EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52021PC0554

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

COM/2021/554 final

V Bruselu dne 14.7.2021

COM(2021) 554 final

2021/0201(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2021) 554 final} - {SWD(2021) 551 final} - {SWD(2021) 609 final} - {SWD(2021) 610 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

   Odůvodnění a cíle návrhu

Sdělení „Zelená dohoda pro Evropu 1 zahájilo novou strategii růstu pro EU, jejímž cílem je transformovat EU ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Potvrzuje ambici Komise zvýšit své cíle v oblasti klimatu a učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Dále je jeho cílem chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. S ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostly.

Změna klimatu je naléhavý problém, který vyžaduje urgentní řešení. V souladu s vědeckými zjištěními zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) je potřeba do roku 2050 dosáhnout na celosvětové úrovni uhlíkové neutrality a o něco později v tomto století přestat produkovat emise všech ostatních skleníkových plynů. V souvislosti s tímto naléhavým problémem je potřeba, aby EU zintenzivnila své úsilí a prokázala své vedoucí postavení tím, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Tento cíl je stanoven ve sdělení „Čistá planeta pro všechny“ – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky 2 . 

Na základě komplexního posouzení dopadů bylo ve sdělení Komise ze 17. září 2020 s názvem Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 3 navrženo zvýšit ambice EU a předložit komplexní plán na odpovědné zvýšení závazného cíle Evropské unie a snížit do roku 2030 čisté emise alespoň o 55 %. Zvýšení ambicí do roku 2030 nyní dodá jistotu tvůrcům politik a investorům, že rozhodnutí přijatá v nadcházejících letech nezakotví úrovně emisí, které jsou v rozporu s cílem EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Cíl pro rok 2030 je v souladu s cílem Pařížské dohody udržet nárůst globální teploty výrazně pod hodnotou 2 °C a pokračovat v úsilí o jeho udržení na hodnotě 1,5 °C.

Ve sdělení se navrhuje přejít k výraznějšímu příspěvku odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále též „LULUCF“) a jako další krok spojit emise jiných skleníkových plynů než CO2 ze zemědělství s odvětvím LULUCF, a vytvořit tak nově regulované odvětví půdy (zahrnující emise a jejich pohlcování v zemědělství, lesnictví a při jiném využívání půdy). To přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Analýza, z níž sdělení vychází, ukazuje, že odvětví půdy by se mohlo nákladově efektivním způsobem stát klimaticky neutrálním přibližně do roku 2035 a následně by dokázalo pohlcovat více CO2, než kolik činí objem produkovaných emisí skleníkových plynů.

Evropská rada na svém zasedání v prosinci 2020 potvrdila nový závazný cíl EU na rok 2030 4 . Dále vyzvala Komisi, aby „posoudila, jak mohou všechna odvětví hospodářství nejlépe přispět k cíli pro rok 2030, a aby předložila nezbytné návrhy doplněné podrobným posouzením environmentálního, hospodářského a sociálního dopadu na úrovni členských států, a to s přihlédnutím k vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu a s přezkoumáním stávajících možností flexibility“.

Za tímto účelem evropský právní rámec pro klima zakotvuje právní závaznost cíle EU v oblasti klimatické neutrality a zvyšuje ambice do roku 2030 tím, že stanoví cíl dosáhnout do roku 2030 minimálně 55% snížení čistých emisí ve srovnání s rokem 1990.

S cílem sledovat cestu navrženou v evropském právním rámci pro klima a dosáhnout této zvýšené úrovně ambicí do roku 2030 přezkoumala Komise aktuálně platné právní předpisy v oblasti klimatu a energetiky, u nichž se očekává, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů pouze o 40 % a do roku 2050 o 60 %.

Tento legislativní balíček označovaný jako „Fit for 55“ je podle plánu Komise pro dosažení cíle v oblasti klimatu nejkomplexnějším stavebním základem celého úsilí o naplnění nového ambiciózního cíle v oblasti klimatu do roku 2030 a k jeho plnění budou muset přispět všechna hospodářská odvětví a politiky.

Původní regulační rámec pro odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví stanovený v nařízení (EU) 2018/841 byl přijat v roce 2018 a vztahuje se na emise a pohlcování CO2 a emise skleníkových plynů CH4 a N2O v důsledku obhospodařování půdy, lesů a biomasy v období 2021–2030. Přispívá k předchozímu cíli Unie snížit do roku 2030 emise o nejméně 40 % oproti roku 1990 tím, že zajišťuje, aby součet celkových emisí nepřekročil součet celkových pohlcených plynů v rámci odvětví po uplatnění pravidel započítávání a flexibility v odvětví „sdílení úsilí“ stanovených nařízením (EU) 2018/842.

Cílem návrhu na změnu nařízení (EU) 2018/841 jako součásti balíčku „Fit for 55“ je posílit příspěvek odvětví LULUCF k vyšším celkovým ambicím v oblasti klimatu pro rok 2030. Za tímto účelem návrh: stanoví celkový cíl Unie spočívající v čistém pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v roce 2030, zpřísňuje povinnost členských států předkládat integrované plány na zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy a zpřísňuje požadavky na monitorování pomocí digitálních technologií, uvádí cíle do souladu se souvisejícími politickými iniciativami v oblasti biologické rozmanitosti a bioenergie, stanoví cíl Unie v oblasti klimatické neutrality na rok 2035 v odvětví půdy (kombinující odvětví LULUCF a odvětví zemědělství, jež zahrnuje jiné emise než CO2), a zavazuje Komisi, aby do roku 2025 předložila návrhy vnitrostátních příspěvků k cíli pro rok 2035.

Navrhovaná změna zavádí pouze drobné, nevýznamné změny regulačního rámce LULUCF pro první období souladu, tj. od roku 2021 do roku 2025. Od začátku druhého období souladu od roku 2026 do roku 2030 naopak dojde k výrazným změnám. V zájmu zjednodušení provádění a souladu se po roce 2025 již nebudou uplatňovat pravidla pro započítávání půdy inspirovaná Kjótským protokolem a v souladu s evropským právním rámcem pro klima bude upravena flexibilita mezi LULUCF a odvětvími, na něž se vztahuje „sdílení úsilí“. Celkový cíl Unie spočívající v čistém pohlcení skleníkových plynů ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 bude rozdělen mezi členské státy v podobě ročních vnitrostátních cílů na období 2026–2030 a bude vycházet z emisí a pohlcení vykázaných v inventurách skleníkových plynů a z výměr obhospodařované půdy. Bude zaveden nový systém řízení dodržování cílů a bude upraven mechanismus flexibility ve využívání půdy, kterým se bude řešit riziko nedodržování ze strany členských států. Od roku 2031 bude oblast působnosti nařízení rozšířena tak, aby zahrnovala i jiné emise než CO2 ze zemědělství, čímž bude poprvé celý rámec pro odvětví půdy obsažen v jediném nástroji politiky v oblasti klimatu.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Klimatický a energetický balíček „Fit for 55“ je komplexním krokem v rámci důkladné revize právních předpisů Unie, která má zajistit jejich soulad s vyššími cíli EU v oblasti klimatu. Všechny iniciativy obsažené v balíčku jsou navzájem úzce propojeny.

Tento legislativní návrh doplňuje návrhy uvedené v balíčku a je v souladu s příslušnými dokumenty uvedenými níže:

(a)revize směrnice 2003/87/ES o systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) 5 ;

(b)nařízení o „sdílení úsilí“ (EU) 2018/842 6 ;

(c)změna směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů 7 za účelem provedení nového cíle v oblasti klimatu do roku 2030;

Silné vazby existují rovněž s dalšími iniciativami Komise v oblasti ochrany a zlepšování pohlcování uhlíku pomocí přírodních zdrojů, zlepšování odolnosti lesů EU vůči změně klimatu, obnovy znehodnocené půdy a ekosystémů, zavodňování rašelinišť a podpory bioekonomiky, včetně využívání trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném respektování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost:

a) strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 8 ;

b) strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy 9 ;

c) [Lesní strategie EU 10 ];

d) [cíle EU pro obnovu přírody] 11 ;

e) strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu 12 ;

f) strategie EU pro snížení emisí methanu 13 ;

g) [strategie EU v oblasti půdy 14 ];

h) Udržitelné biohospodářství pro Evropu 15 ;

i) akční plán pro oběhové hospodářství pro čistší a konkurenceschopnější Evropu 16 ;

j) akční plán pro nulové znečištění 17 ;

k) dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU 18 .

Soulad s ostatními politikami Unie

Návrhy balíčku „Fit for 55“ by měly být v souladu se všemi opatřeními a politikami EU a měly by pomoci EU dosáhnout vyššího cíle pro rok 2030 a úspěšného a spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě do roku 2050, jak uvádí Komise ve sdělení Zelená dohoda pro Evropu. Tato iniciativa je tak spojena s mnoha dalšími oblastmi politiky, včetně vnějších politik Unie.

Komise vylepšuje své pokyny pro zlepšování právní úpravy a podpůrné nástroje tak, aby byly všechny iniciativy EU v souladu s ekologickým mottem „neškodit“. 

Nástroj pro technickou podporu pomáhá členským státům při navrhování a provádění reforem. Podpora se poskytuje na žádost a zahrnuje širokou škálu oblastí politiky, včetně plánů pro oživení a odolnost, ekologické transformace a otázek souvisejících s odvětvím LULUCF.

Odvětví LULUCF je spojeno se všemi ekosystémy a hospodářskými činnostmi, které jsou závislé na půdě a jejích službách. Nařízení o LULUCF proto představuje synergie s ostatními politikami EU, které se týkají činností souvisejících s půdou, zejména se společnou zemědělskou politikou 19 , politikami v oblasti životního prostředí a energetickou politikou, zejména pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem návrhu je článek 192 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). V souladu s článkem 191 a čl. 192 odst. 1 SFEU přispívá Evropská unie mimo jiné k uskutečňování těchto cílů: zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Změna klimatu představuje přeshraniční problém, který nelze vyřešit pouze na vnitrostátní či místní úrovni. Opatření v oblasti klimatu musí být koordinována na evropské a pokud možno i na celosvětové úrovni. Opatření EU jsou odůvodněna zásadou subsidiarity zakotvenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Evropská unie od roku 1992 pracuje na vývoji společných řešení a iniciativně prosazuje celosvětová opatření v boji proti změně klimatu. Opatření na úrovni EU se konkrétně zaměří na to, aby bylo zajištěno efektivní dodržení cílů na rok 2030 a dlouhodobých cílů v oblasti snižování emisí nákladově efektivním způsobem při současném zachování spravedlivého přístupu a ekologické vyváženosti. Pravomoci EU v oblasti změny klimatu jsou potvrzeny a dále upřesněny ustanoveními článků 191 až 193 Smlouvy o fungování EU.

Zvýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 bude mít dopad na většinu, ne-li všechna odvětví hospodářství EU. Zvýšení tohoto cíle může navíc vyžadovat politická opatření v mnoha oblastech, a to i mimo oblasti klimatu, lesnictví a využívání půdy. Opatření přijatá členskými státy v rámci nařízení o LULUCF jsou silně provázaná s dalšími politikami, zejména v oblasti zemědělství, biologické rozmanitosti a ochrany přírodních stanovišť, přizpůsobování se změně klimatu a vzhledem k aspektům obnovitelných zdrojů energie také s energetickou politikou. Vzájemná provázanost mezi různými příslušnými politikami má přeshraniční dopad, cíle v oblasti snižování emisí a pohlcování jsou stanoveny pro jednotlivé členské státy a zásady, na jejichž základě budou členské státy podávat zprávy o dosažených výsledcích a měřit svůj pokrok při dosahování svých individuálních cílů a cílů EU jako celku, jsou stanoveny v nařízení (EU) 2018/1999 20 . Opatření na úrovni EU jsou nepostradatelná a koordinované politiky EU mají mnohem větší šanci dosáhnout do roku 2050 skutečné transformace na klimaticky neutrální ekonomiku.

Proporcionalita

Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů na období 2021–2030 nákladově efektivním způsobem při současném zajištění spravedlnosti a ekologické vyváženosti.

Evropský právní rámec pro klima stanoví závazný cíl Unie v oblasti klimatu na rok 2030, kterým je snížit do uvedeného roku domácí emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento návrh se týká velké části těchto emisí skleníkových plynů a za účelem dosažení daného cíle reviduje nařízení o LULUCF.

Volba nástroje

Cílů tohoto návrhu lze nejlépe dosáhnout změnou stávajícího nařízení o LULUCF, zavedením změn ve stávajícím legislativním rámci s cílem dosáhnout vyšších ambicí Unie v oblasti klimatu a současně zajištěním přímé a jednotné použitelnosti ustanovení v celé Unii.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nařízení o LULUCF vstoupilo v platnost v roce 2018, účinné je však od začátku roku 2021, a s přípravou na jeho provádění se proto teprve začalo. V rámci těchto příprav se již ukázaly některé problémy a prováděním. Zejména analýza integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu (NECP) 21 předložených členskými státy koncem roku 2019 ukázala, že členské státy zatím na odvětví LULUCF nepohlíží jako na nedílnou součást svých strategií v oblasti klimatu. Proces stanovení referenčních úrovní pro lesy za každý členský stát odhalil problémy spojené s uplatňováním tohoto složitého pravidla započítávání a u velkého počtu členských států se při budování kapacit ve prospěch přípravy na provádění nařízení o LULUCF ukázaly problémy stojící za nedostatky ve vnitrostátních systémech monitorování a vykazování.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Počáteční posouzení dopadů za účelem získání zpětné vazby bylo zveřejněno dne 29. října 2020 po dobu čtyř týdnů, přičemž bylo zasláno celkem 93 odpovědí. Komise dále v období od 13. listopadu 2020 do 5. února 2021 za účelem shromáždění důkazů a zajištění větší transparentnosti uspořádala ke každému z návrhů veřejnou konzultaci. Konzultace o revizi nařízení o LULUCF se zúčastnilo 235 respondentů. Uvedli, že dávají přednost ambicióznějšímu cíli v oblasti pohlcování v odvětví LULUCF, což je možnost, kterou zvolilo 45 % respondentů (většinou členové akademické obce, občané EU a nevládní organizace). Druhá největší skupina, 35 % respondentů, většinou ze soukromého sektoru, upřednostňovala integrované cíle pro odvětví půdy. Pro 20 % respondentů, většinou orgánů veřejné správy, bylo nejvhodnější volbou posílení flexibility pomocí nařízení o „sdílení úsilí“. Podrobné shrnutí zpětné vazby k počátečnímu posouzení dopadů a výsledků veřejné konzultace je uvedeno v příloze 2 posouzení dopadů tohoto návrhu.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Kvantitativní posouzení hospodářských a sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí je založeno na integrovaném ekonomickém modelování využívání půdy institutem IIASA pomocí modelů GLOBIOM a G4M. Scénář politiky (MIX) zohledňuje pravděpodobné požadavky na biomasu z jiných odvětví a vychází z předpokladů scénáře 1.5TECH podle dlouhodobé strategie EU 22 , 23 . Scénář MIX předpokládá, že čistý propad v odvětví LULUCF bude do roku 2030 na podobné úrovni jako v období 2016–2018. Dopad konkrétních opatření ke snížení emisí nebo zvýšenému pohlcení byl modelován s křivkami mezních nákladů na snížení emisí. Tato analýza prokázala, že významného propadu v oblasti půdy lze dosáhnout s relativně nízkými náklady (5–10 EUR za tunu CO2). Ukázalo se rovněž, že nákladově efektivní snižování emisí vyžaduje opatření týkající se veškerého využívání půdy, jako je lepší obhospodařování lesů, zalesňování, zabránění odlesňování lesní půdy, vyčlenění půdy pro využívání organické půdy a lepší strategie obhospodařování orné zemědělské půdy.

Informace o příspěvku odvětví LULUCF k Zelené dohodě byly získány prostřednictvím smlouvy o poskytování služeb uzavřené s konsorciem externích odborníků, která se zaměřila mimo jiné na problémy, cíle a možnosti revize nařízení o LULUCF a na analýzu zpráv předložených členskými státy podle rozhodnutí o LULUCF (529/2013).

Další informace byly shromážděny prostřednictvím četných externích studií, jako je studie souladu v odvětví LULUCF, budování kapacit pro inventury skleníkových plynů, pilotní studie týkající se nízkouhlíkového zemědělství apod.

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů pro jednotlivé iniciativy jsou založena na integrovaných modelových scénářích, které odrážejí interakci různých politických nástrojů s hospodářskými subjekty, s cílem zajistit vzájemnou komplementaritu, soudržnost a účinnost při dosahování cílů v oblasti klimatu do roku 2030 a 2050.

Posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu doplňuje analýzu provedenou v posouzení dopadů z roku 2020, které podporuje plán na dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Tím byl vytvořen analytický základ pro stanovení cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o alespoň 55 % ve srovnání s rokem 1990, cíle klimatické neutrality v odvětví půdy pro rok 2035 a celounijního cíle klimatické neutrality do roku 2050.

Posouzení dopadů, které je připojeno k tomuto návrhu, bylo navíc připraveno a vypracováno v souladu s příslušnými pokyny pro zlepšování právní úpravy a doporučeními Výboru pro kontrolu regulace, který k němu dne 19. dubna 2021 vydal kladné stanovisko s výhradami. Doporučená zlepšení navržená výborem byla reflektována v konečné verzi.

   Problémy a cíle

Posouzení dopadů identifikovalo tři hlavní problémy včetně příslušných hybných sil a cílů.

Prvním problémem je, že pohlcování uhlíku v odvětví půdy v posledních letech klesá, přičemž důvodem jsou rostoucí míra těžby související s poptávkou po dřevu a stárnutím lesů, pokračující emise z organické půdy, přírodní katastrofy a nedostatek politických a finančních pobídek. Prvním cílem tohoto návrhu je zastavit a zvrátit tento trend v souladu s cílem dosáhnout v roce 2035 klimaticky neutrálního odvětví půdy.

Druhým problémem je nedostatečné začlenění odvětví půdy do politik v oblasti klimatu, a to kvůli skutečnosti, že odvětví zemědělství a LULUCF nemají žádný integrovaný cíl, jsou upravena dvěma různými právními předpisy, přičemž v obou se uplatňují pravidla flexibility, která představují určitá omezení. Odpovídajícím cílem je zajistit spravedlivý, flexibilní a integrovaný rámec politiky v oblasti klimatu s cílem podnítit účinnou tvorbu a provádění politik a posílit nákladově efektivní a synergická zmírňující opatření v odvětví půdy. To je obzvláště důležité vzhledem k vysokému potenciálu pro zvýšení synergií mezi opatřeními ke zmírnění změny klimatu a opatřeními na ochranu životního prostředí souvisejícími s obhospodařováním půdy jak v oblastech zemědělství a lesnictví, tak v přírodních a polopřírodních oblastech. Obnova ekosystémů bohatých na uhlík i udržitelné využívání půdy a lesů přispěje k řešení krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.

Třetím problémem je, že pravidla započítávání, monitorování a vykazování zakotvená ve stávajícím nařízení o LULUCF jsou problematická z hlediska provádění. Zejména se ukázalo, že postup pro stanovení referenčních úrovní pro lesy je zatěžující a v odvětví LULUCF přetrvává mnoho nedostatků co do přesnosti odhadů. Na tento problém reaguje cíl zjednodušit pravidla započítávání a využít příležitostí, které skýtají stávající technologie monitorování půdy a datové soubory, aby bylo možné lépe sledovat klimatickou výkonnost odvětví LULUCF.

   Možnosti politiky

V návaznosti na tuto analýzu a na prvky uvedené ve sdělení s názvem Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 byly v posouzení dopadů popsány tři možnosti.

První možnost se zabývá alternativními způsoby navrhování vnitrostátních cílů v odvětví LULUCF za předpokladu, že mezi tímto odvětvím a odvětvími, na něž se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“, není možná žádná flexibilita. Jedním z navrhovaných způsobů, jak uvedeného dosáhnout, je zjednodušit referenční hodnotu započítávání pro obhospodařovanou lesní půdu použitím historického průměru namísto referenční úrovně pro lesy. Dalším způsobem je stanovit jediný cíl pro pohlcování založený na všech emisích a pohlceních vykázaných v inventuře a rozdělit jej mezi členské státy podle emisí a pohlcení v poslední době a podle plochy obhospodařované půdy; cíl EU je stanoven v souladu s trajektorií směřující ke klimaticky neutrálnímu odvětví půdy v roce 2035.

Druhá možnost rovněž stanoví jediný cíl pro pohlcování založený na vykazovaných emisích a pohlcení, ale navrhuje nižší cíl EU pro rok 2030 odpovídající aktuální výkonnosti odvětví LULUCF (tj. průměr za období 2016–2018); doplněním možnosti vytvářet kredity LULUCF k dosažení souladu s cíli nařízení o „sdílení úsilí“ tato možnost vytváří pobídky k překročení cílů LULUCF a potenciálně dosažení úrovně pohlcení v souladu s trajektorií směřující ke klimaticky neutrálnímu odvětví půdy v roce 2035.

Třetí možnost kombinuje emise ze zemědělství a emise a pohlcení z odvětví LULUCF v rámci jediného pilíře „odvětví půdy“ a zahrnuje tři prvky: proces plánování k zajištění klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035, závazné vnitrostátní cíle pro odvětví půdy v roce 2030 a závazné vnitrostátní cíle pro odvětví půdy v roce 2035.

Upřednostňovanou možností je kombinace zjednodušených a ambicióznějších vnitrostátních cílů v odvětví LULUCF pro rok 2030 (stejně jako v rámci možnosti č. 1.2 nebo možnosti č. 2 v závislosti na úrovni cílů podle nařízení o „sdílení úsilí“) s celoevropským cílem klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035. Upřednostňovaná možnost rovněž zahrnuje postup plánování pro zmírňování změny klimatu pomocí opatření v odvětví půdy, vnitrostátní cíle v tomto odvětví pro rok 2035, které mají být stanoveny v pozdější fázi, a zdokonalené požadavky na monitorování a vykazování.

Účelnost právních předpisů a zjednodušování

V souladu se závazkem Komise ke zlepšování právní úpravy byl tento návrh vypracován inkluzivním způsobem na základě principů transparentnosti a neustálého zapojování zúčastněných stran.

Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie 24 . Zejména přispívá k cíli vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak je stanoveno v článku 37 Listiny základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové důsledky pro členské státy souvisejí s možností obchodování s přebytky v případě překročení příslušných cílů a s nutností vysoce kvalitního monitorování a vykazování v odvětví LULUCF, včetně např. opětovného využití programů EU (např. Copernicus) a zdrojů údajů, které se již používají pro jiné politiky.

Tento návrh předpokládá v roce 2025 komplexní přezkum údajů z národních inventur předložených členskými státy podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999 (dále jen „nařízení o správě“). Přezkum Komisi umožní stanovit roční cíle členských států v odvětví LULUCF na období 2026–2030 na základě průměrných emisí skleníkových plynů každého členského státu v letech 2021, 2022 a 2023. Aktualizuje rovněž postup přidělování emisí do roku 2030 pro účely nařízení o „sdílení úsilí“ a přezkoumá roční příděly na roky 2026–2030. Kromě toho bude zachován komplexní přezkum v roce 2027 pro účely souladu, jak je stanoveno v nařízení o správě. Tyto úkoly budou vyžadovat podporu externího dodavatele v odhadované ceně 2 milionů EUR za každý přezkum (2025, 2027).

Bude rovněž potřeba sekundární právní předpisy, které stanoví podrobná pravidla týkající se LULUCF v oblasti registru Unie, monitorování a vykazování emisí a ověřování zpráv o souladu. Provádění bude vyžadovat vývoj složitých informačních technologií v registru Unie kvůli novému typu povolenek spojených s flexibilitou mezi LULUCF a nařízením o „sdílení úsilí“ a kvůli novým provozovatelům (členské státy).

V návaznosti na změnu mechanismu vykazování a zajišťování souladu v roce 2026 bude navíc provádění vyžadovat komplexnější poskytování monitorování s využitím Evropské agentury pro životní prostředí a souvisejících datových služeb v rámci programu Copernicus.

Důsledky pro rozpočet EU jsou uvedeny v přiloženém legislativním finančním výkazu. Vývoj informační technologie a možnosti zadávání zakázek budou předmětem předběžného schválení Výborem Evropské komise pro informační technologie a kybernetickou bezpečnost.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Transparentní a pravidelné podávání zpráv o povinnostech členských států spolu s důkladnými kontrolami dodržování představují základní prvky, které zajišťují pokrok při plnění dlouhodobých závazků EU ke snížení emisí. Iniciativa vychází z procesu založeného na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a ze spolehlivého rámce pro transparentnost emisí skleníkových plynů a dalších informací o klimatu, které jsou uvedeny v nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Ve svém pravidelném posouzení pokroku využije Komise mimo jiné informace oznámené členskými státy podle výše uvedeného nařízení. To se týká informací o emisích skleníkových plynů, politikách a opatřeních, odhadech a adaptaci. Komise tyto informace využije rovněž k přezkumům provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a monitorování akčních programů pro životní prostředí. Informace získané od členských států mohou být doplněny o systematické místní pozorování atmosféry, jakož i o dálkový průzkum Země, například s využitím programu Copernicus.

Vyšší kvalita monitorování a vykazování emisí a jejich pohlcování v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví nabývá na významu zavedením cíle EU v oblasti čistého snížení emisí na základě údajů vykázaných v inventurách skleníkových plynů. Velký význam má rovněž soudržnost s ostatními politikami EU, které se rovněž zakládají na monitorování půdy – jako je společná zemědělská politika, politiky v oblasti biologické rozmanitosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie – což přináší významné synergie co do administrativy a nákladů. Díky vývoji technologií monitorování půdy existuje mnoho nenákladných možností včasného sledování změn ve využívání půdy (např. využíváním přístupů založených na dálkovém průzkumu Země, včetně satelitních družic Sentinel programu Copernicus nebo komerčně dostupných služeb). Tato aktuální digitální geoprostorová data pokrývající celou EU nejen usnadní vykazování skleníkových plynů, ale také pomohou směřovat zmírňující opatření do oblastí s nejvyšším potenciálem pro snížení emisí a obecněji umožní provést opatření v oblasti životního prostředí, biologické rozmanitosti, ochrany přírody a plánování využití půdy. Zásadní význam má proto modernizace přístupu k monitorování v souladu s nařízením o LULUCF, kterým se zavedly rovné podmínky pro všechny členské státy, pokud jde o používání srovnatelných a standardizovaných přístupů v souladu s dostupnými nástroji a technologiemi; tak bude zajištěno přijetí osvědčených postupů pro monitorování.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Nejdůležitější změny právního rámce LULUCF přispívající k dosažení vyšší úrovně ambicí Unie v oblasti klimatu se týkají těchto článků:

Článek 2 Oblast působnosti

Původní oblast působnosti stanovující „kategorie započítávání využití půdy“ se v pozměněném nařízení vztahuje pouze na období 2021–2025. Obhospodařované mokřady jsou zahrnuty do oblasti působnosti změny na období 2021–2025 pouze u členských států, které oznámily záměr zahrnout je do 31. prosince 2020 (tuto možnosti zvolily pouze dva členské státy).

Oblast působnosti na období 2026–2030 je založena přímo na emisích a pohlceních vykázaných v rámci inventury skleníkových plynů podle nařízení (EU) 2018/1999 a přesně odráží kategorie vykazování stanovené ve společném formuláři pro vykazování podle pokynů stanovených v Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) pro vykazování (např. rašeliniště a těžba rašeliny jsou zahrnuty do kategorie mokřadů).

Oblast působnosti pro kombinované využívání půdy a jiné emise ze zemědělství než CO2 od roku 2031 je zavedena v posledním odstavci, který rovněž odráží kategorie vykazování stanovené ve společném formuláři pro vykazování.

Článek 4 Závazky a cíle

V původním článku 4 byl výraz „závazky“ použit k vyjádření povinnosti bez konkrétně vyčísleného cíle. Nový článek 4 „Závazky a cíle“ bude revidován tak, aby odrážel tři období:

Závazky pro období 2021–2025

Podle stávajících pravidel jsou členské státy povinny zajistit, aby emise skleníkových plynů nepřekročily pohlcení, vypočtené jako součet celkových emisí a celkových pohlcení v kategoriích započítávání definovaných v oblasti působnosti (čl. 2 odst. 1); „pravidlo nulového pasivního zůstatku“. Tyto závazky budou omezeny pouze na první období uplatňování pozměněného nařízení, tj. od roku 2021 do roku 2025.

Cíle členských států pro období 2026–2030

Pro období 2026–2030 bude stanoven cíl Unie dosáhnout do roku 2030 čistého pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2, a to na základě inventury skleníkových plynů z let 2016, 2017 a 2018. Cíl Unie spočívající v čistém pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 bude rozdělen mezi členské státy s cílem stanovit závazné vnitrostátní cíle minimálního čistého pohlcení, jichž se má dosáhnout v roce 2030 podle tabulky v příloze IIa.

Pro využití nejnovějších údajů mluví dva důvody. Za prvé, výchozí bod trajektorie by měl být co nejblíže období souladu – to z technického hlediska odstraňuje potřebu stanovit referenční úroveň, jako je např. referenční úroveň pro lesy. Za druhé, inventární výkazy odvětví LULUCF počínaje inventurou předloženou v roce 2023 budou první, které budou podléhat podmínkám nařízení o správě, a tudíž se na ně budou vztahovat přísnější požadavky. Komise přijme v roce 2025 na základě výsledků komplexního přezkumu vykázané inventury skleníkových plynů prováděcí akt, kterým pro každý členský stát na základě ověřených emisí a pohlcení z let 2021, 2022 a 2023 stanoví roční cíle. Nejnovější revidované údaje proto poslouží jako základ pro stanovení roční trajektorie cílů na období 2026–2029 k dosažení vnitrostátních cílů čistého pohlcení pro rok 2030.

Cíl na rok 2030 bude výchozím bodem postupu v odvětví půdy v období let 2030–2050 pro dosažení klimatické neutrality celého hospodářství a umožní sledovat pokrok směrem k nulovým čistým emisím skleníkových plynů do roku 2050.

Závazky k dosažení klimatické neutrality v roce 2035

Od roku 2031 bude odvětví LULUCF zahrnovat i jiné emise než CO2 ze zemědělství a účelem pozměněného nařízení bude splnění cíle dosáhnout klimatické neutrality na úrovni celounijních emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v kombinovaných odvětvích nejpozději do roku 2035; dále pak do tohoto data dosáhnout nulové čisté emise a následně dosahovat záporných emisí. Členské státy jsou povinny přispívat k dosažení společného cíle a do června 2024 musí ve svých aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu uvést, jak tohoto cíle dosáhnout. S ohledem na předložené plány navrhne Komise do konce roku 2025 cíle pro jednotlivé členské státy a opatření na úrovni EU v období po roce 2030. Individuální cíle pro členské státy na období po roce 2030 budou předmětem posouzení dopadů a nového legislativního návrhu.

Počínaje rokem 2036 bude muset kombinované odvětví zvýšit míru pohlcování uhlíku, aby se vyrovnaly zbývající emise v jiných odvětvích, a to na základě spolehlivého systému certifikace pohlcování uhlíku. Tento rámec politiky by mohl začít postupně propojovat odvětví půdy s jinými odvětvími (i mimo oblast zemědělství), která vyčerpala své možnosti snížení emisí nebo která například dosáhla úrovně více než 90% snížení emisí. Byla by tak zachována pobídka k trvalému zvyšování pohlcování uhlíku v kombinovaných odvětvích až do roku 2050.

Článek 9 Započítávání výrobků z vytěženého dřeva

Sdělení Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 poukazuje na iniciativy týkající se nízkouhlíkového zemědělství a certifikace pohlcování uhlíku, které by v období do roku 2030 měly být postupně zaváděny. Proto je třeba podporovat takové nové obchodní modely, které zvyšují ukládání uhlíku, a zároveň je třeba, aby uživatelé půdy vyvinuli nezbytné úsilí k zamezení dalšímu vyčerpávání zásob uhlíku, zejména v půdě.

Návrh zavede jednoznačnější cestu k novým výrobkům (stavební materiály, vlákna/polymery) a přesměruje smysl článku tak, aby působil jako zastřešení pro certifikaci pohlcování uhlíku / nízkouhlíkového zemědělství a zakotvil výrobky z vytěženého dřeva jako jeden z příkladů takových produktů.

Článek 12 Obecná flexibilita

Podle pozměněného nařízení si již členské státy nebudou moci ke konci období 2021–2025 ponechávat své přebytky pohlcených emisí. Tato změna však zajistí, že se podíl z přebytku emisí pohlcených členskými státy ke konci období 2021–2025 převede do zřízeného mechanismu flexibility v druhém období od roku 2026 do roku 2030 (viz nově vložený článek 13b).

Kromě toho budou členské státy povinny podávat zprávy o využití příjmů z obchodování s přebytky a očekává se, že tyto příjmy znovu investují do projektů v oblasti ochrany klimatu.

Článek 13 Flexibilita při obhospodařování lesní půdy

Oblast působnosti stávajícího článku 13 bude omezena na účetní období 2021–2025, přičemž celková dostupná flexibilita bude odpovídat podílu přebytečné flexibility, který členské státy nevyužily v období 2021–2025 podle článku 13.

Přebytek po prvním období se očekává proto, že lesy ve velkých členských státech pohlcují v současné době v čistém vyjádření výrazně více, než stanovují přijaté referenční úrovně pro lesy. V důsledku toho téměř všechny členské státy bohaté na lesy pravděpodobně splní své závazky podle nařízení o LULUCF na období 2021–2025, aniž by musely použít svou flexibilitu. Je proto pravděpodobné, že značná část dostupné flexibility by zůstala nevyužita a v rámci nově zřízeného mechanismu pro přerozdělení nevyužité kompenzace za obhospodařovanou lesní půdu by mohla posloužit členským státům zasaženým nepříznivými přírodními jevy.

Kromě toho bude zrušeno stávající ustanovení týkající se zvláštní flexibility pro Finsko a v pozměněném nařízení jej nahradí článek13a.

Článek 13a Dodatečné kompenzace

Podobně jako v případě článku 13 bude uplatňování tohoto článku omezeno na započítávání během prvního období souladu 2021–2025 a hlavním důvodem pro jeho existenci je snaha odstranit veškeré nejednoznačnosti ve výkladu rozsahu zvláštní flexibility poskytnuté Finsku.

Touto změnou se výše dostupné kompenzace upřesní na 5 milionů tun ekvivalentu CO2, tj. polovinu stávajícího množství, neboť to se bude uplatňovat pouze do konce roku 2025. Kromě toho se uplatňování kompenzace za lesní půdu, která byla vykázána jako přeměněná na ostatní půdu, omezí do konce roku 2017. Kompenzace bude moci být použita pouze za účelem splnění závazku na období 2021–2025, aby se zajistilo, že žádné kredity nebudou použity k obchodování ani započítány do druhého období 2026–2030.

Článek 13b Mechanismus flexibility využívání půdy pro období 2026–2030

Vzhledem k tomu, že v důsledku změny směrem k vnitrostátnímu cíli založenému na vykazování budou stávající články 10 (přírodní škodlivé činitele) a 13 (flexibilita obhospodařované lesní půdy) od roku 2025 nadbytečné, zavádí se v pozměněném nařízení nový mechanismus flexibility pro období 2026–2030, který má členským státům pomoci vypořádat se s nejistotou v některých odvětvích, zejména pokud jde o přírodní katastrofy. Bude fungovat podle podobných zásad jako stávající článek 13 a rozšíří oblast působnosti z lesní půdy na veškerou půdu relevantní pro splnění cíle. Mechanismus by poté řešil veškeré neočekávané snížení čistého pohlcení u všech kategorií půdy, nejen u lesů, v důsledku škůdců, požárů a bouří, a to pod podmínkou, že členské státy předloží jasné důkazy v souladu se stávajícími kritérii (příloha VI).

Nové prvky (ve srovnání s původním článkem 13):

V období 2026–2030 lze jednotky z mechanismu flexibility využít k pokrytí plného rozsahu mezi cílem a vykazováním v každém členském státě, a to nejen pro lesní půdu.

Přístup k mechanismu flexibility v roce 2032 na období 2026–2030 je stanoven na polovinu maximálního množství stanoveného v příloze VII, tj. 178 milionů tun ekvivalentu CO2.

Veškeré nevyužité množství by mohlo být rozhodnutím Komise a prostřednictvím registru přerozděleno členským státům, v nichž je prokázána vyšší potřeba, zejména pokud jde o přírodní škodlivé činitele, v souladu se zásadami uvedenými v příloze VI, a jejichž potřeba přesahuje předem stanovené úrovně pro jednotlivé členské státy podle přílohy VII.

Článek 13c Správa cílů

S přechodem na vnitrostátní roční cíle pro čistá pohlcení v období 2026–2030 budou zavedeny podobné zásady, jaké existují v rámci pro zajištění souladu podle nařízení (EU) 2018/842 o sdílení úsilí, jako jsou sankce za nedodržení ve výši 8 % rozdílu oproti plnění v roce 2030, pokud jde o následné stanovení cíle/příděly po roce 2030. V případě, že členský stát nesplní svůj cíl pro rok 2030 na konci druhého období souladu, a to ani přes možnost převodu z jiného členského státu, a příslušný podíl v rámci mechanismu flexibility, rozdíl mezi jeho cílem na rok 2030 a čistým snížením emisí skutečně dosaženým v roce 2030 se přičte k jeho cíli stanovenému pro rok 2031.

Změna nařízení (EU) 2018/1999

Důvodem změny nařízení (EU) 2018/1999 25 společně s nařízením (EU) 2018/841 je skutečnost, že obsahuje pravidla pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování a pro sledování pokroku členských států při dosahování cílů podle nařízení (EU) 2018/841.

Změna článku 4 nařízení (EU) 2018/1999 odráží ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu vnitrostátní cíle stanovené na období 2026–2030 a závazek dosažení klimatické neutrality v roce 2035. Změna článku 38 umožňuje provést v roce 2025 komplexní přezkum údajů z národních inventur, aby bylo možné stanovit vnitrostátní roční cíle členských států v období 2026–2030. Změna části 3 přílohy V navíc zavedla opatření zvyšující přesnost monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví LULUCF.

2021/0201 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 26 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 27 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Pařížská dohoda přijatá v prosinci roku 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu roku 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“). Její smluvní strany se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací.

(2)Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, které Komise přijala dne 11. prosince 2019 28 . S ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie nezbytnost a hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostly.

(3)V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném závazku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 29 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství nejméně o 55 % v porovnání s úrovněmi roku 1990.

(4)V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 30 Unie zakotvila v právním řádu cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality svého hospodářství. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný závazek Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. Příspěvek čistého pohlcení k cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 je omezen na 225 milionů tun ekvivalentu CO2. V souvislosti s nařízením (EU) 2021/1119 Komise v příslušném prohlášení znovu potvrdila svůj záměr navrhnout revizi nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 31 v souladu s cílem zvýšit do roku 2030 čisté pohlcení uhlíku na úroveň přesahující 300 milionů tun ekvivalentu CO2 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.

(5)S cílem přispět k ambicióznějšímu snížení čistých emisí skleníkových plynů ze 40 % na nejméně 55 % oproti úrovni z roku 1990 by měly být pro každý členský stát stanoveny závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v období 2026–2030 (obdobně ke stanovení ročních emisních přídělů v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 32 ), což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. Metodika použitá ke stanovení vnitrostátních cílů na rok 2030 by měla zohlednit průměrné emise skleníkových plynů a jejich pohlcování z let 2016, 2017 a 2018, které vykazují jednotlivé členské státy, a měla by odrážet stávající výsledky, co se týče zmírňování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, a podíl každého členského státu na ploše obhospodařované půdy v Unii, a to s přihlédnutím ke schopnosti daného členského státu zlepšit svou výkonnost v odvětví prostřednictvím postupů obhospodařování půdy nebo změn ve využívání půdy, které jsou přínosem pro klima a biologickou rozmanitost.

(6)Závazné roční cíle pro čisté pohlcení skleníkových plynů by měly být stanoveny pro každý členský stát lineární trajektorií. Tato trajektorie by měla začínat v roce 2022 na základě průměrných emisí skleníkových plynů vykázaných daným členským státem v letech 2021, 2022 a 2023 a skončit v roce 2030 na hodnotě cíle stanoveného pro daný členský stát. Pro členské státy, které zdokonalují svou metodiku výpočtu emisí a pohlcení, by měla být zavedena koncepce technické opravy. Cíl tohoto členského státu by měl být doplněn o technickou opravu odpovídající dopadu změny metodiky na cíle a úsilí členského státu o jejich dosažení, aby byla respektována ekologická vyváženost.

(7)Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 33 byla nastíněna možnost kombinovat emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 s čistým pohlcením souvisejícím s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím, a vytvořit tak nově regulované odvětví půdy. Tato kombinace přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Za tímto účelem by měla být posílena povinnost členských států předkládat integrované plány zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy.

(8)Odvětví půdy se může přibližně do roku 2035 rychle stát klimaticky neutrálním, a to nákladově efektivním způsobem. Následně by mohlo přispět k většímu pohlcování skleníkových plynů než k uvolňování jejich emisí. Společný závazek, jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality v odvětví půdy v roce 2035 na úrovni EU, může poskytnout potřebnou jistotu při plánování, aby mohla být v krátkodobém horizontu stimulována zmírňující opatření v odvětví půdy, vzhledem k tomu, že může trvat mnoho let, než tato opatření přinesou požadované výsledky v oblasti zmírňování změny klimatu. Kromě toho se předpokládá, že odvětví půdy se v roce 2050 stane největším odvětvím v EU, pokud jde o tok skleníkových plynů. Je proto obzvláště důležité ukotvit toto odvětví na trajektorii, která může do roku 2050 účinně vést k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů. Do poloviny roku 2024 by členské státy měly předložit své aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 34 . Tyto plány by měly zahrnovat příslušná opatření, jimiž každý členský stát nejlépe přispěje ke společnému cíli dosažení klimatické neutrality v odvětví půdy na úrovni EU v roce 2035. Na základě těchto plánů by Komise měla navrhnout vnitrostátní cíle, které zajistí, aby emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v celé Unii a emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 byly do roku 2035 alespoň vyrovnané. Na rozdíl od cíle EU, jímž je dosáhnout do roku 2035 klimatické neutrality v odvětví půdy, budou tyto vnitrostátní cíle pro každý členský stát závazné a vymahatelné.

(9)Pravidla započítávání stanovená v článcích 6, 7, 8 a 10 nařízení (EU) 2018/841 byla navržena tak, aby určila, do jaké míry by zmírňování dopadů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví mohlo přispět k cíli EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů o 40 %, který odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví nezahrnoval. V zájmu zjednodušení regulačního rámce pro toto odvětví by se stávající pravidla započítávání neměla používat po roce 2025 a soulad s vnitrostátními cíli členských států by měl být ověřován na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení. Tím se zajistí metodický soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 35 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 36 a stanovení nového cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů nejméně o 55 %, který zahrnuje rovněž odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.

(10)Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a ve svých lesích. V období do roku 2030 je třeba zavádět nové obchodní modely založené na pobídkách pro nízkouhlíkové zemědělství a na certifikaci pohlcování uhlíku. Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie výrobků ukládajících uhlík. Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. Vytvářejí rovněž příležitosti k vzniku nových pracovních míst a poskytují pobídky pro příslušnou odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností.

(11)S ohledem na specifika odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že členské státy musí zvýšit svou výkonnost, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, by členským státům měla být i nadále k dispozici celá řada možností flexibility, včetně obchodování s přebytky a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.

(12)V důsledku zrušení stávajících pravidel započítávání po roce 2025 jsou potřeba alternativní opatření pro přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, škůdci a bouře, s cílem řešit nejistoty způsobené přírodními procesy nebo v důsledku změny klimatu v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví. V roce 2032 by měl být členským státům k dispozici mechanismus flexibility související s přírodními škodlivými činiteli za předpokladu, že již vyčerpaly všechny ostatní možnosti flexibility, které mají k dispozici, zavedly vhodná opatření ke snížení zranitelnosti své půdy vůči těmto škodlivým činitelům a zároveň se podařilo splnit cíl Unie v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví pro rok 2030.

(13)Stanovením závazných vnitrostátních ročních cílů pro pohlcení skleníkových plynů na základě vykazovaných emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování od roku 2026 by měla být stanovena pravidla pro plnění cílů. Zásady stanovené v nařízení (EU) 2018/842 by se měly použít obdobně, přičemž sankce za nedodržení by se měla vypočítat tak, že k údaji o emisích skleníkových plynů vykázaných členským státem v následujícím roce bude připočteno 108 % rozdílu mezi přiděleným cílem a čistým pohlcením vykázaným v daném roce.

(14)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení nařízení (EU) 2018/841 týkajícího se stanovení ročních cílových přídělů pro členské státy by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 37 .

(15)Za účelem stanovení cílů čistého pohlcení skleníkových plynů pro členské státy na období 2026–2030 by Komise měla provést komplexní přezkum s cílem ověřit údaje z inventury skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023. Za tímto účelem by měl být v roce 2025 proveden další komplexní přezkum nad rámec komplexních přezkumů, které má Komise provést v letech 2027 a 2032 v souladu s článkem 38 nařízení (EU) 2018/1999.

(16)Vzhledem ke změně cílů založených na vykazování je třeba emise skleníkových plynů a jejich pohlcování odhadnout s vyšší mírou přesnosti. Kromě toho sdělení Komise o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 38 , sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivý, zdravý a k životnímu prostředí šetrný potravinový systém 39 , Lesní strategie EU 40 , revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 41 a sdělení Komise nazvané Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu 42 budou vyžadovat lepší monitorování půdy, jež pomůže chránit a zvyšovat odolnost přírodních způsobů pohlcování uhlíku v celé Unii. Monitorování a vykazování emisí a pohlcení je třeba modernizovat pomocí pokročilých technologií dostupných v rámci programů Unie, jako je program Copernicus, a dalších digitálních údajů shromážděných v rámci společné zemědělské politiky, přičemž dojde k souběžné ekologické a digitální transformaci.

(17)Očekávané antropogenní změny ve využívání mořského a sladkovodního prostředí, například v důsledku plánovaného rozšíření výroby energie z moří, potenciální nárůst produkce akvakultury a zvyšující se úroveň ochrany přírody za účelem splnění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti ovlivní emise skleníkových plynů a jejich sekvestraci. V současné době nejsou tyto emise a pohlcení zahrnuty do standardních tabulek pro vykazování UNFCCC. Po přijetí metodiky vykazování Komise při provádění přezkumu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení zváží podávání zpráv o pokroku, proveditelnosti analýzy a dopadu rozšířeného podávání zpráv na mořské a sladkovodní prostředí na základě nejnovějších vědeckých důkazů o těchto tocích.

(18)Nařízení (EU) 2018/841 a (EU) 2018/1999 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2018/841 se mění takto:

(1)článek 1 se nahrazuje tímto:

                     Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví pravidla týkající se:

a)    závazků členských států v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, které přispívají k dosažení cílů Pařížské dohody a k naplňování cíle Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro období 2021–2025;

b)    započítávání emisí skleníkových plynů a pohlcování v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví a kontroly dodržování závazků uvedených v písmeni a) na období 2021–2025 ze strany členských států;

c)    cíle Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví na období 2026–2030;

d) cílů členských států pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví na období 2026–2030;

e)    závazků členských států přijmout nezbytná opatření zaměřená na společné dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2035 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví, včetně emisí ze zemědělství jiných než CO2.“;

(2)článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 43 , k nimž dojde v období 2021–2025 na území členských států v kterékoli z níže uvedených kategorií započítávání využití půdy:

a) využití půdy vykazované jako orná půda, travní porosty, mokřady, sídla nebo ostatní půda, která byla přeměněna na lesní půdu („zalesněná půda“);

b) využití půdy vykazované jako lesní půda, která byla přeměněna na ornou půdu, travní porosty, mokřady, sídla nebo ostatní půdu („odlesněná půda“);

c) využití půdy vykazované jako jeden z níže uvedených druhů („obhospodařovaná orná půda“):

i)    orná půda zůstávající ornou půdou,

ii)    travní porosty, mokřady, sídla nebo ostatní půda přeměněné na ornou půdu,

iii)    orná půda přeměněná na mokřady, sídla nebo ostatní půdu;

d) využití půdy vykazované jako jeden z níže uvedených druhů („obhospodařované travní porosty“):

i)    travní porosty zůstávající travními porosty,

ii)    orná půda, mokřady, sídla nebo ostatní půda přeměněné na travní porosty,

iii)    travní porosty přeměněné na mokřady, sídla nebo ostatní půdu;

e) využití půdy vykazované jako lesní půda zůstávající lesní půdou („obhospodařovaná lesní půda“);

f)    pokud členský stát oznámil Komisi svůj záměr zahrnout takové využívání půdy do rozsahu svých závazků podle čl. 4 odst. 1 do 31. prosince 2020, využití půdy vykazované jako jeden z níže uvedených druhů („obhospodařované mokřady“):

   mokřady zůstávající mokřady,

   sídla nebo ostatní půda přeměněná na mokřady,

   mokřady přeměněné na sídla nebo ostatní půdu.

2. Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států v období 2026–2030 v kterékoli z níže uvedených kategorií vykazování využití půdy a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:

a) lesní půda;

b) orná půda;

c) travní porosty;

d) mokřady;

e) sídla;

f) ostatní půda;

g) výrobky z vytěženého dřeva;

h) ostatní;

i) atmosférická depozice;

j) vyplavování a odtékání dusíku.

3. Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států od roku 2031 v kterékoli z kategorií započítávání využití půdy uvedených v odst. 2 písm. a) až j) a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:

a) enterická fermentace;

b) hospodaření se statkovými hnojivy;

c) pěstování rýže;

d) zemědělské půdy;

e) řízené vypalování savan;

f) spalování zemědělských zbytků na polích;

g) vápnění půd;

h) používání močoviny;

i) „ostatní hnojiva obsahující uhlík“;

j) „ostatní“.“;

(3)článek 4 se nahrazuje tímto:

Článek 4

               Závazky a cíle

1. Pro období 2021–2025 každý členský stát s přihlédnutím k flexibilitám stanoveným v článcích 12, 13 a 13a zajistí, aby emise skleníkových plynů nepřekračovaly jejich pohlcení, přičemž příslušný výpočet je součtem celkových emisí a celkových pohlcení na jeho území ve všech kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1.

2. Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018.

Každý členský stát zajistí, aby s ohledem na možnosti flexibility stanovené v článcích 12, 13 a 13b roční součet jeho emisí skleníkových plynů a pohlcení na jeho území a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) nepřekročil v žádném roce období 2026–2030 limit stanovený lineární trajektorií a skončil v roce 2030 na cílové hodnotě stanovené pro daný členský stát v příloze IIa. Lineární trajektorie členského státu začíná v roce 2022.

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví roční cíle založené na lineární trajektorii pro čistá pohlcení skleníkových plynů pro každý členský stát, a to pro každý rok v období 2026–2029, vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2. Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy. Metoda stanovení technické opravy, která má být přidána k cílům členských států, bude uvedena v těchto prováděcích aktech. Pro účely těchto prováděcích aktů provede Komise komplexní přezkum posledních údajů z národních inventur za roky 2021, 2022 a 2023, jež členské státy předložily podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 16a.

4. Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až j) a v následujících letech dosáhnout v celé Unii záporných emisí. Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující společné dosažení cíle pro rok 2035.

Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 do 30. června 2024 předloží návrhy na příspěvek každého členského státu k čistému snížení emisí.“;

(4)v článku 6 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku zalesněné a odlesněné půdy vypočítané jako celkové emise a celková pohlcení pro každý rok v období 2021–2025.

2. Došlo-li ke změně ve využívání půdy z orné půdy, travních porostů, mokřadů, sídel nebo ostatní půdy na lesní půdu, může členský stát, odchylně od čl. 5 odst. 3 a nejpozději do roku 2025, po 30 letech ode dne této změny převést půdu z kategorie „půda přeměněná na lesní půdu“ do kategorie „lesní půda zůstávající lesní půdou“, pokud je takový krok náležitě odůvodněn na základě pokynů IPCC.“;

(5)v článku 7 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1. Každý členský stát započte emise a pohlcení v důsledku obhospodařované orné půdy vypočítané jako emise a pohlcení v období 2021–2025, od nichž se odečte pětinásobek průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařované orné půdy v daném členském státě v referenčním období 2005–2009.

2. Každý členský stát započte emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných travních porostů vypočítané jako emise a pohlcení v období 2021–2025, od nichž se odečte pětinásobek průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných travních porostů v daném členském státě v referenčním období 2005–2009.

3. Každý členský stát, který během období 2021–2025 zahrne do rozsahu svého závazku obhospodařované mokřady, započte emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v příslušném období, od nichž se odečte pětinásobek průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2009.“;

(6)článek 8 se mění takto:

(a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Každý členský stát započte emise a pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy vypočítané jako emise a pohlcení v období 2021–2025, od nichž se odečte pětinásobek referenční úrovně pro lesy daného členského státu.“;

(b)v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Členské státy předloží Komisi své vnitrostátní plány započítávání pro lesnictví včetně navrhované referenční úrovně pro lesy do 31. prosince 2018 pro období 2021–2025.“;

(c)odstavce 7, 8, 9 a 10 se nahrazují tímto:

„7. Členské státy oznámí Komisi své revidované navrhované referenční úrovně pro lesy vycházející v nezbytných případech z technických posouzení a případně z technických doporučení, a to do 31. prosince 2019 pro období 2021–2025. Komise navrhované referenční úrovně pro lesy, které jí oznámily členské státy, zveřejní.

8. Na základě navrhovaných referenčních úrovní pro lesy, které předložily členské státy, technického posouzení provedeného podle odstavce 6 tohoto článku a případně revidované navrhované referenční úrovně pro lesy předložené podle odstavce 7 tohoto článku přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, kterými se mění příloha IV za účelem stanovení referenčních úrovní pro lesy, které budou členské státy uplatňovat v období 2021–2025.

9. Pokud členský stát nepředloží Komisi svou referenční úroveň pro lesy ve lhůtách uvedených v odstavci 3 tohoto článku a případně v odstavci 7 tohoto článku, Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci pozměňující přílohu IV s cílem stanovit referenční úroveň pro lesy, kterou má tento členský stát uplatňovat v období 2021–2025, a to na základě případného technického posouzení provedeného podle odstavce 6 tohoto článku.

10. Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavcích 8 a 9 budou přijaty do 31. října 2020 pro období 2021–2025.“;

(7)článek 9 se mění takto:

(a)nadpis se nahrazuje tímto:

Výrobky pro ukládání uhlíku“;

(b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.“;

(8)článek 10 se mění takto:

(a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Na konci období 2021–2025 mohou členské státy vyjmout ze svých záznamů pro zalesněnou půdu a obhospodařovanou lesní půdu emise skleníkových plynů v důsledku přírodních škodlivých činitelů, které překračují průměrné emise způsobené přírodními škodlivými činiteli v období 2001–2020, po odstranění krajních statistických hodnot (dále jen „úroveň pozadí“). Tato úroveň pozadí se vypočte v souladu s tímto článkem a přílohou VI.“;

(b)v odst. 2 písm. b) se rok „2030“ nahrazuje rokem „2025“;

(9)článek 11 se mění takto:

(a)nadpis se nahrazuje tímto:

Flexibilita a správa“;

(b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

(c)„1. Členský stát může využít:

a) obecnou flexibilitu stanovenou v článku 12; a

b) flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou v článcích 13 a 13b ke splnění závazku uvedeného v článku 4.

Finsko může kromě možností flexibility uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) použít dodatečné kompenzace podle článku 13a.“

(10)článek 12 se mění takto:

(a)odstavec 3 se zrušuje;

(b)doplňují se nové odstavce 5 a 6, které znějí:

„5. Členské státy mohou použít příjmy z převodů podle odstavce 2 k boji proti změně klimatu v Unii nebo ve třetích zemích a o veškerých těchto opatřeních informují Komisi.

6. Každý převod podle odstavce 2 může být výsledkem projektu nebo programu v oblasti omezování emisí skleníkových plynů uskutečněného v prodávajícím členském státě a zaplaceného přijímajícím členským státem, pokud je vyloučeno dvojí započtení a zajištěna vysledovatelnost.“;

(11)článek 13 se nahrazuje tímto:

Článek 13

Flexibilita obhospodařované lesní půdy

„1. Pokud jsou v období 2021–2025 v určitém členském státě celkové emise v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 [při započítávání v souladu s tímto nařízením] vyšší než celková pohlcení, může tento členský stát za účelem dodržení čl. 4 odst. 1 využít flexibilitu obhospodařované lesní půdy stanovenou tímto článkem.

2. Pokud je v období 2021–2025 výsledek výpočtu podle čl. 8 odst. 1 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat výsledné emise za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) členský stát do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnul již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů a

b) celkové emise v Unii nepřesahují celková pohlcení v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení v období 2021–2025.

Komise zajistí, aby se při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie nepřekračují celková pohlcení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), zabránilo dvojímu započtení v členských státech, zejména při uplatňování flexibilit stanovených v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.

3. Kompenzace uvedená v odstavci 2 se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti referenční úrovni pro lesy daného členského státu a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII na období 2021–2025.

4. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti referenční úrovni pro lesy, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2021–2025. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.“;

(12)vkládá se nový článek 13a, který zní:

„Článek 13a

Dodatečné kompenzace

1. Finsko může v období 2021–2025 využít kompenzace až do výše dodatečných 5 milionů tun ekvivalentu CO2 započtených emisí v rámci kategorií započítávání využití půdy obhospodařovaná lesní půda, odlesněná půda, obhospodařovaná orná půda a obhospodařované travní porosty, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) Finsko do své strategie předložené podle článku 15 nařízení (EU) 2018/1999 zahrnulo již prováděná nebo plánovaná konkrétní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně zvýšení propadů a rezervoárů z lesů;

b) celkové emise v Unii nepřesahují celková pohlcení v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení v období 2021–2025.

Komise zajistí, aby se při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie nepřekračují celková pohlcení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. b), zabránilo dvojímu započtení v členských státech, zejména při uplatňování flexibilit stanovených v článcích 12 a 13 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842.

2. Dodatečné kompenzace jsou omezeny na:

a) množství přesahující flexibilitu obhospodařované lesní půdy dostupnou Finsku v období 2021–2025 podle článku 13;

b) emise způsobené historickou změnou z lesní půdy na jakoukoli jinou kategorii využití půdy, k níž došlo nejpozději 31. prosince 2017;

c) soulad s článkem 4.

3. Dodatečné kompenzace nesmí být předmětem převodu podle článku 12 tohoto nařízení nebo článku 7 nařízení (EU) 2018/842.

4. Veškeré nevyužité dodatečné kompenzace z objemu 5 milionů tun ekvivalentu CO2 uvedené v odstavci 1 se zruší.

5. Ústřední správce provádí ustanovení odst. 2 písm. a) a odstavců 3 a 4 tohoto článku v registru Unie zřízeném podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1999.“;

(13)vkládá se nový článek 13b, který zní:

„Článek 13b

Mechanismus flexibility využívání půdy na období 2026–2030

1. V registru Unie zřízeném podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1999 se zavede mechanismus flexibility využívání půdy odpovídající množství až 178 milionů tun ekvivalentu CO2 s výhradou splnění cíle Unie uvedeného v čl. 4 odst. 2. Mechanismus flexibility je k dispozici navíc k flexibilitě stanovené v článku 12.

2. Pokud je v období 2026–2030 rozdíl, započtený a vykazovaný v souladu s tímto nařízením, mezi ročním součtem emisí skleníkových plynů a pohlcení na území členského státu a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a odpovídajícím cílem kladný, může tento členský stát využít flexibilitu stanovenou v tomto článku, aby splnil svůj cíl stanovený podle čl. 4 odst. 2.

3. Pokud je v období 2026–2030 výsledek výpočtu podle odstavce 2 kladný, je dotčený členský stát oprávněn kompenzovat nadměrné emise za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) členský stát zahrnul do svého aktualizovaného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu předloženého podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 probíhající nebo plánovaná zvláštní opatření s cílem zajistit zachování nebo případně posílení všech propadů a rezervoárů půdy a snížit zranitelnost půdy vůči přírodním škodlivým činitelům;

b) členský stát vyčerpal všechny ostatní možnosti flexibility dostupné podle článku 12 tohoto nařízení nebo čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842;

c) rozdíl mezi ročním úhrnem všech emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení na území Unie a ve všech kategoriích vykazování využití půdy uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) a cílem Unie [310 milionů tun ekvivalentu CO2 čistých pohlcení] je v období 2026–2030 záporný.

Při posuzování toho, zda celkové emise v rámci Unie překračují celková pohlcená množství podle prvního pododstavce písm. c), Komise určí, zda je třeba zahrnout 20 % čistých pohlcených množství, která si členské státy neponechaly z období 2021–2025, a to na základě dopadu přírodních škodlivých činitelů a za použití informací předložených členskými státy v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Komise v tomto posouzení rovněž zajistí, aby členské státy zabránily dvojímu započtení, zejména při uplatňování flexibility stanovené v článku 12 tohoto nařízení a v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2018/842.

4. Výše kompenzace uvedené v odstavci 3 tohoto článku se může vztahovat pouze na propady zaúčtované jako emise oproti cíli daného členského státu stanovenému v příloze IIa tohoto nařízení a nesmí překročit 50 % maximální výše kompenzace pro dotčený členský stát stanovené v příloze VII pro období 2026–2030.

5. Členské státy předloží Komisi důkazy o dopadu přírodních škodlivých činitelů vypočteném podle přílohy VI, aby byly způsobilé pro kompenzace zbývajících propadů započítaných jako emise oproti cíli daného členského státu uvedenému příloze IIa, a to až do plné výše kompenzace nevyužité jinými členskými státy stanovené v příloze VII pro období 2026–2030. V případě, že žádost o kompenzaci přesáhne výši nevyužité dostupné kompenzace, rozdělí se kompenzace poměrným dílem mezi dotčené členské státy.“;

(14)vkládá se nový článek 13c, který zní:

„Článek 13c

Správa cílů

Pokud přezkoumané emise skleníkových plynů a pohlcení členského státu v roce 2032 překročí roční cíle daného členského státu pro kterýkoli konkrétní rok období 2026–2030, s přihlédnutím k flexibilitě uplatněné podle článků 12 a 13b, použije se toto opatření:

K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.“;

(15)v článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Do 15. března 2027 pro období 2021–2025 a do 15. března 2032 pro období 2026–2030 předloží členské státy Komisi zprávu o souladu obsahující bilance celkových emisí a celkových pohlcení za příslušné období pro každou kategorii započítávání využití půdy uvedenou v čl. 2 odst. 1 písm. a) až f) pro období 2021–2025 a pro každou kategorii uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) až j) pro období 2026–2030, a to s použitím pravidel započítávání stanovených v tomto nařízení.

Zpráva o souladu musí obsahovat posouzení:

a) politik a opatření týkajících se kompromisů;

b) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

c) synergií mezi zmírňováním změny klimatu a biologickou rozmanitostí.

Zpráva musí rovněž obsahovat, v příslušných případech, podrobnosti o záměru využít flexibility podle článku 11 a související množství nebo o skutečném využití těchto flexibilit a související množství.“;

(16)v článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Za účelem doplnění tohoto nařízení přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení, aby stanovila pravidla pro zaznamenávání a přesné provádění následujících operací v registru Unie zřízeném podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1999:

a) množství emisí a pohlcení pro každou kategorii započítávání a vykazování využití půdy v každém členském státě;

b) provedení technické opravy podle čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení;

c) uplatnění flexibility podle článků 12, 13, 13a a 13b a

d) dodržování cílů podle článku 13c.“;

(17)vkládá se nový článek 16a, který zní:

„Článek 16a

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený podle čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1999. Výborem se rozumí výbor ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 44 .

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“;

(18)v článku 17 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do šesti měsíců po […] globálním hodnocení dohodnutém podle článku 14 Pařížské dohody zprávu o fungování tohoto nařízení, zahrnující v příslušných případech posouzení dopadů flexibilit uvedených v článku 11, jakož i o příspěvku tohoto nařízení k cíli Unie v oblasti celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a o jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody, zejména pokud jde o potřebu dalších politik a opatření Unie s ohledem na nezbytné posílení snižování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v Unii.

V návaznosti na tuto zprávu Komise dle svého uvážení předloží legislativní návrhy. Návrhy zejména stanoví roční cíle a správu zaměřené na cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2035 stanovený v čl. 4 odst. 4, další politiky a opatření Unie a rámec pro období po roce 2035, a to i v oblasti působnosti nařízení o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování v dalších odvětvích, jako je mořské a sladkovodní prostředí.“;

(19)příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení;

(20)text obsažený v příloze II tohoto nařízení se vkládá jako příloha IIa.“.

Článek 2

Nařízení (EU) 2018/1999 se mění takto:

(1)v článku 2 se doplňují nové body 63 a 64, které znějí:

„63) „geografickým informačním systémem“ počítačový systém, který dokáže zaznamenávat, uchovávat, analyzovat a zobrazovat geograficky podmíněné informace;

64) „žádostí na základě zeměpisné polohy a rozlohy“ elektronický formulář žádosti, který zahrnuje IT žádost na základě geografického informačního systému, který příjemcům umožňuje nahlásit rozlohy zemědělských pozemků zemědělského podniku a nezemědělských ploch, pro které se požaduje platba.“;

(2)v článku 4 se v písm. a) bodě 1) podbod ii) nahrazuje tímto:

„závazky a vnitrostátní cíle členského státu týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/841 a příspěvky členského státu k dosažení cíle Unie dosáhnout do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů a poté dosáhnout záporných emisí podle čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení;“;

(3)článek 38 se mění takto:

(a)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„V roce 2025 provede Komise komplexní přezkum údajů z národních inventur předložených členskými státy podle čl. 26 odst. 4 tohoto nařízení s cílem určit roční cíle pro snížení čistých emisí skleníkových plynů členských států podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2018/841 a určit roční emisní příděly členských států podle čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2018/842.“;

(b)v odstavci 2 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Součástí komplexního přezkumu uvedeného v odstavcích 1 a 1a jsou:“;

(c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Po dokončení komplexního přezkumu provedeného podle odstavce 1 Komise pomocí prováděcích aktů určí celkový součet emisí pro příslušná léta na základě opravených údajů o inventurách pro jednotlivé členské státy rozdělený mezi údaje o emisích relevantní pro článek 9 nařízení (EU) 2018/842 a údaje o emisích zmíněné v části 1 písmeni c) přílohy V tohoto nařízení a určí celkový součet emisí a pohlcení relevantní pro článek 4 nařízení (EU) 2018/841.“;

(4)příloha V se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Obsah

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh/podnět se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030

1.2.Příslušné oblasti politik 

Opatření v oblasti klimatu 

Okruh 3 „Přírodní zdroje a životní prostředí“

Hlava 9 – Životní prostředí a opatření v oblasti klimatu

1.3.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 45  

 prodloužení stávající akce 

sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

Revidovat nařízení 2018/841 o LULUCF tak, aby bylo v souladu s cílem v oblasti klimatu do roku 2030, tj. dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% snížení čistých emisí skleníkových plynů pod úroveň roku 1990 a postupné a vyvážené trajektorie směřující ke klimatické neutralitě do roku 2050, a to nákladově efektivním a konzistentním způsobem při zohlednění potřeby spravedlivé transformace a potřeby, aby k úsilí EU v oblasti klimatu přispěla všechna odvětví.

1.4.2.Specifické cíle

Specifický cíl č. 1

Klimaticky neutrální odvětví půdy do roku 2035: sdělení Komise z roku 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny“ jasně uvádí, že máme-li do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, potřebujeme pohlcování uhlíku výrazně zvýšit. Pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 musí EU zvrátit nedávný pokles pohlcování uhlíku v odvětví půdy a již v tomto desetiletí zahájit provádění opatření ke zvýšení pohlcování, protože doba potřebná pro zmírňování změny klimatu v odvětví půdy je poměrně dlouhá.        

Specifický cíl č. 2

Spravedlivý, flexibilní a integrovaný rámec politiky v oblasti změny klimatu pro odvětví půdy: vzhledem k tomu, že možnosti zvýšení pohlcování uhlíku jsou mezi členskými státy rozděleny nerovnoměrně a multifunkčnost půdy vytváří synergie a kompromisy, bude třeba, aby revize nařízení o LULUCF zajistila spravedlivý, flexibilní a integrovaný politický rámec, včetně specifikace ročních přídělů na období 2026–2030 jak v rámci odvětví LULUCF, tak i nařízení o „sdílení úsilí“.

Specifický cíl č. 3

Zjednodušení pravidel pro LULUCF: stávající pravidla pro LULUCF jsou často složitá a vzhledem k novému cíli snížení o 55 % již nejsou zapotřebí; na základě získaných zkušeností, zejména pokud jde o stanovení referenčních úrovní pro lesy, lze řadu pojmů pro započítávání optimalizovat a zjednodušit. To může snížit náklady na provádění a zlepšit začlenění odvětví LULUCF do celkových vnitrostátních strategií v oblasti klimatu. Kromě toho musí systémy monitorování a vykazování lépe odrážet klimatickou účinnost odvětví.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Nejdůležitějším dopadem revize bude zvýšené pohlcování v odvětví LULUCF, aby se posílil příspěvek odvětví k ambicióznějšímu cíli EU v oblasti klimatu pro rok 2030, který byl oznámen v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu (–55 %). To souvisí s prvním cílem tohoto posouzení dopadů, kterým je, aby odvětví půdy bylo do roku 2035 klimaticky neutrální. Tento dopad bude mít vliv na orgány členských států, které budou muset navrhnout ambiciózní politiky v odvětví půdy k dosažení těchto cílů, a na správce půdy (zemědělci, správci lesů), kteří budou subjekty v praxi; obecněji řečeno má tento dopad vliv na všechny občany v Evropě i zbytku světa, neboť opatření v oblasti klimatu jsou veřejným statkem přeshraniční povahy.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Ukazatel č. 1: úroveň snížení emisí skleníkových plynů v EU v roce 2030 (cíl čistého snížení emisí skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak je zakotveno v evropském právním rámci pro klima).

Ukazatel č. 2: úroveň pohlcení skleníkových plynů v odvětvích LULUCF v roce 2030 (3XX milionů tun ekvivalentu CO2 v roce 2030).

Ukazatel č. 3: cíl klimatické neutrality v roce 2035 pro kombinované odvětví půdy (odvětví LULUCF a odvětví zemědělství produkující emise jiných skleníkových plynů než CO2).

Úrovně snížení emisí skleníkových plynů v EU se vykazují podle nařízení (EU) 2018/1999 a dalších sekundárních právních předpisů týkajících se monitorování a vykazování podle nařízení o LULUCF.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s tímto nařízením a Komise vypracuje příslušná prováděcí opatření. Členské státy proto provedou politiky a opatření a právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s tímto návrhem na vnitrostátní úrovni.

Komise v této souvislosti do roku 2025 provede revizi a přijme omezený počet sekundárních legislativních aktů, včetně komplexního přezkumu údajů týkajících se inventur. Přezkum obou odvětví – LULUCF i nařízení o „sdílení úsilí“ – umožní Komisi určit průměr emisí skleníkových plynů každého členského státu v letech 2021, 2022 a 2023, aktualizovat postup přidělování emisí do roku 2030 a přezkoumat roční příděly na roky 2026 až 2030.

Bude rovněž potřeba sekundární právní předpisy, které stanoví podrobná pravidla týkající se LULUCF v oblasti registru Unie, monitorování a vykazování emisí a ověřování zpráv o souladu. Provádění bude vyžadovat vývoj složitých informačních technologií v registru Unie kvůli novému typu povolenek spojených s flexibilitou LULUCF a nařízení o „sdílení úsilí“ a kvůli novým provozovatelům (členské státy).

V návaznosti na změnu mechanismu vykazování a zajišťování souladu v roce 2026 bude navíc provádění vyžadovat komplexnější poskytování monitorování s využitím Evropské agentury pro životní prostředí a souvisejících datových služeb v rámci programu Copernicus.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Změna klimatu je přeshraničním problémem a opatření EU mohou účinně doplňovat a posilovat opatření přijatá na regionální, vnitrostátní a místní úrovni. Zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 bude mít dopad na mnoho odvětví v celém hospodářství EU, a proto je nezbytný koordinovaný postup na úrovni EU, který má mnohem větší šanci vést k nezbytné transformaci a bude silnou hnací silou nákladově efektivních změn a vzestupné konvergence.

Kromě schopnosti ukládat uhlík a umožňovat jeho sekvestraci poskytuje půda mnoho dalších důležitých produktů a služeb: zásobuje odvětví bioekonomiky potravinami, krmivy a vstupními surovinami, poskytuje stanoviště biologické rozmanitosti a mnoho životně důležitých ekosystémových služeb (např. čištění vody a vzduchu) a chrání nás před některými důsledky změny klimatu (např. před povodněmi a dezertifikací). Vzájemná závislost mezi těmito funkcemi a schopností odvětví LULUCF umožnit sekvestraci uhlíku z atmosféry vyžaduje integrovaný přístup k opatřením v oblasti klimatu pro odvětví půdy s cílem optimalizovat plánování využití půdy a určit postupy výhodné pro všechny.

Potenciál ke zvýšení pohlcování uhlíku v odvětví půdy a související náklady jsou navíc mezi členskými státy rozděleny nerovnoměrně. Klíčovým faktorem je oblast, která je k dispozici pro opatření v oblasti klimatu a která závisí na topografických nebo ekonomických faktorech. Kromě toho potenciál pro posílení pohlcování je ovlivněn i druhem půdy a jejího využívání spolu s dalšími faktory souvisejícími s klimatem a zeměpisnou šířkou.

Nařízení o LULUCF proto nabízí synergie s mnoha dalšími politickými iniciativami EU, které se týkají činností souvisejících s půdou.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Stávajícím politickým nástrojem EU je nedávno přijaté nařízení o LULUCF z roku 2018. Komise má však cenné zkušenosti již od roku 2013, kdy nabylo platnosti rozhodnutí č. 529/2013 46 , které stanovilo povinnost členských států provádět náhradní započítávání půdy na svém území.

Tento návrh vychází ze zkušeností získaných v rámci těchto dvou regulačních iniciativ, jakož i ze sdělení o zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030, dlouhodobé strategie pro prosperující, moderní, konkurenceschopnou a klimaticky neutrální ekonomiku a dalších příslušných iniciativ v rámci Zelené dohody pro Evropu. Iniciativa rovněž vychází z procesu založeného na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a z rámce obsaženého v nařízení o správě.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento návrh je součástí balíčku k dosažení 55% snížení emisí v oblasti klimatu a energetiky („Fit for 55“). Obecným účelem balíčku je sladit právní předpisy Unie s jejím ambicióznějším cílem v oblasti klimatu. Všechny iniciativy v tomto balíčku jsou vzájemně úzce propojeny a každá z nich závisí na podobě těch ostatních. Tento legislativní návrh doplňuje návrhy uvedené v balíčku a je s nimi v souladu.

Silné vazby existují rovněž s dalšími iniciativami Komise v oblasti ochrany a zlepšování pohlcování uhlíku pomocí přírodních zdrojů, zlepšování odolnosti lesů EU vůči změně klimatu, obnovy znehodnocené půdy a ekosystémů, zavodňování rašelinišť a podpory bioekonomiky, včetně využívání trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném respektování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost:

a) strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 47 ;

b) strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy 48 ;

c) Lesní strategie EU 49 ;

d) [cíle EU pro obnovu přírody] 50 ;

e) strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu 51 ;

f) strategie EU pro snížení emisí methanu 52 ;

g) [strategie EU v oblasti půdy 53 ];

h) Udržitelné biohospodářství pro Evropu 54 ;

i) akční plán pro oběhové hospodářství pro čistší a konkurenceschopnější Evropu 55 ;

j) akční plán pro nulové znečištění 56 ;

k) dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU 57 .

Odvětví LULUCF je spojeno se všemi ekosystémy a hospodářskými činnostmi, které jsou závislé na půdě a jejích službách. Nařízení o LULUCF proto představuje synergie s ostatními politikami EU, které se týkají činností souvisejících s půdou, zejména se společnou zemědělskou politikou 58 a energetickou politikou, zejména pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

   s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

   finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

✓Provádění s obdobím rozběhu od 2023 do 2024,

✓poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 59  

 Přímé řízení Komisí

✓ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

✓ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Jak již bylo uvedeno v čl. 14 odst. 4 stávajícího nařízení, při kontrole inventur a zajištění souladu je nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

Komise bude i nadále sledovat a hodnotit pokrok při uplatňování nařízení o LULUCF, které vyžaduje, aby členské státy Komisi každoročně podávaly zprávy o emisích a politikách a opatřeních týkajících se pohlcování. Údaje o monitorování, vykazování a ověřování (MVO) získané prostřednictvím regulace odvětví od Evropské agentury pro životní prostředí budou pro Komisi představovat klíčový zdroj informací pro hodnocení pokroku v daných odvětvích.

V neposlední řadě Komise pravidelně provádí studie o různých relevantních aspektech politiky EU v oblasti klimatu.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Nevztahuje se na tento návrh – návrhem se neprovádí finanční program, návrh představuje koncepci dlouhodobé politiky. Způsob řízení, mechanismy provádění financování, způsoby plateb a kontrolní strategie v souvislosti s chybovostí se tohoto návrhu netýkají. Provádění tohoto návrhu bude vyžadovat přesun lidských zdrojů v rámci Komise. Jsou zavedeny vhodné postupy.

 

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Tento podnět nepřináší žádné nové významné kontroly/rizika, které by nebyly pokryty stávajícím rámcem vnitřní kontroly. Kromě uplatnění finančního nařízení se nepředpokládají žádná specifická opatření.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh

Příspěvek

Číslo

RP/NRP[1]

zemí ESVO[2]

kandidátských zemí[3]

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

3

09 01 01 01

NRP

ANO

NE

NE

NE

3

09 02 03

RP

ANO

NE

NE

NE

3

09 10 02

RP

ANO

ANO

ANO

NE

7

20 01 02 01

NRP

NE

NE

NE

NE

7

20 02 06 01

NRP

NE

NE

NE

NE

7

20 02 06 02

NRP

NE

NE

NE

NE

7

20 02 06 03

NRP

NE

NE

NE

NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: na tento návrh se nevztahuje.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

3

„přírodní zdroje a životní prostředí“

067

 

2023 

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Operační prostředky  

09 02 03

Závazky

(1)

1,000

1,000

3,000

2,000

7,000

Platby

(2)

 

0,400

1,000

1,800

1,800

5,000

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy

09 01 01 01

 

(3)

 

 

0,192

0,042 

0,067

0,301

Prostředky na GŘ CLIMA CELKEM

Závazky

= 1 + 3

1,000

1,000

3,192

0,042 

2,067 

7,301

Platby

= 2 + 3

0,400

1,192

1,842

1,867

5,301

Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

1,000

1,000

3,192

0,042 

2,067 

7,301

Platby

(5)

 

0,400

1,192

1,842

1,867

5,301

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

 

 

 

 

 

 

Prostředky z OKRUHU 3 víceletého finančního rámce CELKEM

Závazky

= 4 + 6

1,000

1,000

3,192

0,042 

2,067 

7,301

Platby

= 5 + 6

0,400

1,192

1,842

1,867

5,301

Okruh víceletého finančního rámce

7

Správní výdaje

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 

 

 

2023 

2024

2025

2026

2027

CELKEM

GŘ: CLIMA

 

Ÿ Lidské zdroje  

0,608

0,608

0,760

0,760

0,912

3,648

Ÿ Ostatní správní výdaje  

0,055

0,107

0,107

0,269

GŘ CLIMA CELKEM

Prostředky

0,663

0,715

0,867

0,760

0,912

3,917

Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

0,663

0,715

0,867

0,760

0,912

3,917

 

 

 

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 víceletého finančního rámce CELKEM

Závazky

1,663

1,715

4,059

0,802

2,979

11,218

Platby

0,663

1,115

2,059

2,602

2,779

9,218



3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)



Uveďte cíle a výstupy

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 60

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 61

– Aktualizace a provoz registru

0,000

 

0,000

 

0,192

 

0,042

 

0,067

0,301

– Nastavení studií

0,300

0,300

0,300

0,900

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

1,201

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Spravedlivé provádění

0,300

0,300

2,300

2,000

4,900

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

SPECIFICKÝ CÍL č. 3 …

– Zjednodušení

0,400

0,400

0,400

1,200

Mezisoučet za specifický cíl č. 3

CELKEM

1,000

1,000

3,192

0,042

2,067

7,301

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7 víceletého finančního rámce

 

 

 

 

 

 

Lidské zdroje

0,608

0,608

0,760

0,760

0,912

3,648

Ostatní správní výdaje

0,055

0,107

0,107

0,269

Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce

0,663

0,715

0,867

0,760

0,912

3,917

Mimo OKRUH 7[1] víceletého finančního rámce

 

 

 

 

 

 

Lidské zdroje

Ostatní výdaje správní povahy

0,192

0,042

0,067

0,301

Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

0,192

0,042

0,067

0,301

CELKEM

0,663

0,715

1,059

0,802

0,979

4,218

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

 

2023

2024

2025

2026

2027

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

4

4

5

5

6

20 01 02 03 (při delegacích)

 

 

 

 

 

01 01 01 01  (v nepřímém výzkumu)

 

 

 

 

 

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

 

 

 

 

 

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

 

 

 

 

 

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[1]

20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

 

 

 

 

 

20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

 

 

 

 

 

XX 01 xx yy zz [2]

– v ústředí

 

 

 

 

 

– při delegacích

 

 

 

 

 

01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

 

 

 

 

 

01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

 

 

 

 

 

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

 

 

 

 

 

CELKEM

4

4

5

5

6

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Další lidské zdroje jsou zapotřebí pro:

— navrhování právních předpisů a schvalování změn sekundárních právních předpisů, které stanoví podrobná prováděcí pravidla pro dražby; registr Unie; monitorování a vykazování; ověřování zpráv,

— prováděcí úkoly související s rozšířením odvětví půdy tak, aby zahrnovalo i emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2;

— sledování modernizovaného a posíleného provádění povinností v oblasti monitorování, vykazování a ověřování (MVO); dohled nad úkoly vykonávanými Evropskou agenturou pro životní prostředí,

— provozní analýzu pro úpravy IT a následný provoz nových prvků v registru Unie. Povinnosti v oblasti business intelligence a podávání zpráv. Řízení vztahů s klienty a koordinace nových asistenčních služeb.

Externí zaměstnanci

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

   může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Tím, že výdaje budou vynaloženy v rámci finančního krytí programu LIFE.

   vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky, odpovídající částky a navrhované nástroje, které mají být použity.

   vyžaduje revizi VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

   nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

   počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 62

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[…]



LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

Contents

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh se týká

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu]

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu]

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy




LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 […]

1.2.Příslušné oblasti politik

Opatření v oblasti klimatu

Okruh 3 „Přírodní zdroje a životní prostředí“ Hlava 9 – Životní prostředí a opatření v oblasti klimatu (VFR 2021/27)

1.3.Návrh se týká 

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 63  

prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

Revidovat nařízení 2018/841 o LULUCF tak, aby bylo v souladu s cílem v oblasti klimatu do roku 2030, tj. dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% snížení čistých emisí skleníkových plynů pod úroveň roku 1990 a postupné a vyvážené trajektorie směřující ke klimatické neutralitě do roku 2050, a to nákladově efektivním a konzistentním způsobem při zohlednění potřeby spravedlivé transformace a potřeby, aby k úsilí EU v oblasti klimatu přispěla všechna odvětví.

1.4.2.Specifické cíle 

Specifický cíl č. 1

Klimaticky neutrální odvětví půdy do roku 2035: sdělení Komise z roku 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny“ jasně uvádí, že máme-li do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, potřebujeme pohlcování uhlíku výrazně zvýšit. K dosažení klimatické neutrality do roku 2050 musí EU zvrátit nedávný pokles pohlcování uhlíku v odvětví půdy a již v tomto desetiletí zahájit provádění opatření ke zvýšení pohlcování, protože doba potřebná pro zmírňování změny klimatu v odvětví půdy je poměrně dlouhá.    

Cíl pro Evropskou agenturu pro životní prostředí: dodatečné kontroly kvality inventur emisí z odvětví zemědělství a LULUCF, včetně kontrol souladu mezi údaji z inventur skleníkových plynů EU a členských států a systémy certifikace uhlíku.

Opatření:

Spolu s vyššími očekáváními, pokud jde o metody, které mají členské státy používat, se zvýší množství informací, na něž se budou vztahovat kontroly kvality při počátečních kontrolách inventur v odvětví LULUCF, zatímco časový rámec pro provedení těchto kontrol zůstane stejný.

Bude třeba zajistit soulad mezi údaji z národních inventur skleníkových plynů členských států a informacemi o certifikaci uhlíku na úrovni zemědělských podniků (v případě přijetí příslušných právních předpisů).

Od roku 2024: integrace procesu zajištění/kontroly kvality zemědělství, kde jsou produkovány emise z jiných skleníkových plynů než CO2, aby bylo možné provádět důslednou kontrolu údajů z inventury emisí z odvětví zemědělství a LULUCF v rámci přípravy na provádění v kombinovaném odvětví půdy.    

Specifický cíl č. 2

Spravedlivý, flexibilní a integrovaný rámec politiky v oblasti změny klimatu pro odvětví půdy: vzhledem k tomu, že možnosti zvýšení pohlcování uhlíku jsou mezi členskými státy rozděleny nerovnoměrně a multifunkčnost půdy vytváří synergie a kompromisy, bude třeba, aby revize nařízení o LULUCF zajistila spravedlivý, flexibilní a integrovaný politický rámec.

Cíl pro Evropskou agenturu pro životní prostředí: podpora komplexního přezkumu inventur emisí z odvětví zemědělství a LULUCF.

Opatření: zřídit sekretariát pro přezkum a zajišťovat jeho funkci, aby společně se smluvními posuzovateli prováděl komplexní přezkum odvětví zemědělství a LULUCF s cílem stanovit cíle pro dosažení souladu (2025) a provádět kontrolu dosažení cílů (2027 a 2032). 

Specifický cíl č. 3

Zjednodušení pravidel pro LULUCF: stávající pravidla pro LULUCF jsou často složitá a vzhledem k novému cíli snížení o 55 % již nejsou zapotřebí; na základě získaných zkušeností, zejména pokud jde o stanovení referenčních úrovní pro lesy, lze řadu pojmů pro započítávání optimalizovat a zjednodušit. S ohledem na revidované nařízení o LULUCF, kterým se pro členské státy provádějí metodiky vyšších úrovní přesnosti, a zejména za účelem lepšího rozlišení různých typů oblastí půdy na půdu s velkou zásobou uhlíku, chráněné oblasti a oblasti ohrožené změnou klimatu, je třeba pro podporu členských států odvodit další soubory geoprostorových údajů. To může snížit náklady na provádění a zlepšit začlenění odvětví LULUCF do celkových vnitrostátních strategií v oblasti klimatu. Kromě toho musí systémy monitorování a vykazování lépe odrážet klimatickou účinnost odvětví.

Cíl pro Evropskou agenturu pro životní prostředí: usnadnění lepšího ročního geografického sledování zásobníků uhlíku a vytvoření celoevropského datového souboru pro sledování a posuzování pokroku; zajistit, aby zvýšené pohlcování uhlíku nemělo negativní dopad na životní prostředí.

Opatření:

Podporovat členské státy při využívání těchto údajů (budování kapacit), což umožní celoevropské posouzení těchto ploch půdy a zároveň využít tyto stratifikované oblasti využívání půdy během procesu zajištění/kontroly kvality a přezkumu údajů členských států.

Nastavit a provádět každé dva roky posouzení s cílem zajistit, aby zvýšený požadavek pohlcování uhlíku v odvětví zemědělství a LULUCF neměl negativní dopad na životní prostředí, zejména na biologickou rozmanitost.

Připravovat pravidelná posouzení dopadů změny klimatu na stav lesnictví a zemědělství s cílem zabezpečit kapacitu odvětví, pokud jde o propady oxidu uhličitého.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Nejdůležitějším dopadem revize bude zvýšené pohlcování v odvětví LULUCF, aby se posílil příspěvek odvětví k ambicióznějšímu cíli EU v oblasti klimatu pro rok 2030, který byl oznámen v plánu dosažení cíle v oblasti klimatu (–55 %). To souvisí s prvním cílem tohoto posouzení dopadů, kterým je, aby odvětví půdy bylo do roku 2035 klimaticky neutrální. Tento dopad bude mít vliv na orgány členských států, které budou muset navrhnout ambiciózní politiky v odvětví půdy k dosažení těchto cílů, a na správce půdy (zemědělci, správci lesů), kteří budou subjekty v praxi; obecněji řečeno má tento dopad vliv na všechny občany v Evropě i zbytku světa, neboť opatření v oblasti klimatu jsou veřejným statkem přeshraniční povahy.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Ukazatel č. 1: úroveň snížení emisí skleníkových plynů v EU v roce 2030 (cíl čistého snížení emisí skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak je zakotveno v evropském právním rámci pro klima).

Ukazatel č. 2: úroveň pohlcení skleníkových plynů v odvětvích LULUCF v roce 2030 (3XX milionů tun ekvivalentu CO2 v roce 2030).

Ukazatel č. 3: cíl klimatické neutrality v roce 2035 pro kombinované odvětví půdy (odvětví LULUCF a odvětví zemědělství produkující emise jiných skleníkových plynů než CO2).

Úrovně snížení emisí skleníkových plynů v EU se vykazují podle nařízení (EU) 2018/1999 a dalších sekundárních právních předpisů týkajících se monitorování a vykazování podle nařízení o LULUCF.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto nařízením a Komise vypracuje příslušná prováděcí opatření.

V návaznosti na změnu mechanismu vykazování a zajišťování souladu v roce 2026 bude navíc provádění vyžadovat komplexnější poskytování monitorování s využitím Evropské agentury pro životní prostředí a souvisejících datových služeb v rámci programu Copernicus.

Revidované nařízení o LULUCF stanoví ambiciózní a spolehlivé cíle pro odvětví LULUCF a zemědělství s cílem zasadit se o dosažení snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak je stanoveno v evropském právním rámci pro klima. Cílem návrhu revize nařízení o LULUCF je zvýšit sekvestraci uhlíku v odvětvích zemědělství a LULUCF, aby se v těchto dvou odvětvích jako celku dosáhlo do roku 2035 uhlíkové neutrality. Revize by zároveň měla zajistit, aby zvýšení pohlcování CO2 nevedlo k negativním dopadům na životní prostředí, zejména na biologickou rozmanitost, veřejné zdraví nebo sociální či hospodářské cíle.

Revidované nařízení o LULUCF proto bude vyžadovat, aby členské státy používaly přesnější metodiky pro odhad emisí a pohlcení v rámci svých odvětví zemědělství a LULUCF, včetně častějšího využívání geoprostorových dat na podporu těchto výpočtů na základě metodik vyšší úrovně přesnosti. Zejména aby bylo možné určit a sledovat zásobníky uhlíku v půdě s velkou zásobou uhlíku, v chráněných oblastech a oblastech ohrožených změnou klimatu, budou zapotřebí velmi pokročilé metodiky vyžadující včasné, standardizované a na úrovni Unie harmonizované soubory údajů a služby, které se budou uplatňovat v souladu s pokyny IPCC.

V důsledku této změny oproti „pravidlu nulového pasivního zůstatku“ směrem k příspěvku s ohledem na čisté emise odvětví LULUCF k celkovému cíli EU v oblasti klimatu, který začne platit od roku 2026, bude třeba stanovit cíle pro dosažení souladu, které budou vyžadovat další komplexní přezkumy inventur skleníkových plynů. Za tímto účelem bude potřeba přípravná fáze v období 2024/25.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Změna klimatu je přeshraničním problémem a opatření EU mohou účinně doplňovat a posilovat opatření přijatá na regionální, vnitrostátní a místní úrovni. Zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 bude mít dopad na mnoho odvětví v celém hospodářství EU, a proto je nezbytný koordinovaný postup na úrovni EU, který má mnohem větší šanci vést k nezbytné transformaci a bude silnou hnací silou nákladově efektivních změn a vzestupné konvergence.

Kromě schopnosti ukládat uhlík a umožňovat jeho sekvestraci poskytuje půda mnoho dalších důležitých produktů a služeb: zásobuje odvětví bioekonomiky potravinami, krmivy a vstupními surovinami, poskytuje stanoviště biologické rozmanitosti a mnoho životně důležitých ekosystémových služeb (např. čištění vody a vzduchu) a chrání nás před některými důsledky změny klimatu (např. před povodněmi a dezertifikací). Vzájemná závislost mezi těmito funkcemi a schopností odvětví LULUCF umožnit sekvestraci uhlíku z atmosféry vyžaduje integrovaný přístup k opatřením v oblasti klimatu pro odvětví půdy s cílem optimalizovat plánování využití půdy a určit postupy výhodné pro všechny.

Potenciál ke zvýšení pohlcování uhlíku v odvětví půdy a související náklady jsou navíc mezi členskými státy rozděleny nerovnoměrně. Klíčovým faktorem je oblast, která je k dispozici pro opatření v oblasti klimatu a která závisí na topografických nebo ekonomických faktorech. Kromě toho potenciál pro posílení pohlcování je ovlivněn i druhem půdy a jejího využívání spolu s dalšími faktory souvisejícími s klimatem a zeměpisnou šířkou.

Revidované nařízení o LULUCF bude třeba podpořit spolehlivým a transparentním systémem monitorování, vykazování a ověřování (MVO), který bude muset jít nad rámec současného systému MVO zavedeného stávajícím nařízením o LULUCF. Revize bude rovněž muset být schopna vytvořit vazbu mezi rozhodnutími učiněnými v odvětví zemědělství a LULUCF s ohledem na obhospodařování půdy a dopadem na sekvestraci uhlíku a ochranu biologické rozmanitosti.

V současné době jsou k dispozici omezené zdroje Evropské agentury pro životní prostředí na podporu monitorování, vykazování a ověřování inventury emisí v oblasti LULUCF podle požadavků stanovených v nařízeních EU 2018/841 (nařízení o LULUCF) a EU 2018/1999 (nařízení o správě).

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Stávajícím politickým nástrojem EU je nedávno přijaté nařízení o LULUCF z roku 2018. Komise má však cenné zkušenosti již od roku 2013, kdy nabylo platnosti rozhodnutí č. 529/2013 64 , které stanovilo povinnost členských států provádět náhradní započítávání půdy na svém území. Útvary Komise a Evropská agentura pro životní prostředí mají přímé zkušenosti s hodnocením inventur členských států v odvětví LULUCF, a to s tím, že v současné době mají k dispozici jen omezené zdroje (kvůli omezené oblasti působnosti regulačního rámce pro LULUCF). Tato zkušenost přímo odhalila nedostatky a to, že je potřeba vyvinout úsilí, aby sestavování inventur bylo plně modernizováno, s využitím nástrojů a útvarů budovaných prostřednictvím programů EU řízených Evropskou agenturou pro životní prostředí (hlavně Copernicus).

Tento návrh proto vychází ze zkušeností získaných v rámci dřívějších regulačních iniciativ, jakož i ze sdělení o zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030, dlouhodobé strategie pro prosperující, moderní, konkurenceschopnou a klimaticky neutrální ekonomiku a dalších příslušných iniciativ v rámci Zelené dohody pro Evropu, např. programu Digitální Evropa. Tato iniciativa rovněž vychází z procesu založeného na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a rámce obsaženého v nařízení o správě a bude tvořit hlavní součást budoucího stanovování cílů. […]

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento návrh je součástí balíčku k dosažení 55% snížení emisí v oblasti klimatu a energetiky („Fit for 55“). Obecným účelem balíčku je sladit právní předpisy Unie s jejím ambicióznějším cílem v oblasti klimatu. Všechny iniciativy v tomto balíčku jsou vzájemně úzce propojeny a každá z nich závisí na tom, jak jsou navrženy ostatní. Tento legislativní návrh doplňuje návrhy uvedené v balíčku a je s nimi v souladu.

Silné vazby existují rovněž s dalšími iniciativami Komise v oblasti ochrany a zlepšování pohlcování uhlíku pomocí přírodních zdrojů, zlepšování odolnosti lesů EU vůči změně klimatu, obnovy znehodnocené půdy a ekosystémů, zavodňování rašelinišť a podpory bioekonomiky, včetně využívání trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném respektování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost:

a) strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 65 ;

b) strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy 66 ;

c) Lesní strategie EU 67 ;

d) Plán EU na obnovu přírody;

e) strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu 68 ;

f) strategie EU pro snížení emisí methanu 69 ;

g) [strategie EU v oblasti půdy 70 ];

h) Udržitelné biohospodářství pro Evropu 71 ;

i) akční plán pro oběhové hospodářství pro čistší a konkurenceschopnější Evropu 72 ;

j) akční plán pro nulové znečištění 73 ;

k) dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU 74 .

Odvětví LULUCF je spojeno se všemi ekosystémy a hospodářskými činnostmi, které jsou závislé na půdě a jejích službách. Nařízení o LULUCF proto představuje synergie s ostatními politikami EU, které se týkají činností souvisejících s půdou, zejména se společnou zemědělskou politikou 75 a energetickou politikou, zejména pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů.

 

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 76  

 Přímé řízení Komisí prostřednictvím

   výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

✓ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

Jak je popsáno výše, Komisi bude poskytovat podporu Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v souladu se svým ročním pracovním programem. Evropská agentura pro životní prostředí bude tuto činnost provádět v rámci svého stávajícího mandátu a v souladu s jednotným programovým dokumentem, který stanoví její víceletý a roční pracovní program (článek 32 nařízení 2019/715 – rámcové finanční nařízení).

 

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

Komise bude i nadále sledovat a hodnotit pokrok při uplatňování nařízení o LULUCF, které vyžaduje, aby členské státy Komisi každoročně podávaly zprávy o emisích a politikách a opatřeních týkajících se pohlcování. Údaje o monitorování, vykazování a ověřování (MVO) získané prostřednictvím regulace odvětví od Evropské agentury pro životní prostředí budou pro Komisi představovat klíčový zdroj informací pro hodnocení pokroku v daných odvětvích.

V neposlední řadě Komise pravidelně provádí studie o různých relevantních aspektech politiky EU v oblasti klimatu.

[…]

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Nevztahuje se na tento návrh – návrhem se neprovádí finanční program, návrh představuje koncepci dlouhodobé politiky. Způsob řízení, mechanismy provádění financování, způsoby plateb a kontrolní strategie v souvislosti s chybovostí se tohoto návrhu netýkají. Provádění tohoto návrhu bude vyžadovat přesun lidských zdrojů v rámci Komise. Jsou zavedeny vhodné postupy.

[…]

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

[…]

[…]

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Tento podnět nepřináší žádné nové významné kontroly/rizika, které by nebyly pokryty stávajícím rámcem vnitřní kontroly. Kromě uplatnění finančního nařízení se nepředpokládají žádná specifická opatření.


2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jiné protiprávní činnosti se na Evropskou agenturu pro životní prostředí bez jakéhokoli omezení uplatňují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Evropská agentura pro životní prostředí má specializovanou strategii boje proti podvodům a z ní vycházející akční plán. Kromě toho nařízení, kterými se zřizuje Evropská agentura pro životní prostředí, stanoví ustanovení o plnění a kontrole rozpočtu Evropské agentury pro životní prostředí a použitelná finanční pravidla, včetně pravidel týkajících se zamezení podvodům a nesrovnalostem.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh

Příspěvek

Číslo

RP/NRP[1]

zemí ESVO[2]

kandidátských zemí[3]

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

3

09 02 03

RP

ANO

NE

NE

NE

3

09 10 02

RP

ANO

ANO

ANO

NE

7

20 01 02 01

NRP

NE

NE

NE

NE

7

20 02 06 01

NRP

NE

NE

NE

NE

7

20 02 06 02

NRP

NE

NE

NE

NE

7

20 02 06 03

NRP

NE

NE

NE

NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: na tento návrh se nevztahuje.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

3

Přírodní zdroje a životní prostředí

[Subjekt]: Evropská agentura pro životní prostředí

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Hlava 1:

Závazky

(1)

1,967

2,006

2,046

2,087

8,106

Platby

(2)

1,967

2,006

2,046

2,087

8,106

Hlava 2:

Závazky

(1a)

0,177

0,181

0,184

0,198

0,740

Platby

(2a)

0,177

0,181

0,184

0,198

0,740

Hlava 3:

Závazky

(3a)

0,153

1,156

0,159

1,162

2,631

 

Platby

(3b)

0,153

1,156

0,159

1,162

2,631

Prostředky na EEA CELKEM

Závazky

= 1 + 1a + 3a

2,297

3,343

2,390

3,447

11,476

Platby

= 2 + 2a + 3b

2,297

3,343

2,390

3,447

11,476

Okruh víceletého finančního rámce

7

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: CLIMA

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Lidské zdroje

0,608

0,608

0,760

0,760

0,912

3,648

Ostatní správní výdaje

0,055

0,107

0,107

0,269

GŘ CLIMA CELKEM

0,663

0,715

0,867

0,760

0,912

3,917

Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

0,663

0,715

0,867

0,760

0,912

3,917

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 víceletého finančního rámce CELKEM *

Závazky

0,663

3,012

4,209

3,150

4,359

15,393

Platby

0,663

3,012

4,209

3,150

4,359

15,393

* Dopad dodatečných finančních zdrojů na Evropskou agenturu pro životní prostředí na rozpočet bude vyvážen kompenzačním snížením z rozpočtu programu LIFE.

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu] 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 77

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 78

– komplexní přezkum – výsledek

1 mil.

1 mil.

2 mil.

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu] 

3.2.3.1.Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

1,636

1,669

1,702

1,736

6,742

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Smluvní zaměstnanci

0,331

0,338

0,344

0,351

1,364

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

1,967

2,006

2,046

2,087

8,106

Požadavky na zaměstnance (FTE):

 

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

4

8

8

8

8

36

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

 

 

 

 

 

0

Smluvní zaměstnanci

1

3

3

3

3

13

Vyslaní národní odborníci

 

 

 

 

 

0

CELKEM

5

11

11

11

11

49

Uveďte plánované datum náboru a odpovídajícím způsobem upravte částku (v případě náboru v červenci se zohlední pouze 50 % průměrných nákladů) a uveďte další vysvětlení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

 

2023

2024

2025

2026

2027

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

4

4

5

5

6

20 01 02 03 (při delegacích)

 

 

 

 

 

01 01 01 01  (v nepřímém výzkumu)

 

 

 

 

 

01 01 01 11 (v přímém výzkumu)

 

 

 

 

 

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

 

 

 

 

 

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[1]

20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

 

 

 

 

 

20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

 

 

 

 

 

XX 01 xx yy zz [2]

– v ústředí

 

 

 

 

 

– při delegacích

 

 

 

 

 

01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

 

 

 

 

 

01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

 

 

 

 

 

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

 

 

 

 

 

CELKEM

4

4

5

5

6

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Další lidské zdroje jsou zapotřebí pro:

— navrhování právních předpisů a schvalování změn sekundárních právních předpisů, které stanoví podrobná prováděcí pravidla pro dražby; registr Unie; monitorování a vykazování; ověřování zpráv,

— prováděcí úkoly související s rozšířením odvětví půdy tak, aby zahrnovalo i emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2;

— sledování modernizovaného a posíleného provádění povinností v oblasti monitorování, vykazování a ověřování (MVO);

— úpravy IT v registru Unie (společně s ETS)

Externí zaměstnanci

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddílu 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte, jaká úprava se požaduje, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

Dopad dodatečných finančních zdrojů na Evropskou agenturu pro životní prostředí na rozpočet bude vyvážen kompenzačním snížením z rozpočtu programu LIFE. Zvýšení příspěvku EU na Evropskou agenturu pro životní prostředí a snížení rozpočtu programu LIFE se odrazí ve finančním plánování pro budoucí roky.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo revizi víceletého finančního rámce 79 .

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   na vlastní zdroje

   na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 80

2023

2024

2025

2026

2027

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    COM(2019) 640 final.
(2)    COM(2018) 773 final.
(3)    COM(2020) 690 final.
(4)    Závěry Evropské rady, 10.–11. prosince 2020, EUCO 22/20, CO EUR 17, CONCL 8.
(5)    Směrnice 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(8)    COM(2020) 380 final.
(9)    COM/2020/381 final.
(10)    […]
(11)    […]
(12)    COM/2021/82 final.
(13)    COM/2020/663 final.
(14)    […]
(15)    COM/2018/673 final.
(16)    COM/2020/98 final.
(17)    COM/2021/400 final.
(18)    COM/2021/[345] final.
(19)    COM/2018/392 final.
(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
(21)    COM/2020/564 final, https://europa.eu/!xc64CH  
(22)     COM(2018) 773 final : Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky.
(23)     Podrobná analýza na podporu sdělení Komise COM(2018) 773.
(24)    Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.
(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
(26)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(27)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(28)    COM(2019) 640 final.
(29)     https://www4.unfccc.int/sites/ndcstaging/PublishedDocuments/European%20Union%20First/EU_NDC_Submission_December%202020.pdf  
(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).
(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
(33)    COM(2020) 562 final.
(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).
(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).
(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(38)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, (COM(2020) 380 final).
(39)    COM/2020/381 final.
(40)    […]
(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(42)    COM/2021/82 final.
(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
(44)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(45)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(46)     http://data.europa.eu/eli/dec/2013/529/oj  
(47)    COM(2020) 380 final.
(48)    COM/2020/381 final.
(49)    […]
(50)    […]
(51)    COM/2021/82 final.
(52)    COM/2020/663 final.
(53)    […]
(54)    COM/2018/673 final.
(55)    COM/2020/98 final.
(56)    COM/2021/400 final.
(57)    COM/2021/[345] final.
(58)    COM/2018/392 final.
(59)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(60)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(61)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(62)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
(63)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(64)     http://data.europa.eu/eli/dec/2013/529/oj  
(65)    COM(2020) 380 final.
(66)    COM/2020/381 final.
(67)    […]
(68)    COM/2021/82 final.
(69)    COM/2020/663 final.
(70)    […]
(71)    COM/2018/673 final.
(72)    COM/2020/98 final.
(73)    COM/2021/400 final.
(74)    […]
(75)    […]
(76)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .
(77)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(78)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(79)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.
(80)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne 14.7.2021

COM(2021) 554 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

{SEC(2021) 554 final} - {SWD(2021) 551 final} - {SWD(2021) 609 final} - {SWD(2021) 610 final}


PŘÍLOHA I

V příloze I nařízení (EU) 2018/841 se oddíl B nahrazuje tímto:

„B.    Zásobníky uhlíku podle čl. 5 odst. 4:

a)    živá biomasa;

b)    odpad 11;

c)    mrtvá dřevní hmota 21;

d)    neživá organická hmota 32;

e)    minerální půdy;

f)    organické půdy;

g)    výrobky z vytěženého dřeva v kategoriích započítávání využití půdy „zalesněná půda“ a „obhospodařovaná lesní půda“.“



PŘÍLOHA II

Do nařízení (EU) 2018/841 se vkládá nová příloha IIa, která zní:

„Příloha IIa

Cíl Unie a vnitrostátní cíle členských států týkající se čistých pohlcení skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 2, jichž má být dosaženo do roku 2030

Členský stát

Hodnota snížení čistých emisí skleníkových plynů v kilotunách ekvivalentu CO2 v roce 2030

Belgie

–1 352

Bulharsko

–9 718

Česká republika

–1 228

Dánsko

–5 338

Německo

–30 840

Estonsko

–2 545

Irsko

–3 728

Řecko

–4 373

Španělsko

–43 635

Francie

–34 046

Chorvatsko

–5 527

Itálie

–35 758

Kypr

–352

Lotyšsko

–644

Litva

–4 633

Lucembursko

–403

Maďarsko

–5 724

Malta

2

Nizozemsko

–4 523

Rakousko

–5 650

Polsko

–38 098

Portugalsko

–1 358

Rumunsko

–25 665

Slovinsko

–146

Slovensko

–6 821

Finsko

–17 754

Švédsko

–47 321

EU 27

–310 000



PŘÍLOHA III

V příloze V nařízení (EU) 2018/1999 se část 3 nahrazuje tímto:

„Zeměpisně přesné údaje o změnách ve využívání půdy v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Inventura skleníkových plynů funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a zahrnuje:

a) systém monitorování jednotek využívání půdy s velkou zásobou uhlíku ve smyslu čl. 29 odst. 4 směrnice 2018/2001;

b) systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje ochrana a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

   půda s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 29 odst. 3 směrnice 2018/2001,

   lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany vymezené v článku 4 směrnice Rady 92/43/EHS 4 a jednotky půdy, které do nich nespadají a na které se vztahují ochranná opatření podle čl. 6 odst. 1 a 2 uvedené směrnice za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

   místa rozmnožování a místa odpočinku druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS, na něž se vztahují ochranná opatření podle článku 12 uvedené směrnice,

   přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, která se nacházejí mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany a která přispívají k tomu, aby tato stanoviště a druhy dosáhly příznivého stavu z hlediska ochrany podle článku 2 uvedené směrnice nebo na něž se mohou vztahovat preventivní a nápravná opatření podle směrnice 2004/35/ES 5 ,

   zvláště chráněné oblasti označené podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 6 a jednotky půdy mimo tyto oblasti, na které se vztahují ochranná opatření podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 6 odst. 2 směrnice 92/43/EHS za účelem splnění cílů ochrany lokalit,

   jednotky půdy, na něž se vztahují opatření na ochranu ptáků, u nichž bylo nahlášeno, že nejsou v bezpečném stavu podle článku 12 směrnice 2009/147/ES, za účelem splnění požadavku podle čl. 4 odst. 4 druhé věty uvedené směrnice, kterým je předcházení znečišťování nebo poškozování stanovišť nebo splnění požadavku podle článku 3 uvedené směrnice na ochranu a zachování dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť pro různé druhy ptáků,

   jakákoli jiná stanoviště, která členský stát vyhlásí pro účely rovnocenné účelům stanoveným ve směrnicích 92/42/EHS a 2009/147/ES,

   jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná k ochraně a zamezení zhoršení ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 7 ,

   přirozená záplavová území nebo plochy pro zadržování povodní chráněná členskými státy v souvislosti se zvládáním povodňových rizik podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 8 ;

c) systém monitorování jednotek využívání půdy, na které se vztahuje obnova a které jsou definovány jako půda spadající do jedné nebo více z těchto kategorií:

   lokality významné pro Společenství, zvláštní oblasti ochrany a zvláště chráněné oblasti, jak jsou popsány v písmenu b) výše, spolu s jednotkami půdy, které do nich nespadají a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu nebo kompenzační opatření zaměřená na splnění cílů ochrany lokalit,

   stanoviště druhů volně žijících ptáků uvedených v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/147/ES nebo uvedených v příloze I uvedené směrnice, která se nacházejí mimo zvláště chráněné oblasti a u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu pro účely směrnice 2009/147/ES,

   přírodní stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS mimo lokality významné pro Společenství a zvláštní oblasti ochrany, u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná opatření pro obnovu za účelem dosažení příznivého stavu z hlediska ochrany podle směrnice 92/43/EHS a/nebo u nichž bylo zjištěno, že jsou pro ně nutná nápravná opatření pro účely článku 6 směrnice 2004/35/ES,

   oblasti označené jako oblasti vyžadující obnovu podle plánu na obnovu přírody platného v daném členském státě,

   jednotky půdy, na něž se vztahují opatření požadovaná pro obnovení dobrého ekologického stavu útvarů povrchových vod podle čl. 4 bodu iii) směrnice 2000/60/ES nebo opatření požadovaná k opětovnému dosažení dobrého ekologického stavu těchto útvarů, pokud to vyžadují právní předpisy,

   jednotky půdy, na něž se vztahují opatření pro znovuzřízení a obnovu mokřadů podle přílohy VI části B bodu vii) směrnice 2000/60/ES,

   oblasti, které potřebují obnovu ekosystémů, aby bylo dosaženo dobrého stavu ekosystému v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 9 ;

d) systém monitorování jednotek využívání půdy s vysokým rizikem z hlediska klimatu:

   oblasti, na něž se vztahuje kompenzace za přírodní škodlivé činitele podle čl. 13b odst. 5 nařízení (EU) 2018/841,

   oblasti uvedené v čl. 5 odst. 1 směrnice 2007/60/ES,

   oblasti označené ve vnitrostátních strategiích členských států pro přizpůsobování se změně klimatu jako oblasti s vysokými přírodními a člověkem způsobenými riziky, na něž se vztahují opatření ke snižování rizika katastrof v souvislosti se změnou klimatu.

Inventura skleníkových plynů umožní výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy.

Pro období 2021–2025 metodika úrovně přesnosti 1 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. V případě emisí a pohlcení pro zásobník uhlíku představující nejméně 25–30 % emisí nebo pohlcení v kategorii zdroje nebo propadu, jež je v národním inventurním systému členského státu upřednostněna, jelikož její odhad má významný vliv na celkovou inventuru skleníkových plynů v dané zemi z hlediska absolutní úrovně emisí a pohlcení, trendů emisí a pohlcení nebo nejistoty s ohledem na emise a pohlcení v kategoriích využití půdy, a od roku 2026 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, alespoň metodika úrovně 2 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.

Od roku 2026 budou členské státy používat metodiku úrovně přesnosti 3 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v případě všech odhadů emisí a pohlcení pro zásobníky uhlíku, které spadají do oblastí s jednotkami využívání půdy s velkou zásobou uhlíku podle písmene c) výše, plochy jednotek využití půdy, které jsou chráněny nebo jsou obnovovány, uvedené výše v písmenech d) a e) a plochy jednotek využívání půdy s velkými budoucími klimatickými riziky uvedenými výše v písmenu f).“.

(1) 1    Vztahuje se pouze na zalesněnou půdu a obhospodařovanou lesní půdu.
(2) 2    Vztahuje se pouze na odlesněnou půdu, obhospodařovanou ornou půdu, obhospodařované travní porosty a obhospodařované mokřady.
(3)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).
(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
(6)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27).
(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
Top