(1)

Dne 30. června 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení (1).

(2)

Od té doby vedly rostoucí míra proočkovanosti na celém světě očkovacími látkami, které poskytují vysokou úroveň ochrany před závažným průběhem onemocnění a úmrtím, jakož i výskyt kmenů omikron BA.4 a BA.5, které převažují na celém světě od července 2022 a obvykle mají méně závažné důsledky než předchozí varianty delta, k významnému zlepšení epidemiologické situace.

(3)

S ohledem na současnou a očekávanou epidemiologickou situaci se proto jeví jako vhodné doporučit odstranění omezení cest do Unie. Všechny členské státy a země, na které se vztahuje schengenské acquis, tato omezení již v létě zrušily.

(4)

Doporučení (EU) 2020/912 zavedlo v příloze I mimo jiné seznam třetích zemí, zvláštních administrativních oblastí a dalších územních a samosprávných jednotek (dále jen „třetí země nebo oblasti“), které splňují epidemiologická kritéria stanovená v uvedeném doporučení a z nichž by mohlo být zrušeno omezení cest do Unie, jež nejsou nezbytně nutné. S uvolněním omezení již tento seznam není potřebný, a proto by měl být zrušen.

(5)

Virus SARS-CoV-2 se však stále šíří. Členské státy by proto měly být připraveny jednat koordinovaně a přiměřeně v případě, že se epidemiologická situace významně zhorší, mimo jiné v důsledku vzniku nové varianty vzbuzující obavy nebo zájem.

(6)

Zejména v případech, kdy se epidemiologická situace ve třetí zemi nebo oblasti významně zhorší, by členské státy měly v případě potřeby omezit cesty, jež nejsou nezbytně nutné, s výjimkou cest osob, které byly očkovány nebo se zotavily nebo byly během 72 hodin před odjezdem negativně testovány pomocí testu založeného na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT). To by nemělo členským státům bránit v přijetí dodatečných opatření po příjezdu, jako jsou například další testy, domácí izolace nebo karanténa.

(7)

Kdykoli členský stát zavede v souladu s doporučením Rady 2022/107 (2) omezení související s onemocněním COVID-19, měly by členské státy v rámci struktur Rady a v úzké spolupráci s Komisí, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Výborem pro zdravotní bezpečnost svou činnost koordinovat s cílem určit, zda by podobná omezení měla být zavedena, pokud jde o cesty ze třetích zemí do členských států. Informace o veškerých nových opatřeních by měly být zveřejněny co nejdříve, zpravidla alespoň 48 hodin před tím, než daná opatření nabudou účinnosti, s přihlédnutím k tomu, že v případě mimořádných událostí epidemiologické povahy je zapotřebí určité míry flexibility.

(8)

V této souvislosti by referenčním dokumentem pro prokázání očkování, zotavení a testování měl zůstat digitální certifikát EU COVID zavedený nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 (3) a (EU) 2021/954 (4). To by se mělo týkat i certifikátů vydaných třetími zeměmi, na něž se vztahuje prováděcí rozhodnutí přijaté podle čl. 3 odst. 10 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953.

(9)

Pokud se ve třetí zemi nebo oblasti objeví varianta vzbuzující obavy nebo zájem, měly by mít členské státy i nadále možnost přijmout koordinovaným způsobem naléhavá, časově omezená a flexibilní opatření s cílem zpomalit rozšíření takové varianty vzbuzující obavy nebo zájem a připravit se na její rozšíření.

(10)

Toto doporučení by mělo rovněž stanovit nezbytné výjimky z omezení cestování ze třetích zemí do členských států. Osobám cestujícím s nezbytnou potřebou nebo funkcí by mělo být umožněno cestovat do členských států a jiných zemí, na které se vztahuje schengenské acquis, i v případech, kdy se uplatňuje mechanismus záchranné brzdy. Za tímto účelem by měl být seznam osob podnikajících nezbytně nutné cesty upraven tak, aby byl omezen na osoby, které musí mít možnost cestovat i v takových situacích.

(11)

Podobně by občané Unie a státní příslušníci třetích zemí oprávněně pobývající v Unii měli mít vždy možnost vrátit se do členského státu, jehož jsou státními příslušníky nebo v němž mají bydliště, ale po příjezdu se na ně mohou vztahovat opatření. Děti mladší 12 let by neměly být povinny mít doklad o očkování, zotavení nebo testu.

(12)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto doporučení. Vzhledem k tomu, že toto doporučení navazuje na schengenské acquis, by se Dánsko mělo rozhodnout v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto doporučení Radou, zda je provede.

(13)

Toto doporučení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (5). Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání a toto doporučení pro ně není použitelné.

(14)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (6), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (7).

(15)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (9).

(16)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (11).

(17)

V zájmu řádného fungování schengenského prostoru by všechny členské státy měly rozhodovat o jakémkoli znovuzavedení omezení cest do Unie, jež nejsou nezbytně nutné, koordinovaně,

1)

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

11)

12)

13)

14)

15)

16)

17)

Pokud tyto osoby nemají platný digitální certifikát EU COVID, mohla by se na ně po příjezdu vztahovat dodatečná opatření uvedená v bodě 7.

18)

19)

20)

21)