 final
PŘÍLOHY
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Upravený pracovní program Komise na rok 2020
Příloha I: Nové iniciativy 1
Č. |
Cíl politiky |
Iniciativy |
Stav / Změna 2 |
Zelená dohoda pro Evropu |
|||
1. |
Zelená dohoda pro Evropu |
Sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (nelegislativní, Q4/2019);
|
přijato přijato Q4/2020 |
2. |
Financování udržitelné transformace |
Investiční plán Zelené dohody pro Evropu (nelegislativní, Q1/2020);
Přezkum směrnice o vykazování nefinančních informací (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q4/2020) |
přijato přijato Q4/2020 Q1/2021 |
3. |
Příspěvek Komise ke konferenci COP26 v Glasgow |
Plán cílů v oblasti klimatu do roku 2030 (nelegislativní, včetně posouzení dopadů, Q3/2020);
Nová strategie EU v oblasti lesnictví (nelegislativní, Q4/2020) |
Q3/2020 Q1/2021 Q1/2021 |
4. |
Udržitelnost potravinových systémů |
Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (nelegislativní, Q1/2020) |
přijato |
5. |
Dekarbonizace energetiky |
Strategie pro inteligentní sektorovou integraci (nelegislativní, Q2/2020); Renovační vlna (nelegislativní, Q3/2020); Výroba energie z obnovitelných zdrojů na moři (nelegislativní, Q4/2020) |
Q2/2020 Q3/2020 Q4/2020 |
6. |
Udržitelná výroba a spotřeba |
Nový akční plán pro oběhové hospodářství (nelegislativní, Q1/2020); Posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q4/2020) |
přijato Q2/2021 |
7. |
Ochrana našeho životního prostředí |
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (nelegislativní, Q1/2020);
8. akční program pro životní prostředí (legislativní, čl. 192 odst. 3 SFEU, Q2/2020);
|
přijato Q4/2020 Q3/2020 |
8. |
Udržitelná a inteligentní mobilita |
Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (nelegislativní, Q4/2020) ReFuelEU Aviation – Udržitelná letecká paliva (legislativní, včetně posouzení dopadů, čl. 100 odst. 2 SFEU a/nebo čl. 192 odst. 1 SFEU, Q4/2020); FuelEU Maritime – Zelený evropský námořní prostor (legislativní, včetně posouzení dopadů, čl. 100 odst. 2 SFEU a/nebo čl. 192 odst. 1 SFEU, Q4/2020) |
Q4/2020 Q4/2020 Q4/2020 |
Evropa připravená na digitální věk |
|||
9.. |
Evropa připravená na digitální věk |
Strategie pro Evropu – Evropa připravená na digitální věk (nelegislativní, Q1/2020), spolu s nástrojem hospodářské soutěže ex ante (legislativní, včetně posouzení dopadů, články 103 a 114 SFEU, Q4/2020); Akční plán digitálního vzdělávání (aktualizace) (nelegislativní, Q2/2020) |
přijato, Q4/2020 Q3/2020 |
10. |
Evropský přístup k umělé inteligenci |
Bílá kniha o umělé inteligenci (nelegislativní, Q1/2020); Evropská strategie pro data (nelegislativní, Q1/2020); Návazná opatření na bílou knihu o umělé inteligenci, včetně v oblasti bezpečnosti, odpovědnosti, základních práv a údajů (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q4/2020) |
přijato přijato Q1/2021 |
11. |
Digitální služby |
Akt o digitálních službách (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q4/2020) |
Q4/2020 |
12. |
Posílení kybernetické bezpečnosti |
Přezkum směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice NIS) (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q4/2020) |
Q4/2020 |
13. |
Digitální technologie pro spotřebitele |
Jednotné nabíječky pro mobilní telefony a podobná zařízení (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q3/2020); Přezkum nařízení o roamingu (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q4/2020) |
Q1/2021 Q1/2021 |
14.. |
Nová průmyslová strategie pro Evropu |
Průmyslová strategie (nelegislativní, Q1/2020); Zpráva o překážkách jednotného trhu (nelegislativní, Q1/2020); Akční plán pro prosazování jednotného trhu (nelegislativní, Q1/2020) Strategie pro malé a střední podniky (nelegislativní, Q1/2020); Bílá kniha o nástroji pro zahraniční subvence (nelegislativní, Q2/2020) |
přijato přijato přijato přijato Q2/2020 |
15. |
Balíček týkající se leteckých služeb |
Revize letištních poplatků (legislativní, včetně posouzení dopadů, čl. 100 odst. 2 SFEU, Q4/2020); Revize poskytování leteckých služeb (legislativní, včetně posouzení dopadů, čl. 100 odst. 2 SFEU, Q4/2020) |
Q4/2020 Q4/2020 |
16. |
Směrem k Evropskému výzkumnému prostoru |
Sdělení o budoucnosti výzkumu a inovací a Evropském výzkumném prostoru (nelegislativní; Q2/2020); Sdělení o výzkumných a inovačních misích v rámci programu Horizont (nelegislativní, Q4/2020) |
Q3/2020 Q4/2020 |
17. |
Digitální finance |
Akční plán pro finanční technologie, včetně strategie o integrovaném trhu plateb v EU (nelegislativní, Q3/2020);
Zákon o meziodvětvových finančních službách týkající se provozní a kybernetické odolnosti (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q3/2020) |
Q3/2020 Q3/2020 Q3/2020 |
Hospodářství ve prospěch lidí |
|||
18. |
Sociální Evropa |
Sociálně silná Evropa pro spravedlivou transformaci (nelegislativní, Q1/2020);
|
přijato Q1/Q4/2020 Q2/2020 přijat dočasný nástroj |
19. |
Správa ekonomických záležitostí |
Přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí (nelegislativní, Q1/2020) |
přijato |
20. |
Prohloubení unie kapitálových trhů |
Akční plán o unii kapitálových trhů (nelegislativní, Q3/2020); Přezkum regulačního rámce pro investiční podniky a organizátory trhu (MiFID II a MiFIR) (legislativní, včetně posouzení dopadů, čl. 53 odst. 1 a čl. 114 odst. 1 SFEU, Q3/2020); Přezkum nařízení o referenčních hodnotách (legislativní, včetně posouzení dopadů, čl. 114 odst. 1 SFEU, Q3/2020) |
Q4/2020 Q3/2020 Q3/2020 |
21. |
Dokončení bankovní unie |
Akční plán pro boj proti praní peněz (nelegislativní, Q1/2020); Přezkum právních předpisů týkajících se kapitálových požadavků (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU (CRR) a článek 53 SFEU (CRD), Q2/2020). |
přijato Q4/2020 |
22. |
Efektivní zdanění |
Zdanění podniků pro 21. století (nelegislativní, Q2/2020); Akční plán pro boj proti daňovým únikům a jednoduché a snadné zdanění (legislativní i nelegislativní, včetně posouzení dopadů, články 113 a 115 SFEU, Q2/2020) včetně řádné správy daní v EU i mimo ni (nelegislativní, Q3/2020) a revize směrnice o automatické výměně informací (legislativní, články 113 a 115 SFEU, Q3/2020) |
Q4/2020 Q3/2020 |
23. |
Balíček týkající se celní unie |
Akční plán o celní unii (nelegislativní, Q2/2020); Návrh týkající se jednotného celního portálu (legislativní, včetně posouzení dopadů, články 33 a 114 SFEU, Q3/2020) |
Q3/2020 Q4/2020 |
Silnější Evropa ve světě |
|||
24. |
Mezinárodní spolupráce |
Podpis a uzavření dohody mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (legislativní, články 217 a 218 SFEU, Q3/2020) |
Q3/2020 |
25. |
Finanční suverenita |
Posílení evropské hospodářské a finanční suverenity (nelegislativní, Q3/2020) |
Q4/2020 |
26. |
Strategie pro Afriku |
Směrem ke komplexní strategii s Afrikou (nelegislativní, Q1/2020) |
přijato |
27. |
Rozšíření |
Posílení procesu přistoupení – důvěryhodná perspektiva členství v EU pro západní Balkán (nelegislativní, Q1/2020); Zintenzívnění naší angažovanosti v zemích západního Balkánu – Příspěvek Komise k summitu EU–západní Balkán (nelegislativní, Q2/2020) |
přijato přijato / Q4/2020 |
28. |
Východní partnerství |
Východní partnerství po roce 2020 (nelegislativní; Q1/2020) |
přijato |
29. |
Lidská práva, demokracie a rovnost žen a mužů |
Akční plán EU pro lidská práva a demokracii (2020–2024) (legislativní i nelegislativní, Q1/2020);
|
přijato Q4/2020 |
30. |
Obchodní politika |
Přezkum obchodní politiky, včetně iniciativy k reformě WTO (nelegislativní, Q4/2020) |
Q4/2020 |
Podpora evropského způsobu života |
|||
31. |
Podpora dovedností, vzdělávání a začleňování |
Aktualizovaná Agenda dovedností pro Evropu (nelegislativní, Q1/2020);
Akční plán o integraci a začleňování (nelegislativní, Q4/2020) |
Q3/2020 Q3/2020 Q4/2020 |
32. |
Nový pakt o migraci a azylu |
Nový pakt o migraci a azylu a související legislativní návrhy (nelegislativní i legislativní, články 78 a 79 SFEU, Q1/2020) |
Q2/2020 |
33. |
Posílení bezpečnosti Evropy |
Nová strategie bezpečnostní Unie (nelegislativní, Q2/2020);
Posílení mandátu Europolu (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 88 SFEU, Q4/2020);
Nová strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi (nelegislativní, Q4/2020); Strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí (nelegislativní, Q2/2020) |
Q3/2020 Q4/2020 Q4/2020 Q1/2021 Q3/2020 |
34. |
Ochrana zdraví |
Evropský plán boje proti rakovině (nelegislativní, Q4/2020);
|
Q4/2020 Q4/2020 |
Nový impuls pro evropskou demokracii |
|||
35. |
Program pro spotřebitele |
Nový program pro spotřebitele (nelegislativní, Q4/2020) |
Q4/2020 |
36. |
Řešení dopadu demografických změn |
Zpráva o dopadu demografických změn (nelegislativní, Q1/2020);
|
Q2/2020 2021 |
37. |
Iniciativy v oblasti rovnosti a nediskriminace |
Evropská strategie pro rovnost žen a mužů (nelegislativní, Q1/2020) a následná závazná opatření ohledně transparentnosti v odměňování (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 157 SFEU, Q4/2020);
|
přijato, Q4/2020 Q4/2020 Q4/2020 |
38. |
Demokracie |
Dezinformace – uvedení faktů na pravou míru / Evropský akční plán pro demokracii (nelegislativní i legislativní, včetně posouzení dopadů, články 224 a 114 SFEU, Q4/2020) |
Q2/ Q4/2020 |
39. |
Budoucnost Evropy |
Plánování konference o budoucnosti Evropy (nelegislativní, Q1/2020) |
přijato |
40. |
Právní stát |
Výroční zpráva o stavu právního státu za rok 2020 (nelegislativní, Q3/2020) |
Q3/2020 |
41. |
Základní práva |
Nová strategie pro provádění Listiny základních práv (nelegislativní, Q4/2020);
Zpráva o uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) (nelegislativní, Q2/2020);
|
Q4/2020 Q2/2020 Q2/2020 Q2/2020 |
42. |
Zlepšování právní úpravy |
Sdělení o zlepšování právní úpravy (nelegislativní, Q2/2020) |
Q4/2020 |
43. |
Výhled |
Výroční výhledová zpráva 2020 (nelegislativní, Q2/2020) |
Q3/2020 |
Příloha II: Iniciativy REFIT 3
Č. |
Název |
Cíl/potenciál v oblasti zjednodušení (krátké vysvětlení cíle revize v rámci programu REFIT a potenciálu zjednodušení pro hodnocení a kontroly účelnosti) |
Zelená dohoda pro Evropu |
||
1. |
Hodnocení obchodních norem EU (obsažených v nařízení o jednotné společné organizaci trhů, „snídaňových směrnicích“ a sekundárním právu společné organizace trhů) |
Hodnocení obchodních norem pomůže posoudit soudržnost mezi různými právními předpisy a rovněž identifikovat potenciál pro zjednodušení. Výsledky hodnocení by mohly sloužit jako základ úvah o potřebě regulačních změn týkajících se obchodních norem. |
2. |
Hodnocení zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit, které jsou v EU chráněny |
Hodnocení zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit pomůže posoudit soudržnost mezi různými právními předpisy právního rámce pro režimy jakosti v EU a poskytne příležitost zvážit potřebu jeho zlepšení (modernizace, zjednodušení a zefektivnění). Jeho výsledky by mohly sloužit jako základ úvah o potřebě regulačních změn týkajících se režimů jakosti v EU. |
3. |
Revize pokynů k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2020 |
Členské státy mohou některým energeticky náročným uživatelům kompenzovat část vyšších nákladů na elektřinu vyplývajících ze systému EU pro obchodování s emisemi. Cílem takové kompenzace je minimalizovat riziko úniku uhlíku, které se projeví, když náklady na emise způsobí přemístění z EU do třetích zemí bez srovnatelných omezení. Stávající pravidla umožňující kompenzaci budou revidována, aby se zajistilo, že budou přizpůsobena novému systému obchodování s emisemi na období 2021–2030. (nelegislativní, včetně posouzení dopadů, Q4/2020) |
4. |
Revize nařízení o transevropských energetických sítích (TEN-E) |
Tato iniciativa zajistí, aby nařízení TEN-E bylo plně v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a dlouhodobými cíli Unie v oblasti dekarbonizace a zároveň přispívalo k integraci odvětví a trhu, bezpečnosti dodávek a hospodářské soutěži. (legislativní, včetně posouzení dopadů, články 170 až 171 SFEU, Q4/2020) |
5. |
Hodnocení směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (směrnice RoHS) |
Hodnocení směrnice RoHS posoudí její účinnost a účelnost, pokud jde o postup pro schvalování látek podléhajících omezení a udělování výjimek z omezení. Rovněž posoudí její soudržnost s ostatními právními předpisy EU a její význam pro tyto právní předpisy, a to zejména s ohledem na hodnocení směrnice REACH a směrnice o ekodesignu. |
6. |
Hodnocení směrnice 2000/53/EU o vozidlech s ukončenou životností (směrnice ELV) |
Hodnocení směrnice ELV posoudí její účinnost, účelnost, soudržnost s ostatními právními předpisy a její význam s ohledem na širší cíle politiky v oblasti oběhového hospodářství, plastů, účinného využívání zdrojů, surovin atd. |
7. |
Hodnocení směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED) |
Hodnocení směrnice IED posoudí její účinnost, účelnost, přidanou hodnotu EU, soudržnost s ostatními právními předpisy a její význam pro řešení významných (agro) průmyslových zdrojů znečištění ovzduší, vody a půdy. |
8. |
Kontrola účelnosti pravidel EU pro boj proti nezákonné těžbě dřeva (nařízení EU o dřevu, nařízení (EU) č. 995/2010 a nařízení (ES) č. 2173/2005 o režimu EU FLEGT) |
Kontrola účelnosti posoudí u obou nařízení účinnost, účelnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu EU, pokud jde o jejich příspěvek k boji proti nezákonné těžbě dřeva na celosvětové úrovni. Poznatky získané z kontroly účelnosti budou užitečné pro posouzení opatření na straně poptávky v případě jiných komodit. |
9. |
Revize směrnice EU o bateriích |
Dle závěrů zpráv o hodnocení/provádění směrnice o bateriích by cílem revize mělo být lepší zohlednění oběhového hospodářství, zlepšení udržitelnosti a udržení kroku s technologickým vývojem. To se rovněž předpokládá ve strategickém akčním plánu pro baterie. V návaznosti na závěry zpráv o směrnici bude směrnice změněna prostřednictvím iniciativy nebo bude vypracován návrh nového nařízení, kterým se směrnice zrušuje, a to zejména za účelem zahrnutí požadavků týkajících se životnosti a udržitelnosti. (legislativní, včetně posouzení dopadů; Q4/2020) |
10. |
Kontrola účelnosti příslušných právních předpisů EU týkajících se endokrinních disruptorů |
Endokrinní disruptory jsou látky, které mění fungování endokrinního (hormonálního) systému a nepříznivě ovlivňují zdraví lidí a zvířat. Na tyto látky se vztahuje řada opatření EU. Kontrola účelnosti posoudí, zda tato opatření plní celkový cíl ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Posoudí soudržnost, účinnost, účelnost, význam a přidanou hodnotu právních předpisů EU s důrazem na soudržnost napříč acquis EU v oblasti chemických látek. |
11. |
Revize nařízení o obchodních normách vztahující se na produkty rybolovu a akvakultury v EU* |
Revize zjednoduší právní uspořádání: jedno nařízení (EU) nahradí tři nařízení, která se v současné době vztahují na produkty akvakultury, transparentnost a informovanost spotřebitelů. (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 43 SFEU, společná rybářská politika, Q1/2021) |
12. |
Hodnocení nařízení 913/2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu
|
Zvýšení nákladní dopravy po železnici je klíčovým prvkem politiky EU v oblasti snižování emisí CO2 , ale potýká se s obtížemi. Cílem nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu je zlepšit spolupráci a koordinaci v rámci několika koridorů s mimořádným potenciálem pro rozvoj mezinárodní železniční nákladní dopravy.
|
13. |
Hodnocení směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů |
Toto hodnocení se zaměří mimo jiné na pokrok dosažený směrnicí při snižování závislosti na pesticidech a při podpoře zavádění nízkorizikových a nechemických alternativ pesticidů. Rovněž bude zvážen potenciál zjednodušení, například pokud jde o pravidla pro kontrolu zařízení pro aplikaci pesticidů a nová pravidla týkající se úředních kontrol. |
14. |
Hodnocení strategie EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat (2012–2015) |
Toto hodnocení se bude zabývat tím, do jaké míry strategie EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat přispěla ke zjednodušení rámce EU pro dobré životní podmínky zvířat, a zbývajícím prostorem pro zjednodušení, a to s ohledem na vývoj potřeb v této oblasti. |
15. |
Hodnocení povolení přípravků na ochranu rostlin a maximálních limitů reziduí pro pesticidy 4 |
Toto hodnocení se týká provádění a fungování nařízení č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin a nařízení č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů ve všech členských státech od jejich použitelnosti v červnu 2011, resp. v září 2008. Navrhuje možné způsoby, jak zlepšit provádění nařízení s cílem zjednodušit nebo posílit stávající regulační rámec, např. řešit prodlevy a zvýšit transparentnost, zlepšit systém povolování podle zón a vzájemné uznávání povolení, prosazovat udržitelnou ochranu rostlin, řešení s nízkým rizikem a účinné zmírňování rizik, jakož i zvýšit soudržnost a soulad mezi těmito nařízeními a dalšími právními předpisy EU. Hodnocení se rovněž zabývá otázkami vznesenými ve stanovisku platformy REFIT č. XI.10.a o látkách pro vícečetné použití nebo z vícečetných zdrojů – chlorečnanech ze 7. června 2017 a ve stanovisku platformy REFIT č. XI.22.a o registraci přípravků na ochranu rostlin – ze 14. března 2019. |
16. |
Hodnocení nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, pokud jde o výživové profily a zdravotní tvrzení týkající se rostlin a přípravků z nich a obecný regulační rámec pro jejich používání v potravinách4 |
Toto hodnocení se zabývá otázkou vznesenou ve stanovisku platformy REFIT XI.11.a-b o vytvoření výživových profilů. Hodnocení posuzovalo dopady stávající situace (kdy na úrovni EU neexistují výživové profily). Zabývá se tím, zda výživové profily stále vyhovují svému účelu, zda jsou opodstatněné a přiměřené pro zajištění cílů nařízení o nárocích. Očekává se, že výsledky tohoto hodnocení budou rovněž řešit otázky vznesené podniky v souvislosti se směrnicí o tradičních rostlinných léčivých přípravcích, jak je uvedeno ve stanovisku platformy REFIT XI.6.a-b . |
17. |
Hodnocení materiálů přicházející do styku s potravinami |
Toto hodnocení zkoumá veškeré aspekty stávajících právních předpisů EU týkajících se materiálů určených pro styk s potravinami, včetně účinnosti prohlášení o shodě, které je v současnosti vyžadováno pro konkrétní opatření na úrovni EU. Na základě tohoto hodnocení Komise zváží, zda jsou na úrovni EU potřebná další opatření, přičemž zohlední i další aspekty, např. bod uvedený ve stanovisku platformy REFIT XI.1a , v němž se doporučuje společný evropský požadavek týkající se prohlášení o shodě pro všechny typy materiálů určených pro styk s potravinami. |
18. |
Hodnocení směrnice 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství |
Říční informační služby využívají informační a komunikační technologie (IKT) na podporu bezpečnosti a efektivity vnitrozemské vodní dopravy a její šetrnost k životnímu prostředí. Směrnice RIS stanoví rámec pro minimální požadavky a technické specifikace pro poskytování a provádění říčních informačních služeb za účelem zajištění harmonizace, interoperability a přeshraniční kompatibility systémů RIS členských států pro vodní cesty třídy IV nebo vyšší. Hodnocení se zabývá prováděním směrnice a nejnovějším organizačním a technologickým vývojem odvětví, zejména v digitálních technologiích. Posuzuje rovněž potenciální oblasti pro zjednodušení procesu, jehož prostřednictvím jsou koncipovány aktualizace technických specifikací v rámci směrnice. |
Evropa připravená na digitální věk |
||
19. |
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování nařízení (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS) |
Komise podá Evropskému parlamentu a Radě do 1. července 2020 zprávu o uplatňování nařízení (EU) č. 910/2014, jak vyžaduje článek 49 nařízení. Zpráva posoudí, do jaké míry zůstává rámec eIDAS vhodný pro účel plnění zamýšlených výsledků a dopadů, a může určit případná další opatření ke zlepšení výkonnosti v oblasti regulace. Komise provede hodnocení v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy, přičemž součástí bude rovněž veřejná a cílená konzultace se zúčastněnými stranami. |
20. |
Přezkum směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení (směrnice 2014/61/EU) |
Cílem přezkumu je snížit zbytečnou a nákladnou administrativní zátěž, která může významně odrazovat od zavádění sítí a jejich zavedení oddálit. Jeho cílem je dále zlepšit stávající opatření zjednodušením povolení a postupů nebo zvyšováním pružnosti technických prací zlepšováním koordinace s jinými infrastrukturami (silničními, energetickými atd.). To může představovat významnou příležitost pro nové právní předpisy ke snížení celkové administrativní zátěže v tomto odvětví. |
21. |
Přezkum nařízení na vnitřní trh a přeshraniční elektronický obchod (zeměpisné blokování) |
Komise předloží zprávu o hodnocení tohoto nařízení Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Komise vezme v úvahu celkový dopad nařízení na vnitřní trh a přeshraniční elektronický obchod, včetně zejména případného dalšího administrativního a finančního zatížení obchodníků, které vyplývá z existence rozdílných použitelných regulačních režimů v oblasti spotřebitelského smluvního práva. |
22. |
Revize doporučení Komise o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2011/711/EU)* |
Probíhající hodnocení posuzuje jeden z hlavních nástrojů politik týkajících se digitalizace, on-line přístupu a digitálního uchovávání kulturního dědictví s cílem shromáždit názory zúčastněných stran na případnou aktualizaci, aby byly lépe zohledněny současné potřeby veřejnosti v této oblasti a aby se zvýšil potenciál kulturního dědictví Evropy ve prospěch občanů.
|
23. |
Kontrola účelnosti balíčku opatření zaměřeného na modernizaci státní podpory z roku 2012, pokyny pro oblast železniční dopravy a pojištění krátkodobých vývozních úvěrů |
V důsledku modernizace státní podpory dnes vnitrostátní orgány odpovídají za 96 % nových provedených opatření podpory. To umožňuje rychlejší provádění ze strany členských států a větší zaměření kontroly státní podpory v souladu se zásadou „zasahovat nekompromisně u zásadních otázek a ustoupit do pozadí u otázek druhořadých“. Probíhající kontrola účelnosti má mimo jiné posoudit, do jaké míry stávající režim přispěl ke snížení administrativní zátěže a zda existuje další potenciál pro zefektivnění a zjednodušení pravidel státní podpory. |
24. |
Hodnocení nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody |
Cílem probíhajícího hodnocení nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody a pokynů k vertikálním omezením je zejména posoudit, do jaké míry stávající režim dosáhl svého cíle poskytnout bezpečný přístav pro vertikální dohody, které naopak zvyšují efektivitu, a tím vytváří právní jistotu a snižuje náklady zúčastněných stran na dodržování předpisů. Součástí je určení oblastí, v nichž stávající režim nemusí řádně odrážet nový vývoj na trhu, jakož i možné nedostatky, které mohly mít za následek právní nejistotu, nesrovnalosti při prosazování vertikálních pravidel v různých členských státech EU, a tudíž zvýšily náklady na dodržování předpisů pro zúčastněné strany. |
25. |
Hodnocení procesních a jurisdikčních aspektů kontroly spojování podniků v EU |
Probíhající hodnocení se zaměřuje na zjednodušení a případně na snížení administrativní zátěže, zefektivnění systému postupování a další zlepšení technické povahy. Navíc s ohledem na nedávnou diskusi o účinnosti prahových hodnot pro příslušnost založených čistě na obratu podle nařízení EU o spojování podniků se hodnocení rovněž snaží posoudit, zda tyto prahové hodnoty umožňují zachycení všech transakcí, které mohou mít potenciálně dopad na vnitřní trh. |
26. |
Cílená změna obecného nařízení o blokových výjimkách v souvislosti s programy financování EU |
Ve spojení s příštím víceletým finančním rámcem Komise usiluje o změnu obecného nařízení o blokových výjimkách cíleným způsobem. Návrh zajistí, aby vnitrostátní financování z fondů členských států nebo z ESI fondů spravovaných na vnitrostátní úrovni a centrálně spravovaných fondů EU bylo možné snadno kombinovat v těchto oblastech: u finančních produktů podporovaných z Fondu InvestEU; u projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které obdržely pečeť excelence v rámci programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa, jakož i projektů spolufinancování a akcí „Teaming“ v rámci programu Horizont 2020 nebo programu Horizont Evropa a projektů Evropské územní spolupráce. (Q3/2020) |
27. |
Nařízení o blokových výjimkách pro konsorcia (výjimka z článku 101 SFEU pro některé druhy dohod o spolupráci mezi provozovateli kontejnerové přepravy) 5 |
Prodloužení platnosti stávajícího nařízení o blokové výjimce pro konsorcia o další čtyři roky bude i nadále zjednodušovat analýzu dodržování pravidel hospodářské soutěže ze strany konsorcií, omezovat závislost na externím poradenství a snižovat právní náklady. |
28. |
Hodnocení směrnice 2014/35/EU o zařízeních nízkého napětí |
Směrnice o zařízeních nízkého napětí zajišťuje, aby elektrická zařízení v určitých mezích napětí poskytovala evropským občanům vysokou úroveň ochrany a aby plně využívala výhod jednotného trhu. Používá se ode dne 20. dubna 2016. Účelem tohoto hodnocení je posoudit, zda je směrnice vhodná pro daný účel, pokud jde o účinnost, účelnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu EU. Komise na základě závěrů o účinnosti směrnice posoudí, jaká další opatření mohou být nezbytná ke zlepšení účinnosti směrnice. |
29. |
Hodnocení směrnice 97/67/ES o poštovních službách* |
Poštovní odvětví prochází v důsledku digitalizace významnými změnami. Směrnice o poštovních službách (97/67/ES) pochází z roku 1997 a v letech 2002 a 2008 byla revidována. Ke zprávě o uplatňování směrnice bude připojeno hodnocení za účelem posouzení, zda je směrnice stále vhodná pro daný účel a zda obstojí v budoucnu. |
30. |
Hodnocení „definice malých a středních podniků“ |
Oblastí působnosti této iniciativy je doporučení Komise týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků (2003/361/ES). Stanoví kritéria pro určení, zda se jedná o malý nebo střední podnik (tj. počet zaměstnanců ústředí, obrat / bilanční suma a nezávislost) a používá se ode dne 1. ledna 2005, kdy nahradilo doporučení 96/280/ES. Vzhledem k tomu, že na doporučení odkazuje více než 100 právních aktů EU týkajících se široké škály politik EU, jako je např. státní podpora, bude nahrazení muset řešit rovněž uvedené odkazy. |
31. |
Revize směrnice 2006/42/ES o strojních zařízeních* |
Cílem iniciativy je:
|
32. |
Hodnocení právních předpisů EU o ochraně průmyslových vzorů |
Účelem hodnocení je analyzovat, do jaké míry stávající právní předpisy EU o ochraně průmyslových vzorů dosáhly svých cílů z hlediska efektivnosti, účinnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty EU, a poskytnout jasné informace o tom, do jaké míry jsou tyto právní předpisy stále považovány za vhodné pro daný účel. Hodnocení určí příležitosti pro zefektivnění registračních postupů s cílem usnadnit jednoduché zavádění ochrany designu v EU s potenciálním snížením nákladů a administrativní zátěže ve prospěch podniků, projektantů a malých a středních podniků. |
33. |
Hodnocení směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech* |
Hodnocení ex post posoudí, jakých výsledků směrnice dosáhla, pokud jde o zvýšení bezpečnosti silničního provozu, usnadnění volného pohybu a omezení pravděpodobnosti podvodů. Bude rovněž zkoumat technický pokrok, např. pokud jde o vozidla a digitalizaci (digitální licence). |
Hospodářství ve prospěch lidí |
||
34. |
Jednotná pravidla pro zaokrouhlování (návazná opatření na zprávu o posledním vývoji týkajícím se euromincí, COM (2018) 787 final/2)* |
Hodnocení používání euromincí v hodnotě jednoho a dvou centů a možnosti zavést jednotná pravidla zaokrouhlování. Případný návrh by zavedl jednotná pravidla pro zaokrouhlování k řešení výzev týkajících se používání euromincí v hodnotě jednoho a dvou centů (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 133 SFEU, Q4/2021) |
35. |
Kontrola účelnosti zpřístupňování údajů podniky |
Cílem této kontroly účelnosti je posoudit, zda právní předpisy EU týkající se pravidelného a veřejného vykazování ze strany podniků nadále odpovídají potřebě zúčastněných stran, pokud jde o informace o činnostech podniků, výsledky, rizika a dopad. |
36. |
Hodnocení právních předpisů o obchodu s prekursory drog |
Nařízení (ES) č. 273/2004 a nařízení (ES) č. 111/2005 o prekursorech drog budou posouzena s ohledem na jejich cíl, kterým je zavedení systému sledování a kontroly obchodu s prekursory drog, aby se zabránilo jejich odklonu z legálního dodavatelského řetězce do nelegální výroby drog. Kromě těchto dvou nařízení se hodnocení bude týkat i souvisejících aktů, nařízení v přenesené pravomoci 2015/1011 a prováděcího nařízení 2015/1013. |
37. |
Hodnocení nařízení č. 515/97 o vzájemné pomoci v celních záležitostech* |
Nařízení č. 515/97 zajišťuje řádné uplatňování celních předpisů EU. Od revize nařízení č. 515/97 v roce 2015 došlo k novému vývoji (např. nový režim ochrany údajů, nová rizika podvodů). Hodnocení posoudí celkové fungování nařízení č. 515/97 a rovněž využije cílené konzultace. |
Silnější Evropa ve světě |
||
38. |
Hodnocení obchodního pilíře šesti dohod EU o přidružení se zeměmi EUROMED (Tunisko, Maroko, Egypt, Jordánsko, Alžírsko a Libanon)* |
Toto hodnocení by mohlo určit příležitosti pro zefektivnění postupů s potenciálním snížením nákladů a administrativní zátěže a zjednodušením. Kromě toho by tyto možné výhody mohly být využity při jakémkoli budoucím opětovném projednání této dohody nebo při vyjednávání dohod s jinými zeměmi. |
39. |
Hodnocení provádění Dohody o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA a EU* |
Toto hodnocení by mohlo určit příležitosti pro zefektivnění postupů s potenciálním snížením nákladů a administrativní zátěže a zjednodušením. Kromě toho by tyto možné výhody mohly být využity při jakémkoli budoucím opětovném projednání této dohody nebo při vyjednávání dohod s jinými zeměmi. |
40. |
Obchod bez mučení |
Přezkum nařízení (EU) 2019/125 (nařízení proti mučení) o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání.
|
Podpora evropského způsobu života |
||
41. |
Hodnocení nařízení (ES) č. 1901/2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a nařízení (ES) č. 141/2000 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění |
Toto hodnocení poskytne smysluplný příspěvek k budoucí farmaceutické strategii EU. Hodnocení posuzuje na základě dostupných důkazů silné a slabé stránky nařízení o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění a nařízení o léčivých přípravcích pro pediatrické použití, a to jak samostatně, tak společně. Hodnocení se zaměřuje mimo jiné na produkty, které uspokojují nenaplněné potřeby léčebné péče, a na způsob, jakým byly využity pobídky stanovené v platných právních předpisech. |
Nový impuls pro evropskou demokracii |
||
42. |
Návrh Komise na přezkum směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru* |
Probíhající hodnocení směrnice se zaměří na dosažený pokrok, její náklady a přínosy. Zaměří se rovněž na to, zda původní cíle a nástroje směrnice odpovídají současným potřebám, na monitorování toho, jak směrnice funguje společně s dalšími právními předpisy, a na to, zda intervence EU přinesla prospěch. Na základě výsledku hodnocení přezkum zajistí lepší informovanost spotřebitelů a porozumění spotřebitelským úvěrům při zohlednění digitalizace při poskytování těchto produktů. Jeho cílem bude poskytnout spotřebitelům lepší ochranu před nezodpovědnými úvěrovými praktikami, zejména těmi, které se šíří on-line. (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q2/2021) |
43. |
Návrh Komise na přezkum směrnice 2002/65/ES o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku* |
Probíhající hodnocení posoudí, zda bylo dosaženo původních cílů, jak směrnice funguje z hlediska nákladů a přínosů, snížení zátěže a zjednodušení, a jak směrnice funguje společně s dalšími právními předpisy v oblasti maloobchodních finančních služeb, ochrany spotřebitele a ochrany údajů. Analýza posoudí, zda nástroje směrnice odpovídají původním a aktuálním potřebám a její přidané hodnotě EU. Na základě výsledku hodnocení přezkum zajistí lepší pochopení maloobchodních finančních produktů při zohlednění digitalizace při poskytování těchto produktů. Jeho cílem bude poskytnout spotřebitelům lepší ochranu před nezodpovědnými úvěrovými praktikami, zejména těmi, které se šíří on-line. (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q4/2021) |
44. |
Revize směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků
|
Tato iniciativa se bude zabývat otázkami bezpečnosti výrobků, které přinášejí nové technologie; řešit potřebu konkrétnějších opatření v oblasti on-line prodeje; aktualizovat obecný právní rámec pro bezpečnost výrobků a s ohledem na nové nařízení (EU) 2019/1020 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy odstraní stávající mezeru mezi harmonizovanými a neharmonizovanými výrobky, pokud jde o dozor nad trhem. Revize by rovněž zlepšila účinnost stažení výrobků z trhu a zahrnutí nových rizik spojených s bezpečností výrobků. Měla by posílit donucovací pravomoci členských států, zejména v souvislosti s kontrolami dovozu. (legislativní, včetně posouzení dopadů, článek 114 SFEU, Q2/2021) |