EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.3.2020

COM(2020) 114 final

2020/0044(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Od prvních případů koronavirové nákazy COVID-19 EU neúnavně pomáhá členským státům a jejich občanům při řešení této krize.

Byl aktivován mechanismus Komise pro koordinaci krizí ARGUS a zároveň se konají pravidelná setkání krizového koordinačního výboru, aby byla zajištěna koordinace činností všech příslušných oddělení a útvarů Komise a agentur EU. Komise rovněž zřídila tým pro koordinaci reakce na politické úrovni, který se skládá z pěti komisařů odpovědných za politické oblasti, které jsou situací nejvíce zasaženy.

Po videokonferenci vedoucích představitelů EU ohledně reakce na koronavirovou nákazu COVID-19, která se konala dne 10. března 2020, bude Komise dále posilovat svou reakci na tuto nákazu na všech frontách a bude koordinovat činnosti členských států. Krize, s níž jsme v důsledku koronaviru konfrontováni, má velmi významný lidský rozměr a zároveň potenciálně významný hospodářský dopad. Je proto nezbytné, aby EU a její členské státy jednaly rozhodně a kolektivně, aby omezily šíření viru a pomohly pacientům a aby bojovaly proti hospodářskému poklesu.

Jako součást této společné koordinované reakce může důležitou úlohu sehrát Fond solidarity EU (EUSF), jelikož jeho prostřednictvím bude EU moci projevit solidaritu s členskými státy při řešení této mimořádné situace.

Se stávajícím nástrojem je v současné době nemožné vhodným způsobem reagovat na úrovni EU na závažná ohrožení veřejného zdraví, jako je koronavirová nákaza COVID-19.

Cílem tohoto nařízení je proto rozšířit oblast působnosti EUSF tak, aby se vztahovala i na závažná ohrožení veřejného zdraví, a vymezit konkrétní opatření způsobilá pro financování.

Fond EUSF byl vytvořen v roce 2002 k podpoře členských států EU a přistupujících zemí v situacích závažných katastrof způsobených přírodními jevy, jako jsou povodně, bouře, zemětřesení, sopečné erupce, lesní požáry nebo sucha. Z fondu mohou být uvolněny prostředky na základě žádosti dotčené země, pokud má katastrofa rozměr, který odůvodňuje intervenci na evropské úrovni. Jeho fungování je hmatatelným projevem skutečné solidarity EU, na jejímž základě členské státy souhlasí s tím, že se budou vzájemně podporovat zpřístupněním dodatečných finančních zdrojů prostřednictvím rozpočtu EU. Stávající EUSF je však striktně omezen na přírodní katastrofy, které způsobují hmotné škody, jako jsou povodně, bouře, zemětřesení apod. Může každý rok poskytnout finanční pomoc způsobilým státům v celkové výši 500 milionů EUR v cenách roku 2011.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Účelem tohoto návrhu je upravit nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „nařízení (ES) č. 2012/2002“) s cílem rozšířit jeho oblast působnosti tak, aby se vztahovala i na závažná ohrožení veřejného zdraví.

Hlavní rysy a rozdíly jsou tyto:

Zeměpisná oblast působnosti zůstává nezměněna: omezuje se na členské státy a země, se kterými se jedná o přistoupení k EU. Tematická oblast působnosti je však rozšířena na závažné krizové situace, které vyplývají z ohrožení veřejného zdraví.

Zálohové platby byly zavedeny revizí nařízení o fondu EUSF v roce 2014 a nabyly účinnosti v roce 2015. Hlavním důvodem jejich zavedení bylo to, že postup nezbytný pro uvolnění prostředků z EUSF a vyplacení celé částky pomoci je příliš dlouhý (trvá obvykle až jeden rok) a že vážná krizová situace vyžaduje rychlejší reakci. Mělo se také za to, že dlouhá zpoždění při poskytování pomoci nepříznivě ovlivňují to, jak je EU vnímána.

Výše záloh byla stanovena na 10 % předpokládaného příspěvku z EUSF, a to v maximální výši 30 milionů EUR. Ukázalo se, že tato výše není uspokojivá. V případě menších katastrof, kdy příspěvek z EUSF činí několik milionů eur, nepřesahuje záloha o mnoho víc než sto tisíc EUR, což jen stěží může pomoci. V případě velmi rozsáhlých katastrof, jako bylo zemětřesení v regionu Abruzzo, jež způsobilo škody ve výši 22 miliard EUR a příspěvek z EUSF činil 1,2 miliardy EUR, je záloha nepřevyšující 30 milionů EUR zcela nedostatečná. V obou scénářích je zálohová platba s ohledem na její dopady v praxi nepřiměřená. Nedávné hodnocení ex post fondu EUSF (2002–2017) tuto analýzu potvrzuje.

Komise proto navrhuje zvýšit zálohové platby u jednotlivých katastrof všech kategorií na 25 % očekávaného příspěvku z EUSF a tyto platby by byly omezeny na maximálně 100 milionů EUR.

Komise rovněž navrhuje zvýšit celkový objem prostředků pro zálohy z EUSF v ročním rozpočtu z 50 milionů EUR na 100 milionů EUR.

Využití fondu by stejně jako podle současného postupu bylo možné pouze na základě žádosti způsobilého státu. Po posouzení Komise a návrhu výše finanční pomoci, která má být poskytnuta, pro rozpočtový orgán přijme tento orgán odpovídající doplňkový rozpočet. Komise poté přijme prováděcí rozhodnutí, které povede k platbě příspěvku z EUSF.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je součástí opatření v reakci na současnou pandemii koronavirové nákazy COVID-19. Vychází ze stávajícího nástroje politiky. Rozšířením oblasti působnosti stávajícího EUSF odstraňuje mezeru ve stávajících právních předpisech a umožňuje komplexní opatření Unie v reakci na závažná ohrožení veřejného zdraví. Soulad s ostatními politikami Unie, zejména s politikou soudržnosti, je zajištěn řadou právních ustanovení, která mimo jiné vylučují dvojí financování a vyžadují dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a zásady řádného finančního řízení.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Účelem návrhu je rozšířit oblast působnosti EUSF s cílem projevit evropskou solidaritu s členskými státy tím, že poskytnutá podpora z fondu pomůže postiženému obyvatelstvu, přispěje k rychlému návratu k normálním životním podmínkám v postižených regionech a omezí šíření infekčních nemocí.

Fond EUSF je založen na zásadě subsidiarity. To znamená, že EU by měla zasáhnout pouze v případech, kdy se má za to, že členský stát již není schopen vypořádat se s krizí sám a potřebuje pomoc. Normotvůrce byl toho názoru, že u přírodních katastrof taková situace nastane, když celkové přímé škody překročí určitou prahovou hodnotu. Zahrnuty nejsou následné hospodářské škody, neboť jejich určení rychlým, spolehlivým a srovnatelným způsobem se považuje za příliš složité. Prahová hodnota pro přírodní katastrofy byla proto stanovena jako přímé škody přesahující 0,6 % hrubého národního důchodu (HND) nebo 3 miliardy EUR (v cenách roku 2011), přičemž se použije nižší částka. Toto dvojí kritérium bylo zvoleno proto, že jednotná pevná částka by nezohledňovala velké rozdíly v hospodářské síle (a tudíž rozpočtové kapacity pro reakci) členských států a vedla by k velkým nespravedlnostem a nerovnému zacházení s členskými státy. Jednotná procentní sazba by vedla buď ke krajně nízkým částkám pro menší členské státy, nebo k nedosažitelně vysokým prahovým hodnotám pro největší ekonomiky.

V případě závažných ohrožení zdraví lze jen stěží odhadnout přímé škody. Stejný přístup jako v případě přírodních katastrof proto není možný. Místo toho Komise navrhuje zohledňovat finanční zátěž pro rozpočty členských států, aby bylo možné vypořádat se s dalšími potřebami. To odpovídá do značné míry veřejné části přímých škod způsobilé pro financování (jako jsou náklady na obnovu veřejné infrastruktury, pomoc obyvatelstvu, záchranné služby atd.) v případě přírodních katastrof. Tato způsobilá veřejná část celkových škod se značně liší v závislosti na katastrofě a postižené zemi. V průměru představuje přibližně 50 % celkových škod.

Komise proto navrhuje zachovat zásady, na nichž je založen přístup k EUSF. Jako minimální úroveň veřejných výdajů spojených se zátěží pro veřejné finance, která způsobilému členskému státu vznikla v důsledku opatření v reakci na mimořádnou událost, byla proto vymezena nižší částka z 0,3 % HND nebo 1,5 miliardy EUR v cenách roku 2011, tj. polovina částek použitelných na přírodní katastrofy.

·Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů již stanovených ve stávajícím nástroji.

·Volba nástrojů

Navrhuje se změnit stávající nařízení (ES) č. 2012/2002 tak, aby byly použity zavedené postupy a praxe pro přípravu a posouzení žádostí o pomoc a realizaci pomoci a podávání zpráv o ní.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení ex post období 2002–2017 dospělo k závěru, že fond je cenným prostředkem v souboru nástrojů EU pro intervence při katastrofách a přináší přidanou hodnotu EU při reakci po katastrofách v členských státech a přistupujících zemích. Hodnocení rovněž vyzvalo k tomu, aby byla dále zvážena opatření politiky, která by zvýšila potenciál fondu k intervencím.

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné připravit návrh tak, aby jej spolunormotvůrci mohli přijmout včas, nebylo možné provést konzultaci se zúčastněnými stranami.

·• Posouzení dopadů

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh zůstává v souladu se stávajícím Fondem solidarity, jelikož poskytuje finanční příspěvek pro okamžitou pomoc na žádost členského státu nebo kandidátské země.

Komise proto navrhuje zvýšit zálohové platby u jednotlivých katastrof všech kategorií na 25 % očekávaného příspěvku z EUSF a tyto platby by byly omezeny na maximálně 100 milionů EUR.

Komise rovněž navrhuje zvýšit celkový objem prostředků pro zálohy z EUSF v ročním rozpočtu z 50 milionů EUR na 100 milionů EUR. Aby byla zajištěna včasná dostupnost zdrojů v případě potřeby, Komise navrhne zapsat do rozpočtu na rok 2020 dodatečné prostředky v maximální výši 50 milionů EUR.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

2020/0044 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 1 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 2 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 3 byl zřízen Fond solidarity Evropské unie (dále jen „fond“). Fond byl vytvořen, aby poskytoval členským státům finanční pomoc v případě závažných katastrof jako konkrétní výraz evropské solidarity v případech tísně.

(2)V případě závažných ohrožení veřejného zdraví by Unie měla prokázat svou solidaritu s členskými státy a dotčeným obyvatelstvem tím, že poskytne finanční příspěvek, který pomůže postiženému obyvatelstvu, přispěje k rychlému návratu k normálním životním podmínkám v postižených regionech a omezí šíření infekčních nemocí.

(3)Unie by rovněž měla projevit solidaritu v případě závažných ohrožení veřejného zdraví v zemích, se kterými se jedná o přistoupení k Evropské unii.

(4)Závažná krizová situace může být důsledkem ohrožení veřejného zdraví, zejména oficiálně vyhlášené pandemie viru. Fond umožňuje Unii pomáhat při mobilizaci záchranných služeb, aby bylo možné uspokojit okamžité potřeby obyvatel a přispět k brzké nápravě poškozené klíčové infrastruktury, aby bylo možné obnovit ekonomickou aktivitu v katastrofou postižených regionech. Tento fond je však v současné době omezen na přírodní katastrofy způsobující hmotné škody a nezahrnuje závažné katastrofy způsobené biologickými nebezpečími. Měla by být přijata opatření, která by Unii umožnila zasáhnout v případě závažných ohrožení veřejného zdraví.

(5)Cílem opatření, které je třeba přijmout, je doplnit úsilí dotčených států v takových případech, kdy jsou účinky krizové situace natolik závažné, že se tyto státy nemohou vypořádat se situací samy. Jelikož tohoto cíle nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(6)V souladu se zásadou subsidiarity by opatření podle tohoto nařízení mělo být omezeno na závažná ohrožení veřejného zdraví. Tato ohrožení by měla být definována v závislosti na veřejných výdajích, které jsou nezbytné k jejich řešení.

(7)Pomoc Unie by měla doplňovat úsilí dotčených států a pokrývat část veřejných výdajů vyčleněných na řešení nejdůležitějších záchranných opatření vyplývajících z nouzové situace.

(8)V souladu se zásadou subsidiarity by pomoc Unie měla být poskytována pouze na žádost postiženého státu. Komise by měla zajistit spravedlivé posouzení žádostí podaných státy.

(9)Komise by měla být schopna rychle rozhodnout o přidělení zvláštních finančních prostředků a jejich co nejrychlejším uvolnění. Stávající ustanovení o provádění zálohových plateb by proto měla být posílena zvýšením jejich částek.

(10)Toto nařízení by jakožto naléhavá záležitost mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(11)Nařízení (ES) č. 2012/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2012/2002 se mění takto:

1.Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.Na žádost členského státu nebo země jednající o přistoupení k Unii (dále jen „způsobilý stát“) může být pomoc z fondu uvolněna, pokud má závažná nebo regionální přírodní katastrofa, k níž došlo na území daného způsobilého státu, nebo závažné ohrožení veřejného zdraví, k němuž došlo na území způsobilého státu, vážné následky pro životní podmínky, lidské zdraví, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebo více regionech daného způsobilého státu.

Přímé škody vzniklé jako přímý důsledek přírodní katastrofy se považují za součást škod způsobených danou přírodní katastrofou.

2.Pro účely tohoto nařízení se „závažnou přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má ve způsobilém státě za následek přímé škody v odhadované výši přesahující 3 000 000 000 EUR v cenách roku 2011 nebo přesahující 0,6 % jeho HND.

3.Pro účely tohoto nařízení se „závažným ohrožením veřejného zdraví“ rozumí jakékoli život ohrožující nebo jinak závažné nebezpečí pro zdraví biologického původu ve způsobilém státě, jež má závažný dopad na lidské zdraví, vyžaduje rozhodné kroky k zamezení jeho dalšímu šíření a má za následek zátěž pro veřejné finance, která způsobilému členskému státu vznikla v důsledku opatření v reakci na mimořádnou událost, v odhadované výši přesahující 1 500 000 000 EUR v cenách roku 2011 nebo přesahující 0,3 % jeho HND.

4.Pro účely tohoto nařízení se „regionální přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v regionu na úrovni NUTS 2 některého způsobilého státu za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Odchylně od prvního pododstavce, je-li dotčený region, ve kterém došlo k přírodní katastrofě, nejvzdálenějším regionem ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozumí se „regionální přírodní katastrofou“ jakákoli přírodní katastrofa, jež má za následek přímé škody přesahující 1 % HDP uvedeného regionu. Pokud se přírodní katastrofa týká více regionů na úrovni NUTS 2, určí se prahová hodnota z průměru HDP těchto regionů váženého podle podílu každého regionu na celkové škodě.

5.Pomoc z fondu může být rovněž uvolněna v případě jakékoli přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která představuje také závažnou přírodní katastrofu v sousedním způsobilém státě.

6.Pro účely tohoto článku se použijí harmonizované statistické údaje Eurostatu.“

2.V článku 3 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.Pomoc se poskytuje ve formě finančního příspěvku z fondu. Na každou způsobilou katastrofu obdrží způsobilý stát jeden finanční příspěvek.

2.Cílem fondu je doplnit úsilí dotčených států a uhradit část jejich veřejných výdajů za účelem pomoci způsobilému státu při provádění těchto základních záchranných opatření a opatření na obnovu, podle typu způsobilé katastrofy:

a)obnova funkčního stavu infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vodohospodářství a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání;

b)poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných prací k zajištění potřeb postiženého obyvatelstva;

c)zajištění ochranných zařízení a opatření na ochranu kulturního dědictví;

d)vyčištění oblastí postižených katastrofou včetně přírodních oblastí, je-li to vhodné, v souladu s přístupy založenými na ekosystému, jakož i okamžitá obnova postižených přírodních oblastí, aby se zabránilo bezprostředním účinkům eroze půdy;

e)opatření, jejichž cílem je rychle poskytnout pomoc, včetně lékařské pomoci, obyvatelstvu postiženému závažným ohrožením veřejného zdraví a chránit obyvatelstvo před rizikem postižení, včetně prevence, sledování nebo kontroly šíření nemocí, boje proti závažným rizikům pro veřejné zdraví nebo zmírnění jejich dopadu na veřejné zdraví.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se „obnovou funkčního stavu“ rozumí obnova infrastruktury a provozů do stavu před přírodní katastrofou. Není-li právně možné nebo ekonomicky opodstatněné obnovit stav před přírodní katastrofou nebo rozhodne-li se přijímající stát postiženou infrastrukturu či provoz přesunout na jiné místo nebo vylepšit jejich funkčnost za účelem posílení jejich schopnosti odolávat budoucím přírodním katastrofám, může fond přispět na náklady na obnovu pouze do výše odhadovaných nákladů spojených s návratem do původního stavu.

Náklady přesahující výši nákladů uvedenou v druhém pododstavci financuje přijímající stát z vlastních finančních prostředků nebo případně z jiných finančních prostředků Unie.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) se „dočasným ubytováním“ rozumí ubytování trvající do doby, než se postižené obyvatelstvo může vrátit do svých původních domovů po jejich opravě nebo rekonstrukci.“

3.V článku 4a se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.Výše zálohy nepřekročí 25 % předpokládané výše finančního příspěvku a v žádném případě nepřekročí 100 000 000 EUR. Jakmile je určena konečná výše finančního příspěvku, vezme Komise před vyplacením zůstatku finančního příspěvku v úvahu celkovou výši zálohy. Komise získá zpět neoprávněně vyplacené zálohy.“

4.V článku 8 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.Do šesti měsíců po uplynutí lhůty osmnácti měsíců uvedené v odstavci 1 předloží přijímající stát zprávu o provádění finančního příspěvku z fondu s prohlášením odůvodňujícím výdaje, ve kterém jsou uvedeny ostatní zdroje finanční pomoci pro dotčená opatření, včetně vyplaceného pojistného krytí a náhrad od třetích osob.

Ve zprávě o provádění jsou v závislosti na povaze způsobilé katastrofy podrobně popsány tyto prvky:

a)preventivní opatření přijatá nebo navržená přijímajícím státem s cílem omezit budoucí škody a co nejúčinnějším způsobem zamezit opakování podobných přírodních katastrof nebo ohrožení veřejného zdraví, včetně použití evropských strukturálních a investičních fondů k tomuto účelu;

b)stav provádění příslušných právních předpisů Unie týkajících se předcházení rizikům katastrof a jejich zvládání;

c)zkušenosti získané při katastrofě a přijatá nebo navržená opatření na zajištění ochrany životního prostředí a odolnosti vůči změně klimatu, přírodním katastrofám a ohrožením veřejného zdraví a

d)jakékoli jiné relevantní informace o přijatých preventivních a zmírňujících opatřeních v souvislosti s povahou přírodní katastrofy nebo ohrožení veřejného zdraví.

Ke zprávě o provádění se přiloží stanovisko nezávislého auditorského subjektu vypracované v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, o tom, že prohlášení odůvodňující výdaje podává věrný a poctivý obraz a že finanční příspěvek z fondu je legální a správný v souladu s čl. 59 odst. 5 a čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Na konci postupu uvedeného v prvním pododstavci ukončí Komise pomoc z fondu.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.    Název návrhu/podnětu

1.2.    Příslušné oblasti politik 

1.3.    Odůvodnění návrhu/podnětu

1.3.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.3.2.    Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.3.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.3.4.    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.3.5.    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.4.    Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

Časově neomezený návrh.

Strop pro maximální příděl z EUSF na rok 2020 v celkové výši je dodržen (597,546 milionu EUR plus 552,978 EUR převedených z roku 2019).

1.5.    Předpokládaný způsob řízení 5  

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

X Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.    Systémy řízení a kontroly

2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

– Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.    Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

◻    Toto nařízení nemá žádný finanční dopad.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků zbývajících v mezích maximálních přídělů stanovených pro EUSF ve víceletém finančním rámci.

EUR

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní s použitím „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.    Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

– ⌧    Návrh nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

– ◻    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.1.    Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ⌧    Návrh nevyžaduje využití lidských zdrojů.

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

– ◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

⌧    může být v plném rozsahu financován v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

     vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.    Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

X nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

Prostředky v EUR

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

X    Návrh nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    na vlastní zdroje

◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky X    

EUR

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Úř. věst. C , , s. .

(2)    Úř. věst. C , , s. .

(3)    Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

(4)    SWD(2019) 187.

(5)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx

(6)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(7)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(8)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(9)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(10)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(11)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(12)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(13)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(14)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(15)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).