i)

Předvídání: migrační situace by měla být pravidelně monitorována a rozhodnutí by měla být přijímána na základě úplného a koordinovaného situačního obrazu, a to především z důvodu prevence.

ii)

Koordinace: reakce na krizi by měla spočívat v opatřeních ve všech příslušných oblastech vnitřní a vnější politiky a ze strany všech zúčastněných aktérů v rámci koordinovaného a komplexního přístupu.

iii)

Včasná reakce: opatření by měla být přijímána, jakmile jsou zapotřebí, aby se zabránilo eskalaci situace.

iv)

Flexibilní přidělování zdrojů: zdroje by měly být uvolňovány rychle, přičemž by příslušní aktéři měli plně využívat flexibility, kterou různé nástroje financování umožňují.

v)

Solidarita a spravedlivé rozdělení odpovědnosti, jak je stanoveno v článku 5 návrhu nařízení o řízení azylu a migrace.

—

členské státy, včetně svých styčných úředníků,

—

Rada,

—

Evropská komise, včetně zaměstnanců vyslaných v terénu a v delegacích EU a evropských styčných úředníků pro otázky migrace,

—

Evropská služba pro vnější činnost, včetně delegací EU a příslušných misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky,

—

agentury EU (EASO, Frontex, EUROPOL, eu-LISA a FRA), včetně svých styčných úředníků.

—

Sdílení situačního povědomí a včasné varování/prognózy. Včasné a dostatečně komplexní pochopení událostí a nových trendů všemi příslušnými zúčastněnými stranami by mělo umožnit monitorovat situaci a být v případě potřeby dobře připraven na koordinovanou reakci. Nově vznikající problematické a kritické situace by měly být předvídány včas. Všichni aktéři by měli informace a důkazy vkládat do systému včasného varování/prognóz, který má být vyvinut na úrovni EU. Úsilí o vytvoření takového systému by měla koordinovat Komise a měla by přitom vycházet ze stávajících a možných budoucích nástrojů.

—

Podpora rozvoje odolnosti. Společné chápání situace a jejích hybných sil a prognózy by měly pomoci členským státům, aby v případě nové migrační krize zaměřily úsilí na rozšiřování svých kapacit.

1.

2.

3.

4.

5.

Pokud členský stát předložil odůvodněnou žádost podle čl. 2 odst. 1 nebo čl. 6 odst. 1 návrhu nařízení, které se zabývá krizovými situacemi a případy vyšší moci v oblasti migrace a azylu, mohou být informace shromážděné prostřednictvím sítě podkladem pro analýzu a opatření Komise podle článků 2 a 6 uvedeného návrhu.

Pokud Komise provede posouzení situace v oblasti migrace v členském státě podle článku 47 návrhu nařízení o řízení azylu a migrace, mohou se informace shromážděné prostřednictvím sítě stát podkladem pro zprávu Komise o migračním tlaku, jak stanoví článek 48 uvedeného návrhu.

Pokud jde o pomoc v oblasti civilní ochrany, koordinace mezi členskými státy by měla být zajištěna prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

—

Kromě probíhající spolupráce s partnery z třetích zemí Komise – ve spolupráci s ESVČ, delegacemi EU a členskými státy – svou činnost koordinuje s hlavními třetími zeměmi původu, tranzitu a/nebo cílovými zeměmi, přičemž zvláštní pozornost věnuje zemím sousedícím s EU. Jejím cílem je tyto země podpořit v tom, aby dále zlepšovaly své přijímací kapacity a lépe řídily migrační toky, zejména tak, že budou chránit hranice, bojovat proti převaděčství migrantů a posilovat spolupráci v oblasti navracení.

—

Komise ve spolupráci s členskými státy a ESVČ stanoví dodatečné bezpečné koridory a programy znovuusídlování v příslušných třetích zemích původu, tranzitu a/nebo cílových zemích.

—

Komise spolupracuje s hlavními mezinárodními organizacemi (zejména UNHCR a IOM) a klíčovými nevládními organizacemi a zajišťuje mezi nimi součinnost, přičemž cílem je v příslušné zemi původu, tranzitu a/nebo cílové zemi zavést vhodná doplňková opatření.

—

Komise na základě zjištěných potřeb přezkoumá a aktivuje dostupné finanční prostředky v rámci všech příslušných (vnitřních a vnějších) nástrojů financování, včetně jejich mimořádných složek, v příslušném případě v souladu s jejich právními rámci a cíli. Pro řešení dlouhotrvajícího migračního tlaku je zásadní, aby mezi jednotlivými nástroji existovalo určité logické propojení.

—

Za výjimečných okolností Komise zkoumá dostupnost dodatečných zdrojů, které mají být uvolněny na základě ustanovení víceletého finančního rámce, pokud výše uvedené financování není dostatečné.

—

Komise ve spolupráci s členskými státy zvažuje společné využití finančních prostředků z rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů, dokud nebude přijato rozhodnutí o jejich dalším čerpání v budoucím období víceletého finančního rámce.

—

Komise ve spojitosti se stávajícími ujednáními členských států v příslušných případech pokud možno zřídí posílený monitorovací mechanismus ve třetích zemích. Zároveň využije také specializovaných videokonferencí pro jednotlivé migrační trasy (pokud byly zavedeny v rámci plánu pro připravenost na migraci a pro migrační krize) a do hlavních třetích zemí tranzitu, původu a/nebo cílových zemí vyšle styčné úředníky či zahájí jejich činnost.

—

Pokud byla mezi EU a třetí zemí uzavřena dohoda o postavení jednotek, vyšle agentura Frontex jednotky pro správu hranic, aby tak podpořila příslušné orgány dané třetí země při ochraně hranic.

—

Dojde-li k závažné situaci nebo mimořádné události týkající se vnějšího rozměru migrace nebo tento rozměr zahrnující, ESVČ aktivuje svůj mechanismus reakce na krize a případně přitom využije jeho jednotlivých prvků: krizového zasedání, krizové jednotky; krizové platformy a pracovní skupiny.

—

Delegace ESVČ plní v úzké spolupráci s Komisí své úlohy před krizí, během ní a po ní, mimo jiné tím, že přispívají ke zvyšování situačního povědomí, ale také tím, že přijímají diplomatická, politická a operativní opatření EU.

—

ESVČ mobilizuje funkce ředitelství pro integrovaný přístup k bezpečnosti a míru, útvaru schopnosti civilního plánování a vedení, útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení, jakož i misí společné bezpečnostní a obranné politiky s cílem aktualizovat jakoukoli příslušnou koordinační platformu pro plnění funkcí v oblasti připravenosti (odolnosti) a zvyšování situačního povědomí.

—

V členských státech na vnějších hranicích EU je aktivován proces vnitrostátního plánování pro případ nepředvídané události týkající se správy hranic, přijímání a azylu, nebo jsou aktivována související vnitrostátní opatření.

—

Členské státy poskytují informace o operativní situaci, nedostatcích a potřebách na vnějších hranicích EU.

—

Na žádost členského státu na vnější hranici EU lze za účelem poskytnutí nezbytné pomoci aktivovat mechanismus civilní ochrany Unie.

—

Ve spolupráci s Komisí a agenturami EU je posilována ostraha hranic, která je poté rozšiřována na nejvíce postižené oblasti.

—

Na žádost členských států poskytuje podporu agentura Frontex, která posiluje stávající společné operace nebo vysílá své pohraniční jednotky rychlé reakce.

—

Příslušný personál a vybavení pro účely poskytování pomoci v oblasti přijímání a azylu poskytuje v koordinaci s členskými státy úřad EASO.

—

Svůj personál, vybavení a styčné úředníky pro účely provádění bezpečnostních kontrol přicházejících migrantů poskytuje v koordinaci s členskými státy Europol.

—

Agentura Frontex podporuje návratové činnosti v koordinaci s členskými státy tak, že vysílá specialisty na navracení a organizuje a koordinuje návratové operace prostřednictvím charterových a pravidelných letů. Dále dává k dispozici osoby pověřené doprovodem navracených osob a osoby pověřené monitorováním navracení.

—

Součástí rámce pro usnadnění výměny informací a zlepšení koordinace mezi všemi zúčastněnými stranami jsou regionální jednotky Evropské unie (EURTF), které Komise zřizuje v členských státech na vnějších hranicích EU.

—

V místech vysokého migračního tlaku se zřizují hotspoty a přijímací centra. Příslušné vnitrostátní orgány jim poskytují svůj personál a agentury EU zase podporu prostřednictvím nezbytných migračních a bezpečnostních informačních systémů.

—

Komise posílá svůj personál do členských států na vnějších hranicích EU, aby tak pomohla při koordinaci reakce na danou situaci.

—

Komise se v koordinaci s členskými státy dohodla na klíčových sděleních pro komunikaci s veřejností v krizových situacích a k šíření těchto sdělení, jakož i k boji proti dezinformacím využívá nejúčinnějších komunikačních nástrojů včetně platformy IPCR.

—

Komise spolupracuje s členskými státy a v jednotlivých případech také s hlavními mezinárodními organizacemi (zejména UNHCR a IOM) a klíčovými nevládními organizacemi na řádném zavádění doplňkových opatření v členských státech na vnějších hranicích EU.

—

Komise dává k dispozici projekty týkající se asistovaných dobrovolných návratů a opětovného začlenění, které mají být využity členskými státy.

—

Komise na základě posouzení potřeb členského státu přezkoumá a aktivuje finanční prostředky dostupné v rámci všech příslušných (vnitřních a vnějších) nástrojů financování, v příslušném případě také včetně jejich mimořádných složek

—

Za výjimečných okolností Komise zkoumá dostupnost dodatečných zdrojů, které by měly být uvolněny na základě ustanovení víceletého finančního rámce, pokud výše uvedené financování není dostatečné.

—

Komise ve spolupráci s členskými státy zvažuje společné využití finančních prostředků z rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů, dokud nebude přijato rozhodnutí o jejich dalším čerpání v budoucím období víceletého finančního rámce.

—

Členské státy, které se pod tlakem nenacházejí, mohou členským státům na vnějších hranicích EU nabídnout pomoc prostřednictvím vybavení, materiálu, personálu, nasazení specializovaných pracovníků a dobrovolné relokace migrantů, ale mohou také přispět tak, že na operace agentur EU dají k dispozici svůj personál.

—

Členské státy, které se pod tlakem nenacházejí, mohou finančně přispívat na jakákoli další finanční řešení nezbytná k provádění mimořádných opatření.

—

V ostatních členských státech nacházejících se pod tlakem je aktivován proces vnitrostátního plánování pro případ nepředvídané události týkající se přijímání a azylu, nebo jsou aktivována související vnitrostátní opatření.

—

Ostatní členské státy nacházející se pod tlakem poskytují informace o operativní situaci, nedostatcích a potřebách.

—

Na žádost členského státu, který se nachází pod tlakem, lze za účelem poskytnutí nezbytné pomoci aktivovat mechanismus civilní ochrany Unie.

—

Součástí rámce pro usnadnění výměny informací a zlepšení koordinace mezi všemi zúčastněnými stranami jsou regionální jednotky Evropské unie (EURTF), které Komise zřizuje v členských státech nacházejících se pod tlakem.

—

Agentura Frontex podporuje návratové činnosti v koordinaci s členskými státy tak, že vysílá specialisty na navracení a organizuje a koordinuje návratové operace prostřednictvím charterových a pravidelných letů. Dále dává k dispozici osoby pověřené doprovodem navracených osob a osoby pověřené monitorováním navracení.

—

Příslušný personál a vybavení pro účely poskytování pomoci v oblasti přijímání a azylu poskytuje v koordinaci s členskými státy úřad EASO.

—

Svůj personál, vybavení a styčné úředníky pro účely provádění bezpečnostních kontrol přicházejících migrantů poskytuje Europol.

—

Komise nasazuje personál do členských států nacházejících se pod tlakem, aby pomohla při koordinaci dané reakce.

—

Komise se v koordinaci s členskými státy dohodla na klíčových sděleních pro komunikaci s veřejností v krizových situacích a k šíření těchto sdělení, jakož i k boji proti dezinformacím využívá nejúčinnějších komunikačních nástrojů včetně platformy IPCR.

—

Komise spolupracuje s členskými státy, s hlavními mezinárodními organizacemi (zejména UNHCR a IOM) a klíčovými nevládními organizacemi na řádném zavádění doplňkových opatření v ostatních členských státech nacházejících se pod tlakem.

—

Komise dává k dispozici projekty týkající se asistovaných dobrovolných návratů a opětovného začlenění, které mají být využity ostatními členskými státy nacházejícími se pod tlakem.

—

Komise na základě posouzení potřeb členského státu přezkoumá a aktivuje finanční prostředky dostupné v rámci všech příslušných (vnitřních a vnějších) nástrojů financování, v příslušném případě také včetně jejich mimořádných složek.

—

Za výjimečných okolností Komise zkoumá dostupnost dodatečných zdrojů, které mají být uvolněny na základě ustanovení víceletého finančního rámce, pokud výše uvedené financování není dostatečné.

—

Komise ve spolupráci s členskými státy zvažuje společné využití finančních prostředků z rozpočtu EU a vnitrostátních rozpočtů, dokud nebude přijato rozhodnutí o jejich dalším čerpání v budoucím období víceletého finančního rámce.

—

Členské státy, jež se pod tlakem nenacházejí, mohou členským státům nacházejícím se pod tlakem nabídnout pomoc prostřednictvím vybavení, materiálu, personálu, nasazení specializovaných pracovníků a dobrovolné relokace migrantů, ale mohou také přispět tak, že na operace agentur EU dají k dispozici svůj personál.

—

Členské státy, které se pod tlakem nenacházejí, mohou finančně přispívat na jakákoli další finanční řešení nezbytná k provádění mimořádných opatření.